334/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 10.července 1991
o služebním poměru policistů zařazených
ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní
Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Služební poměr
Úvodní ustanovení
§ 1
Tento zákon upravuje služební poměr policistů zařazených ve
Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie (dále jen
"policejní sbor"). 1)
-----------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru
hradní policie.
§ 2
(1) Policista je ve služebním poměru k policejnímu sboru.
(2) Jménem policejního sboru činí právní úkony ve věcech
služebního poměru ředitel policejního sboru a v rozsahu jím
stanoveném též vedoucí organizačních celků policejního sboru
(dále jen "služební orgán").
(3) Ve vztahu k policistům povolaným k plnění úkolů
federálního ministerstva vnitra 1) činí právní úkony ve věcech
služebního poměru ministr vnitra České a Slovenské Federativní
Republiky a v rozsahu jím stanoveném též služební orgány
federálního ministerstva vnitra.
-----------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru
hradní policie.
HLAVA PRVNÍ
Vznik, změny a skončení služebního poměru
§ 3
Podmínky přijetí a přijímací řízení
(1) Do služebního poměru může být po přijímacím řízení
přijat občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 18
let, který o přijetí písemně požádá a
a) je bezúhonný a má morální vlastnosti potřebné pro výkon
služby,
b) je fyzicky a duševně způsobilý pro výkon služby,
c) splňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které má být
ustaven,
d) není členem politické strany nebo politického hnutí 2) a
e) vykonal základní (náhradní) vojenskou službu, pokud
podléhá branné povinnosti.
(2) Občan, který požádal o přijetí do služebního poměru,
musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o přijímacím řízení.
-----------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
§ 4
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního orgánu
o přijetí občana do služebního poměru.
(2) Rozhodnutí o přijetí občana do služebního poměru musí
obsahovat den vzniku služebního poměru, jinak je neplatné. Dále
musí obsahovat ustanovení do funkce, jmenování do hodnosti,
ustanovení o zkušební době a místo služebního působiště.
(3) Služební poměr však nevznikne, jestliže občan nenastoupí
službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru,
aniž mu v tom bránila překážka ve službě, nebo do týdne
neuvědomí o této překážce služební orgán, který vydal rozhodnutí
o přijetí do služebního poměru.
(4) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být
vydáno písemně a doručeno občanu, jinak je neplatné.
(5) Policista skládá při nastoupení služby služební přísahu.
(6) Služební přísaha zní:
"Slavnostně prohlašuji, že budu věrný České a Slovenské
Federativní Republice.
Budu čestným, statečným a ukázněným policistou. Při plnění
všech služebních povinností se budu řídit ústavou a zákony a budu
chránit ústavní zřízení České a Slovenské Federativní Republiky,
práva občanů a vnitřní pořádek.
K tomu jsem připraven vynaložit všechny své síly
i schopnosti a nasadit i svůj život.
Tak přísahám!".
(7) Odmítne-li policista složit služební přísahu, skončí
jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.
§ 5
Zkušební doba
(1) V rozhodnutí o přijetí do služebního poměru se občanu
stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců.
(2) Ve zkušební době nesmí policista samostatně provádět
služební zákroky a služební úkony. 1)
-----------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru
hradní policie.
§ 6
Hodnosti
Stanoví se tyto hodnosti policistů:
a) praporčické
rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík,
nadpraporčík,
b) důstojnické
podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major,
podplukovník, plukovník,
c) generálské
generálmajor, generálporučík, generálplukovník.
Jmenování a povyšování do hodnosti
§ 7
Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do
hodnosti rotného; ukončil-li studium na střední škole maturitní
zkouškou, 3) je jmenován nejméně do hodnosti strážmistra,
a ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň ucelenou část
vysokoškolského studia, 4) je jmenován nejméně do hodnosti
podporučíka.
-----------------------------------------------------------------
3) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních
škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
4) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
§ 8
(1) Policista má nárok na povýšení do vyšší hodnosti,
splňuje-li tyto podmínky:
a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší
hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků
ve výkonu služby,
b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy
let hodnosti a
c) splňuje kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro
vykonávanou funkci.
(2) Policista v praporčické hodnosti má nárok na
a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li úplného
středního vzdělání,
b) povýšení do hodnosti podporučíka, ukončil-li vysokoškolské
studium nebo alespoň jeho ucelenou část. 4)
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem
a) kvalifikační předpoklady pro funkce a dobu výsluhy let
v hodnosti,
b) podmínky, za nichž policista, který dosáhl vysokoškolského
vzdělání nebo alespoň jeho ucelené části, může být jmenován
při přijetí do služebního poměru do hodnosti poručíka nebo do
hodnosti vyšší,
c) podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do
služebního poměru, který již byl ve služebním poměru.
-----------------------------------------------------------------
4) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
§ 8a
neplatil
neplatil
§ 9
Služební hodnocení
(1) Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování
ve věcech služebního poměru policisty.
(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti
policisty pro výkon funkce, zejména odborné a zdravotní
způsobilosti a způsobu plnění služebních povinností.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o služebním hodnocení.
§ 10
Ustanovování do funkcí
(1) Služební orgány ustanovují policisty do volných funkcí
podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení,
zdravotního stavu.
(2) Ustanovení policisty do volné funkce může být spojeno
s podmínkou výběrového řízení.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem funkce, které se obsazují výběrovým řízením,
způsob provádění výběrového řízení, jeho náležitosti a průběh.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se netýkají funkcí, do
kterých se ustanovuje podle zvláštních předpisů.
(5) Do funkce vyšetřovatele 1) může být jmenován jen
policista, který dosáhl věku nejméně 25 let a má vysokoškolské
právnické vzdělání nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského
právnického studia. 4)
-----------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru
hradní policie.
4) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
§ 10a
neplatil
neplatil
§ 11
Přemístění a přeložení
(1) Jestliže policista nemůže nadále vykonávat dosavadní
funkci, protože
a) v důsledku organizačních změn došlo k jejímu zrušení,
b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní
způsobilost pro její výkon,
c) podle závěru služebního hodnocení není způsobilý ji
vykonávat, nebo
d) vykonává trest zákazu činnosti,
přemístí se na jinou funkci v místě téhož služebního
působiště, a není-li to možné, přeloží se na jinou funkci
v jiném místě služebního působiště.
(2) Policista může být přemístěn na jinou funkci v témže
místě služebního působiště nebo přeložen na jinou funkci v jiném
místě služebního působiště,
a) má-li být v důležitém zájmu služby ustanoven do jiné funkce
alespoň na stejné úrovni,
b) bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru z
důvodů uvedených v § 16 odst.1 písm.d) nebo e).
(3) Policista může být přeložen do jiného místa služebního
působiště na vlastní žádost po předchozí dohodě s nadřízeným
služebním orgánem.
(4) Policistovi, který byl přemístěn nebo přeložen na jinou
funkci podle odstavce 1 písm.a) nebo b), náleží dosavadní funkční
plat ještě po dobu šesti měsíců, pokud je to pro něho
výhodnější.
§ 12
Služební cesta a zastupování
(1) Policista může být vyslán na dobu nezbytně nutnou,
nejdéle však na dobu tří měsíců,na služební cestu.
(2) Policista může být pověřen na dobu nezbytně nutnou
zastupováním jiného policisty ve funkci stejné nebo vyšší
úrovně.
§ 13
Zproštění výkonu služby
(1) Stane-li se policista podezřelým, že se dopustil
trestného činu, a další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo
důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho činu, bude
rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.
(2) Policistu lze zprostit výkonu služby jen na dobu
nezbytně nutnou k prošetřování jeho činu, nejdéle však na dobu
šesti měsíců. V případě, že je proti policistovi vedeno trestní
řízení, zprostí se výkonu služby do pravomocného skončení
trestního řízení.
(3) Policistovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží
ode ode zproštění 50% služebního příjmu, nejméně však vždy ve
výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. Tato část
služebního příjmu se zvyšuje o 10% služebního příjmu na každou
vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80% služebního příjmu
(4) Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební
orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; policistovi se
doplatí rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to
neplatí, bylo-li jednání, pro které byl zproštěn výkonu služby,
úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo
byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn
ze služebního poměru.
§ 14
Skončení služebního poměru
Služební poměr policisty končí
a) uvolněním,
b) propuštěním,
c) ztrátou hodnosti,
d) zrušením ve zkušební době,
e) úmrtím.
§ 15
Uvolnění
(1) Policista musí být uvolněn ze služebního poměru,
jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena
služebnímu orgánu, jinak je neplatná.
(2) Při uvolnění skončí služební poměr uplynutím dvou
měsíců, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak.
Lhůta pro skončením služebního poměru začíná běžet prvním dnem
kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění
služebnímu orgánu.
Propuštění
§ 16
(1) Policista bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže
a) pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení,
b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl ze
zdravotních důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci
a nelze ho převést na jinou funkci,
c) byl při služebním hodnocení hodnocen jako nezpůsobilý
vykonávat jakoukoli funkci,
d) porušil služební povinnost zvlášť hrubým způsobem,
e) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo
f) nesplňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru.
(2) Policista může být ze služebního poměru propuštěn,
jestliže
a) splňuje podmínky nároku na starobní důchod nebo
b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.
(3) O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm.
c), d) a e) musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy se
služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl, nejpozději však do
jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto lhůtách
musí být rozhodnutí policistovi též doručeno. Jde-li o propuštění
z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), nezapočítává se do
lhůty dvou měsíců doba, po kterou je policista uznán dočasně
neschopným služby pro nemoc nebo úraz.
§ 17
(1) Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně
a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak,
aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je neplatné.
(2) Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou
měsíců, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak.
Lhůta pro skončení služebního poměru začíná běžet prvním dnem
kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí
o propuštění. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v § 16 odst.
l písm. d), kdy policista porušil služební povinnost zvlášť
hrubým způsobem úmyslně, nebo jde-li o propuštění z důvodu
uvedeného v § 16 odst. 1 písm. e) anebo o propuštění z důvodu
uvedeného v § 16 odst. 2 písm. b), skončí služební poměr dnem
doručení rozhodnutí o propuštění.
§ 18
Zákaz propuštění v ochranné době
(1) Policista nesmí být propuštěn ze služebního poměru
v ochranné době, to je v době,
a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz,
pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil
v opilosti nebo zneužitím omamného prostředku,
b) od podání návrhu na ústavní ošetření nebo od povolení
lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti
k výkonu služby až do jeho skončení; při onemocnění
tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje
o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování nebo
c) kdy je policistka těhotná nebo kdy policistka nebo osamělý
policista trvale pečuje alespoň o jedno dítě mladší než tři
roky.
(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů
uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) a e).
(3) Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno policistovi
před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit
v této době, ochranná doba se do dvouměsíční lhůty uvedené
v § 17 odst. 2 nezapočítává, ledaže policista písemně prohlásí,
že na prodloužení služebního poměru netrvá.
§ 19
Ztráta hodnosti
Byl-li policistovi soudem uložen trest ztráty hodnosti,
skončí služební poměr dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.
§ 20
Zrušení služebního poměru ve zkušební době
Ve zkušební době může služební orgán nebo policista zrušit
služební poměr i bez uvedení důvodů. Služební poměr skončí
uplynutím tří kalendářních dnů po doručení rozhodnutí služebního
orgánu nebo po písemném oznámení policisty.
§ 21
Nároky po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru
Zruší-li se rozhodnutí o skončení služebního poměru,
služební poměr nadále trvá bez přerušení se všemi právy
a povinnostmi. Oznámí-li policista nejpozději před doručením
rozhodnutí o zrušení, že netrvá na dalším výkonu služby, platí,
pokud se policista a služební orgán nedohodnou jinak, že služební
poměr skončí uvolněním uplynutím dvou měsíců. Lhůta pro skončení
služebního poměru začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po dni doručení původního rozhodnutí o skončení
služebního poměru.
§ 22
Potvrzení o služebním poměru a služební posudky
(1) Nejpozději v den doručení rozhodnutí o skončení
služebního poměru je služební orgán povinen policistovi vydat
posudek o jeho služební činnosti.
(2) Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci
posudek o služební činnosti policisty, musí policistu s jeho
obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace
o policistovi je služební orgán oprávněn podávat pouze s jeho
souhlasem, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.
(3) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen
vydat policistovi, popřípadě zaměstnavateli, na jeho žádost
potvrzení o služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho
trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na
dovolenou, závazky policisty vůči policejnímu sboru a zda, v jaké
výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny ze služebního
příjmu policisty srážky a skutečnosti rozhodné pro hmotné
zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních
předpisů.
-----------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů
České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č.
64/1991 Sb.
Zákon SNR č. 83/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské
republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti.
HLAVA DRUHÁ
Služební kázeň a kázeňská pravomoc
§ 23
Služební kázeň
Služební kázeň zavazuje policistu k důslednému plnění
služebních povinností stanovených zákony, dalšími obecně
závaznými právními předpisy a rozkazy nadřízených.
§ 24
Základní povinnosti policisty
(1) Policista je povinen
a) plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a další
obecně závaznými právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu
rozkazy nadřízených, pokud byl s nimi řádně seznámen,
b) vykonávat řádně službu,
c) oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují
nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,
d) dodržovat při výkonu služby pravidla služební zdvořilosti,
e) zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při
výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.
(2) Výdělečnou činnost na základě pracovního nebo obdobného
poměru může policista vykonávat jen se souhlasem služebního
orgánu. To platí obdobně o činnosti policisty v orgánech
společností zabývajících se výdělečnou činností.
(3) Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho nadřízeného je
v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen
nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění
rozkazu, je policista povinen jej splnit. Policista je povinen
odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním
spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného
odkladu vyššímu nadřízenému. V těchto případech se pořídí písemný
záznam.
§ 25
Základní povinnosti nadřízeného
Nadřízený je povinen
a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,
b) zabezpečovat, aby policisté byli pro výkon služby náležitě
vycvičeni a vyškoleni,
c) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních
povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních
povinností.
§ 26
Kázeňská pravomoc
(1) Kázeňskými odměnami jsou:
a) peněžitý dar,
b) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.
(2) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo
příkladnému plnění služebních povinností.
§ 27
Kázeňské odměny
(1) Kázeňskými odměnami jsou:
a) peněžitý dar
b) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.
(2) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo
příkladnému plnění služebních povinností.
§ 28
Kázeňský přestupek
(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních
povinností policisty, pokud nejde o trestný čin nebo přestupek.
(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání
policisty, které má znaky trestného činu nebo přestupku, pokud
tak stanoví zákon. 6)
-----------------------------------------------------------------
6) § 294 trestního zákona.
§ 159 odst. 3 písm. b), § 171 odst. 2 a § 188 odst. 1 písm. b)
trestního řádu.
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích.
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona SNR č. 372/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.
§ 29
Kázeňské tresty
(1) Kázeňskými tresty jsou:
a) písemná důtka,
b) snížení funkčního platu až o 15% na dobu nejdéle tří měsíců
a při opětovném kázeňském přestupku, jehož se policista
dopustil v době před zahlazením kázeňského trestu, na dobu
nejdéle šesti měsíců,
c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,
d) zákaz činnosti,
e) propadnutí věci.
(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze
uložit policistovi v hodnosti rotného, podporučíka nebo
generálmajora.
(3) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze
uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek
stanovených zvláštními předpisy. 7) Tyto kázeňské tresty je možno
uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem
snížení funkčního platu nebo snížením hodnosti o jeden stupeň.
(4) Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze policistovi
uložit zákaz výkonu funkce.
(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy,
jestliže policistovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen,
skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského
trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest
uložil.
-----------------------------------------------------------------
7) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.
Zákon SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990
Sb.
Ukládání kázeňských trestů
§ 30
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně
zjištěn skutkový stav. Nadřízený musí vyslechnout též toho, kdo
podal podnět. Policistovi musí být dána před uložením kázeňského
trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhovat
důkazy.
(2) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební
kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského
přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti
a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení
občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými
osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li
podnět postižená osoba nebo jiný zákonný zástupce a nebo
opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský
trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír. 8)
(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží
k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům,
k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.
(5) Je-li spolehlivě prokázána výše škody, rozhodne služební
orgán též o nároku na náhradu škody.
-----------------------------------------------------------------
8) § 49 odst. 1 písm. a), b) a d), § 50 odst. 1 zákona ČNR č.
200/1990 Sb.
§ 49 odst. 1 písm. a), b) a d), § 50 odst. 1 zákona SNR č.
372/1990 Sb.
§ 31
(1) Za každý přestupek nebo za jednání mající znaky
přestupku lze kázeňský trest uložit nejdříve následující den po
jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne , kdy se o jeho
spáchání dozvěděl nejbližší nadřízený policisty. Je-li jednání
policisty, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty
kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počínal
lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli
z nadřízených policisty dozvěděl o výsledku tohoto šetření.
Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne
spáchání kázeňského přestupku nebo přestupku.
(2) Kázeňský trest za jednání, které má znaky trestného
činu, lze uložit jen do 30 dnů ode dne, kdy se o výsledcích
šetření nebo o tomto jednání dozvěděl kterýkoli z nadřízených
policisty. Lhůta, do které nejpozději může být v těchto případech
uložen kázeňský trest, se řídí promlčecí dobou stanovenou
zvláštním předpisem. 9)
-----------------------------------------------------------------
9) Trestní zákon.
§ 32
(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li policista za týž
skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest
uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.
(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li
kázeňský přestupek prominut nebo vztahuje-li se na trestný čin
amnestie.
(3) Kázeňské tresty promíjí ministr vnitra České a Slovenské
Federativní Republiky.
§ 33
Zahlazení kázeňského trestu
(1) Nedopustil-li se policista během jednoho roku od
pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského
přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský
trest zahlazen a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský trest
nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil
v této době, zahlazuje se jeho vykonání.
(2) Nadřízený (§ 26) může i před uplynutím doby uvedené
v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného
kázeňského trestu, jestliže policista výkonem služby a chováním
prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest
zákazu činnosti, může tak učinit po uplynutí poloviny výkonu
tohoto trestu.
§ 34
Použití zvláštních předpisů
Při projednávání jednání policisty, které má znaky
přestupku, se postupuje podle zvláštních předpisů,
-----------------------------------------------------------------
7) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.
Zákon SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.
jde-li o
a) rozhodování, zda jednání policisty má všechny znaky přestupku
potřebné k určení viny,
b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od
výkonu jeho zbytku,
c) posuzování, zda byla zmeškána lhůta podání podnětu,
d) určování osoby blízké,
e) zjišťování výše způsobené škody.
HLAVA TŘETÍ
Doba služby, dovolené a služební volno
§ 35
Základní doby služby v týdnu
(1) Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně
závaznými právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním
poměru.
(2) Služební orgán může stanovit policistovi kratší dobu
služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to
policista požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů
a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
§ 36
Rozvržení základní doby služby v týdnu
(1) Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na
pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu
připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby
vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná
týdenní doba služby nesmí přitom v určitém období, zpravidla
čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní
doby služby v týdnu.
(2) O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje
příslušný služební orgán; stanoví též začátek a konec doby služby
v jednotlivých dnech. Délka jedné nepřetržité služby může činit
nejvýše 12 hodin.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podmínky, za nichž může být doba služby v týdnu
rozvržena jinak než podle předchozích odstavců.
§ 37
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami a v týdnu
Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby policista
měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby
nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 12 hodin a jednou v týdnu
nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 32 hodin.
§ 38
Přestávky ve službě
(1) Policista má nejdéle po každých pěti hodinách
nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech
v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže
být přerušen, musí být policistovi i bez přerušení výkonu služby
zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech
započítávají do základní doby služby.
§ 39
Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu
(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je policista
povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.
(2) Koná-li policista službu nad stanovenou základní dobu
služby v týdnu, náleží mu za každou hodinu výkonu této služby
náhradní volno; náhradní volno musí být poskytnuto do jednoho
měsíce, a není-li to možné z důležitého zájmu služby, poskytne se
policistovi za každou hodinu výkonu takové služby odměna ve výši
odpovídající jeho průměrnému hodinovému služebnímu příjmu. Za
službu ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek
anebo za službu v noci se odměna zvyšuje o 33%.
(3) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.
(4) Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze
nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na 6 hodin;
Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí vždy činit nejméně 24 hodin.
§ 40
Služební pohotovost a dosažitelnost
(1) Policistovi lze nařídit v důležitém zájmu služby
služební pohotovost nebo dosažitelnost.
(2) Za služební pohotovost a dosažitelnost náleží
policistovi zvláštní odměna.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podmínky pro nařizování služební pohotovosti
a dosažitelnosti a výši zvláštní odměny poskytované za služební
pohotovost a dosažitelnost.
§ 41
Vznik nároku na dovolenou
(1) Policista má nárok na dovolenou za kalendářní rok,
jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dnů.
(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební
poměr, náleží policistovi poměrná část dovolené, i když nesplnil
podmínku uvedenou v odstavci 1.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem, které doby se posuzují jako doba výkonu
služby.
§ 42
Délka dovolené
(1) Základní délka dovolené činí pět týdnů.
(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý
kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce
náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr
nejpozději 15. den v měsíci, náleží policistovi poměrná část
dovolené i za tento kalendářní měsíc; za každý měsíc, v němž
služební poměr skončil, náleží policistovi poměrná část dovolené,
jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr nejméně 15 dnů.
Nástup, čerpání a přerušení dovolené
§ 43
(1) Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před splněním
podmínky stanovené v § 41 odst. 1. Jestliže však policista do
konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit
služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na níž
mu nevznikl nárok.
(2) Nástup dovolené určuje služební orgán, a to
s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům
policisty. Den nástupu dovolené musí být policistovi oznámen
nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže
s tím policista souhlasí.
(3) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji policista
mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku. Jestliže
policista nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je
služební orgán povinen určit nástup dovolené tak, aby ji
policista vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního
roku. Služební orgán je však povinen určit policistovi čerpání
alespoň dvou týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má
nárok.
(4) Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu,
kdy je policista uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz,
ani na dobu, po kterou je policistka na mateřské dovolené. Na
dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může
služební orgán určit policistovi čerpání dovolené jen na jeho
žádost.
(5) Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby rozvrženou
nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik
jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební
orgán změnit policistovi původně určený nástup dovolené nebo ho
odvolat z dovolené; policista má nárok na náhradu nákladů, které
mu tím bez jeho zavinění vznikly.
§ 44
(1) Dovolená se přerušuje, jestliže policista je v době
čerpání dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz,
nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny. Dovolená se přerušuje
také nástupem mateřské dovolené.
(2) Připadne-li v době dovolené svátek na den, který je
jinak obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.
§ 45
Služební příjem za dobu dovolené
(1) Policista má za dobu dovolené nárok na služební příjem,
který tvoří jednotlivé složky služebního příjmu stanovené měsíční
výměrou, na které měl nárok v den předcházející dní nástupu
dovolené; proměnlivé příplatky a odměny se do služební příjmu za
dobu dovolené nezapočítávají. Na žádost policisty musí být
služební příjem splatný během dovolené vyplacen již před nástupem
dovolené.
(2) Policistovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za
její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu
odpovídajícího době nevyčerpané základní délky dovolené, pokud
dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ani do konce
příštího kalendářního roku.
§ 46
Vliv skončení služebního poměru na dovolenou
Skončí-li služební poměr policisty po vyčerpání dovolené
nebo její části, na níž mu nevznikl nárok, je povinen vrátit
služební příjem, vyplacený mu za dovolenou nebo její část, na níž
mu nevznikl nárok, jen skončil-li služební poměr propuštěním
podle § 16 odst. 1 písm. d) a e) nebo ztrátou hodnosti.
§ 47
Dodatková dovolená
(1) Policista, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví
škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou
dovolenou v délce jednoho týdne. Vykonává-li tuto službu jen po
část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové
dovolené.
(2) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnou náhradu podle
§ 45 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to
přednostně.
(3) Federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním
ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem
zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví
Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním předpisem.
která služby je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.
§ 48
Služební volno
(1) Jestliže policista nemůže pro překážky z důvodu
obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má
nárok na udělení služebního volna.
(2) Služební volno bez nároku na služební příjem se poskytne
policistovi po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc
podle právních předpisů o nemocenském pojištění nebo příspěvek
podle zákona o rodičovském příspěvku, nejdéle však do tří let
věku dítěte.
(3) Policistovi může být poskytnuto, jestliže o to z vážných
důvodů požádá, služební volno bez nároku na služební příjem na
nezbytně nutnou dobu.
(4) Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě
s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí obecně
závazným právním předpisem, ve kterých případech a v jakém
rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu
obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě
a v jakém rozsahu náleží služební příjem po dobu tohoto
služebního volna.
HLAVA ČTVRTÁ
Náležitosti policistů a náhrady služebních výdajů
§ 49
Náležitosti
(1) Policista má nárok na peněžní a naturální náležitosti.
(2) Peněžními náležitostmi jsou:
a) služební příjem, který tvoří funkční plat, hodnostní plat,
přídavek za výsluhy let, příplatky a odměny,
b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti.
(3) Naturálními náležitostmi jsou věcná plnění potřebná pro
výkon služby.
(4) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s federálním
ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem
financí stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky
a podrobnosti nároku na jednotlivé druhy náležitostí, jejich výši
a výplatní termíny.
§ 50
Splatnost služebního příjmu
(1) Služební příjem se vyplácí za kalendářní měsíc.
(2) Při skončení služebního poměru je služební příjem
splatný v den skončení služebního poměru.
§ 51
Výplata služebního příjmu
(1) Služební příjem se vyplácí zpravidla v době služby a na
pracovišti. Nemůže-li se policista dostavit k výplatě z vážných
důvodů, popřípadě vykonává-li službu na vzdáleném pracovišti,
zašle se mu služební příjem v den výplatního termínu nebo
nejpozději následující den na náklad a nebezpečí služebního
orgánu.
(2) Služební orgán předloží policistovi na jeho žádost
k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl jeho služební příjem
vypočten.
(3) Policista může k přijetí svého služebního příjmu písemně
zmocnit jinou osobu; bez písemného zmocnění lze vyplatit služební
příjem jiné osobě, jen pokud to stanoví zvláštní předpis. To se
vztahuje i na výplatu zvláštních jednorázových peněžních
náležitostí, náhrad výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem
služby, výchovného a jednorázové peněžní výpomoci.
(4) Na žádost policisty je služební orgán povinen při
výplatě služebního příjmu, popřípadě jiných peněžních plnění ve
prospěch policisty, po provedení případných srážek ze služebního
příjmu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku
určenou policistou na jeho účet u československého peněžního
ústavu.
§ 52
Srážky ze služebního příjmu
(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě
písemného souhlasu policisty. Jinak lze ze služebního příjmu
srazit jen
a) daň ze mzdy,
b) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého
peněžitého trestu,
c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným služebním
orgánem, soudem, orgány místní samosprávy nebo orgány místní
státní správy,
d) přeplatky na dávkách nemocenské péče, pokud je policista
povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,
e) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud
je policista povinen je vrátit na základě vykonatelného
rozhodnutí,
f) částky rodičovského příspěvku a ostatních dávek poskytovaných
státem, které je policista povinen vrátit na základě
vykonatelného rozhodnutí,
g) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a
jiných výdajů,
h) služební příjem vyplacený za dovolenou nebo její část, pokud
je policista povinen jej vrátit při skončení služebního
poměru.
(2) O výkonu rozhodnutí srážkami ze služebního příjmu platí
obecně závazné právní předpisy. 10)
(3) Pořadí srážek ze služebního příjmu se řídí právními
předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.
-----------------------------------------------------------------
10) § 276 a násl. občanského soudního řádu.
11) § 121 odst. 2 zákoníku práce.
§ 21 nařízení vlády Československé socialistické republiky č.
223/1998 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů (úplné znění č. 193/1991 Sb.).
§ 53
Náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby
(1) Policistovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích
a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních
povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních
předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se
souhlasem služebního orgánu.
(2) Federální ministerstvo vnitra po projednání se
federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním
ministerstvem financí stanoví obecně závazným právním předpisem
podmínky nároku na náhradu výdajů uvedených v odstavci 1, její
výši a další podrobnosti.
§ 54
Jednorázová peněžní výpomoc
V mimořádných, zvlášť odůvodněných případech může být
policistovi na jeho žádost poskytnuta jednorázová nenávratná
peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové peněžní výpomoci a její
výši rozhoduje služební orgán; při rozhodování může přihlédnout
ke stanovisku příslušného odborového orgánu.
HLAVA PÁTÁ
Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby
§ 55
Povinnosti služebního orgánu
(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví policistů při výkonu
služby zajišťuje služební orgán.
(2) Služební orgán je zejména povinen
a) dbát při tvorbě předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany
zdraví při výkonu služby,
b) kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
c) zjišťovat příčiny služebních úrazů a nemoci z povolání
a soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním
úrazům a nemocem z povolání, jakož i onemocněním vznikajícím
vlivem prostředí, v němž policista vykonává službu.
(3) Obecně závazné právní předpisy k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při výkonu služby policistů vydává federální
ministerstvo vnitra.
§ 56
Povinnosti policisty
Policista je zejména povinen
a) používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení
a prostředků,
b) účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu zvyšování
bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se
zkouškám z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu
služby stanoveným právním předpisem a lékařským prohlídkám,
c) včas oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by
mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu služby.
§ 57
Státní odborný dozor
Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při
výkonu služby upravuje zvláštní předpis.
-----------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
bezpečností práce.
HLAVA ŠESTÁ
Péče o policisty
§ 58
Podmínky pro výkon služby
(1) Služební orgány vytvářejí podmínky pro řádný, hospodárný
a pokud možno bezpečný výkon služby.
(2) Služební orgány jsou pro policisty zejména povinny
a) zajišťovat zdravotnickou péči,
b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,
c) pečovat o vzhled, úpravu a zlepšování pracovišť,
d) vytvářet příznivé podmínky pro závodní stravování
odpovídající zásadám správné výživy,
e) zajišťovat řádné ubytování.
§ 59
Dohoda o zvýšení vzdělání
(1) Policejní sbor může s policistou uzavřít dohodu, kterou
se policejní sbor zavazuje umožnit mu zvýšení vzdělání
a policista se zavazuje setrvat po skončení studia po určitou
dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením
vzdělání nebo jejich poměrnou část.
(2) Dohoda o zvýšení vzdělání musí být uzavřena písemně
a musí v ní být uvedeny
a) stupeň vzdělání a forma jeho získání,
b) obor studia,
c) doba, po kterou se policista zavazuje setrvat po skončení
studia ve služebním poměru a
d) celková částka, kterou lze na policistovi požadovat jako
úhradu nákladů,
jinak je dohoda neplatná.
(3) Povinnost uhradit náklady podle odstavce 1 nevznikne,
jestliže služební poměr policisty skončil propuštěním podle § 16
odst. 1 písm. a) a b).
(4) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o podmínkách zvýšení vzdělání
policistů podle předchozích ustanovení; může též stanovit, kdy
lze policistovi úhradu nákladů zcela nebo zčásti prominout.
§ 60
Uložení svršků a dopravních prostředků
Služební orgány jsou povinny zajistit bezpečnou úschovu
svršků a osobních předmětů, které policisté obvykle nosí do
služby, jako i obvyklých dopravních prostředků policistů, pokud
jich používají k cestě do služby a zpět; za obvyklý dopravní
prostředek k cestě do služby a zpět se pro tento účel nepovažuje
osobní automobil.
§ 61
Preventivní rehabilitace
(1) Policistům se poskytuje k upevnění jejich tělesné
zdatnosti, tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace
v délce dvou týdnů v kalendářním roce.
(2) Policistům s oslabeným zdravím se poskytuje na základě
lékařského doporučení preventivní rehabilitace v délce dvou týdnů
v kalendářním roce formou lázeňského léčení spojeného s částí
dovolené.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podmínky pro poskytování a průběh preventivní
rehabilitace.
§ 62
Péče o policisty se změněnou schopností k výkonu služby
Jestliže schopnost policisty k výkonu služby je ze
zdravotních důvodů dlouhodobě změněna, stanoví mu příslušná
lékařská komise zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro
výkon služby.
Zvláštní podmínky pro výkon služby policistek
§ 63
(1) Policistka nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována
do služeb, jejich výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí
jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání.
(2) Těhotná policistka nesmí být rovněž ustanovena do funkce
ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku
ohrožuje její těhotenství ze zdravotních důvodů tkvících v její
osobě. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po
porodu.
(3) Federální ministerstvo vnitra po projednání
s ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem
zdravotnictví Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním
předpisem činnosti zakázané všem policistkám, těhotným
policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.
§ 64
Těhotná policistka a policistka pečující alespoň o jedno
dítě mladší než jeden rok nesmí být zařazována do nočních služeb,
do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu, do služební
pohotovosti nebo dosažitelnosti. Do služební pohotovosti
a dosažitelnosti nesmí být zařazována též policistka, která
pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let.
§ 65
Vykonává-li těhotná policistka funkci, jejíž výkon je
těhotné policistce zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje
její těhotenství, je služební orgán povinen přemístit ji dočasně
na funkci, která je pro ni vhodná a v níž může dosahovat stejného
služebního příjmu jako v dosavadní funkci. To platí obdobně
o matce do konce devátého měsíce po porodu.
§ 66
(1) Těhotná policistka a policistka pečující alespoň o jedno
dítě mladší než jeden rok nesmí být vysílána na služební cestu.
(2) Policistka pečující alespoň o jedno dítě starší než
jeden rok může být v době, dokud dítě nedosáhlo věku osmi let,
vyslána na služební cestu mimo obvod obce služebního působiště
nebo přeložena na jinou funkci do jiného místa služebního
působiště jen se svým souhlasem.
(3) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou
policistku pečující alespoň o jedno dítě mladší 15 let.
§ 67
(1) Služební orgán je povinen při zařazování do služby
přihlížet též k potřebám policistek pečujících o děti.
(2) Služební orgán určí policistce pečující o dítě mladší
než 15 let nebo těhotné policistce na její žádost kratší dobu
služby nebo dobu služby jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu
důležitý zájem služby.
§ 68
(1) Nárok policistek na mateřskou dovolenou a na přestávku
ke kojení se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním
poměru. 13)
(2) Požádá-li policistka služební orgán o poskytnutí
dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské
dovolené, je služební orgán povinen její žádosti vyhovět.
-----------------------------------------------------------------
13) § 157 až 161 zákoníku práce.
HLAVA SEDMÁ
Náhrada škody
ODDÍL PRVNÍ
Odpovědnost policisty za škodu
§ 69
Obecná odpovědnost
(1) Policista odpovídá policejnímu sboru za škodu, kterou mu
způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění
služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze
strany policejního sboru, odpovědnost policisty se poměrně omezí.
(3) Zavinění policisty prokazuje služební orgán s výjimkou
případů uvedených v § 71 a 73.
§ 70
Odpovědnost za nesplnění povinnosti
k odvrácení škody
(1) Na policistovi, který vědomě nezakročil proti hrozící
škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může služební orgán
požadovat, aby přispěl k úhradě škody, která byla způsobena
policejnímu sboru, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu,
pokud škodu nelze nahradit jinak. Přitom se přihlédne zejména
k tomu, co bránilo splnění povinnosti, k výši a povaze škody,
jakož i osobním a majetkovým poměrům policisty, který povinnost
nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku
rovnající se trojnásobku jeho hrubého měsíčního služebního
příjmu.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví po projednání
s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním
ministerstvem financí způsob výpočtu hrubého měsíčního služebního
příjmu.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách,
které je policista povinen vyúčtovat
§ 71
(1) Převzal-li policista na základě dohody o hmotné
odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování
(hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, zboží a jiné hodnoty),
odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě může být s policistou
současně ujednáno, že bude-li vykonávat službu s více policisty,
kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za
schodek společně.
(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně,
jinak je neplatná.
(3) Policista se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě
zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho
zavinění.
§ 72
(1) Policista, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti,
může od ní odstoupit, je-li přemísťován nebo překládán na jinou
funkci, nebo pokud policejní sbor v době do jednoho měsíce od
obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v podmínkách
výkonu služby, které brání řádnému hospodaření se svěřenými
hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může policista od
dohody odstoupit, jestliže na pracovišti je ustanoven jiný
policista nebo ustanoven jiný vedoucí pracoviště nebo jeho
zástupce. Odstoupení musí být oznámeno služebnímu orgánu písemně.
(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení
služebního poměru nebo dnem oznámení o odstoupení od této
dohody.
§ 73
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Policista odpovídá za ztrátu součásti výstroje, výzbroje
a jiných předmětů, které mu byly svěřeny na písemné potvrzení.
Této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil.
§ 74
Společná ustanovení o odpovědnosti
O náhradě škody rozhoduje služební orgán, nedojde-li
k dohodě o náhradě škody.
§ 75
Policista neodpovídá za škodu,
a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo
zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav sám
úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným
okolnostem,
c) kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl
schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
Rozsah náhrady škody
§ 76
(1) Policista, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit
skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčinil uvedením
v předešlý stav.
(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí
přesáhnout u jednotlivého policisty trojnásobek jeho hrubého
měsíčního služebního příjmu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda
způsobena
a) na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat
nebo ztrátou svěřených předmětů,
b) v opilosti, kterou si policista sám přivodil nebo v důsledku
toho, že zneužil omamných prostředků.
(3) Byla-li škoda způsobena také policejním sborem, je
policista povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého
zavinění.
(4) Odpovídá-li za škodu několik policistů, je každý z nich
povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění;
způsobil-li některý z nich škodu úmyslně, odpovídá za celou
škodu.
§ 77
(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým
policistům určí podíl náhrady podle poměru jejich hrubých
služebních příjmů, přičemž služební příjem příslušného
nadřízeného a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.
(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí
u jednotlivých policistů, s výjimkou příslušného nadřízeného
a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich hrubému
měsíčnímu služebnímu příjmu. Neuhradí-li se takto určenými podíly
celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek příslušný nadřízený
a jeho zástupce podle poměru svých hrubých služebních příjmů.
(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna
některým ze společně odpovědných policistů, hradí schodek tento
policista podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí
všichni společně odpovědní policisté podíly určenými podle
předchozího odstavce.
§ 78
Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době
poškození nebo ztráty. Je-li stanovena maloobchodní cena, vychází
se z této ceny a přihlíží se k opotřebení věci.
§ 79
(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši
náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než
je trojnásobek hrubého měsíčního služebního příjmu. Jde-li
o škodu způsobenou opilosti nebo v důsledku zneužití omamných
prostředků nebo o škodu na svěřených hodnotách, které je
policista povinen vyúčtovat, a nebo o škodu způsobenou ztrátou
svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze
odvolací orgán, nebo jde-li o škodu způsobenou trestným činem,
též soud.
(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti policistou při
dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání
náhrady škody zcela upustit, zejména došlo-li k dopravní nehodě
při bezpečnostní akci nebo bezprostředně po ní, při ztížených
podmínkách, jde-li o první zavinění policisty nebo o nehodu
způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti a nebo došlo-li při
dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.
(3) Při určování výše náhrady škody se přihlíží zejména
k výši a povaze škody, k tomu, jak k ní došlo, k dosavadnímu
plnění služebních povinností policistou a jeho osobním
a majetkovým poměrům.
(4) Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena
úmyslně.
§ 80
(1) Výše náhrady škody určuje služební orgán po projednání
s policistou tak, aby dohoda o náhradě škody mohla být uzavřena,
popřípadě rozhodnutí o náhradě škody bylo policistovi oznámeno
bez zbytečného odkladu.
(2) Byla-li škoda způsobena trestným činem, rozhodne
služebním orgán o povinnosti policisty uhradit škodu, jen
jestliže o ní nerozhodl soud.
ODDÍL DRUHÝ
Odpovědnost policejního sboru za škodu
§ 81
Obecná odpovědnost
(1) Byla-li policistovi způsobena při výkonu služby nebo
v přímé souvislosti s ním škoda porušením právní povinnosti,
odpovídá mu za ni policejní sbor.
(2) Policejní sbor odpovídá policistovi též za škodu, kterou
mu způsobily porušením právních povinností v rámci služebních
úkolů služební orgány.
Odpovědnost za škodu při služebních úrazech
a nemocích z povolání
§ 82
(1) Došlo-li při výkonu služby nebo v přímé souvislosti
s ním k poškození policisty na zdraví nebo k jeho smrti úrazem
(dále jen "služební úraz"), odpovídá za škodu tím vzniklou
policejní sbor. Služebním úrazem není úraz, který se policistovi
přihodil na cestě do služby a zpět, pokud nebyl mimořádně povolán
na pracoviště (shromaždiště) služebním orgánem.
(2) Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který policista
utrpěl pro výkon služby.
(3) Za škodu způsobenou policistovi nemocí z povolání
odpovídá policejní sbor, konal-li v něm službu naposledy před
jejím zjištěním za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání,
kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené
v předpisech o sociálním zabezpečení, jestliže vznikly za
podmínek tam uvedených.
(4) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před
jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího
zařazení do tohoto seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím
zařazením do seznamu.
§ 83
(1) Policejní sbor se zprostí odpovědnosti zcela,
prokáže-li, že
a) škoda byla způsobena tím, že postižený policista svým
zaviněním porušil právní předpisy, rozkazy nebo pokyny
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost
a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
b) škodu si přivodil postižený policista svou opilostí nebo
v důsledku zneužití jiných omamných prostředků a policejní
sbor nemohl škodě zabránit,
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
(2) Policejní sbor se zprostí odpovědnosti zčásti,
prokáže-li, že
a) postižený policista porušil svým zaviněním právní předpisy,
rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen, a že
toto porušení bylo jednou z příčin škody,
b) jednou z příčin škody byla opilost nebo zneužití jiných
omamných prostředků postiženým policistou,
c) policistovi vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s
obvyklým způsobem chování tak, že ač neporušil právní
předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při výkonu služby, jednal lehkomyslně a musel
si při tom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem
vědom, že si může přivodit úraz nebo nemoc z povolání.
(3) Zprostí-li se policejní sbor odpovědnosti zčásti, určí
se část škody, kterou nese policista podle míry jeho zavinění;
v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c) uhradí však policejní
sbor alespoň jednu třetinu škody.
(4) Při posuzování, zda policista porušil právní předpisy,
rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
výkonu služby, není možno dovolávat se jen všeobecných
ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval
zdraví své a zdraví jiných.
(5) Za lehkomyslné jednání podle odstavce 2 písm. c) nelze
považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika
služby.
§ 84
Policejní sbor se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li
policista služební úraz
a) při služebním zákroku nebo
b) při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo
škody hrozící majetku, pokud policista tento stav sám úmyslně
nevyvolal.
§ 85
Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla
zjištěna nemoc z povolání, je policejní sbor povinen v rozsahu,
ve kterém odpovídá za škodu, poskytnout
a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu,
b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,
c) náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d) náhradu věcné škody,
e) jednorázové mimořádné odškodnění.
§ 86
(1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu
neschopnosti policisty ke službě se poskytuje v takové výši, aby
spolu se služebním příjmem v nemoci nebo nemocenským se rovnala
jeho čistému služebnímu příjmu před vznikem škody způsobené
služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
(2) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení
neschopnosti policisty ke službě nebo při uznání plné nebo
částečné invalidity se poskytuje v takové výši, aby spolu
s čistým služebním příjmem (výdělkem) oprávněného po úrazu nebo
po zjištění nemoci z povolání s případným invalidním, částečným
invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo s příspěvkem
za službu se rovnala jeho čistému služebnímu příjmu před vznikem
škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání. Přitom
se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost ani
ke změněn výše a ke zvýšení již přiznaných důchodů podle předpisů
o sociálním zabezpečení. Tato náhrada náleží oprávněnému nejdéle
do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
(3) Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění
se poskytuje jednorázově ve výši a za podmínek stanovených
právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru. 14)
(4) Policistovi, jehož schopnost výkonu služby byla změněna
nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu,
který mu byl způsoben trestným činem, při služebním zákroku, při
výkonu služby v leteckém provozu, při plnění zvláštním úkolů
uložených služebními orgány, při práci s výbušninami,
s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním nebo infekčním
materiálem a nebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží
jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kčs
a nejvýše 60 000 Kčs. Došlo-li však k takovému úrazu za zvlášť
nebezpečných podmínek, náleží policistovi jednorázové mimořádné
odškodnění až do výše 100 000 Kčs. Jednorázové mimořádné
odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kčs a nejvýše 60 000 Kčs náleží
za podmínek stanovených v první větě též oprávněnému, jehož
schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán
invalidním v důsledku nemoci z povolání.
-----------------------------------------------------------------
14) Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení
společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 87
Jestliže policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z
povolání zemřel, je policejní sbor povinen v rozsahu, ve kterém
za škodu odpovídá, poskytnout
a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
d) jednorázové odškodnění pozůstalých,
e) náhradu věcné škody.
§ 88
(1) Náklad spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se
hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených
s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštních
předpisů. 15)
(2) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým,
kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Při
výpočtu této náhrady se vychází z čistého služebního příjmu
zemřelého. Náhrada nákladů náleží, pokud není uhrazena dávkami
důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.
(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých se řídí právními
předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.
(4) Náhrada věcné škody náleží dědicům.
-----------------------------------------------------------------
15) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených
silách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 89
(1) Policejní sbor může výjimečně, půjde-li o případ
zvláštního zřetele hodný, poskytnout manželu, dítěti, které má
nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek ve
výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na
zdraví zemřelého policisty neodpovídá.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podmínky, které jsou obdobně nebezpečné
a zvlášť nebezpečné, určování výše jednorázového mimořádného
odškodnění a stanoví postup služebních orgánů při projednávání
a určování náhrady škody a další podrobnosti o poskytování náhrad
v souvislosti se služebními úrazy a nemocemi z povolání; může též
stanovit potřebné odchylky pro poskytování náhrady za bolest,
a ve kterých případech lze poskytnout jednorázové odškodnění
pozůstalých vyšší částkou.
§ 90
(1) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly
rozhodující pro určení výše náhrady škody, lze vydat nové
rozhodnutí ve věci.
(2) Stanoví-li se právním předpisem vzhledem ke změnám,
které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, nové podmínky, výše
a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející pracovníkům po
skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo
nemoci z povolání, 16) řídí se jím i podmínky, výše a způsob
náhrady za ztrátu na služebním příjmu náležející policistům po
skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo
nemoci z povolání.
(3) Federální ministerstvo vnitra může stanovit v dohodě s
federálním ministerstvem financí obecně závazným předpisem vyšší
limity jednorázového odškodnění, než stanoví tento zákon.
-----------------------------------------------------------------
16) § 202 odst. 2 zákoníku práce.
§ 91
Odpovědnost za škodu na odložených věcech
(1) Policejní sbor odpovídá za škodu na věcech, které na
jeho pracovištích policista odložil při výkonu služby nebo
v přímé souvislosti s ním na určeném nebo obvyklém místě.
(2) Za věci, které policista obvykle do služby nenosí
a které nebyly služebním orgánem převzaty do zvláštní úschovy,
odpovídá policejní sbor jen do částky 2000 Kčs. Jestliže škoda na
těchto věcech byla způsobena jiným policistou nebo pracovníkem
policejního sboru anebo jestliže služební orgán tyto věci převzal
do úschovy, hradí se škoda bez omezení.
(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže ji policista
neohlásil služebnímu orgánu bez zbytečného odkladu nejpozději do
15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.
§ 92
Odpovědnost za škodu věci
(1) Utrpěl-li policista škodu na věci v souvislosti
s výkonem služby, odpovídá za ni policejní sbor.
(2) Utrpěl-li policista škodu na věci při odvracení
nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící
majetku, odpovídá za ni policejní sbor, jestliže tento stav
policista sám nevyvolal a počínal si způsobem přiměřeným
okolnostem. Policista má též nárok na náhradu nákladů, které
účelně vynaložil při odvracení škody.
§ 93
Společná ustanovení o náhradě škody
(1) O náhradě škody rozhoduje služební orgán.
(2) Prokáže-li služební orgán, že škodu zavinil také
poškozený policista, odpovědnost policejního sboru se poměrně
omezí.
§ 94
Policejní sbor je povinen policistovi skutečnou škodu, a to
v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav.
Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu služebního úrazu nebo
nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady
ustanovení o služebních úrazech s výjimkou ustanovení
o jednorázovém mimořádném odškodnění a o jednorázovém odškodnění
pozůstalých.
§ 95
(1) Jestliže policejní sbor poškozenému nahradil škodu, má
nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu
odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídající
míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem
dohodnuto jinak.
(2) Jde-li o náhradu škody při nemocech z povolání, má
policejní sbor, který škodu uhradil, nárok na náhradu vůči všem
organizacím, u nichž postižený policista pracoval nebo konal
službu za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl
postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval
nebo konal službu u těchto organizací za uvedených podmínek.
HLAVA OSMÁ
Nároky související se skončením
služebního poměru
§ 96
Odchodné
(1) Policistovi, jehož služební poměr trval alespoň šest let
a skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 16 odst.1 písm. a)
až d) a odst. 2 písm. a), náleží odchodné.
(2) Pokud dále není stanoveno jinak, činí odchodné za šest
let trvání služebního poměru částku ve výši posledního hrubého
měsíčního služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený
rok služebního poměru o jednu třetinu hrubého měsíčního
služebního příjmu až do výše jeho devítinásobku.
(3) Policistovi, který ke dni skončení služebního poměru
splní podmínky nároku na starobní důchod nebo tyto podmínky splní
do tří měsíců ode dne skončení služebního poměru, se odchodné
uvedené v odstavci 2 snižuje o jednu třetinu.
(4) Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním
podle
a) § 16 odst.1 písm. c), se odchodné uvedené v odstavci 2
snižuje o dvě třetiny; výše tohoto odchodného však činí
nejméně částku hrubého měsíčního služebního příjmu,
b) § 16 odst.1 písm. d), se odchodné uvedené v odstavci 2
snižuje o dvě třetiny; výše tohoto odchodného však může činit
nejvýše částku hrubého měsíčního služebního příjmu.
(5) Policistovi, který je po skončení služebního poměru
podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru
podle jiného zákona, odchodné nenáleží, jestliže mu zákon tento
nárok zachová.
§ 97
Platové vyrovnání
(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním
podle ustanovení § 16 odst.1 písm. a), náleží platové vyrovnání,
jestliže nemá nárok na důchod ze sociálního zabezpečení nebo na
příspěvek za službu.
(2) Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního
služebního příjmu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti
nebo od počátku poskytování příspěvku před nástupem do zaměstnání
do uplynutí šesti měsíců od skončení služebního poměru.
§ 98
Příspěvek za službu
(1) Příspěvek za službu (dále jen "příspěvek") náleží za
podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil
uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 16
odst.1 písm. a) až c) a odst.2 písm. a).
(2) Při opětovném přijetí policisty do služebního poměru, z
něhož vzniká nárok na příspěvek, zaniká dosavadní nárok na
příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do
služebního poměru.
(3) Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.
§ 99
(1) Příspěvek činí 20% služebního příjmu, jestliže policista
koná službu alespoň po dobu 10 roků. Za každý další ukončený rok
služby se příspěvek zvyšuje o 1% služebního příjmu.
(2) Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního
služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru
nebo, jestliže je to pro něj výhodnější z jeho průměrného hrubého
služebního příjmu za posledních pět kalendářních roků před
skončením služebního poměru.
(3) Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí
přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou ke dni
vzniku nároku na důchod ze zaměstnání III. pracovní kategorie.
§ 100
(1) Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek
za službu podle jiných předpisů 17) náleží vyšší příspěvek.
(2) Při souběhu nároků na příspěvek a na starobní,
invalidní, částečný invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu
let podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému
příspěvek, pokud se tento důchod nevyplácí.
-----------------------------------------------------------------
17) Např. § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních
poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 101
(1) Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným
způsobem jako částečný invalidní důchod ze sociálního
zabezpečení.
(2) Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině, po dobu
vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody se příspěvek vyplácí za
podmínek stanovených pro výplatu důchodu ze sociálního
zabezpečení.
(3) (neplatil)
-----------------------------------------------------------------
18) § 100 a 103 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
§ 102
Úmrtné
(1) Skončí-li služební poměr úmrtím policisty, náleží
pozůstalým úmrtné.
(2) Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel,
manželka, nezaopatřené děti 19) a rodiče nebo další osoby, pokud
byly na zemřelého odkázány výživou.
(3) Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého
měsíčního služebního příjmu zemřelého policisty.
-----------------------------------------------------------------
19) § 49 zákona č. 100/1988 Sb.
§ 103
Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se
skončením služebního poměru.
HLAVA DEVÁTÁ
Ustanovení o řízení
ODDÍL PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 104
Účastníci řízení
Účastníky řízení ve věcech služebního poměru jsou policejní
sbor a policista nebo pozůstalý po policistovi.
-----------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 303/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru
hradní policie.
§ 105
(1) Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu
služebního orgánu, který je oprávněn ve věci rozhodnout.
(2) Podání se posuzuje podle jeho obsahu. Z podání musí být
zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje.
(3) Na žádost účastníka řízení musí být přijetí podání
potvrzeno.
§ 106
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí služebního orgánu musí být v souladu
s právními předpisy, vycházet ze skutečného stavu věci
a obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. V písemném
vyhotovení rozhodnutí se uvede též, který služební orgán
rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí a označení policisty.
Rozhodnutí musí být podepsáno s uvedením hodnosti, jména,
příjmení a funkce služebního orgánu a doručeno policistovi.
(2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení
právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. Pokud se
v rozhodnutí ukládá povinnost k plnění, stanoví pro ni služební
orgán lhůtu.
(3) V odůvodnění rozhodnutí služební orgán uvede, které
skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden
při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě
nichž rozhodoval.
(4) Poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí
konečné nebo zda se lze proti němu odvolat, v jaké lhůtě a ke
kterému služebnímu orgánu.
(5) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti
v písemném vyhotovení rozhodnutí služební orgán i bez návrhu
opraví a vyrozumí o tom účastníky řízení.
(6) Rozhodnutí služebního orgánu, které bylo doručeno
a proti němuž již nelze podat odvolání, je v právní moci.
(7) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci
nebo jestliže odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí vykoná
služební orgán; rozhodnutí ve vztahu k účastníku řízení, který
není ve služebním poměru podle tohoto zákona, vykoná soud na
návrh služebního orgánu.
§ 107
Zahájení řízení
(1) Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo
z podnětu služebního orgánu.
(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení
došlo služebnímu orgánu oprávněnému ve věci rozhodnout. Pokud se
řízení zahajuje z podnětu služebního orgánu, je řízení zahájeno
dnem, kdy tento orgán učinil vůči účastníku řízení první úkon.
(3) O zahájení řízení uvědomí služební orgán všechny
účastníky řízení.
§ 108
Postoupení
Není-li služební orgán oprávněn o věci rozhodnout, je
povinen podání neprodleně postoupit příslušnému služebnímu orgánu
a uvědomit o tom účastníky řízení.
§ 109
Práva a povinnosti účastníků řízení
(1) Účastníci řízení jsou povinni postupovat tak, aby svým
jednáním neztěžovali řízení a nezpůsobili jeho průtahy.
(2) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisů s výjimkou
protokolů o hlasování a pořizovat si z nich výpisy.
(3) Služební orgán může povolit nahlédnout do spisů i jiným
osobám, pokud prokáží odůvodněnost svého požadavku.
(4) Služební orgán je povinen učinit opatření, aby
nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní nebo služební
tajemství.
§ 110
Dožádání
Jestliže služební orgán nemůže provést procesní úkon sám
nebo jestliže je to účelné z jiných důvodů, může o jeho provedení
požádat jiný služební orgán; dožádaný služební orgán provede
tento úkon bez zbytečného odkladu.
§ 111
(1) K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze
zjistit a objasnit skutečný stav věci a které jsou v souladu
s právními předpisy.
(2) Důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutečného
stavu věci, zejména výpovědi, vyjádření osob včetně účastníků
řízení, odborné posudky, zprávy, vyjádření a potvrzení orgánů
a organizací, listiny, věci a ohledání.
(3) Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých
tvrzení důkazy.
(4) Služební orgán hodnotí důkazy podle své úvahy, a to
každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné
souvislosti.
§ 112
Náklady řízení
(1) Náklady řízení, které vznikly služebnímu orgánu, včetně
nákladů spojených s činností poradních komisí, hradí tento
orgán. Náklady, které v řízení vznikly druhému účastníkovi
řízení, nese tento účastník
(2) Služební orgán nahradí svědkovi hotové výdaje a mzdu,
která mu prokazatelně ušla. Nárok je třeba uplatnit do tří dnů po
jeho vzniku, jinak zaniká.
(3) Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním,
které vznikly k tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí služební
orgán.
(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům
a tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy. 20)
-----------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích
a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
ODDÍL DRUHÝ
Přezkoumání rozhodnutí
§ 113
Odvolací řízení
(1) Proti rozhodnutí služebního orgánu může policista podat
odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí
o uložení kázeňského trestu nebo o zrušení služebního poměru ve
zkušební době, do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání
může policista podat též proti služebnímu hodnocení, potvrzení
o služebním poměru a služebnímu posudku ve lhůtě 15 dnů ode dne,
kdy byl s jejich obsahem seznámen. Odvolání se podává
u služebního orgánu, který rozhodnutí vydal.
(2) Pokud policista v důsledku nesprávného poučení nebo
proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí tímto
zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního orgánu,
platí, že jej podal včas a u příslušného služebního orgánu,
jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo
rozhodnutí doručeno.
(3) Služební orgán příslušných rozhodnutí o odvolání (dále
jen "odvolací orgán") může prominout zmeškání lhůty, jestliže k
němu došlo ze závažných důvodů, policista o to požádal do 15 dnů
ode dne, kdy pominul důvod zmeškání, a zároveň podal odvolání.
(4) Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání
proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody
a proti služebnímu hodnocení, jímž byl policista hodnocen jako
nevyhovující.
(5) Služební orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může
odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do 15 dnů od podání odvolání, předložit
odvolání odvolacímu orgánu k rozhodnutí.
(6) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
§ 114
Odvolací orgán
(1) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený
služebnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal; o odvolání
proti rozhodnutí ředitele policejního sboru rozhodne ředitel
policejního sboru.
(2) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez
zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání
odvolání, a to po předchozím projednání v poradní komisi
(§ 115).
§ 115
Poradní komise
(1) Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní
komise. Poradní komise se skládá z předsedy, jeho zástupce
a z dalších nejméně sedmi členů. Odvolání projednává poradní
komise ve tříčlenných senátech. Složení senátu určí předseda
příslušné poradní komise.
(2) Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen poradní
komise, u něhož s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo
k účastníku lze mít pochybnosti i jeho nepodjatosti. O tom, zda
je člen poradní komise z jednání v senátu vyloučen, rozhoduje
její předseda.
§ 116
Obnova řízení
(1) Jestliže se dodatečně zjistily mimořádné závažné
okolnosti, které policista nemohl bez své viny v řízení uplatnit
a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho
prospěch, může služební orgán na jeho návrh změnit nebo zrušit
své pravomocné rozhodnutí.
(2) Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může
policista podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl
o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však
do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.
(3) Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je
pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 117
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
(1) Zjistily se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je
v rozporu s právními předpisy, musí je ředitel policejního sboru
zrušit.
(2) Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí
právní moci.
(3) Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je
pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 118
Přezkoumání rozhodnutí soudy
(1) Policista může podat u soudu návrh na přezkoumání
rozhodnutí služebního orgánu o
a) propuštění ze služebního poměru podle § 16 odst.1 písm. a),
b), c), d) a f),
b) náhradě škody, přesahuje-li požadovaná částka 5000 Kčs,
c) uložení kázeňského trestu.
(2) Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího
odstavce je možno podat až po vyčerpání opravného prostředku
podle § 113, a to ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci
rozhodnutí.
(3) Požádá-li policista, který podal návrh na přezkoumání
rozhodnutí soudem podle odstavce 1 písm. b) a c), o odložení
výkonu rozhodnutí, služební orgán jeho žádosti vyhoví.
(4) Při přezkoumání rozhodnutí služebních orgánů soudem se
postupuje podle zvláštního předpisu. 21)
-----------------------------------------------------------------
21) § 244 a násl. občanského soudního řádu.
HLAVA DESÁTÁ
Vztahy služebních orgánů
a odborových orgánů
§ 119
Součinnost služebních orgánů a odborových orgánů
Součinnost služebních orgánů a odborových orgánů se
uskutečňuje zejména tím, že odborové orgány
a) podávají iniciativní návrhy a vyjadřují se k návrhům právních
předpisů upravujících služební poměr policistů, k jejich
platovým podmínkám, hmotnému zabezpečení, rekreační péči a k
ochraně zdraví a bezpečnosti při výkonu služby,
b) provádějí kontrolu dodržování právních předpisů upravujících
služební poměr policistů,
c) vyžadují od služebních orgánů informace o hospodaření se
mzdovými prostředky a podílejí se na dodržování zásad
spravedlivého odměňování,
d) navrhují své členy do poradních orgánů zřizovaných služebními
orgány.
§ 120
Zabezpečení činnosti odborových orgánů
(1) Policistovi nesmí být pro účast na činnosti odborové
organizace způsobená služebním orgánem újma na jeho právech
zaručených tímto zákonem.
(2) Policistovi vykonávajícímu funkci v odborových orgánech,
jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění k plnění služebních
povinností, náleží služební volno.
(3) Policista se po skončení výkonu funkce v odborových
orgánech podle odstavce 1 ustanoví do funkce, kterou naposledy
zastával; není-li to možné, ustanoví se do funkce podle § 10.
Policistu dlouhodobě uvolněného pro plnění úkolů v odborových
orgánech je možno propustit z důvodů uvedených v § 16 písm. a),
c) a f) jen po projednání s příslušným odborovým orgánem. Toto
ustanovení platí pro dobu dlouhodobého uvolnění a jeden rok po
jeho ukončení.
(4) Policistovi zvolenému do funkce v odborových orgánech,
jejíž výkon nevyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních
povinností, se udělí služební volno s nárokem na služební příjem
na nezbytně nutnou dobu. Odborový orgán uhradí policejnímu sboru
služební příjem, pokud nedojde k dohodě o upuštění od této
úhrady.
(5) Služební orgány poskytují k zabezpečení činnosti
základních odborových organizací a jejich orgánů nezbytné
materiálně-technické zabezpečení.
ČÁST DRUHÁ
Závěrečná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
Společná ustanovení
§ 121
Promlčení, zánik práv a nároků
(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě
v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže
se ten , vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá;
v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje,
přiznat.
(2) Nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu z důvodů
služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo za jiné škody na
zdraví, nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na
příspěvek se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich
vyplývající se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 123
odst. 2 a 3.
(3) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě
uplatněno, dochází jen v případech uvedených v § 16 odst. 3,
§ 31, § 91 odst. 3 a § 112 odst.2; k zániku práva se přihlédne,
i když to není v řízení namítáno.
(4) Jestliže policista uplatní svůj nárok a v zahájeném
řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží.
Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který
se vede řízení o výkon rozhodnutí.
(5) Nárok uplatňuje policista podáním u služebního orgánu,
služební orgán rozhodnutím.
Promlčecí lhůty
§ 122
(1) Promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo
být uplatněno poprvé.
(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet
promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti.
Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná
částka, počne běžet promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné
splátky.
§ 123
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta
k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.
(2) Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění
nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.
(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky;
počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda
vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se
však promlčí, nebyl-li uplatněn v době do tří let, a jde-li
o škodu způsobenou úmyslně v době deseti let ode dne, kdy došlo
k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na
zdraví.
§ 124
(1) Byl-li nárok přiznán pravomocným rozhodnutím, promlčuje
se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.
(2) Byl-li nárok tím, kdo je povinen plnit, písemně uznán co
do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání
došlo; byla-li však v uznání uvedena doba k plnění, běží
promlčecí lhůta od uplynutí této doby.
(3) Nárok zajištěný omezením převodu nemovitostí se
promlčuje za deset let.
(4) Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí
i pro jednotlivé splátky, na něž byli plnění v rozhodnutí nebo
v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek
počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění
některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet
desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.
(5) Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo
písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci
rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují na tři roky ode dne
jejich splatnosti.
§ 125
Zápočet doby zaměstnání
(1) Policistům se do doby trvání služebního poměru rozhodne
pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru
započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních
předpisů.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem, v jakém rozsahu se pro přiznání příspěvku za
službu zvýhodněně započítává služba výkonného letce a výkon
funkcí zvláštní povahy a zvláštního stupně nebezpečnosti.
§ 126
Zvláštní podmínky pro výkon služby
osamělých policistů
Ustanovení § 64, 66 a 67 se vztahují také na osamělé
policista trvale pečující alespoň o jedno dítě.
§ 127
Použití ustanovení zákoníku práce
Na služební poměr policistů se použije obdobně těchto
ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších
předpisů: § 11 odst. 1, § 12, § 14 až 17, § 94, 110a, § 157 až
161, § 241 až 244, § 245 odst.1 až 3, § 246 až 260, § 265 až
266a, § 273 a § 274 odst.1.
HLAVA DRUHÁ
Přechodná ustanovení a účinnost
§ 128
(1) Služební poměr příslušníků Sboru národní bezpečnosti
zařazených v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra
nebo vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské
Federativní Republiky se dnem účinnosti tohoto zákona stává
služebním poměrem k Federálnímu policejnímu sboru nebo Sboru
hradní policie. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazeni na
federálním ministerstvu vnitra se dnem účinnosti tohoto zákona
považují za policisty Federálního policejního sboru povolané
k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra.
(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé ze
služebního poměru, právní úkony týkající se vzniku, změn
a skončení služebního poměru učiněné přede dnem účinnosti tohoto
zákona, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem. Nároky
související se skončením služebního poměru se posuzují podle
dosavadních předpisů, jestliže rozhodnutí o skončení služebního
poměru bylo oznámeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, i když
služební poměr skončí po tomto dni; to neplatí, skončí-li
služební poměr propuštěním v souvislosti se zásadními
organizačními změnami.
(3) Řízení ve věcech služebního poměru zahájené přede dnem
účinnosti tohoto zákona provedou a o opravných prostředcích
rozhodnou orgány příslušné podle tohoto zákona a způsobem
stanoveným v tomto zákoně.
(4) Příspěvek za službu, na který vznikl nárok podle
dosavadních předpisů, se považuje za příspěvek za službu podle
tohoto zákona, a to ve výši, v jaké byl přiznán. Dnem účinnosti
tohoto zákona se příspěvek za službu zvýší stejným způsobem,
jakým byl zvýšen částečný invalidní důchod v roce 1991.
(5) Povolení nosit služební stejnokroj s odlišujícím
označením udělená podle dosavadních předpisů ministrem vnitra
České a Slovenské Federativní Republiky se zrušují.
(6) Služební přísaha složená podle dosavadního zákona se
považuje za služební přísahu složenou podle tohoto zákona.
(7) Hodnosti příslušníků Sboru národní bezpečnosti dosažené
podle dosavadních předpisů se považují za hodnosti policistů
podle tohoto zákona.
(8) (neplatil)
§ 129
Ve vztahu k policistům Federálního policejního sboru a Sboru
hradní policie dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnost
1. zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru
národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb.,zákona
č.74 zákona č.74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb. a zákona
č. 546/1990 Sb.;
2. nařízení ministra vnitra Československé socialistické
republiky č. 26/1983 o řízení ve věcech služebního poměru
příslušníků Sboru národní bezpečnosti (registrované v částce
12/1984 Sb.).
§ 130
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čl.II
neplatil