• faktickou neexistencí materiálů (zničení, skartace, ztráta)
  
• domnělou neexistencí materiálů (nemožnost dohledání, nedostatečná evidence nezničených kopií, nezpracování některých fondů, nemožnost vyhledávání, nechuť ke zpřístupnění)
  
• stupněm utajení materiálů (některé materiály jsou i po 40 letech klasifikovány jako tajné, přičemž se nejedná v žádném případě o důvodné utajení, příkladem mohou být údaje o funkčních příplatcích z padesátých let)
  
• nesplněním zákonných náležitostí (na straně žadatele nebo na straně materiálu – např. u cizích státních příslušníků).

Aktuální problémy se zpřístupňováním svazků
(22/12/2002)

V současnosti došlo k očekávatelnému zahlcení AS MV žádostmi o zpřístupnění svazků (příklad – jen server Odboj na Jičínsku žádal prostřednictvím Stanislava Pence o více než 700 svazků). Příslušný odbor je zatím zcela nedostatečně personálně a technicky vybaven a nestíhá vyřizovat žádosti v zákonných lhůtách. Situace by se patrně měla po novém roce zlepšit.

Byla ustanovena parlamentní komise pro kontrolu zpřístupňování svazků, na níž by se měli obracet ti, kterým z nějakých důvodů nebylo vyhověno.

O dalších událostech vás budeme informovat.

Aktuálně
(19/12/2003)

Byl nám konečně zpřístupněn první z požadovaných několika set svazků, a to podsvazek 18-12613/335, který vytvořila rozvědka na konkrétní osobu (Petr Bardon).

Aktuálně
(16/01/2004)

Po neuvěřitelném úsilí a opakované snaze se domluvit s vedením archivu a příslušného odboru si Stanislav Penc konečně odvezl z Pardubic prvních 29 svazků (celkem kolem 1800 stran) a má si příští týden odvézt další dva. Současně přišlo oznámení o další sadě zpřístupněných záznamů. Je neuvěřitelné, že v roce 2004 člověk musí bojovat za to, aby mu státem řízená instituce neznehodnocovala archivní dokumenty tím, že do textu bude umísťovat razítka, a aby tiskla na formát A4 skutečně velikost A4 a nikoliv A5, to vše za pouhých 5 Kč za jednu stranu.

Stav materiálů je zcela tristní. Materiály jsou z neznámého důvodu pořizovány kopírováním z mikrofilmů z devadesátých let, přestože autentické papírové dokumenty nepochybně existují (v jednom svazku máme například část listin z mikrofilmu i z originálu a rozdíl je nebetyčný), svazky jsou neúplné, některé strany se opakují, protože horní polovina je čitelná na jednom listu a spodní na druhém, v dokumentech archivní správa vytrvale začerňuje data narození agentů, přestože je tatáž instituce oficiálně zveřejnila, začerňuje otázky kolem r. 1945 apod. Vojenská KR pro změnu zaběluje vše po lednu 1990, a protože většinu živých svazků uzavírala až během roku 1990 a psala memoranda někdy i později, zcela likviduje smysl zákona o zpřístupnění materiálů vzniklých působením bývalé státní bezpečnosti. Naskenované materiály si ani nemúžete odnést na CD, přestože to archivní zákon umožňuje, takže si je za svých 5 Kč musíte znovu skenovat. Ano, takto úřady placené z veřejného rozpočtu šikanují občany ČR. Píše se rok 2004.

Situace ve zveřejňování těchto materiálů je v ČR naprosto ostudná a téměř nejhorší ze všech postkomunistických zemí. Situací by se měl zabývat Branně-bezpečnostní výbor a poslanci PSP ČR, neboť tento stav je popřením jejich zákonodárné snahy z předešlých let.

Aktuálně
(07/03/2004)

S velkým překvapením zjišťujeme, že Ministerstvo vnitra patrně postrádá zaměstnance, který by byl schopen provádět tyto základní operace: zaostření optiky, přepnutí z černobílého režimu na stupně šedé a okopírování mikrofilmu na velikost A4. Většinou to zvládne žák druhého stupně základní školy, nikoliv však personál MV. Zato mají bezpočet odborníků, kteří umějí znečitelnit relativně slušně čitelný mikrofilm. Výsledky této sabotážní akce jsou například viditelné na svazku Petr Beran, r.č. 05-09496. Protože začíná nabývat na intenzitě silná nespokojenost s tímto stavem, lze předpokládat, že časem dojde na správní žalobu. Pokud máte podobné problémy a zatím o vás nevíme, kontaktujte nás, abychom se mohli dohodnout na společném postupu.