SMĚRNICE PRO ČINNOST PRACOVNÍKŮ KONTRAROZVĚDKY
( A-oper-I-1)
ČÁST I
Zpravodajská činnost
ČÁST II
Kontrarozvědné rozpracování
Prověřování signálu
Zakončení prověřování
Rozpracování případu
ČÁST III
Prostředky používané v průběhu rozpracování
ČÁST IV
Dokumentace v průběhu rozpracování
ČÁST V
Svazky zpravodajské činnosti a rozpracování
ČÁST VI
Zakončení rozpracování
Realizace
ČÁST VII
Konspirace
Zásady konspirace
Vyvedení tajného spolupracovníka z rozpracování
Vyvedení tajného spolupracovníka v průběhu vyšetřování
ČÁST VIII
Odpovědnost v kontrarozvědné činnosti
ČÁST IX
Schvalovací pravomoc při zpravodajské činnosti a při rozpracování
ČÁST X
Závěrečná ustanovení
Základní ustanovení
(1) Základním posláním kontrarozvědky je chránit socialistické společenské a státní zřízení, bezpečnost a obranyschopnost Československé socialistické republiky, socialistickou ekonomiku, bezpečnost československých občanů a jejich práva před nepřátelskou činností zahraničních a vnitřních nepřátel. V duchu proletářskěho internacionalismu kontrarozvědka chrání jednotu socialistického společenství a spolupůsobí při ochraně bezpečnosti států světové socialistické soustavy.
(2) Obsah, úkoly a cíle činnosti kontrarozvědky jsou dány bezpečnostní politikou Komunistické strany Československa, vyjádřenou v usneseních a rozhodnutích nejvyšších stranických a státních orgánů.
(3) Ve své činnosti se kontrarozvědka řídí ústavou, zákony, právními předpisy, rozkazy a nařízeními ministra vnitra Československé socialistické republiky a pokyny jeho příslušných náměstků.
(4) Své poslání plní kontrarozvědka uplatňováním funkce preventivně výchovné, represivní a informační, založené na výsledcích zpravodajské činnosti a kontrarozvědného rozpracování.
(5) Základním úkolem kontrarozvědky je:
a/ specifickými prostředky a metodami práce získávat informace o záměrech, formách, metodách a prostředcích činnosti zahraničních a vnitřních nepřátel;
b/ organizovat a provádět kontrarozvědnou ochranu zájmů socialistického státu a států světové socialistické soustavy před činností vnějšího i vnitřního nepřítele a zamezovat této nepřátelské činnosti;
c/ odhalovat a dokumentovat trestné činy vymezené věcnou příslušností vyšetřovatelů Státní bezpečnosti, stanovenou zvláštním předpisem; 1)
d/ zabraňovat úniku utajovaných skutečností;
e/ vytvářet ve spolupráci se státními a hospodářskými orgány a společenskými organizacemi a za aktivní účasti občanů podmínky k znemožnění a předcházení, protistátní trestné činnosti i jiné protispolečenské činnosti a napomáhat k odstraňování jejich příčin a k upevňování socialistické zákonnosti a státní disciplíny;
f/ informovat příslušné stranické, státní a hospodářské argány o skutečnostech charakterizujících státobezpečnostní situaci a navrhovat opatření k předcházení trestné a protispolečenské činnosti a k upevňování právního vědomí občanů.
_________________
1) NMV ČSSR 5/1972 ve znění NMV ČSSR 4/1974
(6) Ke splnění základních úkolů vytváří kontrarozvědka takovou organizaci, systém a formy kontrarozvědné práce, které zabezpečují její účinnost v oblastech a objektech, kde je předpoklad vzniku společensky nebezpečné činnosti a v těch objektech, jejichž význam pro obranu státu a národního hospodářství vyvolává trvalý zájem nepřátelských rozvědek, organizací a seskupení nebo vnitřního nepřítele. Proto kontrarozvědka odhaluje, analyzuje, rozpracovává a dokumentuje státobezpečnostní poznatky a jevy, které nasvědčují páchání trestné činnosti proti chráněným zájmům státu. Jedná se o činnost základního významu, jejíž obsah je vymezen těmito směrnicemi, které jsou závázné pro všechny pracovníky kontrarozvědky. x)
(x) změna, viz. RMV ČSSR č. 15/89 bod a/
(7) Politický charakter kontrarozvědky vyplývá z jejího základního poslání a vyžaduje důsledné uplatňování politických hledisek při plnění její preventivní i represivní funkce. To předpokládá důsledný třídní přístup všech pracovníků kontrarozvědky k plnění základních úkolů při plném respektování zájmů Komunistické strany Československa, socialistické společnosti, internacionálních zájmů socialistického společenství a mezinárodního dělnického hnutí.
ČÁST I
Zpravodajská činnost
Čl. 2
Zpravodajská činnost kontrarozvědky je organizovaný a systematický proces, jehož cílem je
a/ včasné získávání informací o nepřátelské činnosti, zájmech, záměrech, formách, metodách práce a prostředcích nepřátelských zpravodajských služeb, emigrantských center a jiných nepřátelských. organizací;
b/ soustavné zjištování poznatků o nepřátelské činnosti, jevech a skutečnostech charakterizujících vývoj státobezpečnostní situace ve státě, zejména o záměrech a tendencích vnitřních nepřátel;
c/ získávání poznatků o jevech a skutečnostech, které nasvědčují nepřátelské činnosti v chráněných a rozpracovávaných objektech a problematikách.
Čl. 3
Získávání, soustřeďování a vyhodnocování státobezpečnostních poznatků je úkolem každého kontrarozvědného útvaru a všech pracovniků kontrarozvědky.
Čl. 4
(1) Kontrarozvědka používá při zpravodajské činnosti tajné spolupracovníky, důvěrníky a vhodné oficiální prameny.
(2) Výjimečně lze použít také zpravodajskou techniku a sledování. x)
(x) změna viz RMV č. 15/89 č II, B, bod b/
Čl. 5
(1) Poznatky, informace a materiály (dále jen "poznatky") získané zpravodajskou činností, které mají státobezpečnostní hodnotu, jsou soustřeďovány v příslušném svazku, evidovány a soustavně vyhodnocovány.
(2) Závažnější státobezpečnostní poznatky ke konkrétním osobám se evidují v osobních spisech prověřovaných osob, provádí se jejich zhodnocování a jsou přijímána opatření k jejich ověření a rozšíření
(3) V odůvodněných případech jsou poznatky podkladem pro zahájení kontrarozvědného rozpracování v jednotlivých druzích svazků.
ČÁST II
Kontrarozvědné rozpracování
Čl. 6
(1) Kontrarozvědné rozpracování (dále jen "rozpracování") je aktivní, cílevědomá, plánovitá konspirativní činnost kontrarozvědky. Důvodem pro zahájení rozpracování je ověřený konkrétní poznatek popřípadě souhrnné zhodnocení poznatků, jehož obsah svědčí o tom, žepůsobením vnějšího nebo vnitřního nepřítele došlo nebo může dojít k porušení právních norem chránících státní a společenské zřízení Československé socialistické republiky.
(2) Rozpracování se považuje za ukončené potvrzením a dokumentací předpokládané trestné činnosti a provedením realizace ve smyslu čl. 33, nebo vyvrácením původního podezření. U případů ukončených předáním vyšetřovacím orgánům a zahájením trestního řízení končí rozpracování právoplatným odsouzením osoby nebo zastavením trestního řízení.
(3) Útvar, který prováděl rozpracování, věnuje nadále v úzké souěinnosti s příslušnými orgány správy nápravné výchovy kontrarozvědnou pozornost osobám, které byly odsouzeny za závažné trestné činy ohrožující politické nebo ekonomické základy a bezpečnost republiky (vyzvědačství, rozvracení a podvracení republiky, teror, záškodnictví, sabotáž, ohrožení státního tajemství), jejichž trestnou činnost se nepodařilo plně odhalit nebo lze předpokládat, že budou ve své činnosti pokračovat.
(4) K zabezpečení úplnosti a efektivnosti kontrarozvědného rozpracování spolupracují kontrarozvědné útvary s útvary vyšetřování Státní bezpečnosti. Postup, rozsah a obsah spolupráce stanoví zvláštní předpis. 2)
(5) V zájmu dodržování vysoké objektivnosti, volby přiměřených prostředků a metod kontrarozvědné práce i v zájmu racionalizace činnosti kontrarozvědky se proces rozpracování dělí na dvě na sebe navazující stadia:
a/ prověřování signálu,
b/ rozpracování případu.
_________________
2) Směrnice součinnosti útvarů kontrarozvědky a útvarů Vyšetřování StB (SNB-vyšetř-I-2).
Prověřování signálu
Čl. 7
Signálem je každý zhodnocený poznatek nasvědčující, že dochází nebo již došlo k přípravě, k pokusu nebo k dokonání trestného činu, popřípadě jinému jednání namířenému proti chráněným zájmům.
Čl. 8
(1) Prověřování signálu (dále jen "prověřování" ) je činnost směřující k prověření a objasnění poznatků nasvědčujících trestné činnosti. V jejím průběhu jsou získávány údaje potvrzující nebo vyvracející obsah skutečností a jevů, které jsou předmětem prověřování.
(2) Prověřování zahrnuje proces zkoumání, doplňování, dokumentování a vyhodnocování poznatků získanych zpravodajskou činností, jejich analytické hodnocení a posuzování s poznatky a jevy vzájemně souvisejícími, včetně jejich evidence a administrativního uspořádání.
Čl. 9
Na osoby podezřelé z trestné činnosti nebo na podezřelý jev se zavádějí signální svazky.
Čl. 10
Zakončení prověřování
Výsledkem prověřování jsou ucelené poznatky a dokumenty, které tvoří základ pro tato alternativní rozhodnutí:
a/ byl-li signál potvrzen a současně dokumentován podle příslušných ustanovení trestního řádu, ukončí se vhodnou formou realizace podle čl. 33;
b/ byl-li signál potvrzen, avšak celá činnost nebyla plně objasněna a dokumentována, zejména z trestných činů vyšší špolečenské nebezpečnosti, zahajuje se rozpracování případu v osobním nebo pátracím svazku;
c/ byl-li signál potvrzen a nespadá do věcné příslušnosti vyšetřovatele Státní bezpečnosti, předává se příslušnému orgánu k dalšímu opatření;
d/ nebyl-li signál o trestné činnosti potvrzen a původní podezření bylo vyvráceno, schvalující náčelník podle hodnoty zpravodajského materiálu rozhodne, zda se svazek archivuje, anebo se zpracuje vyhodnocení, které se archivuje.
Rozpracování případu
Čl. 11
(1) Rozpracování případu (dále jen "rozpracování") je závažnou fází kontrarozvědné činnosti, ve které kontrarozvědka zjištuje a objasňuje rozsah, příčiny, podmínky, motivaci a společenskou nebezpečnost prověřeného signálu o trestné činnosti a provádí dokumentaci zjištěných poznatů.
(2) Pracovníci kontrarozvědky zahajují rozpracování ve všech případech, kdy byl potvrzen základní signál o trestné činnosti anebo získán věrohodný materiál o podezření z nepřátelské činnosti proti základům a bezpečnosti státu.
Čl. 12
Cílem rozpracování je zabránit další trestné činnosti a s přihlédnutím ke stupni její společenské nebezpečnosti rozpracování zakončit některým z opatření uvedených v čl. 33.
Čl. 13
(1) Rozpracování se zahajuje na podkladě schváleného návrhu a je vedeno v osobním nebo pátracím svazku.
(2) Podle závažnosti a rozsahu případu provádí rozpracování zkušený pracovník kontrarozvědky nebo skupina pracovníků kontrarozvědky pod vedením náčelníka oddělení nebo odboru. Případy mimořádné závažnosti a akce přesahující rámec možností nižšího kontrarozvědného útvaru řídí nadřízený kontrarozvědný útvar.
ČÁST III
Prostředky používané v průběhu rozpracování
Čl. 14
(nové znění viz RMV ČSSR č. 15/89 – č II-B bod c/)
(1) Kontrarozvědka používá v procesu rozpracování především specifické prostředky, jimiž jsou tajní spolupracovníci, zpravodajská technika a sledování.
(2) Prostředky uvedené v odstavci 1 jsou využívány k odhalování a dokumentování trestné činnosti, jejího rozsahu, motivace a společenské nebezpečnosti.
Čl. 15
(1) Využíváni jednotlivych druhů specifických prostředků musí vycházet z konkrétní situace při prověřování nebo rozpracování, ze znalosti metod, forem a prostředků používaných nepřítelem a možností kontrarozvědky.
(2) Volba specifickych prostředků a jejich použití musí být úměrné stupni společenské nebezpečnosti rozpracovávané nepřátelské činnosti a konkrétnímu stadiu rozpracování, aby bylo v optimální míře dosaženo stanoveného cíle.
Čl. 16
Při rozpracováni musí být účelně využíváno také kriminalistických metod a prostředků práce, zvláště při dokumentování trestné činnosti rozpracovávané osoby.
Čl. 17
(1) K doplnění a objektivizaci státobezpečnostních poznatků a materiálů se využívá všech bezpečnostních evidenčních a archivních fondů, evidencí soudů nebo jiných institucí a provádí se vytěžování oznamovatelů, odborníků nebo jiných osob.
(2) Při provádění úkonů podle odstavce 1 nesmí dojít k vyzrazení skutečných zájmů a cílů kontrarozvědky.
ČÁST IV
Dokumentace v průběhu rozpracování
Čl. 18
(1) Dokumentace je soustavná a cílevědomá činnost zaměřená na opatření důkazů, kterými je potvrzována serióznost poznatků získaných v průběhu rozpracování specifickými prostředky i oficiálním způsobem.
(2) Dokumenty se podle způsobu použití dělí na:
a/ orientační - sloužící k upřesňování směru vedeného rozpracování
a vyšetřování,
b/ procesní - použitelné jako důkazy v trestním řizení.
(3) Jako procesní dokumenty lze zcela výjimečně a po schválení příslušným náčelníkem použít i řádně legalizované dokumenty získané specifickými prostředky. O jejich legalizaci je nutno usilovat již v průběhu rozpracování.
Čl. 19
Obsah dokumentů získaných specifickými prostředky tvoří agenturní zprávy, zvukové a obrazové záznamy, fotografie, písemnosti, analytické rozbory a jiné materiály z průběhu rozpracování.
Čl. 20
Obsah oficiálních dokumentů tvoří výpovědi svědků, oznámení občanů, organizací, podniků, inštitucí a dalších orgánů, výpisy z rejstříku trestů, upozornění soudu a prokuratury, kontrolních orgánů, zabavené věci, výsledky domovních prohlídek, nálezy, kriminalistické expertízy, znalecké posudky apod.
Čl. 21
Dokumenty jsou soustřeďovány ve složce dokumentace, která je součástí příslušného svazku. Dokumentaci získanou prostředky zpravodajské techniky zakládají pracovníci kontrarozvědky podle zásad stanovených příslušným předpisem. 3)
_____________
3) A-oper-VI-1.