Základní ustanovení

Čl. 1

Tyto směrnice stanoví zásady pro jednotný systém sledovací práce, jednotný postup při zpracování písemností ze sledovacích akcí, zásady analytické činnosti, získávání a evidenci maskovacích prostorů, používání specifické techniky a kriminalistických prostředků pro účely sledování, využití vrtulníků ve sledování, uskutečňování a dodržování zásad radioprovozu a konspirace správy sledování (dále jen "IV. správa"), 4. odboru správ Státní bezpečnosti (dále jen "S StB") a 4. odboru XII. správy (dále jen "útvary sledování").

Čl. 2

Veškeré skutečnosti týkající se organizace, obsahu, metod a forem práce a zabezpečení činnosti útvaru sledování jsou utajovanými skutečnostmi.

ČÁST PRVÁ

Formy a metody sledování

Čl. 3

(1) Sledování je důležitým operativním prostředkem státobezpečnostní práce. Představuje utajené získávání zpráv převážně vizuálním pozorováním činnosti osob státně bezpečnostního zájmu. Cílem sledování je odhalovat a dokumentovat závažnou trestnou činnost protivníka, popřípadě jí zabránit. Materiály získané sledováním se považují operativního hlediska za hodnověrné.

(2) Sledování je prováděno těmito formami:

a/ tajným sledováním – které se používá k získávání informací o činnosti sledované osoby (dále "objekt"), které lze jinou formou agenturně operativní činnosti získat jen obtížně nebo je nelze získat vůbec. Tajné sledování je prováděno při pohybu za objektem

speciálně školenými příslušníky StB. Do tajného sledování se zahrnuje i statické sledování, využívané ke střežení (dále jen "střežení") určených prostorů, věcí, podniků a mrtvých schránek. Tajné sledování se provádí v určeném čase, zpravidla ve dvousměnném provozu, střežení většinou nepřetržitě;

b/ otevřeným sledováním – které je zpravidla recipročním opatřením a provádí se u kádrových rozvědčíků vybraných cizích zastupitelských úřadů, popřípadě i dalších osob s cílem zabránit trestné činnosti. Metody a prostředky jsou odlišné od tajného sledování.

Čl. 4

Při sledování se používají zpravidla tyto operativně technické prostředky;

a/ skryté spojovací prostředky – přenosné, mobilní a stacionární radiostanice, linková mechanika a podobně;

b/ skryté a otevřené dokumentační prostředky – fotopřístroje, filmové kamery, televizní a videozáznamová technika a podobně;

c/ skryté a otevřené prostředky pozorování – optické přístroje, televizní technika, speciální technika pro pozorování v noci a podobně;

d/ maskovací prostředky;

e/ upravené dopravní prostředky;

f/ specifické kriminalistické prostředky – nástrahové aktivační, signalizační a podobně.

Čl. 5

Základním úkolem sledování je konspirativní záchyt objektů při odchodu z bydliště, zaměstnání a míst, kde jejich odchod musí být pod zrakovou kontrolou pracovníků sledování (dále jen "sledovači"). Záchyt je prováděn z vhodného místa (dále jen "stojka") zpravidla dvěma sledovači z pracovní skupiny, v různých konspirativních variantách, za využití maskovacích prostředků a odpovídající legendy.

Čl. 6

(1) Sledování se uskutečňuje dvěma základními taktickými postupy, a to:

a/ doprovodným sledováním,

b/ vstřícným sledováním.

(2) Každý ze základních postupů zahrnuje v sobě několik dílčích metod.

Čl. 7

Doprovodné sledování je kontrolou činnosti objektu při pohybu za ním po veřejných místech a uskutečňuje se těmito dílčími metodami:

a/ sledováním řetězem,

které je používáno při pěším i vozovém sledování při pohybu objektu po přímé a přehledné trase v málo frekventovaném prostředí. První sledovač (motorové vozidlo) pohybuje za objektem, ostatní jsou rozmístěni v řetězu za prvním sledovačem. Vzdálenost mezi objektem, prvním sledovačem a dalším se mění podle situace a prostředí;

b/ sledováním vidlicí,

které se používá jen při pěším sledování zejména ve městech. První sledovač se pohybuje v odpovídající vzdálenosti za objektem, odpovídá za neustálý kontakt s objektem a kontrolu jeho činnosti. Druhý sledovač se na protějším chodníku předsunuje před objekt a po jeho odbočení do příčného směru přebírá povinnosti prvního sledovače do té doby, kdy tento dosáhne rozhraní odbočení. Třetí a další sledovači se pohybují za prvním. Tento postup zajišťuje systematickou kontrolu objektu;

c/ sledováním paralelním,

které se používá při pěším i vozovém sledování v místech s hustou sítí ulic, vyúsťujících zpravidla na hlavní komunikační tepnu. Jeden nebo dva sledovači (motorová vozidla) se pohybují přímo za objektem, ostatní v souběžných ulicích a přebírají objekt pod kontrolu v případě jeho odbočení;

d/ sledováním obklíčením,

které se používá v místech většího soustředění lidí a na přehledných nefrekventovaných prostranstvích, kdy pěší sledovači obkličují objekt, podle dané situace se k němu přibližují a nebo v maximálním dohledu, aby bylo zabráněno dekonspiraci sledovačů před objektem, kontrolují jeho činnost. Při vozové akci na volném prostranství jeden sledovač kontroluje v maximálním dohledu jeho činnost a hlásí směr odjezdu objektu ostatním, kteří obsadili v okruhu veškeré komunikace.

Čl. 8

Vstřícné sledování je kontrolou činnosti objektu předsunutými sledovači v předpokládaném směru jeho pohybu. Vstřícné sledování pohyblivé je prováděno předsouváním sledovačů po trase, statické je prováděno ze stálých (odkrytých či utajených) stojek v prostorech. Vstřícné sledování se uskutečňuje těmito dílčími metodami:

a/ trasovým sledováním, které se používá při:

1. mobilním vnějším pohybu objektu mimo město. Sledovači předem obsazují podél komunikací předpokládaná místa zájmů možného odpočinku, pohostinská zařízení, místa již v minulosti objektem navštívená nebo místa možného odbočení,

2. mobilním vnitřním pohybu objektu městem po předpokládané trase, kdy je možné provádět sledování pomocí "mobilních bodů". Osádky sledovacích vozů umístěných na trase přebírají objekt pro kontrolu v prostoru své působnosti a dokumentují jeho činnost. Tato metoda umožňuje využití mobilních bodů na více objektech, dezorientuje objekt při jeho vlastní kontrole a zvyšuje konspirativnost sledování,

3. vnitřním trasovém vizuálním sledování objektu ze stálých opěrných bodů, vybudovaných na třídách častého průjezdu několika objektů, kdy pohyb objektu po trase je z jednotlivých bodů návazně předáván. Tato metoda je vysoce konspirativní a využívá se zejména při sledování kádrových rozvědčíků;

b/ etapovým sledováním,

kdy je trasa předpokládaného pohybu rozdělena na úseky s konkrétním určením, ve kterém úseku bude objekt sledován a kde bude od sledování upuštěno. Tohoto způsobu sledování se používá při sledování kádrových rozvědčíků mimo město po obvyklých unikacích;

c/ prostorovým sledováním,

1. při vnějším pohybu objektu mimo město (i v prostoru vojenských objektů, i v dalších zájmových místech kádrových rozvědčíků) rozmístěni tak, aby vizuálně dokumentovali činnost objektu. Tento způsob umožňuje konspirativní sledování i v tzv. hluchých prostorech, které nejsou klasickými metodami sledování přístupny a protivník jich může využít ke konspirativním schůzkám nebo k obsluze mrtvé schránky.

2. při vnitřním, zejména pěším pohybu objektu ve městech (zejména na málo frekventovaných místech, historických částí města a podobně) rozmístěni do vytvořených zón, ve kterých operují jejich vhodně vytvořené skupiny. V návaznosti přebírají objekt a předávají ho ke sledování skupině operující v další zóně.

Čl. 9

V praxi se vstřícného i doprovodného sledování používá komplexně s různou kombinací jejich metod. Charakteristickým rysem taktiky sledování je využívání nejrozmanitějších způsobů v závislosti na konkrétních podmínkách.

ČÁST DRUHÁ

Organizace sledování

Čl. 10

(1) Podkladem k zavedení sledování je návrh na sledování (MV č. skl. 880) schválený příslušným funkcionářem.

(2) Po obdržení se návrh na sledování předává náčelníku útvaru sledování, který rozhodne o provedení akce a podle zvláštního předpisu [Čl. 8 až 10 směrnice A-oper-IV-1] stanoví charakter předloženého návrhu na sledování.

Čl. 11

Návrhy na sledování se zapisují do přísně tajného protokolu (MV č. skl. 2), určeného pouze pro tyto účely, v pořadí jak došly. Sloupce č. 9, 10 a 11 se pro tyto účely sledováni slučují v jeden sloupec označený "Odesláno" (příloha č. 2), kde se uvádí, z kterého dne byla odeslána svodka sledování nebo další písemný materiál dožadujícímu útvaru a kolik obsahuje listů (například 18. 9./1–4, znamená, že se odesílá dne 18. 9. jedna svodka o čtyřech listech, styk z 1. S./1-1, 20. 4./foto 1-20, 15. 5. dopis a podobně).

Čl. 12

(1) Po zapsání návrhu na sledování do přísně tajného protokolu a provedení lustrace ve jmenné lístkovnici se návrh na sledování zapíše do registru spisových svazků.

(2) Registr spisových svazků se vede jako přísně tajný protokol.

(3) Založenému spisovému svazku se podle registru spisových svazků přidělí evidenční číslo.

Čl. 13

K získání přehledu o došlých návrzích na sledování objektu a o osobách, které se s objektem setkaly (dále jen "styk"), a o zjištěných návštěvnících střežených zastupitelských úřadů se vede abecedně řazený rejstřík ve formě jmenné lístkovnice. K vedení jmenné lístkovnice se používá tiskopis MV č. skl. 27.

Čl. 14

Jednotlivé karty jmenné lístkovnice se vyplňují podle předtisku s tím rozdílem, že vedle místa narození se uvádí příslušnost evidované osoby a v pravém horním rohu razítkem i evidenční číslo spisového svazku podle registru. Ve spodní části vlevo se uvádí vlastní číslo jednací (dále jen "čj:') a vpravo tyto údaje:

a/ zda se jedná o sledování objektu, styk sledované osoby nebo návštěvníka střeženého zastupitelského úřadu;

b/ krycí název akce;

c/ pro který útvar StB a ke kterému čj.;

d/ jméno referenta;

e/ datum provedení zápisu.

Čl. 15

(1) Na návrh na sledování se uvádějí dříve zaslané poznatky, zejména styk jiného sledovaného objektu či návštěva střeženého zastupitelského úřadu. V případě, že objekt byl již sledován, přikládá se k návrhu na sledování původní spisový svazek, jehož číslo se uvede v příslušné části návrhu na sledování. Současně se v přísně tajném protokole, ve kterém byl původní návrh na sledování evidován ve sloupci 15, uvede převedení na nové čj.

(2) Jestliže evidenční pracovník při provádění lustrace ve jmenné lístkovnici zjistí, že byly již dříve evidovány poznatky, provede se o tomto záznam v příslušné části návrhu na sledování v rozsahu zápisu na pravé straně jmenné lístkovnice.

(3) V průběhu sledovací akce uvede evidenční pracovník na záznam o ustanovení styku i dříve získané poznatky zjištěné lustrací ve jmenné lístkovnici. V případě, že žádné poznatky nejsou, otiskne razítko "IV. správa nebo 4. odbor S StB – bez záznamu" a zápis potvrdí svým podpisem.

Čl. 16

(1) U schválených návrhů za dlouhodobé sledování [Články 10 a 11 směrnice A-oper-IV-1] se postupuje podle čl. 12 až 15 a 17.

(2) Návrhy na dlouhodobé sledování se zapisují podle čl. 11 a za čj. tohoto protokolu uvádí písmeno "D".

Čl. 17

Po provedení administrativních prací se návrh na sledování včetně zaregistrovaného spisového svazku předá náčelníku sledovacího útvaru a podle jeho rozhodnutí odešle k provedení. Spisový svazek po dobu sledování vede náčelník oddělení nebo jím určený pracovník pověřený sledovací akcí.

Čl. 18

(1) Plán sledování se vypracovává po předchozím průzkumu a obsahuje stručné údaje důležité pro organizování konspirativního záchytu objektu a bydliště nebo a jeho zaměstnání, s připojením výstižného grafického plánu, popřípadě záznamu o získání opěrného bodu.

(2) Plán sledování vypracovává zkušený sledovací pracovník a schvaluje příslušný náčelník útvaru sledování.

Čl. 19

Plán sledování obsahuje:

a/ příjmení, jméno, datum a místo narození, národnost a státní příslušnost objektu a krycí jméno akce;

b/ u krátkodobých (do 2 dnů) či jednorázových sledovacích akcí cíl sledování a zjištěné závažné poznatky nutné k zajištění akce;

c/ popisnou charakteristiku místa a okolí bydliště objektu, ve kterém domě a poschodí bydlí, do kterých ulic má výhled, kterými východy může dům opustit a další skutečnosti mající význam pro konspiraci práce sledovačů;

d/ charakteristiku místa a okolí zaměstnání objektu s uvedením všech poznatků obdobně jako u bydliště, údaje o pracovní době objektu, možnostech výjezdu dopravním prostředkem nebo jeho vzdálení v pracovní době;

e/ organizace sledování s uvedením

1. způsobu poznání objektu za předpokladu zvláštní kombinace,

2. organizace práce při záchytu objektu,

3. místa zřízení opěrného bodu, základny nebo stojky a způsob jejich konspirativního využití;

f/ podpis pracovníka, který plán zpracoval, a nadřízeného náčelníka, který plán sledování schválil.

Čl. 20

K vypracovanému plánu sledování se připojuje výstižný grafický plán bydliště a zaměstnání objektu, ve kterém musí být vyznačena:

a/ poloha budovy, ve které objekt bydlí a pracuje;

b/ poloha ostatních budov nebo bloku domů, průchody v nich, sady, parky a ulice, které jsou v nejbližším okolí bydliště nebo zaměstnání objektu;

c/ místa zastávek místních hromadných dopravních prostředků, popřípadě nádraží, stanoviště autotaxi a nejbližší telefonní automaty. V případě, že některá místa zájmu nemohou být v plánku zachycena, naznačí se jen jejich směr a vzdálenost;

d/ rozmístění sledovačů, služebních vozů a opěrných bodů, základny, popřípadě stojek v základní variantě s tím, že za operativní změny podmíněné vývojem situace odpovídá na místě náčelník sledovací akce.

Čl. 21

K záchytu objektů u budov centrálních úřadů, institucí, podniků zahraničního obchodu, zájmových zastupitelských úřadů, ubytovacích či jiných zařízení se zpracovávají centrální plány sledování.

Čl. 22

(1) Plán sledování a centrální plán schvaluje náčelník odboru sledování, pokud si jeho schválení nevyhradí jemu nadřízený náčelník.

(2) Nutné změny v organizaci sledování se ve svodce uvádí v části II.

Čl. 23

(1) Na sledování akce prováděné při nebezpečí z prodlení označené "BLESK" se zpracovává plán sledování v průběhu sledovací akce nebo dodatečně.

(2) U sledovacích akcí prováděných do dvou dnů se zpracovává plán pouze v rozsahu čl. 19 písm. a/, e/ a f/. Takto zpracovaný plán se stručně uvede ve II. části svodky sledování.

Čl. 24

Základním předpokladem úspěšného sledování je organizační příprava vycházející z konkretizace úkolů, z charakteru objektu a podmínek, ve kterých bude sledovací akce probíhat, jíž jsou pověřováni zkušení pracovníci útvaru sledování. Organizační příprava zahrnuje určení počtu sledovačů a jejich vybavení všemi nutnými prostředky.

Čl. 25

V čele sledovací skupiny je náčelník sledovací akce, odpovídající za úspěšné provedení sledovací akce. Vlastnímu sledování předchází instruktáž sledovací skupiny, ve které jsou upřesněny úkoly a cíle se sdělením všech dostupných dat a poznatků k objektu, nezbytných k úspěšnému provedení akce. Rovněž je sledovací skupina seznámena s předem vypracovaným plánem záchytu objektu. Instruktáž provádí určený náčelník, který rovněž kontroluje technické vybavení skupiny.

Čl. 26

Poznání objektu je prováděno zkušeným sledovačem utajeně, pokud možno v časovém odstupu před zahájením akce. Sledovač předává objekt ostatním sledovačům a po zjištění, že objekt řádně předal, se vzdaluje.

Čl. 27

Tajné poznání objektu se provádí:

a/ prostřednictvím kontrarozvědného pracovníka (tajného spolupracovníka);

b/ konspirativní návštěvou v bytě objektu (na jeho pracovišti);

c/ konspirativním úředním pozváním;

d/ podle fotografie, popisu nebo jiným vhodným způsobem.

Čl. 28

Střídání jednotlivých sledovačů či skupin v průběhu sledování je prováděno konspirativně. Intervaly střídání závisí na charakteru sledovací akce, stávajících podmínkách prostředí a délce trvání sledovací akce. Shlukování sledovačů ve více jak dvoučlenných skupinách je v průběhu sledovací akce nepřípustné.

Čl. 29

Sledování se provádí ve všech místech přípustných veřejnosti. V místech omezeného přístupu (v úřadech, institucích, pohostinských a ubytovacích zařízeních) je sledování prováděno pod vhodnou legendou, za dodržování důsledné konspirace před objektem a okolím.

Čl. 30

Pracovník, který prováděl poznání a předání objektu ke sledování, vypracovává a podepisuje záznam, v němž se uvádí:

a/ den, hodina a způsob poznání objektu;

b/ místo a způsob předání objektu sledovací skupině;

c/ chování objektu při poznání.

Čl. 31

(1) Po skončení směny zpracovává náčelník sledovací akce za účasti sledovačů pracovní svodku obsahující dokonalý přehled o činnosti objektu v době sledování, která se zakládá do spisového svazku.

(2) I. část pracovní svodky – popis činnosti objektu obsahuje:

a/ místo a čas započetí akce, čas zahájení vlastního sledování objektu, popis jeho oblečení, popřípadě zavazadel;

b/ způsob pohybu objektu (pěšky, autem a podobně), označení dopravního prostředku a směr pohybu;

c/ chování objektu v blízkosti prostorů zvláštní důležitosti a v předpokládaných místech jeho zájmu (popsat jeho pozornost k okolí, pohyby rukou, ověřit co zde mohl pozorovat, zjistit);

d/ jméno ulice, popisné a orientační číslo budovy, do které zašel, koho zde navštívil, co zde zanechal a jak se choval před vstupem do budovy;

e/ popis setkání s další osobou, jak na setkání reagoval, bylo-li domluvené či náhodné, způsob rozhovoru (důvěrný, přátelský, zdrženlivý), délku setkání, zda si osoby něco předaly, jakým způsobem se přivítaly a rozloučily;

f/ popis (dokumentaci) předpokládaných styků objektu v průchodech, chodbách domů, u výloh a podobně, které mohly být ve zrakovém či fyzickém spojení s objektem bez potvrzení sledovačem, a u zvláště určených akcí i osob vcházejících či vycházejících z domu, kde je objekt;

g/ změny v oblečení objektu, ve vnitřku jeho auta, způsobu zaparkování a popis dalších skutečností, které by mohly být signálem další osobě;

h/ místa, kde objekt prováděl vlastní kontrolu, jakým způsobem ji prováděl, zda šlo o skrytou či zjevnou kontrolu nebo o kontrasledování.

Na levé straně se vyznačují časové údaje a za popis dílčí činnosti objektu v domech, veřejných místnostech, parcích a prostředcích hromadné dopravy a podobně se uvádí znak sledovače, který činnost zjistil.

(3) II. část pracovní svodky – zhodnocení činnosti objektu a sledovačů – obsahuje:

a/ zajímavou činnost a chování objektu v průběhu sledování, přesné označení, kdy a kde nebyl objekt pod kontrolou sledovačů a provedená opatření (dokumentace předpokládaných styků, obhlídka prostoru atd.);

b/ kolikrát, kde a kým byla provedena fotodokumentace objektu, styku, prostoru, nebo z jakých příčin nebyla provedena;

c/ volací znaky, jména, popis oblečení a maskovacích doplňků sledovačů použitých při sledování, zvláště v těch časových úsecích, kdy prováděli kontrolu objektu v domech, veřejných místnostech a prostorech, kdy přišli do zrakového styku s objektem;

d/ volací znaky sledovačů, kteří v průběhu stojky objekt nepoznali;

e/ výrobní označení, barvu a SPZ použitých vozidel a použité prostředky k jejich maskování;

f/ dokumentační a speciální techniku použitou ve sledovací akci (mimo fotopřístroje);

g/ kontrolu náčelníků, zjištěné závady a zásahy do organizace práce skupiny sledovačů;

h/ označení použitého opěrného bodu (základny), čas jeho použití a jména (znaky) sledovačů;

ch/ vzniklé výlohy jednotlivých sledovačů v akci (vepsané do otisku razítka);

i) podpisy pracovníků zařazených na akci.

(4) III. část pracovní svodky – vyjádření náčelníka k provedené akci – zpracovává náčelník oddělení (zástupce) útvaru sledování. Vyjadřuje se k závažným kladům, nedostatkům, a zejména k momentům, na které má být pamatováno při opětovném sledování; tuto část svodky opatří svým podpisem.

Čl. 32

U určených objektů (zaměstnanců zastupitelských úřadů, cizinců, exponentů vnitřního nepřítele) sledovaných útvary sledování k zajištění centrálního přehledu o objektu i použitých prostředků zasílají útvary sledování S StB a XII. správy IV. správě kopii pracovní svodky, která se ukládá do spisového svazku objektu.

Čl. 33

(1) Ke každé sledovací akci se zavádí "Přehled fota a negativů". Do přehledu se zapisují odesílané fotografie a fotokopie získaných písemných materiálů, negativy a fotografie zakládané do svazku. Ukládané snímky se označují pořadovými čísly a čj. sledovací akce a v přehledu se vyznačí počet uložených fotografií podle pořadových čísel (například 1–20 znamená, že ve svazku je uloženo v pořadí 20 snímků). Byla-li pořízena dokumentace filmovou kamerou (videorekordérem), zaznamená se kdy a kolik metrů nebo minut bylo nafilmováno a komu odesláno.

(2) Zapůjčení fotografií sledovačům je evidováno bud' ve svazku, nebo v zápůjční knize vedené náčelníkem oddělení útvaru sledování.

Čl. 34

(1) Dojde-li v průběhu sledování ke ztrátě nebo použití objektu anebo ke ztrátě styku, je skupina, u níž ke ztrátě došlo, povinna po vypracování pracovní svodky vyhotovit záznam, v němž uvede, za jakých podmínek ke ztrátě objektu došlo a všichni členové skupiny záznam podepíší. Náčelník skupiny uvádí závěrem své stanovisko.

(2) Náčelník odpovídající za provedení sledovací akce provede se sledovači rozbor situace, za níž došlo ke ztrátě objektu či styku, zhodnotí práci skupiny v době ztráty a výsledek projednání s učiněnými závěry uvede do záznamu o ztrátě. Po stanovisku náčelníka odboru sledování založí záznam o ztrátě objektu do spisového svazku sledovací akce.

Čl. 35

O výdajích vzniklých v akci se vede přehled na evidenčním listu výdajů. Na něm se souhrnně evidují veškerá vydání celkovými částkami z jednotlivých svodek. Zapsaná souhrnná částka musí souhlasit s částkami na jednotlivých pracovních svodkách.

Čl. 36

(1) Čistopis svodky sledování pro kontrarozvědné útvary se zpracovává z prvé části pracovní svodky uplynulého dne, popřípadě z její druhé části, pokud obsahuje zajímavé údaje o činnosti objektu.

(2) Čistopis svodky sledování zpracovaný administrativním pracovníkem útvaru sledování obsahuje:

a/ útvar sledování, který sledovací akce prováděl (vlevo nahoře), s vlastním čj.;

b/ datum vyhotovení čistopisu svodky (vpravo nahoře);

c/ označení stupně utajení (vpravo pod datem);

d/ označení (adresa) kontrarozvědného útvaru, kterému je čistopis svodky svolení odesílán;

e/ čj. "Návrhu na sledování", ke kterému je čistopis svodky vyhotoven;

f/ počet listů odesílaného čistopisu svodky sledování;

g/ název akce a datum prováděného sledování (osobní údaje o objektu, jeho jméno, příjmení atd. se ve svodce z hlediska utajení neuvádějí);

h/ obsah pracovní svodky s výjimkou písm. b/ až i/ její druhé části;

ch/ podpis náčelníka oddělení s výjimkami, jež stanoví zvláštní předpis.

(3) V úvodu čistopisu svodky z prvého dne sledování se uvádí, zda existuje u útvaru sledování k objektu poznatky (výsledky lustrace útvaru sledování).

(4) Administrativní pracovník útvaru sledování v závěru pracovní svodky sledování svým podpisem a datem potvrdí správnost a čas vyhotovení odesílaného čistopisu svodky sledování.

Čl. 37

(1) Na každý styk objektu zpracovává sledovač, který sledování styku a jeho ustanovení prováděl, pracovní svodku v rozsahu části I. pracovní svodky.

(2) V pracovní svodce se uvede popis, pohyb a chování styku od okamžiku rozchodu s objektem až do skončení jeho sledování. Po ustanovení styku se uvede jeho jméno, příjmení, data a místo narození, národnost, státní příslušnost, školní vzdělání, stav, číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Jestliže je provedeno pomocí příslušníka VB, uvádí se legenda, pod kterou byla kontrola občanského průkazu nebo cestovního pasu provedena.

(3) Jestliže styk za účelem zjištění a ověření je sledován vícekrát, doplňuje sledovač pracovní svodku o průběh každého dalšího sledování s uvedením data a času.

(4) V případě, že styk byl sledován, ale jeho totožnost nebyla ověřena (například dům otevřel klíčem, ale v domě nebydlí), uvede sledovač do pracovní svodky opatření k jeho zjištění a výsledek šetření.

(5) Po zjištění a ověření styku se tato skutečnost uvádí v čistopisu svodky o zjištění styku pro kontrarozvědný útvar, pro který je sledovací akce prováděna. Zasílá se prostřednictvím pracovníka pověřeného vedením jednacího protokolu, který provede lustraci v evidenci, a není-li na styk založena karta, tuto založí s provedením příslušného záznamu podle čl. 20. Jestliže je karta založena, doplní ji záznamem o zjištění styku. Na čistopis svodky o zjištění styku, pod podpis náčelníka uvede evidenční pracovník dříve zjištěné poznatky z karty, opatří datem a podpisem.

(6) Jestliže je styk zjištěn a ověřen ještě před napsáním čistopisu svodky sledování pro kontrarozvědný útvar, uvedou se údaje o něm do této svodky za popis a cesty styku. V takovém případě se samostatná svodka o styku nevyhotovuje.

Čl. 38

(1) Důležitým dokladem o činnosti objektu je provedená fotodokumentace. Jestliže je více osob na fotografii, označuje se zájmová osoba znaménkem na spodním okraji. Na druhé straně se pod týmž znaménkem uvede o koho se jedná, den, hodina, místo

pořízení dokumentace a čj., pod kterým je sledovací akce prováděna. Rovněž jednotlivé fotografie jsou odesílány pod čj., pod kterým je sledovací akce prováděna.

(2) Záznamy na fotodokumentaci určené pro kontrarozvědného pracovníka se provádějí obyčejnou tužkou, na ostatní fotodokumentaci perem.

(3) Dokumentace pořízená filmovací kamerou a její předání kontrarozvědnému pracovníku se eviduje v jednacím protokole pod čj. (například 7 m filmu se záznamem schůzky objektu PODLOUDNÍK dne...).

(4) Dokumentace pořízená videorekordérem je uschována, popřípadě zapůjčována podle vnitřních předpisů.

Čl. 39

(1) Po skončení sledovací akce se všechny písemnosti chronologicky seřadí a zašijí do spisového svazku, který obsahuje tři části.

(2) I. část spisového svazku obsahuje:

a/ seznam uložených písemností;

b/ evidenční list výdajů;

c/ přehled fota a negativů;

d/ návrh na sledování;

e/ plán sledování;

f/ záznam o zachycení a předání objektu ke sledování;

g/ poznatky od kontrarozvědného pracovníka;

h/ jiné písemnosti.

(3) II. část spisového svazku obsahuje pracovní svodky sledování a záznamy o ztrátě a projití objektu.

(4) III. část spisového svazku obsahuje čistopisy svodek o sledování a zjištění styků včetně záznamů o jejich ztrátě a projití.

Čl. 40

(1) Jednotlivé písemnosti se průběžně pořadově číslují a podle druhu zapisují s uvedením počtu listů do seznamu uložených písemností. Příslušný náčelník oddělení v seznamu uložených písemností vyznačí pod posledním zápisem návrh na uložení svazku, vyřazovací znak, uschovací lhůtu a podepíše jej. Návrh na uložení svazku schvaluje náčelník odboru.

(2) Uložení svazku se provádí podle registračních čísel na spisovně útvaru sledování.

Čl. 41

Všechny spisové svazky se uschovávají ve spisovně po dobu 15 let, u cvičných sledovacích akcí po dobu 5 let. Svazky neprovedených sledovacích akcí se uschovávají 1 rok. Vyřazování písemností se provádí podle zvláštního předpisu.

Čl. 42

Zapůjčování spisových svazků nebo jednotlivých písemností se provádí pouze uvnitř útvarů sledování na vyžádání příslušného náčelníka nebo na rozkaz nadřízených náčelníků. Zapůjčování se eviduje v zápůjční knize.

ČÁST TŘETÍ

Získávání a práce se spolupracovníky trasového sledování

Čl. 43

Útvary sledování využívají ve své specifické činnosti tajné spolupracovníky trasového sledování, kteří jsou získáváni ke spolupráci příslušníky útvaru sledování převážně z řad důchodců – bývalých příslušníků SNB.

Čl. 44

(1) Tajný spolupracovník trasového sledování je zařazován k výkonu služby, kterou vykonává v maskovacích prostorech na trase sledovaných objektů, odkud pozoruje jejich činnost.

(2) Poznatky o činnosti objektů předává tajný spolupracovník trasového sledování v návaznosti další obsluze na trase.

(3) Pro výkon služby je tajný spolupracovník trasového sledování seznamován s užívanými technickými prostředky, s volacími znaky pracovníků útvaru sledování a s jejich poznatky o objektech včetně seznamů jejich krycích názvů.

Čl. 45

(1) Při seznamování tajných spolupracovníků trasového sledování s utajovanými skutečnostmi se postupuje podle zvláštních předpisů.

(2) Styk a řízení tajných spolupracovníků trasového sledování provádějí určení pracovníci útvaru sledování.

(3) Tajní spolupracovníci trasového sledování jsou pravidelně odměňováni v souladu s platnými předpisy a vyúčtování odměn se provádí na evidenčním listě výdajů.

(4) Tajní spolupracovníci trasového sledování nejsou evidováni v operativních evidencích a nevztahují se na ně směrnice A-oper-I-3 a A-oper-II-1.

ČÁST ČTVRTÁ

Analytická činnost

Čl. 46

Analytická činnost útvarů sledování je zaměřena na soustřeďování, studium a rozbor poznatků o chování a činnosti objektů v potřebném rozsahu, kterých využívá k informaci nadřízených služebních funkcionářů i k vlastnímu využití.

Čl. 47

Analytický pracovník při své činnosti vychází z ranního hlášení o průběhu sledovacích akcí, z pracovních svodek sledování a z poznatků pracovníků kontrarozvědných útvarů StB. Soustředěné materiály hodnotí a zařazuje do oblasti informace, evidence, statistiky a vlastní rozborové činnosti.

Čl. 48

(1) Analytický pracovník zpracovává a eviduje sledované osoby, jejich styky, adresy, popřípadě navštěvované prostory.

(2) Evidence objektů a styků je u IV. správy a 4. odboru XII. správy prováděna centrálně.

(3) U IV. správy a 4. odboru XII. správy je veden číselně řazený rejstřík vozidel návštěv přijíždějících na zájmové zastupitelské úřady a konzuláty a abecedně řazený rejstřík zjištěných a ověřených osob, které navštívily uvedené úřady.

Čl. 49

Na základě rozborové činnosti jsou zpracovány podkladové materiály k tvorbě i hodnocení plánu práce, signalizování nedostatků v práci útvaru sledování a tím napomáháno k účinnějším postupům při odhalování a dokumentování nepřátelské činnosti.

ČÁST PÁTÁ

Získávání, evidence a používání maskovacích prostorů

Čl. 50

Útvary sledování používají pro sledování maskovacích prostorů (pozorovací body, základny a spojovací stanoviště) a prostorů k instalaci vizuální nebo pozorovací techniky. Maskovací prostory jsou zřizovány ve veřejných budovách i v soukromých bytech za účelem záchytů a kontroly činnosti objektů.

Čl. 51

(1) Při zřizování maskovacích prostorů se předpokládá zpravidla jejich dlouhodobé používání a je nutné přihlížet k jejich přirozené a bezpečné legalizaci.

(2) Získávání, evidování a používání maskovacích prostorů se řídí zvláštními předpisy.

Čl. 52

(1) Centrální kartotéka maskovacích prostorů je vedena operačním důstojníkem IV. správy, kterému odbory IV. správy neprodleně odesílají na evidenční kartě (MV č. skl. 29) údaje v potřebném rozsahu a průběžné změny o zbudovaném maskovacím prostoru.

(2) Po obdržení návrhu na sledování provádí operační důstojník IV. správy lustraci v centrální kartotéce maskovacích prostorů a v jeho příslušné části uvede, zda se v zájmovém místě maskovací prostor nachází a s kým může být jednáno o jeho případném použití.

ČÁST ŠESTÁ

Používání zpravodajské techniky

Čl. 53

Používání zpravodajské techniky při sledování se řídí zvláštním předpisem. [Směrnice A-oper-VI-1]

ČÁST SEDMÁ

Použití vrtulníku při sledování

Čl. 54

K zajištění mimořádných úkolů na akcích zvláštní důležitosti, kdy je vozové sledování objektu prováděno mimo území hlavních a krajských měst a běžný postup sledovačů nezaručuje úspěšné provedení akce, mohou útvary sledování použít vrtulníku VIII. správy.

Čl. 55

Použití vrtulníku schvalují náčelníci IV. správy, XII. správy nebo S StB. Použití vrtulníku je vázáno souhlasem náčelníka VIII. správy.

Čl. 56

Vrtulník je nasazován na předem dohodnutých akcích v souladu s letovými předpisy. Při přípravě sledovací akce jsou důležité státobezpečnostní poznatky k objektu (o jeho cestě, záměrech, s udáním cíle, kterého má být sledováním dosaženo) zapracovány do plánu sledování. Projednávání akce se zúčastňuje pilot určený do sledovací akce.

Čl. 57

Pozemní sledování za objektem je řízeno z vrtulníku speciálně školenými, zdravotně způsobilými pracovníky útvaru sledování. Písemné vyhodnocení nasazení vrtulníku zasílají útvary sledování IV. správě pro školské a metodické účely.

ČÁST OSMÁ

Používání kriminalistických metod práce ve sledování

Čl. 58

Útvary sledování používají kriminalistických metod práce k zajišťování a dokumentaci trestné činnosti sledovaných osob ve vytypovaných prostorech, do kterých nelze ostatními agenturně operativními prostředky včetně sledování proniknout.

Čl. 59

Použití kriminalistických metod práce v prováděných sledovacích akcích posuzuje náčelník odboru sledování, na S StB náčelník 4. odboru, spolu s kriminalistickým technikem, který bude sledovací úkon provádět. Nasazení technických prostředků schvalují náčelníci IV. správy, XII. správy nebo S StB.

Čl. 60

Kriminalistické metody práce ve sledování u útvarů sledování provádějí speciálně školení příslušníci. Školení a metodické řízení kriminalistických techniků útvarů sledování provádí IV. správa.

Čl. 61

(1) Použité kriminalistické metody práce jsou uváděny v plánu sledování, a to i v případech, kdy došlo k jejich nasazení až v průběhu sledovací akce.

(2) Po ukončení sledovací akce zpracovává kriminalistický technik s náčelníkem oddělení sledování záznam o použití kriminalistických metod, který se zakládá do spisového svazku.

ČÁST DEVÁTÁ

Radioprovoz

Čl. 62

Rádiový provoz uskutečňovaný útvary sledování se řídí ve specifických podmínkách zvláštním předpisem.

ČÁST DESÁTÁ

Konspirace útvarů sledování

Čl. 63

(1) Útvary sledování jsou umístěny v zakonspirovaných budovách, vedených pod vhodnou legendou civilního podniku.

(2) Do zakonspirovaných budov mají přístup kromě určených příslušníků útvarů sledování jen ministr vnitra ČSSR, jeho náměstci a osoby v jejich doprovodu nebo v doprovodu náčelníka útvaru nebo jeho zástupce.

(3) Náčelník krajské správy SNB a náčelník S StB má přístup do zakonspirovaných budov v rámci příslušné krajské správy SNB.

(4) Do zakonspirovaných budov mají přístup i ostatní pracovníci ministerstev vnitra, kteří plní úkoly spojené s údržbou a opravami budov a prostředků.

(5) Výjimky z ustanovení odstavců 1 až 4 povoluje ministr vnitra ČSSR.

Čl. 64

V konspiračních budovách a pracovištích je dovoleno ukládat písemný materiál tajného a přísně tajného charakteru, zbraně, součástky výstroje a výzbroje a prostředky zpravodajské techniky jen za předpokladu, že jsou řádně zabezpečeny.

Čl. 65

Příslušníci útvaru sledování jsou povinni přísně zachovávat konspiraci budov, prostředků a osobní konspiraci podle zvláštního předpisu.