Odboj na Jičínsku – zdroje

Zákon 140/1961 Sb. – Trestní zákon

Znění platné od 24. 04. 1980 do 13. 02. 1989




                           140/1961 Sb.
                              ZÁKON
                    ze dne 29. listopadu 1961
                          Trestní zákon
Změna: 120/1962 Sb.
Změna: 53/1963 Sb.
Změna: 56/1965 Sb.
Změna: 81/1966 Sb.
Změna: 148/1969 Sb.
Změna: 45/1973 Sb.
Změna: 43/1980 Sb.

     Národní shromáždění Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:

                           ČÁST PRVNÍ
                           Obecná část

                           HLAVA PRVNÍ
                           Účel zákona

                               § 1

     Účelem  trestního  zákona  je  chránit  společenské  a státní
zřízení  Československé   socialistické  republiky,  socialistické
vlastnictví, práva a oprávněné zájmy občanů a vychovávat k řádnému
plnění   občanských   povinností    a   k   zachovávání   pravidel
socialistického soužití.


                               § 2

     Prostředky  k  dosažení  účelu  trestního zákona jsou pohrůžka
tresty, ukládání a výkon trestů a ochranná opatření. 


                           HLAVA DRUHÁ
                  Základy trestní odpovědnosti

                               § 3

                           Trestný čin

     (1) Trestným  činem je  pro společnost  nebezpečný čin, jehož
znaky jsou uvedeny v tomto zákoně.

     (2) Čin,  jehož   stupeň  nebezpečnosti  pro   společnost  je
nepatrný,  není  trestným  činem,  i  když  jinak  vykazuje  znaky
trestného činu.

     (3) K   trestnosti   činu   je   třeba   úmyslného  zavinění,
nestanoví-li   tento   zákon   výslovně,   že   postačí   zavinění
z nedbalosti.

     (4) Stupeň  nebezpečnosti  činu  pro  společnost  je  určován
zejména  významem  chráněného  zájmu,   který  byl  činem  dotčen,
způsobem provedení  činu a jeho  následky, okolnostmi, za  kterých
byl  čin spáchán,  osobou pachatele,  mírou jeho  zavinění a  jeho
pohnutkou. 

                            Zavinění

                               § 4

     Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
  a) chtěl způsobem  v tomto zákoně uvedeným  porušit nebo ohrozit
     zájem chráněný tímto zákonem, nebo
  b) věděl, že  svým jednáním může  takové porušení nebo  ohrožení
     způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. 

                               § 5

     Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
  a) věděl, že může způsobem v  tomto zákoně uvedeným porušit nebo
     ohrozit  zájem chráněný  tímto zákonem,  ale bez  přiměřených
     důvodů spoléhal, že takové  porušení nebo ohrožení nezpůsobí,
     nebo
  b) nevěděl, že svým jednáním  může takové porušení nebo ohrožení
     způsobit,  ač o  tom vzhledem  k okolnostem  a k svým osobním
     poměrům vědět měl a mohl. 

                               § 6

     K  okolnosti přitěžující  nebo k  okolnosti, která  podmiňuje
použití vyšší trestní sazby, se přihlédne,
  a) jde-li o  těžší následek, i tehdy,  zavinil-li jej pachatel z
     nedbalosti, vyjímaje  případy, že tento zákon  vyžaduje i zde
     zavinění úmyslné,
  b) jde-li o  jinou skutečnost, i  tehdy, jestliže o  ní pachatel
     nevěděl,  ač o  ní vzhledem   k okolnostem  a k  svým osobním
     poměrům vědět  měl a mohl, vyjímaje  případy, kdy tento zákon
     vyžaduje, aby o ní pachatel věděl. 

  

                               § 7

                    Příprava k trestnému činu

     (1) Jednání   pro   společnost   nebezpečné,   které   záleží
v organizování  trestného činu,  v opatřování  nebo přizpůsobování
prostředků nebo  nástrojů k jeho  spáchání, ve spolčení,  srocení,
v návodu  nebo  pomoci  k  trestnému  činu  anebo v jiném úmyslném
vytváření  podmínek pro  jeho spáchání,  je přípravou  k trestnému
činu, jestliže nedošlo k pokusu ani dokonání trestného činu.

     (2) Příprava k trestnému činu  je trestná podle trestní sazby
stanovené na trestný čin, k  němuž směřovala, jestliže tento zákon
ve zvláštní části nestanoví něco jiného.

     (3) Trestnost  přípravy  k  trestnému  činu  zaniká, jestliže
pachatel dobrovolně
  a) upustil   od   dalšího   jednání   směřujícího   k   spáchání
     trestného činu a  odstranil  nebezpečí,  které  vzniklo zájmu
     chráněnému tímto zákonem z podniknuté přípravy, nebo
  b) učinil  o  přípravě  k  trestnému  činu  oznámení v době, kdy
     nebezpečí,  které vzniklo  zájmu chráněnému  tímto zákonem  z
     podniknuté přípravy, mohlo být  ještě odstraněno. Oznámení je
     nutno učinit  prokurátoru nebo bezpečnostnímu  orgánu;  voják
     může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.

     (4) Ustanovením  odstavce  3   však  není  dotčena  trestnost
pachatele  za  jiný  dokonaný  trestný  čin,  který již tímto svým
jednáním spáchal. 

                               § 8

                      Pokus trestného činu

     (1) Jednání  pro společnost  nebezpečné, které  bezprostředně
směřuje  k dokonání  trestného činu  a jehož  se pachatel dopustil
v úmyslu trestný čin spáchat,  je pokusem trestného činu, jestliže
k dokonání trestného činu nedošlo.

     (2) Pokus  trestného  činu  je  trestný  podle  trestní sazby
stanovené na dokonaný trestný čin.

     (3) Trestnost pokusu trestného činu zaniká, jestliže pachatel
dobrovolně
  a) upustil  od dalšího  jednání potřebného  k dokonání trestného
     činu  a odstranil  nebezpečí, které  vzniklo zájmu chráněnému
     tímto zákonem z podniknutého pokusu, nebo
  b) učinil  o   pokusu  trestného  činu  oznámení   v  době,  kdy
     nebezpečí,  které vzniklo  zájmu chráněnému  tímto zákonem  z
     podniknutého pokusu, mohlo být  ještě odstraněno. Oznámení je
     nutno  učinit prokurátoru  nebo bezpečnostnímu  orgánu; voják
     může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.

     (4) Ustanovením  odstavce  3   však  není  dotčena  trestnost
pachatele  za  jiný  dokonaný  trestný  čin,  který již tímto svým
jednáním spáchal. 

        Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu

                               § 9

     (1) Pachatelem  trestného činu  je, kdo  trestný čin  spáchal
sám.

     (2) Byl-li  trestný čin spáchán  společným jednáním dvou nebo
více  osob, odpovídá  každá z  nich, jako  by trestný čin spáchala
sama (spolupachatelé). 

                              § 10

     (1) Účastníkem  na dokonaném  trestném činu  nebo jeho pokusu
je, kdo úmyslně
  a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
  b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce),
  c) poskytl  jinému  pomoc  k  spáchání  trestného  činu, zejména
     opatřením    prostředků,    odstraněním    překážek,   radou,
     utvrzováním v předsevzetí,  slibem  přispět  po trestném činu
     (pomocník).

     (2) Na  trestní  odpovědnost  a  trestnost účastníka se užije
ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže
tento zákon nestanoví něco jiného. 

  

                              § 11

                               Věk

     Kdo v  době spáchání činu nedovršil  patnáctý rok svého věku,
není trestně odpovědný. 

                              § 12

                          Nepříčetnost

     (1) Kdo  pro  duševní  poruchu  v  době  spáchání činu nemohl
rozpoznat jeho  nebezpečnost  pro   společnost  nebo  ovládat  své
jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

     (2) Ustanovení odstavce 1 se  neužije, přivede-li se pachatel
do stavu nepříčetnosti, byť  i z nedbalosti, požitím alkoholického
nápoje nebo omamného prostředku.


                              § 13

                          Nutná obrana

     Čin jinak  trestný, kterým někdo  odvrací přímo hrozící  nebo
trvající  útok  na  zájem  chráněný  tímto  zákonem, není trestným
činem. Nejde  o nutnou obranu,  byla-li obrana zřejmě  nepřiměřená
povaze a nebezpečnosti útoku.

                              § 14

                          Krajní nouze

     Čin  jinak  trestný,  kterým  někdo  odvrací  nebezpečí přímo
hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde
o krajní  nouzi,  jestliže  bylo  možno  toto  nebezpečí za daných
okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně
závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. 

                              § 15

                    Oprávněné použití zbraně

     Trestný čin  nespáchá, kdo použije  zbraně v mezích  zmocnění
příslušných zákonných předpisů. 


                           HLAVA TŘETÍ
                   Působnost trestních zákonů

                              § 16

     (1) Trestnost činu se posuzuje  podle zákona účinného v době,
kdy  byl  čin  spáchán;  podle  pozdějšího  zákona se posuzuje jen
tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

     (2) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který
dovoluje  uložit  zákon  účinný  v  době,  kdy  se o trestném činu
rozhoduje.

     (3) O  ochranném  opatření  se  rozhodne  vždy  podle  zákona
účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje. 

                              § 17

     (1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost činu,
který byl spáchán na území republiky.

     (2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území republiky,
  a) dopustil-li  se tu  pachatel  jednání,  i když  porušení nebo
     ohrožení  zájmu chráněného  tímto zákonem  nastalo nebo  mělo
     nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo
  b) porušil-li nebo  ohrozil-li tu pachatel  zájem chráněný tímto
     zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat,
     i když se jednání dopustil v cizině.


                              § 18

     Podle československého  zákona se posuzuje  i trestnost činu,
který  v   cizině  spáchal  československý   občan  nebo  obyvatel
republiky bez státní příslušnosti.


                              § 19

     Podle   československého   zákona   se   posuzuje   trestnost
rozvracení  republiky (§  92), teroru  (§ 93  a 94),  záškodnictví
(§ 95  a  96),  sabotáže  (§  97),  podvracení  republiky  (§ 98),
vyzvědačství  (§  105),  padělání  a  pozměňování  peněz  (§ 140),
udávání padělaných  a pozměněných peněz  (§ 141), výroby  a držení
padělatelského  náčiní  (§  142),  útoku  na  státní orgán a orgán
společenské organizace  podle § 153,  útoku na veřejného  činitele
podle  § 155,  genocidia  (§  259), používání  zakázaného bojového
prostředku (§  262), válečné krutosti (§  263), plenění v prostoru
válečných operací  (§ 264) a  zneužívání označení Červeného  kříže
(265)  i tehdy,  spáchal-li takový  trestný čin  v cizině ke škodě
zájmů republiky cizinec nebo  osoba bez státní příslušnosti, která
není obyvatelem republiky.


                              § 20

     (1) Podle československého zákona  se posuzuje trestnost činu
spáchaného v  cizině cizím státním  příslušníkem nebo  osobou  bez
státní příslušnosti, která není obyvatelem republiky, též tehdy,
  a) je-li čin trestný  i podle zákona účinného na  území, kde byl
     spáchán, a
  b) jestliže  pachatel byl  dopaden  na  území republiky  a nebyl
     vydán k trestnímu stíhání cizímu státu.

     (2) Pachateli  však nelze  uložit trest  přísnější, než  jaký
stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán. 


                              § 20a

                         až od 1.7.1990


                              § 21

     (1) Československý  občan  nemůže   být  vydán  cizímu  státu
k trestnímu stíhání ani k výkonu trestu.

     (2) Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území
republiky, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva něco jiného.


                              § 22

     (1) Jestliže pro  týž skutek byl  pachatel v cizině  ve vazbě
anebo potrestán orgánem cizího státu, započítá se mu doba strávená
ve vazbě  nebo vykonaný trest do  trestu uloženého československým
soudem,  pokud je  vzhledem  k  druhu uloženého  trestu započítání
možné.  Obdobně postupuje  soud, uložil-li  pachateli trest úhrnný
nebo souhrnný (§ 35).

     (2) Není-li započítání  vazby nebo trestu  v cizině uloženého
(odstavec 1) možné,  a to zejména  proto, že v  cizině byl vykonán
zcela nebo  zčásti trest takového  druhu, jaký tento  zákon nezná,
přihlédne soud  k  této  skutečnosti  při  stanovení druhu trestu,
popřípadě jeho výměry. 


                          HLAVA ČTVRTÁ
                             Tresty

                           ODDÍL PRVNÍ
                 Společná ustanovení o trestech

                              § 23

                           Účel trestu

     (1) Účelem  trestu  je   chránit  společnost  před  pachateli
trestných  činů,  zabránit  odsouzenému  v  dalším páchání trestné
činnosti a vychovat  jej k tomu, aby vedl  řádný život pracujícího
člověka, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

     (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. 

  
                     Upuštění od potrestání

                              § 24

    (1) Od potrestání pachatele, který  spáchal trestný čin menší
nebezpečnosti  pro společnost,  jeho spáchání  lituje a  projevuje
účinnou snahu po nápravě, lze upustit,
  a) jestliže vzhledem  k povaze spáchaného  činu a k  dosavadnímu
     životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci
     před soudem postačí k jeho nápravě, nebo
  b) jestliže   soud   přijme   záruku   nabídnutou   společenskou
     organizací  za  nápravu  pachatele  a  má  za to, že vzhledem
     k  výchovné síle  kolektivu, povaze  spáchaného činu  a osobě
     pachatele se uložení trestu nejeví nutným.

     (2) Upustil-li  soud od  potrestání, hledí  se na  pachatele,
jako by nebyl odsouzen. 

                              § 25

     Soud může  upustit od potrestání  i tehdy, jestliže  pachatel
spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti a soud má za to,
že ochranné  léčení (§ 72), které zároveň  ukládá, zajistí nápravu
pachatele a ochranu společnosti  lépe než trest. Tohoto ustanovení
se však nepoužije, jestliže  si pachatel stav zmenšené příčetnosti
přivodil, byť  i z nedbalosti,  požitím alkoholického nápoje  nebo
omamného prostředku.


                              § 26

  
                           bez nadpisu

                             Zrušen.


                          Druhy trestů

                             § 27

     Za spáchané trestné činy může soud uložit pouze tyto tresty
  a) odnětí svobody,
  b) nápravné opatření,
  c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání,
  d) ztrátu vojenské hodnosti.
  e) zákaz činnosti,
  f) propadnutí majetku,
  g) peněžitý trest,
  h) propadnutí věci,
 ch) vyhoštění,
  i) zákaz pobytu.


                              § 28

     (1) Stanoví-li  tento  zákon  ve  zvláštní  části  na některý
trestný  čin   několik  trestů,  lze  uložit   každý  tento  trest
samostatně  nebo  i  více  jich  vedle  sebe.  Vedle trestu, který
stanoví tento zákon ve zvláštní  části na některý trestný čin, lze
uložit i jiné tresty uvedené v  § 27. Vyhoštění a zákaz pobytu lze
uložit  samostatně, i  když tento  zákon ve  zvláštní části takový
trest nestanoví.

     (2) Nelze  však   uložit
   a) nápravné opatření vedle odnětí svobody nebo peněžitého trestu,
   b) peněžitý trest vedle propadnutí majetku.


  

                              § 29

  
                         Výjimečný trest

     (1) Trest smrti může soud uložit  jen za trestný čin, u něhož
to tento zákon ve zvláštní části dovoluje, a to pouze za podmínky,
že stupeň nebezpečnosti takového  trestného činu pro společnost je
vzhledem  k  zvlášť  zavrženíhodnému  způsobu  provedení činu nebo
k zvlášť  zavrženíhodné pohnutce  nebo  k  zvlášť těžkému  a těžko
napravitelnému následku mimořádně vysoký a
   a) uložení trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti, nebo
   b) není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem
         odnětí svobody do patnácti let.

     (2)  Vojákovi, který  takový  trestný  čin spáchal  za branné
pohotovosti státu  nebo za bojové situace,  může soud uložit trest
smrti  také za  podmínky, že  takovým trestným  činem byly zmařeny
nebo podstatně  ohroženy bojové akce nebo  zvýšenou měrou ohrožena
kázeň nebo pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojeném sboru.

     (3) Místo trestu smrti může  soud uložit trest odnětí svobody
nad patnáct až do dvaceti pěti let, jestliže považuje takový trest
ke splnění účelu trestu za dostatečný.

     (4) Trest  smrti nelze uložit  těhotné ženě ani  osobě, která
v době, kdy spáchala trestný  čin, nepřekročila osmnáctý rok svého
věku.



                              § 30

   (1) V uloženém trestu smrti  je zahrnuta ztráta čestných titulů
a vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti.

   (2)  Vedle  trestu  smrti  lze  uložit  pouze  trest propadnutí
majetku.

   (3) Trest smrti se vykoná oběšením, za branné pohotovosti státu
může být vykonán zastřelením.


                           ODDÍL DRUHÝ
                Obecné zásady pro ukládání trestů

                          Výměra trestu

                              § 31

     (1) Při stanovení  druhu trestu a jeho  výměry přihlédne soud
k stupni   nebezpečnosti  trestného   činu  pro   společnost  (§ 3
odst. 4), k  možnosti nápravy a poměrům  pachatele. Přijme-li soud
záruku  nabídnutou společenskou  organizací za  nápravu pachatele,
vezme  v úvahu  také výchovnou   sílu kolektivu  a uloží  trest se
zřetelem k této okolnosti.


                              § 32

     (1) Jestliže pachatel  spáchal trestný čin  ve stavu zmenšené
příčetnosti, který  si, a to ani  z nedbalosti, nepřivodil požitím
alkoholického  nápoje  nebo  omamného  prostředku,  přihlédne soud
k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry.

     (2) Má-li  soud za  to, že  by vzhledem  k zdravotnímu  stavu
takového  pachatele bylo  možno za  současného uložení  ochranného
léčení (§ 72)  dosáhnout účelu trestu  i trestem kratšího  trvání,
sníží trest odnětí svobody pod  dolní hranici trestní sazby, nejsa
vázán omezením  uvedeným v § 40 odst. 3,  a uloží zároveň ochranné
léčení. 

                              § 33

     Při výměře  trestu se jako k  polehčující okolnosti přihlédne
zejména k tomu, že pachatel
  a) spáchal trestný čin v silném rozrušení,
  b) spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých,
  c) spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti,
  d) spáchal trestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku,
  e) spáchal  trestný  čin  pod   vlivem  tíživých  osobních  nebo
     rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil,
  f) spáchal trestný čin odvraceje  útok nebo jiné nebezpečí, aniž
     byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze,
  g) vedl  před spácháním trestného  činu řádný život  pracujícího
     člověka,
  h) přičinil se  o odstranění škodlivých  následků trestného činu
     nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu,
 ch) trestného činu upřímně litoval,
  i) svůj trestný čin sám oznámil úřadům, nebo
  j) při  objasňování  své  trestné  činnosti napomáhal příslušným
     orgánům.

                              § 34

     Při výměře  trestu se jako k  přitěžující okolnosti přihlédne
zejména k tomu, že pachatel
  a)  spáchal   trestný  čin  z   nepřátelství  k  socialistickému
      společenskému  a  státnímu  zřízení  republiky  nebo  z jiné
      zvlášť  zavržitelné pohnutky,
  b) spáchal  trestný čin  surovým způsobem,  zákeřně, se zvláštní
     lstí nebo jiným obdobným způsobem,
  c) spáchal trestný  čin využívaje něčí  bezbrannosti, závislosti
     nebo podřízenosti,
  d) spáchal  trestný čin  za živelní  pohromy nebo  jiné události
     vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek,
  e) trestným činem porušil zvláštní povinnost,
  f) trestným činem způsobil vyšší škodu,
  g) spáchal trestný čin jako  organizátor, jako člen organizované
     skupiny nebo člen spolčení,
  h) svedl k trestnému činu jiného, zejména mladistvého,
 ch) trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu,
  i) spáchal více trestných činů, nebo
  j) byl  již pro  trestný čin  odsouzen; soud  je oprávněn  podle
     povahy  předchozího  odsouzení  nepokládat  tuto  okolnost za
     přitěžující.

             Ukládání trestu za více trestných činů

                              § 35

     (1) Odsuzuje-li  soud pachatele  za dva  nebo více  trestných
činů, uloží mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, které
se  vztahuje  na  trestný  čin  z  nich nejpřísněji trestný; vedle
trestu přípustného podle takového zákonného ustanovení lze v rámci
úhrnného trestu  uložit i jiný druh  trestu, jestliže jeho uložení
by bylo  odůvodněno některým ze souzených  trestných činů. Jsou-li
dolní  hranice  trestních  sazeb  odnětí  svobody  různé, je dolní
hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li tento zákon na
některý  z takových  trestných  činů  pouze trest  odnětí svobody,
nemůže  být úhrnným  trestem jiný  z trestů  uvedených v § 27 jako
trest samostatný.

     (2) Soud   uloží   souhrnný   trest   podle  zásad  uvedených
v odstavci 1,  když  odsuzuje  pachatele  za  trestný  čin,  který
spáchal dříve,  než byl soudem prvního  stupně vyhlášen odsuzující
rozsudek  za jiný  jeho trestný  čin. Spolu  s uložením souhrnného
trestu  soud zruší  výrok  o  trestu uloženém  pachateli rozsudkem
dřívějším.  Souhrnný trest  nesmí být  mírnější než  trest uložený
rozsudkem dřívějším. V rámci  souhrnného trestu musí soud vyslovit
trest  ztráty  čestných  titulů  a  vyznamenání,  ztráty  vojenské
hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový
trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.

     (3) Ustanovení  o  souhrnném   trestu  se  neužije,  jestliže
dřívější  odsouzení je  takové povahy,  že se  na pachatele hledí,
jako by nebyl odsouzen. 

                              § 36

     Jestliže  soud  odsuzuje  pachatele  za  trestný  čin,  který
spáchal  před  tím,  než  byl  trest  uložený  dřívějším rozsudkem
vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu
s dosud  nevykonanou  částí  trestu  uloženého dřívějším rozsudkem
přesahovat nejvyšší výměru dovolenou  tímto zákonem pro tento druh
trestu. Je-li jedním z těchto  trestů trest odnětí svobody uložený
podle § 29 odst.3, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti
pěti let.


                              § 37

     Soud upustí  od uložení souhrnného trestu  podle § 35 odst. 2
nebo od uložení  dalšího trestu podle § 36, má-li  za to, že trest
uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný. 

  

                              § 38

                    Započítání vazby a trestu

     (1) Jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě
a dojde  v tomto  řízení k   jeho odsouzení,  započítá se  mu doba
strávená  ve  vazbě  do  uloženého  trestu,  popřípadě  do  trestu
úhrnného  nebo souhrnného,  pokud  je  vzhledem k  druhu uloženého
trestu započítání možné.

     (2) Jestliže byl pachatel soudem nebo jiným orgánem potrestán
a došlo  k jeho  novému odsouzení  pro týž  skutek, započítá se mu
vykonaný  trest do  uloženého trestu,  pokud je  vzhledem k  druhu
uloženého  trestu   započítání  možné.  Obdobně   postupuje  soud,
uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný.

     (3) Při započítání vazby nebo trestu odnětí svobody do trestu
nápravného opatření a při započítání trestu nápravného opatření do
trestu odnětí svobody  se počítají jeden den vazby  nebo jeden den
trestu odnětí svobody za dva dny nápravného opatření.

     (4) Není-li započítání  vazby nebo trestu  (odstavce 1 až  3)
možné,  přihlédne  soud  k  této  skutečnosti  při stanovení druhu
trestu, popřípadě jeho výměry.


                           ODDÍL TŘETÍ
              Ukládání a výkon jednotlivých trestů

  
                         Odnětí svobody

                              § 39

  
                         nadpis vypuštěn

     (1) Trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na patnáct let.

     (2) Trest  odnětí svobody se  vykonává v nápravně  výchovných
ústavech.  Trest odnětí  svobody nepřevyšující  dvě léta,  uložený
vojáku  v  základní  vojenské  službě,  se  může  vykonat  též  ve
vojenských  nápravných  útvarech.  Ve  výkonu  trestu je odsouzený
soustavně  vychováván k  tomu,  aby  vedl řádný  život pracujícího
člověka.

     (3) Byl-li   trest  odnětí   svobody  vykonán   ve  vojenském
nápravném útvaru, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.


                              § 39a

     (1) Trest  odnětí svobody  v nápravně  výchovných ústavech se
vykonává  diferencovaně  ve  třech  nápravně výchovných skupinách.
Způsob výkonu trestu v  jednotlivých nápravně výchovných skupinách
upravuje zvláštní zákon.

     (2) Soud zařadí pachatele zpravidla
  a) do  první nápravně  výchovné skupiny,  nebyl-li v  posledních
     deseti letech před spácháním  trestného činu ve výkonu trestu
     odnětí svobody, který mu byl uložen za úmyslný trestný čin,
  b) do  druhé  nápravně  výchovné  skupiny,  byl-li  v posledních
     deseti letech před spácháním  trestného činu ve výkonu trestu
     odnětí svobody,  který mu byl uložen  za úmyslný trestný čin;
     k předchozímu odsouzení se nepřihlédne, pokud se na pachatele
     hledí, jako by nebyl odsouzen,
  c) do třetí  nápravně výchovné skupiny,  je-li mu ukládán  trest
     jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi  (§ 41) anebo trest za
     některý z trestných činů uvedených v § 62.

     (3) Soud  může zařadit  pachatele do  jiné nápravně  výchovné
skupiny, než  do které má  být podle odstavce  2 zařazen, má-li se
zřetelem na závažnost trestného činu a na stupeň a povahu narušení
pachatele za to, že bude jeho  náprava a převýchova v jiné skupině
lépe zaručena; do třetí nápravně výchovné skupiny zařadí však vždy
pachatele, jemuž byl trest smrti milostí  zmírněn na trest  odnětí
svobody.

     (4)  Zařazuje-li  soud  do  třetí  nápravně  výchovné skupiny
pachatele,  který je  zvlášť silně  narušen nebo  jemuž byl  trest
smrti milostí zmírněn na trest odnětí svobody, může rozhodnout, že
má být zároveň  umístěn do zostřené izolace, a  to na dobu nejméně
šesti měsíců, nejdéle však na  dva roky.

     (5) Odsuzuje-li  vojenský  soud  vojáka  v  základní službě k
trestu odnětí  svobody nepřevyšujícímu dvě  léta, může rozhodnout,
že se trest vykoná ve vojenském  nápravném útvaru, má-li za to, že
tento způsob výkonu trestu k jeho nápravě postačí.


                              § 39b

                         až od 1.9.1995


  

                              § 40

             Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

     (1) Má-li soud vzhledem k  výjimečným okolnostem případu nebo
vzhledem  k  mimořádným  poměrům  pachatele  za  to, že by použití
trestní  sazby odnětí  svobody  tímto  zákonem stanovené  bylo pro
pachatele  nepřiměřeně  přísné  a  že  lze  účelu trestu dosáhnout
i trestem kratšího  trvání, může snížit  trest odnětí svobody  pod
dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené.

     (2) Soud může  snížit trest odnětí svobody  pod dolní hranici
trestní sazby  též tehdy, jestliže odsuzuje  pachatele za přípravu
k trestnému činu a  má vzhledem k povaze a  závažnosti přípravy za
to,  že  by  použití  trestní  sazby  odnětí svobody tímto zákonem
stanovené  bylo pro  pachatele nepřiměřeně  přísné a  že lze účelu
trestu dosáhnout i trestem kratšího trvání.

     (3) Při snížení trestu odnětí svobody podle odstavce 1 nebo 2
nelze uložit trest
  a) pod  pět  let,  činí-li  dolní  hranice  trestní sazby odnětí
     svobody alespoň dvanáct let,
  b) pod  tři léta,  činí-li  dolní  hranice trestní  sazby odnětí
     svobody alespoň osm let,
  c) pod  jeden rok,  činí-li dolní  hranice trestní  sazby odnětí
     svobody alespoň pět let.


                 Ukládání trestu odnětí svobody
                zvlášť nebezpečnému recidivistovi

                              § 41

         Pachatel, který
   a) znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný trestný čin, ač již byl
      pro  takový nebo  jiný  zvlášť  závažný úmyslný  trestný čin
      potrestán, nebo
   b) soustavně páchá úmyslné trestné činy téže povahy, ač již byl
      pro takové trestné činy vícekrát potrestán,
      považuje  se  za  zvlášť  nebezpečného recidivistu, jestliže
      uvedené  okolnosti  pro  svou  závažnost,  zejména  vzhledem
      k  délce  doby,  která  uplynula  od  posledního  odsouzení,
      podstatně  zvyšují stupeň  nebezpečnosti trestného  činu pro
      společnost.


                              § 42

     (1) Horní  hranice  trestní  sazby  odnětí  svobody stanovené
v tomto  zákoně  se  u  zvlášť  nebezpečného  recidivisty  zvyšuje
o jednu  třetinu.  Zvlášť  nebezpečnému  recidivistovi  soud uloží
trest  v  horní  polovině  takto  stanovené  trestní  sazby odnětí
svobody.

     (2) Horní hranice  trestní sazby nesmí  ani po zvýšení  podle
odstavce 1 převyšovat patnáct let.


  
                        Nápravné opatření


                              § 43

     (1)  Trest  nápravného  opatření  může  soud  uložit  pouze v
případě, že  tento zákon ve  zvláštní části uložení  tohoto trestu
dovoluje  a jestliže  vzhledem k  osobě pachatele  a možnosti jeho
nápravy  uložení trestu  odnětí svobody  k dosažení  účelu trestu
není třeba.

     (2)  Nápravné opatření  nelze uložit,  je-li pachatel  trvale
práce  neschopný,  nebo  jsou-li  tu  jiné  okolnosti, které brání
výkonu tohoto trestu.


                              § 44

     (1)  Trest nápravného  opatření může  soud uložit  v trvání od
dvou měsíců do jednoho roku.

     (2)  Nápravné opatření  se vykonává  na svobodě. Odsouzený je
povinen  po dobu  trestu vykonávat  práci za  podmínek stanovených
soudem podle odstavce 3 a 4.

     (3) Z odměny za práci náležející odsouzenému připadá 10 až 25
% státu , výši srážek určí soud.

     (4)  Z důležitých  důvodů může  soud nařídit  na dobu  výkonu
trestu  i změnu  zaměstnání pachatele  v tom  směru, aby vykonával
práci  méně  odpovědnou, nebo na  jiném pracovišti, v  tom případě
soud zároveň stanoví zásady pro určení druhu, způsobu a místa jeho
zaměstnání.  Soud  může  uložit  pachateli  na  dobu trestu i jiná
přiměřená  omezení   směřující  k  tomu,  aby   vedl  řádný  život
pracujícího člověka.


  
                           bez nadpisu


                              § 45

     (1) Do doby výkonu  nápravného opatření se nezapočítává doba,
po kterou odsouzený z jakéhokoli důvodu nepracoval.

     (2)  Jestliže odsouzený  v době  po odsouzení  až do skončení
výkonu nápravného opatření nevedl  řádný život pracujícího člověka
nebo nevyhověl  uloženým podmínkám, přemění  soud trest nápravného
opatření  nebo  jeho  zbytek  v  trest  odnětí  svobody a rozhodne
zároveň  o  způsobu  výkonu  trestu,  přitom  dva dny nevykonaného
nápravného opatření se počítají za jeden den odnětí svobody.

     (3)  Byl-li trest  nápravného opatření  vykonán, hledí  se na
pachatele, jako by nebyl odsouzen.


                              § 45a

                         až od 1.1.1996


  

                              § 46

              Ztráta čestných titulů a vyznamenání

     (1) Soud   může  uložit   trest  ztráty   čestných  titulů  a
vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný
z nepřátelství k socialistickému  společenskému a státnímu zřízení
republiky    nebo   z    jiné   zvlášť    zavrženíhodné   pohnutky
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.

     (2) Ztráta  čestných titulů  a vyznamenání  záleží v  tom, že
odsouzený   ztrácí  československá   vyznamenání,  čestná  uznání,
vědecké a  umělecké hodnosti a  jiné čestné tituly,  jakož i právo
nosit  cizozemská  vyznamenání   a  užívat  cizozemských  čestných
titulů.


                    Ztráta vojenské hodnosti

                              § 47

     (1) Soud   může  uložit   trest  ztráty   vojenské  hodnosti,
odsuzuje-li pachatele  za úmyslný trestný  čin spáchaný ze  zvlášť
zavržitelné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně
na dvě léta.

     (2) Vojenský soud může uložit  tento trest též vedle kratšího
nepodmíněného trestu odnětí svobody, jestliže to vzhledem k povaze
spáchaného trestného  činu vyžaduje kázeň a  pořádek v ozbrojených
silách nebo v ozbrojeném sboru.


                              § 48

     Ztráta  vojenské hodnosti  záleží  v  tom, že  se odsouzenému
snižuje hodnost  ve vojsku na hodnost  vojína a odnímá se  mu jeho
hodnost v ozbrojeném sboru,  jehož příslušníci podléhají pravomoci
vojenských soudů.

                         Zákaz činnosti

                              § 49

     (1) Soud může  uložit trest zákazu  činnosti na jeden  rok až
pět  let, dopustil-li  se  pachatel  trestného činu  v souvislosti
s touto činností.

     (2) Trest  zákazu činnosti  jako trest  samostatný může  soud
uložit pouze v  případě, že tento zákon ve  zvláštní části uložení
tohoto  trestu dovoluje  a jestliže  vzhledem k  povaze spáchaného
trestného činu a možnosti  nápravy pachatele uložení jiného trestu
k dosažení účelu trestu není třeba.

     (3) Je-li  trest zákazu  činnosti uložen  vedle nepodmíněného
trestu  odnětí svobody,  doba výkonu  trestu odnětí  svobody se do
doby výkonu zákazu činnosti nezapočítává.


                              § 50

     (1) Trest zákazu činnosti záleží v  tom, že se odsouzenému po
dobu  výkonu  tohoto  trestu  zakazuje  výkon určitého zaměstnání,
povolání  nebo  funkce  nebo  takové  činnosti,  ke které je třeba
zvláštního povolení.

     (2) Byl-li  trest  zákazu  činnosti   vykonán,  hledí  se  na
pachatele, jako by nebyl odsouzen. 

                       Propadnutí majetku

                              § 51

     (1) Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu
a poměrům pachatele  uložit trest propadnutí  majetku, odsuzuje-li
pachatele  k trestu  smrti anebo  odsuzuje-li jej  k nepodmíněnému
trestu odnětí svobody
   a) za   úmyslný    trestný   čin   spáchaný    z   nepřátelství
      k   socialistickému   společenskému   a   státnímu   zřízení
      republiky, nebo
   b) za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se
      snažil získat majetkový prospěch.

     (2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí
majetku pouze v případě, že  tento zákon ve zvláštní části uložení
tohoto  trestu  dovoluje:  jako  samostatný  trest  může být trest
propadnutí majetku  uložen, jestliže vzhledem  k povaze spáchaného
trestného  činu  a  k  osobě  pachatele  uložení  jiného  trestu k
dosažení účelu trestu není třeba.


                              § 52

     (1) Propadnutí  majetku  postihuje  celý  majetek odsouzeného
nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje
na  prostředky nebo  věci, jichž  je nezbytně  třeba k  uspokojení
životních  potřeb odsouzeného  nebo  osob,  o jejichž  výživu nebo
výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

     (2) Výrokem o propadnutí  majetku zaniká zákonné společenství
majetkové.

     (3) Vlastníkem propadlého majetku se stává stát. 

                         Peněžitý trest

                              § 53

     (1) Peněžitý trest  ve výměře od  500 Kčs do  50 000 Kčs může
soud  uložit, jestliže pachatel  úmyslnou trestnou činností získal
nebo se snažil získat majetkový prospěch.

     (2) Bez podmínek  odstavce 1 může soud  uložit peněžitý trest
pouze v případě,  že tento zákon ve zvláštní  části uložení tohoto
trestu  dovoluje: jako  samostatný trest  může být  peněžitý trest
uložen,  jestliže  vzhledem  k  povaze  spáchaného  trestného činu
a možnosti  nápravy  pachatele  uložení  jiného  trestu k dosažení
účelu trestu není třeba.


                              § 54

     (1) Při výměře  peněžitého trestu přihlédne soud  k osobním a
majetkovým  poměrům  pachatele;   peněžitý  trest  neuloží,  je-li
zřejmé, že by byl nedobytný.

     (2) Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu.

     (3) Ukládá-li soud  peněžitý trest, stanoví pro případ, že by
výkon tohoto trestu mohl být zmařen, náhradní trest odnětí svobody
až na  jeden rok. Náhradní trest  nesmí však ani spolu  s uloženým
trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby.


                         Propadnutí věci

                              § 55

     (1) Soud může uložit trest propadnutí věci,
  a) které bylo užito k spáchání trestného činu,
  b) která byla k spáchání trestného činu určena,
  c) kterou  pachatel získal  trestným činem  nebo jako  odměnu za
     něj, nebo
  d) kterou pachatel nabyl za věc uvedenou pod písmenem c).

     (2) Trest propadnutí  věci může soud uložit, jen jde-li o věc
náležející pachateli

     (3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.


                              § 56

     Trest propadnutí věci může  soud uložit jako trest samostatný
pouze v případě,  že tento zákon ve zvláštní  části uložení tohoto
trestu dovoluje a jestliže  vzhledem k povaze spáchaného trestného
činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení
účelu trestu není třeba. 

  

                              § 57

                            Vyhoštění

     Soud  může  uložit   pachateli,  který  není  československým
občanem, trest  vyhoštění z území republiky  jako trest samostatný
nebo  vedle jiného  trestu,  vyžaduje-li  to bezpečnost  lidí nebo
majetku, anebo jiný obecný zájem.


                              § 57a

  
                          Zákaz pobytu

     (1) Soud může uložit trest zákazu  pobytu na jeden rok až pět
let,  jestliže  za  úmyslný   trestný  čin  nebo  přečin  odsuzuje
pachatele,  který se  vyhýbá poctivé  práci a  nemá trvalý pobyt v
místě nebo obvodě, na který  se trest má vztahovat, vyžaduje-li to
se  zřetelem na  místo činu  ochrana bezpečnosti  státu, vnitřního
pořádku, ochrana rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku.

     (2) Trest  zákazu   pobytu  může  být  uložen jako samostatný
trest, jestliže  vzhledem k povaze spáchaného  trestného činu nebo
přečinu  a  možnosti  nápravy  pachatele  uložení  jiného trestu k
dosažení jeho účelu není třeba.

     (3) Soud může  uložit pachateli na dobu  výkonu tohoto trestu
přiměřená  omezení   směřující  k  tomu,  aby   vedl  řádný  život
pracujícího člověka.

     (4) Je-li  trest  zákazu  pobytu  uložen  vedle nepodmíněného
trestu  odnětí svobody,  doba výkonu  trestu odnětí  svobody se do
doby zákazu  pobytu nezapočítává, opatření podle  odstavce 3 učiní
soud až po odpykání trestu  odnětí svobody nebo při jeho přerušení
nebo při podmíněném propuštění.

     (5) Trest zákazu  pobytu záleží v tom,  že se odsouzený nesmí
po  dobu  výkonu  tohoto  trestu  zdržovat  na  určitém místě nebo
v určitém  obvodu;  k  přechodnému  pobytu  na  takovém místě nebo
v takovém obvodu v nutné osobní záležitosti je třeba povolení.


  
                          ODDÍL ČTVRTÝ
                 Podmíněné  odsouzení,  podmíněné
                  propuštění a upuštění od výkonu
                   zbytku trestu zákazu činnosti


                       Podmíněné odsouzení

                              § 58

     (1) Soud  může podmíněně odložit výkon  trestu odnětí svobody
nepřevyšujícího dvě léta,
   a) jestliže vzhledem k osobě  pachatele, zejména s přihlédnutím
      k  jeho  dosavadnímu  životu  a  prostředí,  v  kterém  žije
      a pracuje a k okolnostem případu, má důvodně za to, že účelu
      trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu, nebo
   b) jestliže přijme záruku nabídnutou společenskou organizací za
      nápravu  pachatele  a  jestliže  vzhledem  k  výchovné  síle
      kolektivu má  důvodně za to,  že účelu trestu  bude dosaženo
      i bez jeho výkonu.

     (2) Povolení podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody
se netýká výkonu ostatních trestů uložených vedle tohoto trestu. 

                              § 59

     (1) Při  podmíněném odsouzení  stanoví soud  zkušební dobu na
jeden rok až pět let; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.

     (2) Podmíněně odsouzenému může  soud uložit přiměřená omezení
směřující  k  tomu,  aby  vedl  řádný  život  pracujícího člověka;
zpravidla mu  má též uložit,  aby podle svých  sil nahradil škodu,
kterou trestným činem způsobil.

     (3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době
řádný  život  pracujícího  člověka  a  vyhověl uloženým podmínkám,
započítává  se  do  zkušební  doby  nově  stanovené při podmíněném
odsouzení  pro  týž  skutek  nebo  do  zkušební doby stanovené při
uložení úhrnného nebo souhrnného trestu.


                              § 60

     (1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl  ve zkušební době řádný
život  pracujícího člověka  a vyhověl  uloženým podmínkám, vysloví
soud,  že se  osvědčil; jinak  rozhodne, a  to popřípadě již během
zkušební doby, že se trest vykoná.

     (2) Odvolala-li  společenská  organizace  záruku  za  nápravu
podmíněně odsouzeného, přezkoumá soud  jeho chování během zkušební
doby, a  shledá-li,  že  podmíněné  odsouzení  neplní své poslání,
rozhodne, že  se trest vykoná;  jinak podmíněné odsouzení  ponechá
v platnosti.

     (3) Neučinil-li  soud  do  roka  od  uplynutí  zkušební  doby
rozhodnutí podle  odstavce 1, aniž na  tom měl podmíněně odsouzený
vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil.

     (4) Bylo-li  vysloveno, že  se podmíněně  odsouzený osvědčil,
anebo  má-li se  za to,  že se  osvědčil (odstavec 3), hledí se na
pachatele, jako by nebyl odsouzen.

     (5) Rozhodne-li soud  podle odstavce 1 nebo   2, že se  trest
vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu.

  
                           bez nadpisu


                              § 60a

                            neplatil


                              § 60b

                            neplatil


  
       Podmíněné propuštění a podmíněné upuštění od výkonu
        zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu

                              § 61

     (1) Po  výkonu  poloviny   uloženého  nebo  podle  rozhodnutí
presidenta  republiky zmírněného  trestu odnětí  svobody může soud
odsouzeného podmíněně propustit na  svobodu, jestliže odsouzený ve
výkonu  trestu svým  vzorným chováním  a poctivým  poměrem k práci
prokázal polepšení a
  a) může se od  něho očekávat, že v budoucnu  povede řádný  život
     pracujícího člověka, nebo
  b) soud  přijme  záruku  nabídnutou  společenskou  organizací za
     dovršení nápravy odsouzeného.

     (2) Při  rozhodování o  podmíněném propuštění  přihlédne soud
též  k závažnosti  spáchaného trestného  činu, jakož  i k tomu, do
které nápravně výchovné skupiny je odsouzený zařazen.

     (3) Po  výkonu poloviny  trestu zákazu  činnosti nebo  zákazu
pobytu může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže
odsouzený v  době výkonu trestu  vzorným plněním svých  povinností
v zaměstnání nebo v povolání a  způsobem svého života prokázal, že
dalšího  výkonu  tohoto  trestu  není  třeba,  anebo jestliže soud
přijme  záruku  nabídnutou  společenskou  organizací  za  dovršení
nápravy odsouzeného.


                              § 62

     Osoba odsouzená za trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení
republiky (§ 92),  teroru (§ 93 a  94), záškodnictví (§ 95  a 96),
sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105) nebo některý obdobný trestný
čin proti  státu světové socialistické  soustavy, dále za  trestný
čin  opuštění  republiky  podle   § 109  odst.  3,  válečné  zrady
(§ 114),  spekulace podle  § 117  odst.2,  3,  rozkrádání  majetku
v socialistickém  vlastnictví  podle  § 132  odst.  3, 4, obecného
ohrožení podle  § 179 odst. 2,  3, ohrožení bezpečnosti  vzdušného
dopravního prostředku podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního
prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2, vraždy (§ 219), loupeže
podle  § 234  odst.  2,  3,  znásilnění  podle  § 241  odst. 2, 3,
pohlavního  zneužívání  podle  § 242  odst.  3,  4, nebo genocidia
(§ 259),  zběhnutí  do  ciziny  podle  § 283  odst.  2  a 3, jakož
i zvlášť  nebezpečný   recidivista  (§ 41)  mohou   být  podmíněně
propuštěni  až  po  výkonu  dvou  třetin  uloženého  trestu odnětí
svobody.


                              § 63

     (1) Při podmíněném  propuštění stanoví soud  zkušební dobu na
jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním
odsouzeného.

     (2) Při  podmíněném upuštění  od výkonu  zbytku trestu zákazu
činnosti  nebo zákazu  pobytu soud  stanoví zkušební  dobu až  dvě
léta;  zkušební  doba  počíná   právní  mocí  rozhodnutí  o  tomto
upuštění.

     (3) Podmíněně propuštěnému může soud uložit přiměřená omezení
směřující k  tomu, aby vedl řádný  život pracujícího člověka; může
mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným
činem způsobil.


                              § 64

     (1) Jestliže podmíněně propuštěný nebo  odsouzený, u něhož se
podmíněně upustilo  od výkonu zbytku  trestu zákazu činnosti  nebo
zákazu  pobytu,  vedl  ve  zkušební  době  řádný život pracujícího
člověka  a  vyhověl  uloženým   podmínkám,  vysloví  soud,  že  se
osvědčil; jinak rozhodne, a to  popřípadě již během zkušební doby,
že se zbytek trestu vykoná.

     (2) Vyslovil-li  soud,   že  se  podmíněně   propuštěný  nebo
odsouzený, u  něhož se podmíněně upustilo  od výkonu zbytku trestu
zákazu  činnosti nebo  zákazu pobytu,  osvědčil, má  se za  to, že
trest  byl  vykonán  dnem,  kdy  byl  podmíněně propuštěn nebo kdy
nabylo právní  moci rozhodnutí, že se  podmíněně upouští od výkonu
zbytku trestu zákazu činnosti.

     (3) U podmíněně  propuštěného nebo u odsouzeného,  u něhož se
podmíněně upustilo  od výkonu zbytku  trestu zákazu činnosti  nebo
zákazu pobytu, se  má za to, že trest byl  vykonán dnem, kdy došlo
k podmíněnému propuštění  nebo kdy nabylo  právní moci rozhodnutí,
že se  podmíněně upouští od výkonu  zbytku trestu zákazu činnosti,
také  tehdy, neučinil-li  soud bez  jeho viny  do roka od uplynutí
zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1.

     (4) Opětovné  podmíněné propuštění  z výkonu  téhož trestu je
možné  po výkonu  poloviny zbytku  trestu a  v případech uvedených
v § 62 po výkonu dvou třetin zbytku trestu.

     (5) Odvolala-li  společenská  organizace  záruku  za dovršení
nápravy  odsouzeného, přezkoumá  soud jeho  chování během zkušební
doby, a shledá-li, že podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění
od výkonu zbytku trestu zákazu  činnosti nebo zákazu pobytu neplní
své poslání, rozhodne, že se zbytek trestu vykoná; jinak podmíněné
propuštění nebo  podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu
činnosti ponechá v platnosti.


                              § 64a
  
                         až od 1.7.1990


                           HLAVA PÁTÁ
                    Zánik trestnosti a trestu

                              § 65

        Zánik nebezpečnosti trestného činu pro společnost

     Trestnost  činu, který  byl  v  době spáchání  pro společnost
nebezpečný,  zaniká,  jestliže  vzhledem  k  změně  situace  anebo
vzhledem  k osobě  pachatele pominula  nebezpečnost trestného činu
pro společnost. 

                              § 66

                          Účinná lítost

     Trestnost  vlastizrady (§ 91),  rozvracení republiky  (§ 92),
teroru  (§ 93 a  94),  záškodnictví  (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97),
podvracení    republiky   (§ 98),    poškozování   státu   světové
socialistické  soustavy  (§ 99),  vyzvědačství  (§ 105),  ohrožení
státního tajemství (§ 106 a 107), vyzvědačství a ohrožení státního
tajemství ke  škodě státu světové  socialistické soustavy (§ 108),
ohrožení  hospodářského  tajemství  (§ 122),  porušování  předpisů
o oběhu  zboží ve  styku  s  cizinou (§ 124),  ohrožení devizového
hospodářství (§ 146  a 147), zkrácení daně  (§ 148), vzpoury vězňů
(§ 172), ohrožení služebního  tajemství (§ 173), obecného ohrožení
(§ 179 a 180), poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného
zařízení (§ 182 až 184), šíření  nakažlivé choroby (§ 189 až 192),
ohrožování zdraví závadnými potravinami  a jinými potřebami (§ 193
a 194),   genocidia  (§ 259)   a  používání   zakázaného  bojového
prostředku (§ 262) jestliže pachatel dobrovolně
  a) škodlivý následek trestného činu zamezil nebo napravil, nebo
  b) učinil  o  trestném  činu  oznámení  v  době,  kdy škodlivému
     následku trestného  činu mohlo být  ještě zabráněno. Oznámení
     je nutno učinit prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu; voják
     může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.

                   Promlčení trestního stíhání

                              § 67

     (1) Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
  a) dvacet let, jde-li  o trestný  čin, za  který tento  zákon ve
     zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti,
  b) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody
     nejméně deset let,
  c) pět let,  činí-li horní hranice trestní  sazby odnětí svobody
     nejméně tři léta,
  d) tři léta u ostatních trestných činů.

     (2) Do promlčecí doby se  nezapočítává doba, po kterou nebylo
možno  pachatele postavit  před  soud  pro zákonnou  překážku, ani
doba, po kterou se zdržoval v cizině.


     (3) Promlčení trestního stíhání se přerušuje
  a) sdělením  nebo vznesením  obvinění pro  trestný čin,  o jehož
     promlčení   jde,   jakož   i   po   něm  následujícími  úkony
     vyhledávacího  orgánu, vyšetřovatele,  prokurátora nebo soudu
     směřujícími k trestnímu stíhání pachatele, nebo
  b) spáchal-li  pachatel v  promlčecí době  trestný čin  nový, na
     který tento zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.

     (4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba. 

                              § 67a

     Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost
  a) trestných činů uvedených v hlavě desáté, s výjimkou trestného
     činu podle § 261,
  b) trestného  činu  teroru   (§ 93),  obecného  ohrožení  [§ 179
     odst. 2,  odst.  3  písm.  a)],  vraždy  (§ 219), ublížení na
     zdraví [§ 221  odst. 2 písm. b), odst.  3 a odst.  4, § 222],
     omezování  osobní  svobody  (§ 231  odst.  3), zbavení osobní
     svobody  (§ 232), zavlečení  do ciziny  (§ 233) a  porušování
     domovní  svobody  (§ 238  odst.  2),  pokud  byly spáchány za
     takových okolností,  že zakládají válečný  zločin nebo zločin
     proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
  c) trestného  činu podle  § 1  zákona  ze dne  20. prosince 1950
     č. 165 Sb., na ochranu míru.

                     Promlčení výkonu trestu

                              § 68

     (1) Uložený trest  nelze vykonat po  uplynutí promlčecí doby,
jež činí
  a) dvacet let, jde-li o odsouzení  k trestu smrti, nebo k trestu
     odnětí svobody převyšujícímu patnáct let,
  b) patnáct  let,  jde-li  o  odsouzení  k  trestu odnětí svobody
     převyšujícímu deset let,
  c) deset  let,  jde-li  o  odsouzení  k  trestu  odnětí  svobody
     nejméně na pět let,
  d) pět let při odsouzení k jinému trestu.

     (2) Promlčecí  doba   počíná  právní  mocí   rozsudku  a  při
podmíněném odsouzení  právní mocí rozhodnutí, že  se trest vykoná.
Do  promlčecí doby  se nezapočítává  doba, po  kterou nebylo možno
trest  vykonat   proto,  že  se   odsouzený  zdržoval  neoprávněně
v cizině,  nebo byl  na něm  vykonáván jiný  trest odnětí svobody.
Pokud  jde  o  zákaz  činnosti,  peněžitý  trest  a  vyhoštění, do
promlčecí  doby  se  nezapočítává  též  doba,  po  kterou  byl  na
odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody.


     (3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
  a) učinil-li soud  opatření směřující k  výkonu trestu, o  jehož
     promlčení jde, nebo
  b) spáchal-li odsouzený  v promlčecí době  trestný čin nový,  na
     který tento zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.

     (4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba. 

                              § 68a

     Výkon trestu  uloženého pro trestné  činy uvedené v  § 67a se
nepromlčuje.

                       Zahlazení odsouzení

                              § 69

    (1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li  odsouzený po výkonu nebo
prominutí  trestu  anebo  po  promlčení  jeho  výkonu  řádný život
pracujícího člověka nepřetržitě po dobu nejméně
  a) deseti  let,  jde-li  o  odsouzení  k  trestu  odnětí svobody
     převyšujícímu pět let,
  b) pěti  let,  jde-li  o   odsouzení  k  trestu  odnětí  svobody
     převyšujícímu jeden rok,
  c) tří  let,   jde-li  o  odsouzení  k   trestu  odnětí  svobody
     nepřevyšujícímu jeden  rok,
  d) jednoho  roku, jde-li  o odsouzení  k peněžitému  trestu nebo
     k propadnutí věci.


     (2) Jde-li   o   odsouzení   k   ztrátě   čestných  titulů  a
vyznamenání, k  ztrátě vojenské hodnosti  nebo propadnutí majetku,
řídí  se  doba  uvedená  v  odstavci 1  podle  délky trestu odnětí
svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.

     (3) Jestliže  odsouzený  prokázal  po  výkonu  nebo prominutí
trestu   anebo  promlčení   jeho  výkonu   svým  vzorným  chováním
a poctivým  poměrem k  práci, že  se napravil,  může soud zahladit
odsouzení  na  žádost  společenské  organizace  nebo  odsouzeného,
záruku za dovršení i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.


     (4) Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně
propuštěného má  za to, že  trest byl vykonán  dnem, kdy odsouzený
byl  podmíněně propuštěn,  řídí délkou  skutečného výkonu  trestu;
v případě, že trest byl  zmírněn rozhodnutím prezidenta republiky,
řídí se délkou trestu takto zmírněného. 

                              § 70

     (1) Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí  se na pachatele, jako
by nebyl odsouzen.

     (2) Bylo-li pachateli  uloženo více trestů  vedle sebe, nelze
odsouzení zahladit, dokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu,
k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.

     (3) Ustanovení odstavce 2  se užije přiměřeně  též na případ,
že pachateli  bylo uloženo vedle  sebe více trestů,  stran kterých
může podle tohoto zákona nastat  účinek, že se na pachatele hledí,
jako by nebyl odsouzen (§ 39 odst. 3, § 45 odst. 3, § 50 odst. 2 a
§ 60 odst.4).

                           HLAVA ŠESTÁ
                        Ochranná opatření

                              § 71

                    Druhy ochranných opatření

     (1)  Ochrannými  opatřeními  jsou  ochranný  dohled, ochranné
léčení, ochranná výchova a zabrání věci.

     (2) Ochrannou výchovu lze uložit jen mladistvému. Mladistvému
nelze uložit ochranný dohled.

     (3) Ochranný dohled je upraven zvláštním zákonem.


                              § 72

                         Ochranné léčení

     (1) Soud  uloží ochranné  léčení  v  případě uvedeném  v § 25
a § 32 odst. 2,  nebo jestliže pachatel činu  jinak trestného není
pro  nepříčetnost trestně  odpovědný a  jeho pobyt  na svobodě  je
nebezpečný.

     (2) Soud tak může učinit též tehdy, jestliže
  a) pachatel trestný čin spáchal  ve stavu zmenšené příčetnosti a
     jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo
  b) pachatel, který  se oddává nadměrnému  požívání alkoholických
     nápojů  nebo  omamných  prostředků,  spáchal  trestný  čin  v
     opilosti nebo  v jiném podobném opojení  nebo v souvislosti s
     požíváním alkoholu nebo omamných prostředků.

     (3) Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu anebo při
upuštění od potrestání.

     (5) Ochranné  léčení  potrvá,  dokud  to  vyžaduje jeho účel.
O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.

     (6) Od výkonu ochranného léčení  soud upustí, pominou-li před
jeho započetím okolnosti, pro něž bylo uloženo. 

                              § 73

                          Zabrání věci

     (1) Nebyl-li  uložen  trest  propadnutí  věci  uvedené v § 55
odst. 1, může soud uložit, že se taková věc zabírá,
  a) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
  b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, nebo
  c) vyžaduje-li to  bezpečnost lidí nebo  majetku, popřípadě jiný
     obdobný obecný zájem.

     (2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát. 


                           HLAVA SEDMÁ
            Zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých

                              § 74

                        Obecné ustanovení

     (1) Při trestání osoby, která  v době spáchání trestného činu
dovršila  patnáctý  rok  a  nepřekročila  osmnáctý  rok svého věku
(mladistvý), přihlédne soud k  zvláštní péči, kterou socialistická
společnost věnuje mládeži.

     (2) Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se
na mladistvého ostatních ustanovení tohoto zákona. 

                              § 75

                       Trestní odpovědnost

     Čin, jehož  znaky jsou uvedeny  v tomto zákoně, není trestným
činem, jestliže je spáchán  mladistvým a stupeň jeho nebezpečnosti
pro společnost je malý. 

                              § 76

                           Účel trestu

     Účelem  trestu   u  mladistvého  je   především  vychovat  ho
v řádného  pracujícího člověka,  a to  se zřetelem  k jeho osobním
vlastnostem, k jeho rodinné výchově a k prostředí z něhož pochází.



                              § 77

                     Upuštění od potrestání

     (1) Upustil-li soud  od potrestání mladistvého,  může požádat
společenskou organizaci, i když  nenabídla záruku za jeho nápravu,
aby pomáhala  vytvářet podmínky pro  to, aby mladistvý  žil řádným
životem pracujícího člověka.

     (2) Soud může upustit  od  potrestání mladistvého také tehdy,
má-li za  to, že ochranná  výchova (§ 84), kterou  zároveň ukládá,
zajistí nápravu mladistvého lépe než trest. 

                         Ukládání trestu

                              § 78
     Mladistvému může  soud uložit pouze  tresty odnětí svobody  a
propadnutí věci,  a je-li výdělečně činný,  také nápravné opatření
nebo peněžitý trest.


                              § 79

     (1) Trestní sazby odnětí svobody  stanovené v tomto zákoně se
u mladistvých  snižují  na  polovinu,  přičemž  však horní hranice
trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok.

     (2) V  případě, že  mladistvý spáchal  trestný čin,  za který
tento zákon ve zvláštní části  dovoluje uložení trestu smrti, a že
stupeň  nebezpečnosti  takového   trestného  činu  pro  společnost
vzhledem  k  zvlášť  zavrženíhodnému  způsobu  provedení činu nebo
k zvlášť  zavrženíhodné pohnutce  nebo  k  zvlášť těžkému  a těžko
napravitelnému následku  je mimořádně vysoký, může  mu soud uložit
trest odnětí svobody na pět až deset let, má-li za to, že by trest
v rozmezí  naznačeném   v  odstavci 1  k   dosažení  účelu  trestu
nepostačoval.

     (3) Soud může uložit trest odnětí svobody na pět až deset let
mladistvému  též  tehdy,  jestliže  spáchal  jako  voják za branné
pohotovosti  státu nebo  za bojové  situace trestný  čin, za který
tento  zákon  ve  zvláštní  části  dovoluje  uložení trestu smrti,
a takovým  trestným  činem  byly  zmařeny  nebo podstatně ohroženy
bojové  akce  nebo  zvýšenou  měrou  ohrožena  kázeň  nebo pořádek
v ozbrojených silách  nebo v ozbrojeném sboru,  a jestliže soud má
za to,  že by trest v  rozmezí naznačeném v odstavci 1  k dosažení
účelu trestu nepostačoval.


  

                              § 80

                     Úhrnný a souhrnný trest

     Ukládá-li  soud úhrnný  nebo souhrnný  trest pachateli, který
spáchal trestné  činy jednak před tím,  než překročil osmnáctý rok
svého věku, jednak  po tom, co tento rok  dovršil, postupuje podle
ustanovení  § 35,  popřípadě  § 37,  přičemž  se hranice trestních
sazeb u trestných činů spáchaných před tím, než překročil osmnáctý
rok, posuzují podle ustanovení § 79. 

                              § 81

                   Výkon trestu odnětí svobody

     (1) Trest  odnětí  svobody  se  u  osob,  které  nepřekročily
osmnáctý rok  svého věku, vykonává v  nápravně výchovných ústavech
pro mladistvé.

     (2) Soud může  rozhodnout, že v  takových ústavech se  vykoná
trest  i u  mladistvého, který  již překročil  osmnáctý rok  svého
věku; přitom přihlédne zejména k délce trestu a ke stupni a povaze
narušení mladistvého.

                              § 81a

                         až od 1.9.1995


                              § 82

                       Podmíněné odsouzení

     (1) Při   podmíněném  odsouzení   mladistvého  stanoví   soud
zkušební dobu na jeden rok až tři léta.

     (2) Nedovršil-li  mladistvý,  který  byl  podmíněně odsouzen,
v době,  kdy zavdal  příčinu k  výkonu trestu,  dvacátý rok  svého
věku, může soud vzhledem k výjimečným okolnostem případu podmíněné
odsouzení  ponechat   v  platnosti.  Přitom   může  zkušební  dobu
přiměřeně prodloužit, ne však o více než dvě léta. 

                              § 83

  
                             zrušen


                        Ochranná výchova

                              § 84

     (1) Odsuzuje-li  soud mladistvého,  může mu  uložit ochrannou
výchovu, pokud
  a) o výchovu mladistvého není náležitě postaráno,
  b) dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo
  c) vyžaduje to prostředí, v němž mladistvý žije.

     (2) Ochrannou výchovu nelze uložit, jde-li o vojáka. 

                              § 85

     (1) Ochranná  výchova  se  vykonává  ve zvláštních výchovných
zařízeních; vyžaduje-li to však  zdravotní stav chovance, vykonává
se v léčebném ústavu.

     (2) Ve výkonu  ochranné výchovy je  nutno řádným pedagogickým
vedením zabezpečit přípravu chovance na jeho budoucí povolání.

     (3) Ochranná  výchova potrvá,  dokud to  vyžaduje její  účel,
nejdéle   však  do   dovršení  osmnáctého   roku  věku   chovance;
vyžaduje-li to zájem chovance, může ji soud prodloužit do dovršení
jeho devatenáctého roku.

     (4) Od výkonu  ochranné výchovy soud  upustí, pominou-li před
jejím započetím okolnosti, pro něž byla uložena.

     (5) Jestliže převýchova mladistvého pokročila  do té míry, že
lze  očekávat, že  i bez  omezení, jimž  je podroben  ve výchovném
zařízení, se bude řádně chovat  a pracovat, avšak dosud nepominuly
všechny  okolnosti, pro  něž byla  ochranná výchova  uložena, může
soud mladistvého podmíněně umístit mimo výchovné zařízení.

     (6) Nesplní-li  mladistvý  očekávání,   že  i  mimo  výchovné
zařízení se  bude řádně chovat a pracovat, soud podmíněné umístění
mimo výchovné zařízení zruší a  rozhodne, že se ve výkonu ochranné
výchovy pokračuje ve výchovném zařízení.

                              § 86

     Spáchala-li  osoba, která  dovršila dvanáctý  rok svého  věku
a je mladší než patnáct let, některý  čin, za který tento zákon ve
zvláštní   části  dovoluje   uložení  trestu   smrti,  uloží  soud
v občanskoprávním  řízení její  ochrannou výchovu;  soud tak  může
učinit též tehdy,  jestliže je to nutné k  zajištění řádné výchovy
osoby mladší než  patnáct let, která spáchala čin,  který by jinak
byl trestným činem.


  

                              § 87

                       Zahlazení odsouzení

     (1)  O tom, zda  se odsouzení mladistvého zahlazuje, rozhodne
soud,  přihlížeje k  chování mladistvého  ve výkonu  trestu odnětí
svobody, po  výkonu tohoto trestu.  Byl-li trest podle  rozhodnutí
presidenta  republiky  zmírněn,  soud  takto  postupuje  poté,  co
mladistvý byl po výkonu zmírněného trestu propuštěn na svobodu.

     (2)  Odsouzení  mladistvého, jemuž byl  uložen pouze peněžitý
trest,  může soud  zahladit již  po výkonu  tohoto trestu. Bylo-li
rozsudkem jako samostatný trest uloženo propadnutí věci, může soud
zahladit takové odsouzení mladistvého již po právní moci rozsudku.

     (3) Vysloví-li soud, že se  podmíněně propuštěný mladistvý ve
zkušební době osvědčil, jeho odsouzení zároveň zahladí.


                           HLAVA OSMÁ
                       Společná ustanovení

                              § 88

     K okolnosti, která podmiňuje  použití vyšší trestní sazby, se
přihlédne jen tehdy, jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje
stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost.


                              § 89

     (1) Trestným činem se rozumí jen  čin soudně trestný, a pokud
z jednotlivého  ustanovení nevyplývá  něco jiného,  též příprava k
trestnému  činu, pokus  trestného činu,  organizátorství, návod  a
pomoc.

     (2) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž
byl pachatel podle okolnosti a svých poměrů povinen.

     (3) Trestný čin je spáchán výdělečně, opatřuje-li si pachatel
soustavnou trestnou  činností po delší  dobu alespoň zčásti  zdroj
příjmů.

     (4) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
   a)  obsahem  tiskoviny   nebo  rozšiřovaného   spisu,  filmem,
       rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
       nebo
   b)  před více než dvěma osobami současně přítomnými.

     (5) Trestný čin je spáchán  se zbraní, jestliže pachatel nebo
s jeho vědomím  některý ze spolupachatelů užije  zbraně k útoku, k
překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u
sebe,  zbraní  se  tu  rozumí,  pokud  z  jednotlivého  ustanovení
nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu
důraznějším.

     (6) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví
nebo  vážné  onemocnění.  Za  těchto  podmínek  je těžkou újmou za
zdraví
   a) zmrzačení,
   b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
   c) ochromení údu,
   d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
   e) poškození důležitého orgánu,
   f) zohyždění,
   g) vyvolání potratu,
   h) mučivé útrapy, nebo
  ch) delší dobu trvající porucha zdraví.

     (7) Osobou  blízkou  se  rozumí  příbuzný  v pokolení přímém,
osvojenec, sourozenec  a manžel, jiné osoby v poměru rodinném nebo
obdobném se  pokládají  za osoby  sobě navzájem blízké  jen tehdy,
kdyby újmu,  kterou utrpěla jedna z  nich, druhá právem pociťovala
jako újmu vlastní.

     (8) Veřejným  činitelem   je  volený  funkcionář   nebo  jiný
odpovědný pracovník  národního výboru, soudu  nebo jiného státního
orgánu,   státní   hospodářské,    družstevní   nebo   společenské
organizace nebo příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru,
pokud  se podílí  na plnění  úkolů společnosti  a státu  a používá
přitom  pravomoci, která  mu byla  v rámci  odpovědnosti za plnění
těchto úkolů  svěřena. K trestní odpovědnosti  a ochraně veřejného
činitele se podle jednotlivých  ustanovení tohoto zákona vyžaduje,
aby  trestný čin  byl spáchán   v souvislosti  s jeho  pravomocí a
odpovědností.

     (9) Státním tajemstvím  se rozumí vše, co  v důležitém zájmu
republiky,   zejména   v    zájmu   politickém,   vojenském   nebo
hospodářském, má zůstat utajeno před nepovolanou osobou.

     (10) Hospodářským  tajemstvím se  rozumí vše,  co je důležité
pro hospodářskou činnost a v  obecném zájmu má zůstat utajeno před
nepovolanou osobou.

     (11) Služebním  tajemstvím  se  rozumí  důležitá  skutečnost,
která souvisí s činností  národního výboru, soudu, ozbrojených sil
nebo  ozbrojeného  sboru  nebo   jiného  státního  orgánu,  státní
hospodářské,  družstevní nebo  společenské organizace  a v obecném
zájmu má zůstat utajena před nepovolanou osobou.

     (12) Kde tento  zákon spojuje s uplynutím  určité doby nějaký
účinek, nezapočítává  se do ní  den, kdy nastala  událost určující
její začátek.



                              § 90

     (1) Jestliže k  spáchání trestného činu  tento zákon vyžaduje
zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být
pachatelem nebo spolupachatelem trestného  činu pouze osoba, která
má požadovanou  vlastnost, způsobilost nebo  postavení. Pachatelem
nebo  spolupachatelem   trestného  činu  vojenského   podle  hlavy
dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják.

     (2) Organizátorem,  návodcem nebo  pomocníkem trestného  činu
uvedeného  v odstavci 1  může být  i osoba,  která nemá vlastnost,
způsobilost nebo postavení tam vyžadované.

     (3) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
  a) voják v činné službě,
  b) osoba,   která   se   povoláním   k   zvláštní  službě  stala
     příslušníkem ozbrojených sil,
  c) příslušník vojensky  organizovaného nebo jiného  sboru, jehož
     příslušníci podléhají  podle zvláštních zákonů  ustanovením o
     trestných činech vojenských, je-li v činné službě,
  d) voják nebo  příslušník sboru uvedeného  pod písmenem c)  mimo
     činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
  e) válečný zajatec.

     (4) Kde  se  v  tomto  zákoně  mluví  o  vojenské službě nebo
o vojenské povinnosti,  rozumí se tím  služba nebo povinnost  osob
uvedených v odstavci 3.



                           ČÁST DRUHÁ
                          Zvláštní část

                           HLAVA PRVNÍ
                  Trestné činy proti republice

                           ODDÍL PRVNÍ
              Trestné činy proti základům republiky

                              § 91

                           Vlastizrada

     Československý  občan,  který  ve  spojení  s  cizí mocí nebo
s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru,
záškodnictví  nebo  sabotáže,  bude  potrestán  odnětím svobody na
dvanáct až patnáct let nebo trestem smrti.


                              § 92

                      Rozvracení republiky

     (1) Kdo v úmyslu rozvracet socialistické společenské a státní
zřízení,  územní celistvost  nebo obranyschopnost  republiky anebo
zničit její samostatnost
      a)  účastní se násilných akcí nebo hromadných nepokojů proti
          republice,  jejím orgánům  nebo společenským organizacím
          pracujících, nebo
      b)  provádí jinou zvlášť  nebezpečnou činnost proti základům
          republiky nebo jejím důležitým mezinárodním zájmům
bude potrestán odnětím svobody na osm až dvanáct let.

     (2) Odnětím svobody  na dvanáct až  patnáct let nebo  trestem
smrti bude pachatel potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny,
  b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo
     smrt,
  c) způsobí-li  takovým  činem  škodu  velkého  rozsahu nebo jiný
     zvlášť závažný následek, nebo
  d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              Teror

                              § 93

     Kdo  v  úmyslu  poškodit  socialistické  společenské a státní
zřízení republiky jiného úmyslně usmrtí  nebo se o to pokusí, bude
potrestán odnětím  svobody na dvanáct až  patnáct let nebo trestem
smrti.


                              § 93a

                         až od 1.7.1990


                              § 94

     (1) Kdo v úmyslu odstrašit jiného od aktivní účasti na plnění
úkolů socialistické společnosti nebo  mu takovou činnost znemožnit
někomu ublíží  na zdraví, způsobí  škodu nebo jinou  závažnou újmu
anebo se o  to pokusí, bude potrestán odnětím  svobody na tři léta
až deset let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán,
   a) spáchá-li čin  uvedený v odstavci  1 jako člen  organizované
      skupiny,
   b) pokusí-li se takovým činem způsobit těžkou újmu na zdraví,
   c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, nebo
   d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
   a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
   b) ohrozí-li takovým činem život více osob,
   c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
   d) spáchá-li některý  z činů uvedených  v odstavci 2  za branné
      pohotovosti státu.


                          Záškodnictví

                              § 95

     (1) Kdo v úmyslu poškodit  socialistické společenské a státní
zřízení nebo obranyschopnost republiky
  a) vydá lidi  v nebezpečí smrti  nebo těžké újmy  na zdraví nebo
     cizí  majetek  v  nebezpečí  škody  velkého  rozsahu  tím, že
     způsobí  požár  nebo  povodeň nebo  škodlivý účinek výbušnin,
     plynu, elektřiny nebo jiných  podobně nebezpečných látek nebo
     sil  nebo se  dopustí jiného  podobného nebezpečného  jednání
     (obecné nebezpečí), nebo
  b) obecné  nebezpečí  zvýší  nebo   ztíží  jeho  odvrácení  nebo
     zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.

     (2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným
trestem bude pachatel potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny,
  b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo
     smrt,
  c) způsobí-li  takovým  činem  škodu  velkého  rozsahu nebo jiný
     zvlášť závažný následek, nebo
  d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu

                              § 96

     (1) Kdo v  úmyslu uvedeném v  § 95 odst. 1 cizí  nebo vlastní
věc  zničí, poškodí  nebo učiní  neupotřebitelnou, bude  potrestán
odnětím svobody na tři léta až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,  spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
za branné pohotovosti státu.

  

                              § 97

                             Sabotáž

     (1) Kdo v úmyslu poškodit  socialistické společenské a státní
zřízení nebo obranyschopnost  republiky zneužije svého zaměstnání,
povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání
k tomu, aby
  a) mařil nebo ztěžoval plnění  důležitého úkolu státního orgánu,
     ozbrojených  sil  nebo  ozbrojeného  sboru,  hospodářské nebo
     společenské organizace nebo jiné instituce, nebo
  b) způsobil v  činnosti takového orgánu  anebo takové organizace
     nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.

     (2) Odnětím  svobody  na  osm  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v  odstavci 1 těžkou újmu na zdraví
     více osob nebo smrt,
  b) způsobí-li  takovým  činem  škodu  velkého  rozsahu nebo jiný
     zvlášť závažný následek, nebo
  c) zorganizuje-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              § 98
  
                      Podvracení republiky

     (1) Kdo  z  nepřátelství  k  socialistickému  společenskému a
státnímu zřízení republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu
společenskému a  státnímu zřízení, proti  její územní celistvosti,
obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním
zájmům, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci  1 ve  spojení s cizí mocí
     nebo s cizím činitelem,
  b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
  c) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              § 99

  
        Poškozování státu světové socialistické soustavy

     Kdo spáchá  některý z trestných  činů uvedených v  § 92 až 98
namířený  proti  některému  státu  světové socialistické soustavy,
bude potrestán tresty stanovenými v oněch ustanoveních.

                              § 100

  
                           Pobuřování

     (1) Kdo  z  nepřátelství  k  socialistickému  společenskému a
státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřuje
  a) proti   socialistickému  společenskému   a  státnímu  zřízení
     republiky,
  b) proti   její   územní   celistvosti,   obranyschopnosti  nebo
     samostatnosti, nebo
  c) proti spojeneckým  nebo přátelským vztahům  republiky k jiným
     státům,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Stejně   bude    potrestán,   kdo   z    nepřátelství   k
socialistickému společenskému a  státnímu zřízení republiky umožní
nebo usnadní šíření pobuřujícího projevu uvedeného v odstavci 1.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem,
     televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo
  b) spáchá-li  čin  uvedený  v  odstavci   1  nebo  2  za  branné
     pohotovosti státu.

                              § 101

  
                 Zneužívání náboženské funkce

     Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu
zřízení  republiky   zneužije  své  náboženské   funkce  v  úmyslu
nepříznivě ovlivňovat věci obecného  zájmu, bude potrestán odnětím
svobody na šest měsíců až tři léta.

  
            Hanobení republiky a jejího představitele


                              § 102

     Kdo   veřejně   hanobí   republiku,   Federální   shromáždění
Československé  socialistické  republiky,   Českou  národní  radu,
Slovenskou  národní radu  nebo jejich  předsednictva anebo  vlády,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením.


                              § 103

     Kdo snižuje vážnost presidenta republiky, nebo

     kdo veřejně hanobí jiného čelného představitele republiky pro
výkon  jeho  pravomoci  nebo  vůbec  pro  jeho  činnost  v  životě
politickém,

bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením.


  

                              § 104

  
               Hanobení státu světové socialistické
                  soustavy a jeho představitele

     Kdo  veřejně   hanobí  některý  stát   světové  socialistické
soustavy nebo  jeho čelného představitele,  bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.

                           ODDÍL DRUHÝ
            Trestné činy proti bezpečnosti republiky



                              § 105

                          Vyzvědačství

     (1) Kdo  vyzvídá státní  tajemství s  cílem vyzradit  je cizí
moci,
     kdo   s   takovým   cílem sbírá   údaje   obsahující   státní
tajemství, nebo
     kdo  státní   tajemství  cizí  moci   úmyslně  vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo umožní  nebo usnadní činnost
pachateli  činu  uvedeného  v  odstavci 1  nebo organizaci, jejímž
cílem je vyzvídat státní tajemství.

     (3) Odnětím svobody  na dvanáct až  patnáct let nebo  trestem
smrti bude pachatel potrestán,
  a) spáchá-li  čin  uvedený  v  odstavci   1  nebo  2  jako  člen
     organizace, jejímž cílem je vyzvídat státní tajemství,
  b) spáchá-li  takový  čin,  ačkoli  mu  bylo uchovávání státního
     tajemství zvlášť uloženo,
  c) spáchá-li takový čin výdělečně nebo ve značném rozsahu,
  d) týká-li se  takový čin státního  tajemství zvlášť důležitého,
     nebo
  e) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.


  
                   Ohrožení státního tajemství


                              § 106

     (1) Kdo   vyzvídá   státní   tajemství  s  cílem vyzradit  je
nepovolané osobě,
     kdo s  takovým cílem sbírá údaje  obsahující státní tajemství,
nebo
     kdo státní tajemství nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) týká-li se čin uvedený v odstavci 1 státního tajemství zvlášť
     důležitého,
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu, nebo
  c) vyzradí-li nepovolané  osobě úmyslně státní  tajemství, jehož
     uchovávání mu bylo zvlášť uloženo.


                              § 107

     (1) Kdo  z  nedbalosti  způsobí  vyzrazení státního tajemství
nepovolané osobě, anebo ztrátu listiny nebo věci obsahující státní
tajemství, ačkoli
  a) je  podle  svého  zaměstnání,  povolání,  postavení  nebo své
     funkce povinen je uchovávat, nebo
  b) jde o státní tajemství zvlášť důležité,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Kdo  z nedbalosti způsobí, že  se státní  tajemství stalo
známým  v cizině,  bude potrestán  odnětím svobody  až na tři léta
nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.


                             § 107a

     Kdo bez povolení
  a) zhotoví popis, plán, nákres nebo snímek některého zařízení na
     obranu vlasti,
  b) takovou věc  opíše, okreslí nebo  ofotografuje anebo dá  nebo
     nechá jinému tak učinit,
  c) takovou věc sobě nebo někomu jinému opatří, nebo
  d) takovou věc uveřejní,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.


  

                              § 108

  
                Vyzvědačství a ohrožení státního
                tajemství ke škodě státu světové
                     socialistické soustavy

     Kdo  spáchá trestný  čin vyzvědačství  (§ 105) nebo  ohrožení
státního  tajemství  (§ 106  a  107)  ke  škodě některého ze států
světové socialistické soustavy,  bude potrestán tresty stanovenými
v oněch ustanoveních.

                              § 109

  
                       Opuštění republiky

     (1) Kdo  bez povolení opustí území  republiky, bude potrestán
odnětím  svobody  na  šest  měsíců   až  pět  let  nebo  nápravným
opatřením nebo propadnutím majetku.

    (2) Stejně  bude  potrestán  československý  občan,  který bez
povolení zůstane v cizině.

     (3) Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím
majetku bude potrestán, kdo
  a) čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 zorganizuje,
  b) spáchá takový čin, ačkoliv  mu bylo zvlášť uloženo uchovávání
     státního tajemství,
  c) převede  přes  hranice  skupinu  osob  nebo  opětovně převádí
     osoby, které bez povolení opouštějí území republiky,
  d) spáchá čin uvedený v odstavci  1 nebo 2 za branné pohotovosti
     státu.


                              § 110

  
                   Vniknutí na území republiky

     Kdo nejsa československým občanem  vnikne na území republiky,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

                              § 111

  
           Porušování předpisů o mezinárodních letech

     Kdo poruší  předpisy o mezinárodních letech,  zejména tím, že
vnikne letadlem na území republiky, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.

                              § 112

  
              Poškozování zájmů republiky v cizině

     Československý  občan  nebo  obyvatel  republiky  bez  státní
příslušnosti,  který poškozuje  zájmy republiky  tím, že rozšiřuje
nebo umožňuje rozšiřovat v cizině  nepravdivou zprávu o poměrech v
republice, o  jejím mezinárodním postavení nebo  o její zahraniční
politice,  bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na tři léta nebo
propadnutím majetku.

                           ODDÍL TŘETÍ
                Trestné činy proti obraně vlasti

                              § 113

                     Spolupráce s nepřítelem

     Kdo za  branné pohotovosti státu  opatřuje nepříteli prospěch
nebo ho jakkoli podporuje, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji
trestný, odnětím svobody na jeden rok až deset let.

                              § 114

                          Válečná zrada

     Československý občan, který za  branné pohotovosti státu koná
službu v nepřátelském vojsku nebo v nepřátelském ozbrojeném sboru,
bude  potrestán  odnětím  svobody  na  deset  až  patnáct let nebo
trestem smrti.


                              § 115

                      Služba v cizím vojsku

     (1) Československý občan,  který bez povolení  koná službu ve

vojsku  cizí moci  nebo v  cizím ozbrojeném  sboru, bude potrestán
odnětím svobody na tři léta až osm let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,   spáchá-li  čin   uvedený  v   odstavci 1  za   branné
pohotovosti státu.

                           HLAVA DRUHÁ
                    Trestné činy hospodářské

                           ODDÍL PRVNÍ
             Trestné činy proti hospodářské soustavě

                              § 116

  
                Odnětí věci hospodářskému určení

     (1) Kdo zabraňuje hospodářskému  využití výrobního prostředku
většího  hospodářského významu,  který  má  ve vlastnictví  nebo v
držení,  tím,  že  jej  zničí,  poškodí,  učiní  neupotřebitelným,
zašantročí nebo zatajuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě
léta nebo propadnutím věci.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo
  a) způsobem  uvedeným  v   odstavci  1  zabraňuje  hospodářskému
     využití  zásob předmětů  potřeby většího  rozsahu, jež  má ve
     vlastnictví nebo v držení, nebo
  b) takové zásoby hromadí.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až osm  let bude pachatel
potrestán,  spáchá-li   čin  uvedený  v   odstavci  2  za   branné
pohotovosti státu.

                              § 117

  
                           Spekulace

     (1) Kdo si opatří nebo  přechovává předměty potřeby ve větším
rozsahu nebo  předmět větší hodnoty  v úmyslu je  se ziskem prodat
nebo směnit anebo získat jinou výhodu, nebo

     kdo takovou činnost zprostředkuje,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci  1 jako  člen organizované
     skupiny,
  b) spáchá-li takový čin výdělečně, nebo
  c) získá-li takovým činem značný prospěch.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
  a) způsobí-li  činem  uvedeným  v  odstavci  1  vážnou poruchu v
     zásobování, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              § 118

  
                      Nedovolené podnikání

     (1) Kdo  neoprávněně  provozuje  ve  větším  rozsahu soukromé
výrobní  nebo  jiné  výdělečné  podnikání,  bude potrestán odnětím
svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) používá-li k činu uvedenému v odstavci 1 jiného jako pracovní
     síly, nebo
  b) získá-li takovým činem značný prospěch.

                             § 118a

  
                            neplatil


                              § 119

  
                   Neplnění úkolů při provozu
                     soukromého hospodářství

     Kdo   při  provozu   soukromého  hospodářství   nesplní,  byť
i z    nedbalosti,   ve    větším   rozsahu    úkoly   vyplývající
z hospodářského plánu, bude potrestán  odnětím svobody až na jeden
rok nebo peněžitým trestem.

                              § 120

  
              Zneužívání socialistického podnikání

     (1) Kdo  zneužije  svého  zaměstnání  nebo  jiného  obdobného
poměru  v státní,  družstevní nebo  jiné socialistické  organizaci
tím, že  ve větším rozsahu provozuje  na její úkor nebo  pod jejím
jménem  výrobní   nebo  jinou  výdělečnou   činnost  k  soukromému
obohacení, bude  potrestán odnětím svobody  na šest měsíců  až pět
let nebo nápravným opatřením  nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch,
  b) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
  c) naruší-li  takovým  činem   podstatně  plnění  úkolu  státní,
     družstevní nebo jiné socialistické organizace.

                              § 121

                    Poškozování spotřebitele

     (1) Kdo ve větším rozsahu poškozuje spotřebitele zejména tím,
že  předražuje  zboží  nebo  služby,  anebo  je  šidí  na jakosti,
množství nebo  váze zboží, bude potrestán  odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta nebo  nápravným opatřením nebo zákazem činnosti
nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci  1 jako  člen organizované
     skupiny, nebo
  b) získá-li takovým činem značný prospěch.


                              § 122

  
                Ohrožení hospodářského tajemství

     (1) Kdo  vyzvídá hospodářské  tajemství v  úmyslu vyzradit je
nepovolané osobě, nebo
     kdo hospodářské tajemství nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo z  nedbalosti způsobí, že  se
hospodářské tajemství stalo známým v cizině.

     (3) Kdo hospodářské tajemství vyzvídá v úmyslu vyzradit je do
ciziny, nebo
     kdo hospodářské tajemství úmyslně do ciziny vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (4) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 značnou škodu.

                              § 123

  
               Neoprávněné nakládání s vynálezem

     (1) Kdo  vynález učiněný  v republice  přihlásí bez  souhlasu
československých úřadů v cizině, bude potrestán odnětím svobody až
na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Stejně bude potrestán československý občan, který poškodí
zájmy  republiky tím,  že bez  souhlasu československých  úřadů dá
cizinci souhlas k využití vynálezu v cizině.

                              § 124

      Porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou

     (1) Kdo  značnou měrou  ohrozí  obecný  zájem tím,  že poruší
zákaz  nebo  omezení  dovozu,  vývozu  nebo  průvozu  zboží,  bude
potrestán odnětím  svobody až na  dvě léta nebo  peněžitým trestem
nebo propadnutím věci.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin  uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
     nebo
  b) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek. 

  
                           bez nadpisu

                             § 124a

                         až od 1.2.1991

                             § 124b

                         až od 1.2.1991

                             § 124c

                         až od 1.2.1991

  
                           bez nadpisu


                             § 124d

                         až od 1.4.1994


                             § 124e

                         až od 1.4.1994


                             § 124f

                         až od 1.4.1994


                           ODDÍL DRUHÝ
              Trestné činy proti hospodářské kázni

                              § 125

  
             Narušování řízení, plánování a kontroly
                     národního hospodářství

     (1) Odpovědný hospodářský pracovník,  který v úmyslu zajistit
státní,  družstevní nebo  jiné socialistické  organizaci nebo její
složce neoprávněné výhody uvede  ve výkazu nebo hlášení sloužících
k řízení, plánování nebo kontrole národního hospodářství, anebo ke
stanovení  cen  o  závažných  skutečnostech  nepravdivé nebo hrubě
zkreslené  údaje, bude  potrestán odnětím  svobody až  na dvě léta
nebo  nápravným  opatřením  nebo  zákazem  činnosti nebo peněžitým
trestem.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až pět let nebo nápravným
opatřením  bude pachatel  potrestán, způsobí-li  činem uvedeným  v
odstavci 1 vážnou poruchu v chodu národního hospodářství nebo jiný
zvlášť závažný následek.

                              § 126

  
                           bez nadpisu

     Odpovědný  pracovník, který,  byť  i  z nedbalosti,  uvede ve
výkazu nebo  hlášení sloužících k řízení,  plánování nebo kontrole
národního hospodářství  o závažných skutečnostech  nepravdivé nebo
hrubě  zkreslené údaje,  bude potrestán,  nejde-li o  čin přísněji
trestný, odnětím svobody až na  jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

                              § 127

  
        Porušování povinnosti při nakládání s finančními
                      a hmotnými prostředky

     (1) Odpovědný hospodářský pracovník,  který při hospodaření s
finančními nebo  hmotnými prostředky státní,  družstevní nebo jiné
socialistické organizace v úmyslu  zajistit takové organizaci nebo
její  složce  neoprávněné  výhody  poruší  závažným  způsobem svou
povinnost, zejména  tím, že ve větším  rozsahu neoprávněně vytváří
nebo používá finanční fondy nebo rezervy anebo neoprávněně nakládá
s hmotnými prostředky,  bude potrestán odnětím  svobody až na  dvě
léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.

     (2) Odpovědný hospodářský pracovník,  který za práce vykonané
ve prospěch státní, družstevní  nebo jiné socialistické organizace
poskytne  z  jejich  finančních  nebo  hmotných  prostředků jinému
neoprávněné nebo nepřiměřené výhody v úmyslu zajistit plnění úkolů
této  organizace,  bude  potrestán,  nejde-li  zejména  vzhledem k
nápadnému nepoměru  těchto výhod k hodnotě  vykonaných prací o čin
přísněji trestný,  odnětím svobody až  na dvě léta  nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

     (3) Odnětím svobody na šest měsíců  až pět let nebo nápravným
opatřením  bude pachatel  potrestán, způsobí-li  činem uvedeným  v
odstavci  1  nebo   2  značnou  škodu  na  majetku,   který  je  v
socialistickém vlastnictví, nebo jiný zvlášť závažný následek.


                              § 128

  
                 Dodávka výrobku a prací zvlášť
                          vadné jakosti

     (1) Odpovědný hospodářský pracovník,  který v úmyslu zajistit
státní,  družstevní nebo  jiné socialistické  organizaci nebo její
složce neoprávněné výhody dá příkaz nebo souhlas k dodání
  a) zvlášť vadného  výrobku nebo prací, ač  ví, že jich odběratel
     nemůže použít  ke splnění svých úkolů, nebo
  b) výrobku  nebo prací  a zatají  přitom jejich  podstatné vady,
     které jsou mu známy,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až pět let nebo nápravným
opatřením  bude  pachatel  potrestán,  způsobí-li  činem  uvedeným
v odstavci 1  značnou škodu na majetku,  který je v socialistickém
vlastnictví, nebo jiný zvlášť závažný následek.


  
                           bez nadpisu


                             § 128a

                         až od 1.1.1992


                             § 128b

                         až od 1.1.1992


                             § 128c

                         až od 1.1.1992


  

                              § 129

  
                 Porušování povinnosti v provozu
                    socialistické organizace

     (1) Kdo úmyslně poruší nebo nesplní důležitou povinnost svého
zaměstnání,   povolání,   postavení   nebo   své  funkce,  zejména
technologickou kázeň, a způsobí tím poruchu v hospodářském provozu
nebo   v  hospodářské   činnosti  státní,   družstevní  nebo  jiné
socialistické organizace  nebo větší škodu na  majetku, který je v
socialistickém vlastnictví,  bude potrestán odnětím  svobody až na
tři  léta  nebo  nápravným  opatřením  nebo  zákazem činnosti nebo
peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  šest let nebo nápravným
opatřením  bude pachatel  potrestán, způsobí-li  činem uvedeným  v
odstavci  1   vážnou  poruchu  v   hospodářském  provozu  nebo   v
hospodářské  činnosti státní,  družstevní nebo  jiné socialistické
organizace   nebo   značnou   škodu   na   majetku,   který  je  v
socialistickém vlastnictví.


                              § 130

     (1) Kdo z nedbalosti poruší  nebo nesplní důležitou povinnost
svého  zaměstnání, povolání,  postavení nebo  své funkce,  zejména
technologickou   kázeň,  a  způsobí  tím  poruchu  v  hospodářském
provozu nebo  v hospodářské činnosti státní,  družstevní nebo jiné
socialistické organizace  nebo větší škodu na  majetku, který je v
socialistickém vlastnictví,  bude potrestán odnětím  svobody až na
jeden  rok nebo  nápravným  opatřením  nebo zákazem  činnosti nebo
peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  až na dvě léta  nebo nápravným opatřením
nebo  zákazem  činnosti  nebo   peněžitým  trestem  bude  pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci  1 vážnou poruchu
v hospodářském  provozu   nebo  v  hospodářské   činnosti  státní,
družstevní nebo  jiné socialistické organizace  nebo značnou škodu
na majetku, který je v socialistickém vlastnictví.


                              § 131

  
                       Společné ustanovení

     Na veřejného činitele, který  při výkonu své pravomoci spáchá
některý z trestných  činů uvedených v § 125  až 128, anebo trestný
čin  uvedený v  § 129,  pokud je  při jeho  spáchání veden úmyslem
uvedeným v  § 125 odst.  1, nepoužije se  ustanovení tohoto zákona
o trestných  činech  veřejných  činitelů  nebo  o vyšší trestnosti
veřejných činitelů.

  
                           ODDÍL TŘETÍ
                   Trestné činy proti majetku
                  v socialistickém vlastnictví


                              § 132

  
               Rozkrádání majetku v socialistickém
                           vlastnictví

     (1) Kdo  majetek,  který  je  v  socialistickém  vlastnictví,
rozkrádá tak, že
  a) přivlastní si věc z takového majetku tím, že se jí zmocní,
  b) přivlastní si věc z takového  majetku, která mu byla svěřena,
     nebo
  c) ke škodě  takového majetku sebe  nebo jiného obohatí  tím, že
     někoho uvede v omyl nebo jeho omylu využije,
bude  potrestán odnětím  svobody na  šest měsíců  až pět  let nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci  1 jako  člen organizované
     skupiny,
  b) spáchá-li takový čin výdělečně,
  c) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek, nebo
  d) pokusí-li  se bezprostředně  po  činu  uvedeném v  odstavci 1
     písm.   a)   uchovat   si    věc   násilím   nebo   pohrůžkou
     bezprostředního násilí.

     (3) Odnětím  svobody  na  osm  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán, jestliže  činem uvedeným v  odstavci 1 způsobí  značnou
škodu a
  a) k takovému činu zneužije  svého postavení veřejného činitele,
     nebo
  b) takový čin zorganizuje.

     (4) Stejně  jako  v  odstavci   3  bude  pachatel  potrestán,
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

                              § 133

  
               Neoprávněné užívání věci z majetku
                  v socialistickém vlastnictví

     (1) Kdo se  zmocní věci větší  hodnoty z majetku,  který je v
socialistickém vlastnictví, v úmyslu jí přechodně užívat, nebo

     kdo neoprávněně takové věci, která mu byla svěřena, přechodně
užívá,

bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením  bude pachatel  potrestán, způsobí-li  činem uvedeným  v
odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

                              § 134

  
                  Podílnictví ke škodě majetku
                  v socialistickém vlastnictví

     (1) Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede
  a) věc,  která  byla  získána  trestným  činem  spáchaným  jinou
     osobou, ač ví,  že jde o věc z majetku,  který je v socialistickém
     vlastnictví, nebo
  b) to, co za takovou věc bylo opatřeno,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na tři  léta nebo  nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,
  a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo
  b) spáchá-li takový čin výdělečně.

     (3) Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede z nedbalosti
věc  větší hodnoty,  která byla  získána trestným  činem spáchaným
jinou  osobou   ke  škodě  majetku,  který   je  v  socialistickém
vlastnictví, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

                              § 135

  
           Zatajení věci z majetku v socialistickém
                           vlastnictví

     (1) Kdo  si přivlastní  věc, která  se dostala  do jeho  moci
nálezem, omylem  nebo jinak bez přivolení  osoby oprávněné, ač ví,
že  jde o  věc z  majetku, který  je v socialistickém vlastnictví,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  tři léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.

  
              Poškozování majetku v socialistickém
                           vlastnictví


                              § 136

     (1) Kdo  na majetku,  který je  v socialistickém vlastnictví,
způsobí úmyslně škodu zejména tím, že
  a) věc   z   takového   majetku   zničí,   poškodí   nebo  učiní
     neupotřebitelnou, nebo
  b) nekalým  jednáním zmaří  uplatnění, vymáhání  nebo uspokojení
     pohledávky   proti   dlužníku,   který   není  socialistickou
     organizací,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  tři léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok  až šest let  bude pachatel
potrestán,
  a) způsobí-li  činem uvedeným  v odstavci  1 značnou  škodu nebo
     jiný zvlášť závažný následek, nebo
  b) spáchá-li čin  uvedený v odstavci  1 písm. a)  na věci, která
     požívá ochrany podle zvláštních předpisů.


                              § 137

     (1) Kdo porušením důležité povinnosti uložené mu podle zákona
nebo jednáním svědčícím o neodpovědném postoji k majetku, který je
v socialistickém  vlastnictví,  způsobí  z  nedbalosti  na takovém
majetku větší  škodu, bude potrestán  odnětím svobody až  na jeden
rok nebo nápravným opatřením  nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.

     (2) Odnětím svobody  až na dvě léta  nebo nápravným opatřením
nebo  zákazem činnosti  bude pachatel  potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 značnou škodu.


                              § 138

  
              Pletichy proti sociálnímu zabezpečení
                    a nemocenskému pojištění

     Kdo  se v  úmyslu získat  neoprávněně dávky  nebo jiné výhody
plynoucí ze sociálního zabezpečení  (pojištění, zaopatření) nebo z
nemocenského pojištění  (péče) dopustí pletich tím,  že se poškodí
na zdraví, padělá listinu, uvede nepravdivé okolnosti nebo použije
jiného úskoku,  bude potrestán, nejde-li  o čin přísněji  trestný,
odnětím  svobody  až  na  tři  léta  nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.

                              § 139

  
                       Společné ustanovení

     Ochrana  podle  ustanovení  tohoto  oddílu  se  poskytuje též
majetku, který  je dotován ze státních  prostředků, a věcem, které
jsou v opatrování socialistické organizace nebo státního orgánu.

  
                          ODDÍL ČTVRTÝ
          Trestné činy proti měně a trestné činy daňové


                              § 140

                  Padělání a pozměňování peněz

     (1) Kdo  padělá nebo  pozmění peníze  v úmyslu  udat je  jako
pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo
     kdo  padělané  nebo  pozměněné  peníze  udá  jako pravé, bude
potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset až  patnáct let  bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny, nebo
  b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. 

                              § 141

             Udávání padělaných a pozměněných peněz

     Kdo  padělané nebo  pozměněné peníze,  jimiž mu  bylo placeno
jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden  rok nebo  nápravným opatřením  nebo peněžitým  trestem nebo
propadnutím věci.


                              § 142

              Výroba a držení padělatelského náčiní

     (1) Kdo  vyrobí,   sobě  nebo  někomu   jinému  opatří  anebo
přechovává  nástroj nebo  jiný předmět  způsobilý k  padělání nebo
pozměňování peněz, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  spáchá-li čin  uvedený v  odstavci 1 při  výkonu svého
povolání. 

                              § 143

                       Společné ustanovení

     Ochrana   podle  § 140   až 142  se   poskytuje  též  penězům
cizozemským, jakož  i  tuzemským   a  cizozemským  cenným  papírům
hromadně  vydaným,  které  znějí na  majitele  nebo jsou rubopisem
převoditelné, a šekům.


                              § 144

                Ohrožování oběhu tuzemských peněz

     (1) Kdo  neoprávněně  vyrobí  nebo  vydá  náhražky tuzemských
peněz, nebo
     kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán
odnětím svobody  až na šest  měsíců nebo nápravným  opatřením nebo
peněžitým trestem.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo
  a) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze,
  b) bez hospodářské  potřeby shromažďuje drobné  tuzemské peníze,
     nebo
  c) poškozuje tuzemské peníze. 

                              § 145

                  Padělání a pozměňování známek

     (1) Kdo  padělá  nebo  pozmění  poštovní  nebo kolkové známky
v úmyslu  způsobit  jinému  škodu  nebo  opatřit  sobě nebo jinému
neoprávněný prospěch, nebo
     kdo takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako
pravých,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu, nebo
  b) získá-li takovým činem značný prospěch. 

                             § 145a

  
                            neplatil


  
                Ohrožení devizového hospodářství


                              § 146

  
                           bez nadpisu

     (1) Kdo způsobí  devizovému hospodářství větší  škodu tím, že
jedná  proti předpisům  o devizovém  hospodářství, bude  potrestán
odnětím  svobody  na  šest  měsíců  až  tři  léta  nebo  nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok  až šest let  bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny, nebo
  b) spáchá-li takový čin proto,  že porušil povinnost vyplývající
     z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce.


                              § 147

  
                           bez nadpisu

     (1) Kdo  při  prodeji   cizozemských  peněz  nebo  platebních
dokumentů znějících  na cizí měnu  uvede nepravdivé údaje  a získá
tím  pro  sebe  nebo  jiného  neoprávněně  výhodu,  bude potrestán
odnětím  svobody  až  na  dvě  léta  nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo v  úmyslu způsobit devizovému
hospodářství  větší  škodu  dosáhne  na  základě nepravdivého nebo
neúplného  údaje  pro  sebe  nebo  jiného  povolení  nebo  dokladu
potřebného podle devizových předpisů.


                             § 147a

  
                            neplatil


  

                              § 148

  
                          Zkrácení daně

     (1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, poplatek nebo jinou jim
podobnou dávku, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
  b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
  c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.



                             § 148a

  
                            neplatil


                             § 148b

  
                            neplatil



  
                           ODDÍL PÁTÝ
         Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži,
      ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech
                    a proti autorskému právu

                              § 149

                          Nekalá soutěž

     Kdo  jednáním, které  je  v  rozporu s  předpisy upravujícími
soutěž  v hospodářském  styku  nebo  se zvyklostmi  soutěže, vážně
ohrozí  chod  nebo  rozvoj  podniku  soutěžitele,  bude  potrestán
odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným opatřením  nebo
peněžitým trestem.


                              § 150

  
      Porušování práv k ochranné známce, průmyslovému vzoru
                  a chráněnému označení původu

     (1) Kdo  uvede   do  oběhu  výrobky   neoprávněně  označované
ochrannou  známkou, k  níž  přísluší  výhradní právo  jinému, nebo
známkou snadno  s ní zaměnitelnou, bude  potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců nebo  nápravným opatřením nebo peněžitým trestem
nebo propadnutím věci.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo  pro dosažení hospodářského
prospěchu
  a) zhotoví nebo uvede do oběhu výrobky podle průmyslového vzoru,
     k jehož  užívání přísluší výhradní  právo jinému, nebo  podle
     vzoru snadno s ním zaměnitelného, nebo
  b) uvede do oběhu výrobky neoprávněně opatřené označením původu,
     k němuž přísluší výhradní právo jinému, nebo označením původu
     snadno s ním zaměnitelným.

                              § 151

  
                   Porušování práv k vynálezu

     Kdo  zasáhne  do  práv  k  chráněnému  vynálezu  jednáním, ke
kterému není  oprávněn, bude potrestán odnětím  svobody až na šest
měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.


                              § 152

  
                   Porušování autorského práva

     Kdo s dílem, které je předmětem autorského práva, neoprávněně
naloží  způsobem, který  přísluší autoru,  bude potrestán  odnětím
svobody až na šest měsíců  nebo nápravným opatřením nebo peněžitým
trestem nebo propadnutím věci.


                           HLAVA TŘETÍ
         Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných

                           ODDÍL PRVNÍ
                    Trestné činy proti výkonu
               pravomoci státního orgánu a orgánu
               společenské organizace a veřejného
                            činitele

  
                  Útok na státní orgán a orgán
                     společenské organizace


                              § 153

     (1) Kdo  užije násilí  v  úmyslu  působit na  výkon pravomoci
národního výboru,  soudu nebo jiného  státního orgánu nebo  orgánu
společenské  organizace, bude  potrestán odnětím  svobody na  šest
měsíců až pět let.

     (2) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
     nebo
  b) způsobí-li  takovým  činem  škodu  velkého  rozsahu nebo jiný
     zvlášť závažný následek.

     (3) Odnětím  svobody na  deset až  patnáct let  bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 

                              § 154

     (1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením,  ublížením na zdraví nebo
způsobením škody velkého rozsahu
  a) v  úmyslu působit  na výkon  pravomoci státního  orgánu nebo
     orgánu společenské organizace, nebo
  b) pro výkon  pravomoci státního orgánu  nebo orgánu společenské
     organizace,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením.

     (2) Kdo  hrubě urazí  nebo  pomluví  státní orgán  nebo orgán
společenské organizace  při výkonu jeho  pravomoci nebo pro  tento
výkon,  bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  jeden  rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

                   Útok na veřejného činitele

                              § 155

     (1) Kdo užije násilí
  a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo
  b) pro výkon pravomoci veřejného činitele,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  tři léta nebo nápravným
opatřením

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,
  b) ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo
  c) způsobí-li takovým činem větší škodu.

     (3) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1  těžkou újmu na
zdraví.

     (4) Odnětím  svobody  na  osm  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 

                              § 156

     (1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením,  ublížením na zdraví nebo
způsobením škody velkého rozsahu
  a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo
  b) pro výkon pravomoci veřejného činitele,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením.

     (2) Kdo  hrubě  urazí  nebo  pomluví  veřejného  činitele při
výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon, bude potrestán odnětím
svobody až  na jeden rok  nebo nápravným opatřením  nebo peněžitým
trestem.


                             § 156a

  
                   Ztěžování výkonu pravomoci
                       veřejného činitele

     Kdo  za okolností  ohrožujících veřejný  pořádek neuposlechne
výzvy veřejného  činitele k zachování  veřejného pořádku a  výkonu
jeho opatření brání nebo jej  maří, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

  

                              § 157

                       Společné ustanovení

     Ochrana  podle  § 155  a 156  se  poskytuje  též osobě, která
vystoupila na podporu nebo na ochranu veřejného činitele. 


                           ODDÍL DRUHÝ
                 Trestné činy veřejných činitelů

                              § 158

             Zneužívání pravomoci veřejného činitele

     (1) Veřejný  činitel, který  v úmyslu  způsobit jinému  škodu
anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
  a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu,
  b) překročí svou pravomoc, nebo
  c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci,
bude  potrestán odnětím svobody na šest  měsíců až  tři léta  nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,
  a) opatří-li  činem  uvedeným  v  odstavci 1  sobě  nebo  jinému
     značný prospěch,
  b) způsobí-li   takovým   činem   vážnou   poruchu   v  činnosti
     socialistické organizace, nebo
  c) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek.

     (3) Odnětím svobody  na pět let  až patnáct let  nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, spáchá-li  čin uvedený v odstavci 1
jako voják za branné pohotovosti státu nebo za bojové situace.

                              § 159

          Maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti

     (1) Veřejný   činitel,   který   při   výkonu  své  pravomoci
z nedbalosti zmaří nebo podstatně  ztíží splnění důležitého úkolu,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Odnětím svobody  až na tři léta  nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
  a) způsobí-li  činem  uvedeným  v  odstavci 1  vážnou  poruchu v
     činnosti socialistické organizace, nebo
  b) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek

     (3) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.


                           ODDÍL TŘETÍ
                          Úplatkářství

                              § 160

                        Přijímání úplatku

     (1) Kdo  v souvislosti  s obstaráváním  věcí obecného   zájmu
přijme nebo  si dá slíbit úplatek,  bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Kdo  za okolností  uvedených v  odstavci 1 úplatek  žádá,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený  v odstavci 1 nebo 2 jako veřejný
činitel.


                              § 161

                           Podplácení

     (1) Kdo  jinému v  souvislosti s  obstaráváním věcí  obecného
zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím
svobody až  na jeden rok  nebo nápravným opatřením  nebo peněžitým
trestem.

     (2) Odnětím svobody  až na tři léta  nebo nápravným opatřením
nebo  peněžitým  trestem  bude  pachatel  potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 vůči veřejnému činiteli.


                              § 162

                      Nepřímé úplatkářství

     (1) Kdo žádá nebo přijme úplatek  za to, že  bude svým vlivem
působit na výkon pravomoci veřejného  činitele, nebo za to, že tak
již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Kdo  z  důvodu  uvedeného  v  odstavci 1 jinému poskytne,
nabídne nebo  slíbí úplatek, bude potrestán  odnětím svobody až na
jeden rok nebo nápravným opatřením.


                             § 162a

                            neplatil


                              § 163

              Zvláštní ustanovení o účinné lítosti

     Trestnost podplácení (§ 161) a nepřímého úplatkářství (§ 162)
zaniká, jestliže  pachatel úplatek poskytl nebo  slíbil jen proto,
že  byl  o  to  požádán,  a  učinil  o  tom dobrovolně bez odkladu
oznámení prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu.

  
                         až od 1.9.1995

                             § 163a

  
                         až od 1.9.1995


                             § 163b

                         až od 1.9.1995


                             § 163c

                         až od 1.9.1995


  
                          ODDÍL ČTVRTÝ
                Některé formy trestné součinnosti

                              § 164

                           Podněcování

     Kdo  veřejně podněcuje  k  trestnému  činu nebo  k hromadnému
neplnění důležité povinnosti uložené  podle zákona, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.


                              § 165

                   Schvalování trestného činu

     (1) Kdo  veřejně  schvaluje  trestný  čin  nebo  kdo  veřejně
vychvaluje pro trestný čin  jeho pachatele, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo v úmyslu  projevit s trestným
činem souhlas
  a) pachatele nebo osobu  jemu  blízkou  odmění nebo  odškodní za
     trest, nebo
  b) na takovou odměnu nebo odškodnění sbírá. 

                              § 166

                           Nadržování

     (1) Kdo pachateli trestného činu  pomáhá v úmyslu umožnit mu,
aby unikl trestnímu stíhání,  trestu nebo ochrannému opatření nebo
jejich  výkonu, bude  potrestán odnětím  svobody až  na tři  léta,
pomáhá-li  však takto  pachateli  trestného  činu, na  který tento
zákon  stanoví   trest  mírnější,  bude   potrestán  oním  trestem
mírnějším.

     (2) Kdo  spáchá čin  uvedený v  odstavci 1 ve  prospěch osoby
sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu
  a) pomoci osobě, která spáchala  trestný čin vlastizrady (§ 91),
     rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 94), záškodnictví
     (§ 95  a  96),  sabotáže  (§ 97),  vyzvědačství (§ 105), nebo
      některý   obdobný   trestný    čin   proti   státu   světové
      socialistické soustavy  nebo trestný čin  genocidia (§ 259),
      nebo
  b) opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch. 

                              § 167

                   Nepřekažení trestného činu

     (1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný připravuje nebo
páchá trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92),
teroru (§  93 a 94),  záškodnictví (§ 95  a 96), sabotáže  (§ 97),
podvracení  republiky  (§  98),  vyzvědačství  (§  105),  ohrožení
státního tajemství  podle § 106  nebo některý obdobný  trestný čin
proti  státu  světové  socialistické  soustavy,  dále  trestný čin
opuštění  republiky podle  § 109  odst.3, válečné  zrady (§  114),
rozkrádání majetku v socialistickém  vlastnictví podle § 132 odst.
3, 4,  padělání a pozměňování peněz  (§ 140), zneužívání pravomoci
veřejného činitele  podle § 158  odst. 3, obecného  ohrožení podle
§ 179, ohrožení bezpečnosti  vzdušného dopravního prostředku podle
§ 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle
§ 180c  odst.2,  vraždy  (§  219),  loupeže  (§  234),  znásilnění
(§ 241),  pohlavního zneužívání  podle §  242, genocidia  (§ 259),
používání zakázaného bojového prostředku (§ 262), válečné krutosti
(§   263),  plenění   v  prostoru   válečných  operací   (§  264),
neuposlechnutí rozkazu  podle § 273  odst. 2 písm.  a), zprotivení
a donucení  k porušení  vojenské povinnosti  podle §  275 odst.  2
písm.  a),  zběhnutí  (§  282),  zběhnutí  do  ciziny (§ 283) nebo
ohrožení politického a morálního stavu  jednotky podle § 288 odst.
2, a  spáchání nebo dokončení  takového trestného činu  nepřekazí,
bude potrestán  odnětím svobody až  na tři léta,  stanoví-li tento
zákon  na některý  z těchto  trestných činů  trest mírnější,  bude
potrestán oním trestem mírnějším.


     (2) Kdo  spáchá  čin  uvedený  v  odstavci 1,  není  trestný,
nemohl-li trestný  čin překazit bez značných  nesnází nebo aniž by
sebe  nebo  osobu  blízkou  uvedl  v  nebezpečí smrti, ublížení na
zdraví, jiné  závažné újmy nebo  trestního stíhání. Uvedení  osoby
blízké  v  nebezpečí  trestního  stíhání  však nezbavuje pachatele
trestnosti,  týká-li  se  nepřekažení  trestného  činu vlastizrady
(§ 91),   rozvracení  republiky   (§ 92),  teroru   (§ 93  a  94),
záškodnictví (§ 95  a 96), sabotáže  (§ 97), vyzvědačství (§ 105),
ohrožení státního  tajemství podle § 106  nebo některého obdobného
trestného  činu proti  státu světové  socialistické soustavy  nebo
genocidia (§ 259).


     (3) Překazit  trestný  čin  lze   i  jeho  včasným  oznámením
prokurátoru  nebo  bezpečnostnímu  orgánu;  voják  může místo toho
učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.


                              § 168

                    Neoznámení trestného činu

     (1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný spáchal trestný
čin vlastizrady (§ 91), rozvracení  republiky (§ 92), teroru (§ 93
a 94),  záškodnictví (§ 95  a 96),  sabotáže (§ 97),  vyzvědačství
(§ 105), ohrožení  státního tajemství (§ 106  a 107) nebo  některý
obdobný  trestný čin  proti státu  světové socialistické soustavy,
dále trestný  čin padělání a  pozměňování peněz (§ 140),  obecného
ohrožení  podle § 179,  ohrožení bezpečnosti  vzdušného dopravního
prostředku podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku
do ciziny  podle § 180c odst.2,  vraždy (§ 219), genocidia (§ 259)
nebo  používání zakázaného  bojového prostředku  (§ 262), a takový
trestný čin  neoznámí bez odkladu  prokurátoru nebo bezpečnostnímu
orgánu nebo místo toho, jde-li  o vojáka, veliteli nebo náčelníku,
bude potrestán  odnětím svobody až  na tři léta;  stanoví-li tento
zákon  na některý  z těchto  trestných činů  trest mírnější,  bude
potrestán oním trestem


     (2) Kdo  spáchá  čin  uvedený  v  odstavci 1,  není  trestný,
nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v
nebezpečí  smrti,  ublížení  na  zdraví,  jiné  závažné  újmy nebo
trestního  stíhání.  Uvedení  osoby  blízké  v nebezpečí trestního
stíhání však nezbavuje pachatele trestnosti, týká-li se neoznámení
trestného  činu vlastizrady  (§ 91), rozvracení  republiky (§ 92),
teroru (§ 93  a 94), záškodnictví  (§ 95 a 96),  sabotáže (§ 97),
vyzvědačství  (§ 105), ohrožení  státního tajemství  (§ 106 a 107)
nebo  některého  obdobného  trestného  činu  proti  státu  světové
socialistické soustavy nebo genocidia (§ 259).


  
                           ODDÍL PÁTÝ
    Jiná rušení činnosti státního orgánu a orgánu společenské
                           organizace

  
                  Maření a ohrožování činnosti
                    státního orgánu a orgánu
                     společenské organizace


                              § 169

     (1) Kdo  poruší   nebo  nesplní  důležitou   povinnost  svého
zaměstnání, povolání,  postavení nebo své  funkce v úmyslu  zmařit
nebo podstatně  ztížit splnění důležitého  úkolu národního výboru,
soudu  nebo   jiného  státního  orgánu   nebo  orgánu  společenské
organizace,  bude potrestán  odnětím svobody  až na  dvě léta nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci  1 vážnou poruchu
v činnosti  národního výboru,  soudu nebo  jiného státního  orgánu
nebo  orgánu  společenské  organizace  nebo  jiný  zvlášť  závažný
následek

     (3) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.


  

                             § 169a

  
                         až od 1.2.1990


                             § 169b

  
                         až od  1.1.1992


                              § 170

     (1) Kdo z nedbalosti poruší  nebo nesplní důležitou povinnost
svého  zaměstnání,  povolání,  postavení  nebo  své  funkce  a tím
způsobí vážnou  poruchu v činnosti  národního výboru, soudu,  nebo
jiného  státního orgánu  nebo orgánu  společenské organizace  nebo
jiný zvlášť závažný následek, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.


                             § 170a

  
                        Tisková nedbalost

     Šéfredaktor   periodického  tisku   nebo  jiného   hromadného
informačního  prostředku nebo  jeho pověřený  zástupce, který  při
výkonu své  funkce z nedbalosti  způsobí, že obsahem  periodického
tisku nebo  jiného hromadného informačního  prostředku byl spáchán
trestný  čin, bude  potrestán,  nejde-li  o čin  přísněji trestný,
trestem odnětí svobody až na  šest měsíců nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

                              § 171

                Maření výkonu úředního rozhodnutí

     (1) Kdo zmaří nebo podstatně ztíží výkon rozhodnutí národního
výboru, soudu nebo jiného  státního orgánu nebo orgánu společenské
organizace tím,že
  a) zničí,  poškodí, učiní  neupotřebitelnou, zatají,  zcizí nebo
     odstraní věc, které se takové rozhodnutí týká,
  b) uprchne stráži, z vazby nebo  z výkonu trestu odnětí svobody,
     nebo
  c) dopustí  se závažného  jednání,  aby  zmařil účel  vazby nebo
     trestu,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  pět  let nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření
v občanském  soudním řízení  směřující k  výkonu rozhodnutí  soudu
nebo  soudem schválené  dohody  o  výchově nezletilých  dětí, maří
výkon  takového  rozhodnutí  nebo  dohody,  bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.



  
                           bez nadpisu


                             § 171a

                         až od 1.1.1992


                             § 171b

                         až od 1.1.1992



                             § 171c

                         až od 1.1.1992


  

                              § 172

                          Vzpoura vězňů

     (1) Kdo se zúčastní vzepření  skupiny vězňů dozorčímu orgánu,
jeho rozkazu nebo vězeňskému  řádu, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody na  tři léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán, zorganizuje-li čin uvedený v odstavci 1. 

                              § 173

  
                  Ohrožení služebního tajemství

     (1) Kdo  vyzvídá  služební  tajemství  v  úmyslu  vyzradit je
nepovolané osobě, nebo
     kdo služební tajemství nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo z  nedbalosti způsobí, že  se
služební tajemství stalo známým v cizině.

     (3) Kdo  služební tajemství vyzvídá v  úmyslu vyzradit  je do
ciziny, nebo
     kdo  služební  tajemství  úmyslně  do  ciziny  vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

                              § 174

                         Křivé obvinění

     (1) Kdo  jiného  lživě  obviní  z  trestného  činu  v  úmyslu
přivodit jeho  trestní stíhání, bude potrestán  odnětím svobody až
na tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  tři léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,  způsobí-li činem  uvedeným v  odstavci 1 značnou škodu
nebo jiný zvlášť závažný následek. 

                              § 175

  
           Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek

     (1) Kdo  jako  svědek,  znalec  nebo  tlumočník  před soudem,
prokurátorem  nebo před  vyšetřovatelem nebo  vyhledávacím orgánem
nebo  orgánem konajícím objasňování, pokud konají vyšetřování nebo
vyhledávání  nebo  objasňování  podle  trestního  řádu, anebo před
státním notářem, pokud vykonává rozhodovací činnost,
  a) uvede  nepravdu o  okolnosti, která  má podstatný  význam pro
     rozhodnutí, nebo
  b) takovou okolnost zamlčí,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  tři léta nebo nápravným
opatřením.

     (2) Odnětím  svobody na  tři léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,  způsobí-li činem  uvedeným v  odstavci 1 značnou škodu
nebo jiný zvlášť závažný následek. 

                              § 176

             Padělání a pozměňování veřejné listiny

     (1) Kdo  padělá veřejnou  listinu nebo  podstatně změní  její
obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo
     kdo užije takové listiny jako pravé,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  způsobí-li činem  uvedeným v  odstavci 1 značnou škodu
nebo jiný zvlášť závažný následek.


                             § 176a

  
                            neplatil


                              § 177

  
                 Maření příprav a průběhu voleb

     Kdo jinému násilím nebo lstí brání ve výkonu volebního práva,
nebo
     kdo jinak hrubým způsobem maří  přípravy nebo průběh voleb do
zastupitelského sboru nebo voleb soudců,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.


                              § 178

  
                   Maření dozoru nad církvemi
                   a náboženskými společnostmi

     Kdo v  úmyslu mařit nebo  ztěžovat výkon státního  dozoru nad
církví  nebo náboženskou  společností poruší  ustanovení zákona  o
hospodářském zabezpečení  církví a náboženských  společností, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

                             § 178a

  
                            neplatil


                          HLAVA ČTVRTÁ
                 Trestné činy obecně nebezpečné

                         Obecné ohrožení

                              § 179

     (1) Kdo úmyslně  vydá lidi v nebezpečí  smrti nebo těžké újmy
na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím,
že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušin, plynu,
elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných  látek nebo sil nebo se
dopustí jiného podobného  nebezpečného jednání (obecné nebezpečí),
nebo
     kdo obecné  nebezpečí zvýší anebo  ztíží jeho odvrácení  nebo
zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.

     (2) Odnětím  svobody  na  osm  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny,
  b) spáchá-li takový čin opětovně v krátké době, nebo
  c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob,
     škodu   velkého  rozsahu  nebo   jiný  zvlášť  závažný
     následek.

     (3) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              § 180

     (1) Kdo  z  nedbalosti  způsobí  nebo  zvýší obecné nebezpečí
anebo ztíží  jeho odvrácení nebo zmírnění,  bude potrestán odnětím
svobody  až na  jeden rok  nebo nápravným  opatřením nebo  zákazem
činnosti.

     (2) Odnětím svobody  až na tři léta  nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v  odstavci 1 těžkou újmu na zdraví
     nebo smrt,
  b) spáchá-li  takový čin  proto, že  porušil důležitou povinnost
     vyplývající  z  jeho  zaměstnání,  povolání,  postavení  nebo
     funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
  c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b)
  a) škodu velkého rozsahu, nebo
  b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt.

     (4) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným  v odstavci 2 písm. b) těžkou
újmu na zdraví nebo smrt více osob. 


  
                 Ohrožení bezpečnosti vzdušného
                      dopravního prostředku

                             § 180a

     (1) Kdo  na palubě  vzdušného dopravního  prostředku v úmyslu
získat nebo vykonávat kontrolu nad takovým prostředkem
  a) užije  proti  jinému  násilí  nebo  pohrůžky  bezprostředního
     násilí,
  b) vyhrožuje   jinému  usmrcením,   ublížením  na   zdraví  nebo
     způsobením škody velkého rozsahu, nebo
  c) zneužije bezbrannosti jiného,
bude  potrestán  odnětím  svobody  na  osm  až  patnáct  let  nebo
propadnutím majetku.

     (2) Odnětím svobody  na dvanáct až  patnáct let nebo  trestem
smrti, popřípadě vedle těchto  trestů též propadnutím majetku bude
pachatel potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.


                             § 180b

     Kdo   sdělí   nepravdivou   informaci,   která  může  ohrozit
bezpečnost  nebo provoz  vzdušného dopravního  prostředku za letu,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  tři léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.


  

                             § 180c

  
       Zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny

     (1) Kdo za  účelem zavlečení vzdušného  dopravního prostředku
do  ciziny se  takového prostředku  zmocní nebo  neoprávněně užije
takového prostředku,  který mu byl svěřen,  bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti, popřípadě vedle těchto  trestů též propadnutím majetku bude
pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.


                              § 181

             Porušování povinnosti při hrozivé tísni

     Kdo zmaří  nebo ztíží odvrácení nebo  zmírnění hrozivé tísně,
která přímo  postihuje větší skupinu  osob, tím, že  bez závažného
důvodu
  a) odepře pomoc, která je mu podle  zákona uložena nebo k níž se
     zavázal, nebo
  b) zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  tři léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

  
                            neplatil

                             § 181a

                            neplatil

                             § 181b

                            neplatil

                Poškozování a ohrožování provozu
                   obecně prospěšného zařízení

                              § 182

     (1) Kdo úmyslně ohrozí provoz
  a) veřejného telekomunikačního zařízení, pošty nebo zařízení pro
     hromadnou veřejnou dopravu,
  b) podmořského kabelu nebo podmořského potrubí,
  c) zařízení energetického nebo vodárenského,
  d) veřejného ochranného zařízení proti požáru, povodni nebo jiné
     živelní pohromě,
  e) obranného  nebo ochranného  zařízení proti  leteckým a  jiným
     podobným útokům nebo jejich následkům, nebo
  f) podobného obecně prospěšného zařízení,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  tři léta nebo nápravným
opatřením.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok  až šest let  bude pachatel
potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 poruchu provozu obecně
     prospěšného zařízení, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              § 183

     Kdo  úmyslně  zničí   nebo  učiní  neupotřebitelnou  zřetelně
označenou značku bodu státní  triangulace , bude potrestán odnětím
svobody až  na jeden rok  nebo nápravným opatřením  nebo peněžitým
trestem.


                              § 184

     Kdo  z nedbalosti  ohrozí provoz  obecně prospěšného zařízení
(§ 182 odst. 1), bude potrestán odnětím  svobody až na šest měsíců
nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.


  

                              § 185

                     Nedovolené ozbrojování

     (1) Kdo bez povolení
  a) sobě  nebo  jinému  opatří  nebo  přechovává  zbraň  hromadně
     účinnou  nebo  součástky,  jichž  je  k  užití  takové zbraně
     nezbytně třeba, nebo
  b) hromadí,  vyrábí  anebo  sobě  nebo  jinému  opatřuje zbraně,
     střelivo nebo výbušiny,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.


                             § 185a

  
                            neplatil

                              § 186

  
                   Nedovolený provoz a držení
                        vysílací stanice


     (1) Kdo bez  povolení vyrobí, sobě  nebo jinému opatří  anebo
přechovává  vysílací  stanici  nebo  soubor  podstatných součástek
určených k sestavení takové stanice, nebo
     kdo takové stanice bez povolení používá,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  spáchá-li   čin  uvedený  v   odstavci  1  za   branné
pohotovosti státu.


  
                   Nedovolená výroba a držení
                   omamných prostředků a jedů

                              § 187

     (1) Kdo  bez povolení  vyrobí, doveze,  vyveze, jinému opatří
nebo  přechovává  omamné  prostředky  nebo  jedy,  bude  potrestán
odnětím  svobody  až  na  dvě  léta  nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci  1 jako  člen organizované
skupiny,
  b) získá-li takovým činem značný prospěch, nebo
  c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo
smrt.


                             § 187a

                            neplatil


                              § 188

     Kdo vyrobí, sobě nebo  jinému opatří anebo přechovává předmět
způsobilý k nedovolené výrobě  omamných prostředků nebo jedů, bude
potrestán odnětím svobody až na  dvě léta nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.


  

                             § 188a

  
                         až od 1.7.1990


                    Šíření nakažlivé choroby

                              § 189

     Kdo  úmyslně  způsobí  nebo  zvýší  nebezpečí  zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody
až na tři léta nebo nápravným opatřením.

                              § 190

     Kdo z nedbalosti způsobí  nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody
až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

                              § 191

     (1) Kdo způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření
nakažlivé  choroby  domácích  nebo  jiných  hospodářsky důležitých
zvířat,  bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením  bude  pachatel  potrestán,  způsobí-li  činem  uvedeným
v odstavci 1 rozšíření takové choroby.


                              § 192

     (1) Kdo způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření
nakažlivé choroby  nebo škůdce užitkových  rostlin, bude potrestán
odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným opatřením  nebo
peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením  bude  pachatel  potrestán,  způsobí-li  činem  uvedeným
v odstavci 1 rozšíření takové choroby nebo takového škůdce.


             Ohrožování zdraví závadnými potravinami
                       a jinými potřebami

                              § 193

     (1) Kdo má  na prodej, vyrobí  anebo sobě nebo  jinému opatří
úmyslně potraviny  nebo jiné předměty,  jejichž požití nebo  užití
k obvyklému  účelu je  nebezpečné lidskému  zdraví, bude potrestán
odnětím  svobody  až  na  dvě  léta  nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1  těžkou újmu na
zdraví více osob nebo smrt. 


                              § 194

     Kdo  má na  prodej, vyrobí  anebo sobě  nebo jinému  opatří z
nedbalosti potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití
k obvyklému  účelu je  nebezpečné lidskému  zdraví, bude potrestán
odnětím svobody  až na šest  měsíců nebo nápravným  opatřením nebo
peněžitým trestem nebo propadnutím věci.


  

                             § 194a

  
                     Nedovolená výroba lihu

     (1) Kdo  bez  povolení  ve  větším  množství  pálí nebo jinak
vyrábí líh, nebo
     kdo líh  bez povolení vyrobený ve  větším množství přechovává
nebo uvádí do oběhu,
bude potrestán,  nejde-li o čin přísněji  trestný, odnětím svobody
až na  jeden rok nebo  nápravným opatřením nebo  peněžitým trestem
nebo propadnutím věci.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo  neoprávněně  zhotoví  nebo
přechovává zařízení na výrobu lihu.

                              § 195

  
                       Společné ustanovení

     Vyhláškou ministra spravedlnosti bude  určeno, co se považuje
za omamné prostředky  a jedy ve smyslu § 187  a 188, které choroby
se považují za nakažlivé ve smyslu  § 189 až 192 a na které škůdce
se vztahuje ustanovení § 192.



                           HLAVA PÁTÁ
         Trestné činy hrubě narušující občanské soužití

       Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci

                              § 196

     (1) Kdo skupině  obyvatelů vyhrožuje usmrcením,  ublížením na
zdraví  nebo  způsobením  škody  velkého  rozsahu,  bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.

     (2) Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci
nebo jim vyhrožuje usmrcením,  ublížením na zdraví nebo způsobením
škody  velkého rozsahu  proto, že  jsou stoupenci  socialistického
společenského  a  státního  zřízení,  pro  jejich národnost, rasu,
vyznání nebo  proto, že jsou  bez vyznání, bude  potrestán odnětím
svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.



                              § 197

     Kdo  v úmyslu  odstrašit jiného  od aktivní  účasti na plnění
úkolů socialistické společnosti
  a) užije násilí proti skupině  obyvatelů nebo proti jednotlivci,
     nebo
  b) vyhrožuje  skupině  obyvatelů   nebo  jednotlivci  usmrcením,
     ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.


                             § 197a

     Kdo jinému  vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou  na zdraví nebo
jinou těžkou  újmou takovým způsobem, že  to může vzbudit důvodnou
obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.


                              § 197b

  
                         až od 29.3.1990


  

                              § 198

               Hanobení národa, rasy a přesvědčení

     Kdo veřejně a pohoršlivým způsobem hanobí
  a) některý národ, jeho jazyk nebo některou rasu, nebo
  b) skupinu   obyvatelů  republiky   proto,  že   jsou  stoupenci
     socialistického společenského a  státního zřízení, pro jejich
     vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením.

                             § 198a
  
                         až od 1.1.1992

                     Šíření poplašné zprávy

                              § 199

   Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části
obyvatelstva  nějakého místa  tím, že  rozšiřuje poplašnou zprávu,
která  je nepravdivá,  bude potrestán  odnětím svobody  až na šest
měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

                              § 200

     Kdo za branné pohotovosti státu  způsobí, byť i z nedbalosti,
nebezpečí  vážného  znepokojení,  malomyslnosti  nebo  poraženecké
nálady  alespoň  u  části  obyvatelstva  nějakého  místa  tím,  že
rozšiřuje poplašnou zprávu, bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta.

  

                              § 201

  
                            Opilství

     Kdo poté, co požil  alkoholického nápoje, vykonává zaměstnání
nebo jinou činnost, při kterých  by mohl ohrozit život nebo zdraví
lidí  nebo  způsobit  značnou  škodu  na  majetku,  bude potrestán
odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným opatřením  nebo
zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.


                             § 201a

  
                         až od 1.1.1992


                              § 202

                           Výtržnictví

     (1) Kdo   se  dopustí   veřejně  nebo   na  místě  veřejnosti
přístupném  hrubé  neslušnosti  nebo  výtržnosti,  bude  potrestán
odnětím  svobody  až  na  dvě  léta  nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.

     (2)Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta nebo nápravným
opatřením  bude  pachatel  potrestán,   spáchá-li  čin  uvedený  v
odstavci 1 jako člen organizované skupiny.


                              § 203

  
                          Příživnictví

     Kdo  se  soustavně  vyhýbá  poctivé  práci  a  dává  se někým
vydržovat  nebo  si  prostředky  k  obživě  opatřuje jiným nekalým
způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.


                              § 204

                           Kuplířství

     Kdo   jiného  zjedná,   přiměje  nebo   svede  k  provozování
prostituce, nebo

     kdo kořistí z prostituce provozované jiným,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.


                              § 205

                      Ohrožování mravnosti

     (1) Kdo  uvádí   do  oběhu  nebo   činí  veřejně  přístupnými
tiskovinu,  film,  vyobrazení  nebo  jiný  předmět, které ohrožují
mravnost, nebo
     kdo takový předmět za tím účelem vyrobí nebo přechovává,
bude potrestán  odnětím svobody až  na šest měsíců  nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

     (2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu,
  b) ohrozí-li  takovým činem  mravnost osoby  mladší než  osmnáct
     let, nebo
  c) spáchá-li takový čin výdělečně.


                              § 206

                             Pomluva

     Kdo  o  jiném  sdělí  údaj,  o  němž  ví,  že je nepravdivý a
způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, a tím
  a) poškodí ho v zaměstnání
  b) naruší jeho rodinné vztahy, nebo
  c) způsobí mu jinou vážnou újmu,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením.


                       Neposkytnutí pomoci

                              § 207

     (1) Kdo osobě,  která  je v nebezpečí  smrti nebo jeví známky
vážné  poruchy zdraví,  neposkytne  potřebnou  pomoc, ač  tak může
učinit bez nebezpečí pro sebe  nebo jiného, bude potrestán odnětím
svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením.

     (2) Kdo osobě,  která je v  nebezpečí smrti nebo  jeví známky
vážné  poruchy zdraví,  neposkytne  potřebnou  pomoc, ač  je podle
povahy  svého zaměstnání  povinen takovou  pomoc poskytnout,  bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti.



                              § 208

     Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž
měl  účast, neposkytne  osobě, která  při nehodě  utrpěla újmu  na
zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe
nebo jiného,  bude potrestán odnětím  svobody až na  tři léta nebo
 nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.


  

                              § 209

                     Poškozování cizích práv

     (1) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že
  a) uvede někoho v omyl, nebo
  b) využije něčího omylu,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  až na tři léta  bude pachatel potrestán,
vydává-li  se   při  činu  uvedeném  v   odstavci 1  za  veřejného
činitele. 

                             § 209a

  
          Neoprávněné užívání cizího motorového vozidla

     (1) Kdo  se   zmocní  cizího  motorového   vozidla  v  úmyslu
přechodně  je  užívat  nebo  kdo  neoprávněně  takového motorového
vozidla, které  mu bylo svěřeno,  přechodně užívá, bude  potrestán
odnětím  svobody  až  na  dva  roky  nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.

     (2) Stejně  bude   potrestán,  kdo  neoprávněně   užívá  nebo
spoluužívá cizího motorového  vozidla, ač  ví, že  pochází z činu
uvedeného v odstavci 1.

     (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením  nebo  peněžitým  trestem  nebo  zákazem  činnosti  bude
pachatel potrestán,
  a) způsobí-li  činem uvedeným  v odstavci  1 značnou  škodu nebo
     úmyslně škodu nikoli nepatrnou,
  b) dopustí-li se tohoto činu opětovně nebo byl-li již pro takový
     čin odsouzen,
  c) získá-li tím neoprávněný majetkový prospěch většího rozsahu.

     (4) Odnětím svobody  na jeden rok  až pět let  nebo peněžitým
trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 úmyslně značnou škodu,
  b) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 opětovně,  ačkoli
     byl již pro takový čin potrestán,
  c) získá-li tím neoprávněně značný majetkový prospěch nebo
  d) způsobí-li činem  uvedeným v odstavci  1 jiný zvlášť  závažný
     následek.


                           HLAVA ŠESTÁ
               Trestné činy proti rodině a mládeži

                              § 210

                        Dvojí manželství

     (1) Kdo  za trvání  svého manželství  uzavře manželství jiné,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo uzavře  manželství s osobou,
která již je v manželství jiném. 

                              § 211

  
                    Porušování zákona o právu
                            rodinném

     Kdo  při   výkonu  své  duchovenské   činnosti  nebo  podobné
náboženské funkce poruší, byť i  z nedbalosti, ustanovení zákona o
právu rodinném, zejména tím, že vykoná náboženský sňatkový obřad s
osobami, které spolu neuzavřely manželství, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.

                              § 212

                         Opuštění dítěte

     (1) Kdo opustí dítě, o které  má povinnost pečovat a které si
samo nemůže  opatřit pomoc, a vystaví je tím  nebezpečí smrti nebo
ublížení na zdraví, bude potrestán  odnětím svobody na šest měsíců
až tři léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok  až šest let  bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1  těžkou újmu na
zdraví nebo smrt. 

                              § 213

                    Zanedbání povinné výživy

     (1) Kdo neplní,  byť i z nedbalosti,  svou zákonnou povinnost
vyživovat nebo zaopatřovat jiného,  bude potrestán odnětím svobody
až na jeden rok.

     (2) Kdo  se  úmyslně  vyhýbá  plnění  své  zákonné povinnosti
vyživovat nebo zaopatřovat jiného,  bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta.

     (3) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, vydá-li  činem uvedeným v  odstavci 1 nebo 2 oprávněnou
osobu nebezpečí nouze. 

                              § 214

              Zvláštní ustanovení o účinné lítosti

     Trestnost zanedbání  povinné výživy (§ 213)  zaniká, jestliže
trestný  čin  neměl trvale  nepříznivých  následků a pachatel svou
povinnost dodatečně  splnil dříve, než  soud prvního stupně  počal
vyhlašovat rozsudek. 

                              § 215

                      Týrání svěřené osoby

     Kdo  týrá osobu,  která je   v jeho  péči nebo  výchově, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.


                              § 216

                              Únos

     (1) Kdo  osobu mladší  než  patnáct  let nebo  osobu stiženou
duševní  poruchou  nebo  duševně  nedostatečně  vyvinutou odejme z
opatrování  toho,   kdo  má  podle  zákona   nebo  podle  úředního
rozhodnutí povinnost o ni  pečovat, bude potrestán odnětím svobody
až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo
     jinému majetkový prospěch, nebo
  b) ohrozí-li  takovým  činem  mravní  vývoj  unesené  osoby nebo
     způsobí-li takovým činem jiný zvlášť závažný následek.


                             § 216a

  
                            neplatil


                             § 216b

  
                            neplatil


                              § 217

                Ohrožování mravní výchovy mládeže

     Kdo vydá,  byť i z  nedbalosti, osobu mladší  než osmnáct let
nebezpečí zpustnutí, tím, že
a) umožní jí vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo
b) svádí ji k zahálčivému nebo nemravnému životu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.


                              § 218

              Podávání alkoholických nápojů mládeži

     Kdo soustavně  nebo ve větší  míře podává osobám  mladším než
osmnáct let alkoholické nápoje, bude potrestán odnětím  svobody až
na jeden rok.

                             § 218a

  
                            neplatil


                             § 218b

                            neplatil



                           HLAVA SEDMÁ
               Trestné činy proti životu a zdraví

                              § 219

                             Vražda

     Kdo jiného úmyslně usmrtí,  bude potrestán odnětím svobody na
deset až patnáct let nebo trestem smrti.


                              § 220

                Vražda novorozeného dítěte matkou

     Matka,  která v  rozrušení způsobeném  porodem úmyslně usmrtí
své novorozené dítě  při porodu nebo hned po  něm, bude potrestána
odnětím svobody na tři léta až osm let. 

                       Ublížení na zdraví

                              § 221

     (1) Kdo  jinému  úmyslně  ublíží  na  zdraví,  bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin  uvedený v odstavci 1 na  svědkovi, znalci nebo
     tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, nebo
  b) spáchá-li  takový  čin  na  jiném  proto,  že  je  stoupencem
     socialistického  společenského a  státního zřízení,  pro jeho
     národnost, rasu, vyznání nebo proto, že je bez vyznání.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1  těžkou újmu na
zdraví.

     (4) Odnětím  svobody na  tři léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.


                              § 222

     (1) Kdo jinému  úmyslně způsobí těžkou  újmu na zdraví,  bude
potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.


                              § 223

     (1) Kdo jinému z nedbalosti  ublíží na zdraví, bude potrestán
odnětím svobody  až na šest  měsíců nebo nápravným  opatřením nebo
zákazem činnosti.

     (2) Odnětím svobody až na  jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo  zákazem  činnosti  bude  pachatel  potrestán,  spáchá-li čin
uvedený  v  odstavci  1  proto,  že  porušil  důležitou  povinnost
vyplývající  z jeho  zaměstnání, povolání,  postavení nebo  funkce
nebo uloženou mu podle zákona.


                              § 224

     (1) Kdo  jinému z  nedbalosti způsobí  těžkou újmu  na zdraví
nebo  smrt, bude  potrestán odnětím  svobody až  na dvě  léta nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až pět let nebo nápravným
opatřením   bude   pachatel   potrestán,   spáchá-li  čin  uvedený
v odstavci 1  proto,  že  porušil  důležitou povinnost vyplývající
z jeho zaměstnání,  povolání, postavení nebo  funkce nebo uloženou
mu podle zákona.

     (3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou  újmu na zdraví nebo smrt
více  osob proto,  že hrubě  porušil předpisy  o bezpečnosti práce
nebo  dopravy  anebo  hygienické předpisy,  bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až deset let. 

  

                              § 225

                             Rvačka

     (1) Kdo úmyslně  ohrozí život nebo  zdraví jiného tím,  že se
zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím  svobody až na šest měsíců
nebo nápravným opatřením.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců až  pět let nebo nápravným
opatřením  bude  pachatel  potrestán,   je-li  při  činu  uvedeném
v odstavci 1 jinému způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt.


                              § 226

                   Ohrožování pohlavní nemocí

     Kdo  jiného  vydá,  byť  i  z  nedbalosti, nebezpečí pohlavní
nákazy,  bude potrestán  odnětím svobody  až na  šest měsíců  nebo
nápravným opatřením.


                Nedovolené přerušení těhotenství

                              § 227

     (1) Kdo těhotné ženě pomáhá nebo ji svede k tomu, aby
  a) své těhotenství sama uměle přerušila, nebo
  b) jiného požádala nebo jinému dovolila, aby jí bylo těhotenství
     uměle přerušeno jinak než způsobem přípustným podle zákonných
     předpisů o umělém přerušení těhotenství,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1  těžkou újmu na
zdraví nebo smrt. 

                              § 228

     (1) Kdo  se   souhlasem  těhotné  ženy   uměle  přeruší  její
těhotenství jinak než způsobem přípustným podle zákonných předpisů
o umělém přerušení těhotenství, bude  potrestán odnětím svobody na
jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně, nebo
  b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo smrt.

     (3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo bez souhlasu
těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství.

     (4) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt. 

                              § 229

     Těhotná žena,  která své těhotenství sama  uměle přeruší nebo
jiného o to požádá nebo mu to dovolí, není pro takový čin trestná,
a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi. 

  

                              § 230

                       Účast na sebevraždě

     (1) Kdo jiného  pohne k sebevraždě  nebo jinému k  sebevraždě
pomáhá,  bude  potrestán,  došlo-li  alespoň  k pokusu sebevraždy,
odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v  odstavci 1 na osobě mladší než
osmnáct  let,  na  těhotné  ženě  nebo  na  osobě  stižené duševní
poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté. 


                           HLAVA OSMÁ
         Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti

                           ODDÍL PRVNÍ
                   Trestné činy proti svobodě

                              § 231

                    Omezování osobní svobody

     (1) Kdo  jinému bez  oprávnění brání  užívat osobní  svobody,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením.

     (2) Odnětím svobody  až na tři léta  nebo nápravným opatřením
bude  pachatel  potrestán,  spáchá-li  čin  uvedený  v  odstavci 1
v úmyslu usnadnit jiný trestný čin.

     (3) Odnětím  svobody na  tři léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci  1 těžkou újmu na
zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek.


                              § 232

                     Zbavení osobní svobody

     (1) Kdo jiného  zbaví osobní svobody,  bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až osm let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1  těžkou újmu na
zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek. 

                              § 233

                       Zavlečení do ciziny

     (1) Kdo  jiného  zavleče  do  ciziny,  bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až osm let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny,
  b) spáchá-li takový čin na osobě  mladší než patnáct let nebo na
     osobě  stižené  duševní  poruchou  nebo  duševně nedostatečně
     vyvinuté, nebo
  c) způsobí-li  takovým činem  těžkou újmu  na zdraví,  smrt nebo
     jiný zvlášť závažný následek. 

                              § 234

                             Loupež

     (1) Kdo   proti    jinému   užije   násilí    nebo   pohrůžky
bezprostředního  násilí  v  úmyslu  zmocnit  se  cizí  věci,  bude
potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v  odstavci 1  jako člen organizované
     skupiny, nebo
  b) způsobí-li takovým  činem těžkou újmu na  zdraví nebo značnou
     škodu.

     (3) Odnětím  svobody na  deset až  patnáct let  bude pachatel
potrestán,  způsobí-li činem  uvedeným v  odstavci 1 smrt.


                             § 234a

  
                         až od 1.7.1990


                              § 235

                            Vydírání

     (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou  násilí nebo pohrůžkou jiné
těžké  újmy  nutí,  aby  něco  konal,  opominul  nebo  trpěl, bude
potrestán odnětím svobody až na tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v  odstavci 1 se zbraní nebo výdělečně,
     nebo
  b) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek.



                              § 236

                    Omezování svobody vyznání

     Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy
  a) nutí jiného k účasti na náboženském úkonu,
  b) zdržuje jiného bez oprávnění  od takové účasti, nebo
  c) jinému v užívání svobody vyznání jinak brání,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením.

                              § 237

                              Útisk

     Kdo jiného  nutí, zneužívaje jeho tísně  nebo závislosti, aby
něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až
na šest měsíců nebo nápravným opatřením.

                              § 238

                   Porušování domovní svobody

     (1) Kdo  vnikne  do  domu  nebo  do  bytu jiného tím,že užije
násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí,
     kdo tam neoprávněně vnikne v úmyslu vykonat násilí, nebo
     kdo tam neoprávněně setrvá v úmyslu vykonat násilí,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní, nebo
  b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami.


                             § 238a

  
                         až od 1.7.1990


            Porušování tajemství dopravovaných zpráv

                              § 239

     (1) Kdo úmyslně poruší tajemství
  a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti, zasílaných poštou nebo
     jiným dopravním zařízením, nebo
  b) zprávy  podávané  telefonem,  telegrafem  nebo  jiným takovým
     veřejným zařízením,
bude potrestán  odnětím svobody až  na šest měsíců  nebo nápravným
opatřením.

     (2) Pracovník  poštovní,  telegrafní  nebo  telefonní služby,
který

  a) spáchá čin uvedený v odstavci 1,
  b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo
  c) pozmění nebo potlačí písemnost dopravovanou poštou nebo jiným
     dopravním   zařízením  anebo   zprávu  podanou   telefonicky,
     telegraficky nebo jiným podobným způsobem,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.

                              § 240

     (1) Kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo
jinému neoprávněný prospěch
  a) prozradí  tajemství,   o  němž  se   dozvěděl  z  písemnosti,
     telegramu nebo telefonního hovoru,  které nebyly určeny jemu,
     nebo
  b) takového tajemství využije,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  jeden rok nebo nápravným
opatřením.

     (2) Pracovník  poštovní,  telegrafní  nebo  telefonní služby,
který
  a) spáchá čin uvedený v odstavci 1, nebo
  b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.

                           ODDÍL DRUHÝ
              Trestné činy proti lidské důstojnosti

                              § 241

                           Znásilnění

     (1) Kdo násilím nebo  pohrůžkou bezprostředního násilí donutí
ženu k souloži, nebo
     kdo  k   takovému  činu  zneužije   její  bezbrannosti,  bude
potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
     nebo
  b) spáchá-li takový čin na ženě mladší než patnáct let.

     (3) Odnětím  svobody na deset  až  patnáct let  bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 

                       Pohlavní zneužívání

                              § 242

     (1) Kdo vykoná  soulož s osobou  mladší než patnáct  let nebo
kdo takové osoby jiným  způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až osm let.

     (2) Odnětím svobody  na dvě léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,  spáchá-li čin  uvedený v  odstavci 1 na  osobě svěřené
jeho dozoru, zneužívaje její závislosti.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvanáct  let bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu  na
zdraví.

     (4) Odnětím  svobody na  deset až patnáct let  bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 

                              § 243

     Kdo zneužívaje  závislosti osoby mladší než  osmnáct let nebo
osoby  svěřené jeho  dozoru, přiměje  ji k  mimomanželské souloži,
nebo
     kdo takové osoby, zneužívaje  její závislosti, jiným způsobem
pohlavně zneužije,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                              § 244

  
                  Pohlavní styk s osobou téhož
                             pohlaví

     (1) Kdo se  po dovršení osmnáctého  roku svého věku  pohlavně
stýká s osobou téhož pohlaví mladší než osmnáct let, nebo
     kdo se pohlavně stýká s osobou téhož pohlaví, zneužívaje její
závislosti,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo
  a) za pohlavní styk s osobou  téhož pohlaví přijme nebo poskytne
     úplatu, nebo
  b) pohlavním  stykem   s  osobou  téhož   pohlaví  budí  veřejné
     pohoršení.

  

                              § 245

                     Soulož mezi příbuznými

     Kdo  vykoná  soulož  s  příbuzným  v  pokolení přímém nebo se
sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                              § 246

                      Obchodování se ženami

     (1) Kdo do  ciziny zláká, najme  nebo dopraví ženu  v úmyslu,
aby jí tam  bylo užito k pohlavnímu styku  s jiným, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody na  tři léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  jako člen  organizované
     skupiny,
  b) spáchá-li takový čin na ženě mladší než osmnáct let, nebo
  c) spáchá-li  takový  čin  v  úmyslu,  aby  ženy  bylo  užito  k
     prostituci. 

                          HLAVA DEVÁTÁ
                   Trestné činy proti majetku

                              § 247

                             Krádež

     (1) Kdo  si přivlastní  cizí věc  tím, že  se jí zmocní, bude
potrestán  odnětím  svobody  na  šest  měsíců  až  tři  léta  nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci  1 jako  člen organizované
skupiny,
  b) spáchá-li takový čin výdělečně,
  c) pokusí-li  se bezprostředně  po takovém  činu uchovat  si věc
     násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, nebo
  d) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek.


                              § 248

                           Zpronevěra

     (1) Kdo  si  přivlastní  věc,  která  mu  byla  svěřena, bude
potrestán  odnětím  svobody  na  šest  měsíců  až  tři  léta  nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody   na  dvě  až  osm   let  bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin  uvedený  v  odstavci  1  jako osoba, která má
     výslovně uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
  b) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek.



                              § 249

                  Neoprávněné užívání cizí věci

     (1) Kdo  se  zmocní  cizí  věci  větší  hodnoty  v  úmyslu jí
přechodně užívat, nebo
     kdo  neoprávněně  cizí  věci  větší  hodnoty,  která  mu byla
svěřena, přechodně užívá
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením  bude pachatel  potrestán, způsobí-li  činem uvedeným  v
odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.



                             § 249a

  
                            neplatil


                             § 249b

  
                            neplatil


                              § 250

                             Podvod

     (1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím,
že
  a) uvede někoho v omyl, nebo
  b) využije něčího omylu,

bude  potrestán odnětím  svobody na  šest měsíců  až tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně, nebo
  b) způsobí-li  takovým  činem  značnou  škodu  nebo  jiný zvlášť
     závažný následek.


                             § 250a

  
                         až od 1.1.1992


                             § 250b

  
                            neplatil


                             § 250c

  
                        veden jako § 250a


                           Podílnictví

                              § 251

     (1) Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede

  a) věc,  která  byla  získána  trestným  činem  spáchaným  jinou
     osobou, nebo
  b) to, co za takovou věc bylo opatřeno,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně, nebo
  b) získá-li takovým činem značný prospěch.


                             § 251a

                         až od 1.1.1992


                              § 252

     Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede z nedbalosti věc
větší hodnoty,  která byla získána trestným  činem spáchaným jinou
osobou,  bude potrestán  odnětím svobody  až na  šest měsíců  nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.


  

                              § 253

                             Lichva

     (1) Kdo  zneužívaje  něčí  tísně,  nezkušenosti nebo rozumové
slabosti  nebo něčího  rozrušení, dá  sobě nebo  jinému poskytnout
nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v
hrubém nepoměru, nebo
     kdo takovou  pohledávku uplatní nebo v  úmyslu uplatnit ji na
sebe převede,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě léta nebo peněžitým
trestem.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně.

                              § 254

                          Zatajení věci

     (1) Kdo si přivlastní cizí věc, která se dostala do jeho moci
nálezem,  omylem nebo  jinak bez  přivolení osoby  oprávněné, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch. 

  
                           bez nadpisu

                              § 255

  
         Porušování povinnosti při správě cizího majetku

     (1) Kdo jinému  způsobí škodu tím, že  poruší podle zákona mu
uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat
cizí majetek, bude potrestán odnětím  svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán
  a) spáchá-li  čin  uvedený  v  odstavci 1  jako  osoba, která má
     výslovně uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
  b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

                             § 255a

                            neplatil

                              § 256

                      Poškozování věřitele

     (1) Kdo i  jen částečně zmaří uspokojení  svého věřitele tím,
že
  a) zničí,  poškodí,  zatají,  zcizí  nebo  odstraní  část  svého
     majetku, nebo
  b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden  rok nebo  nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Stejně   bude  potrestán,   kdo  i   jen  částečně  zmaří
uspokojení věřitele jiné osoby tím, že
  a) zničí,  poškodí,  zatají,  zcizí  nebo  odstraní část majetku
     dlužníka, nebo
  b) k   majetku   dlužníka   uplatní   neexistující   právo  nebo
     pohledávku.

     (3) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v  odstavci 1 nebo 2 značnou
škodu.


                             § 256a

  
                         až od 1.1.1992


                             § 256b

  
                         až od 1.1.1992


                             § 256c

  
                            neplatil

                              § 257

                      Poškozování cizí věci

     (1) Kdo zničí,  poškodí nebo učiní  neupotřebitelnou cizí věc
vyšší hodnoty, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin uvedený  v odstavci 1  na věci  svědka, znalce
     nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
  b) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
  c) spáchá-li  takový čin  na  věci,  která požívá  ochrany podle
     zvláštních předpisů.


                             § 257a

  
                         až od 1.1.1992


                              § 258

                     Zneužívání vlastnictví

     Kdo poškodí důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem
tím, že  zničí,  poškodí,  učiní  neupotřebitelnou nebo zašantročí
vlastní věc, která požívá  ochrany podle zvláštních předpisů, bude
potrestán odnětím svobody až na  dvě léta nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.



                          HLAVA DESÁTÁ
                  Trestné činy proti lidskosti

                              § 259

                           Genocidium

     (1) Kdo v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní,
etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu
  a) uvede  příslušníky  takové   skupiny  do  takových  životních
     podmínek,  které  mají  přivodit  jejich  úplné nebo částečné
     fyzické zničení,
  b) provede opatření  směřující k tomu,  aby se v  takové skupině
     bránilo rození dětí,
  c) násilně převádí děti z jedné takové skupiny do druhé, nebo
  d) způsobí  příslušníkovi takové  skupiny těžkou  újmu na zdraví
     nebo smrt,
bude  potrestán odnětím  svobody na  dvanáct až  patnáct let  nebo
trestem smrti.

     (2) Stejně   bude  potrestán,   kdo  se   na  činu   uvedeném
v odstavci 1 účastní. 

                             § 259a

  
                            neplatil


  
        Podpora a propagace fašismu a podobného hnutí

                              § 260

     (1) Kdo podporuje  nebo propaguje fašismus  nebo jiné podobné
hnutí, které směřuje k potlačování  práv a svobod pracujícího lidu
nebo které hlásá národnostní,  rasovou nebo náboženskou zášť, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody na  tři léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem,
     televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              § 261

     Kdo  veřejně  projevuje  sympatie  k  fašismu  nebo  k jinému
podobnému hnutí uvedenému v  § 260, bude potrestán odnětím svobody
na šest měsíců až tři léta.

                             § 261a

                            neplatil

  

                              § 262

  
                  Používání zakázaného bojového
                           prostředku

     (1) Kdo za války nebo za bojové situace
  a) nařídí použití zakázaného bojového prostředku, nebo
  b) takového prostředku úmyslně použije,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až sedm let.

     (2) Odnětím svobody na pět až  patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel  potrestán, způsobí-li činem  uvedeným v odstavci  1
zvlášť závažný následek.



                              § 263

                         Válečná krutost

     (1) Kdo za války poruší  předpisy mezinárodního práva tím, že
nelidsky  zachází s  bezbranným civilním  obyvatelstvem, utečenci,
raněnými, s příslušníky ozbrojených sil, kteří zbraně již složili,
nebo s  válečnými zajatci, bude  potrestán odnětím svobody  na tři
léta až deset let.

     (2) Odnětím svobody na osm až  patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel  potrestán, způsobí-li činem  uvedeným v odstavci  1
těžkou újmu na zdraví nebo smrt.


                             § 263a

  
                         až od 1.7.1990


                              § 264

              Plenění v prostoru válečných operací

     Kdo v  prostoru válečných operací, na  bojišti nebo v místech
postižených válečnými operacemi,
  a) zmocní se, využívaje něčí tísně, cizí věci,
  b) svévolně  cizí majetek  ničí  nebo  jej pod  záminkou válečné
     potřeby odnímá, nebo
  c) okrádá padlé,
bude  potrestán odnětím  svobody na  tři léta  až patnáct let nebo
trestem smrti.


                              § 265

  
               Zneužívání označení Červeného kříže

     Kdo  za branné  pohotovosti státu  neoprávněně užívá označení
Červeného  kříže nebo  jiného  označení  nebo barvy,  kterými jsou
označeny   zdravotnické   instituce   nebo   dopravní   prostředky
zdravotnické  evakuace,  bude  potrestán  odnětím  svobody na šest
měsíců až tři léta.



                         HLAVA JEDENÁCTÁ
                  Trestné činy proti brannosti


  
                      Nadpis až od 1.7.1990


                              § 266

                  Maření způsobilosti k službě

     (1) Kdo   sebe  nebo   jiného  učiní   trvale  nebo   dočasně
nezpůsobilým nebo méně způsobilým  k plnění branné povinnosti nebo
jiných úkolů pro obranu vlasti,  bude potrestán odnětím svobody na
šest měsíců až pět let.

     (2) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,   spáchá-li  čin   uvedený  v   odstavci 1  za   branné
pohotovosti státu.

                              § 267

                   Neplnění odvodní povinnosti

     (1) Kdo  se   nedostaví  k  odvodu,  k   přezkoušení  nebo  k
nemocničnímu  nebo  výběrovému  vyšetření  v  úmyslu  svou odvodní
povinnost  nesplnit  nebo  její  splnění oddálit,  bude  potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,   spáchá-li  čin   uvedený  v   odstavci 1  za   branné
pohotovosti státu.

                              § 268

                   Obcházení branné povinnosti

     (1) Kdo se  dopustí pletich v  úmyslu dosáhnout úlev v plnění
branné povinnosti, bude potrestán odnětím  svobody až na jeden rok
nebo nápravným opatřením.

     (2) Kdo se dopustí pletich v úmyslu
  a) sám  se zcela nebo zčásti  vyhnout plnění  branné povinnosti,
     nebo
  b) jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  spáchá-li čin  uvedený v  odstavci 1 nebo 2  za branné
pohotovosti státu.

            Nenastoupení služby v ozbrojených silách

                              § 269

     (1) Kdo v úmyslu vyhnout se trvale vojenské činné službě nebo
zvláštní službě nenastoupí službu v ozbrojených silách do 24 hodin
po uplynutí lhůty stanovené  v povolávacím rozkaze, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím svobody  na dvě léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,   spáchá-li  čin   uvedený  v   odstavci 1  za   branné
pohotovosti státu.

                              § 270

     (1) Kdo nenastoupí, byť i  z nedbalosti, službu v ozbrojených
silách  do  24  hodin  po  uplynutí  lhůty stanovené v povolávacím
rozkaze, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,  spáchá-li   čin  uvedený  v   odstavci  1  za   branné
pohotovosti státu.

                              § 271

     Kdo po vyhlášení mobilizace, byť i z nedbalosti,
  a) neprodleně se nedostaví z  ciziny k nastoupení vojenské činné
     služby, nebo
  b) neuposlechne výzvy vydané podle ustanovení branného zákona ke
     vstupu do vojenské služby spojeneckého státu,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 

  

                              § 272

            Porušování osobních a věcných povinností

     (1) Kdo  nesplní,  byť  i  z  nedbalosti,  osobní nebo věcnou
povinnost pro obranu vlasti,
     kdo se úmyslně vyhýbá plnění takové povinnosti, nebo
     kdo  plnění   takové  povinnosti  jinou   osobou,  byť  i   z
nedbalosti, maří nebo ztěžuje,
bude  potrestán odnětím  svobody na  šest měsíců  až tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až osm  let bude  pachatel
potrestán,  ohrozí-li činem  uvedeným v  odstavci 1 značnou  měrou
zájmy obrany vlasti. 

  
                      Nadpis až od 1.7.1990


  
                         až od 1.7.1990

                             § 272a

                            neplatil


                             § 272b

                         až od 1.7.1990

  
                         až od 1.7.1990

                             § 272c

                         až od 1.7.1990

                             § 272d

                         až od 1.7.1990


                         HLAVA DVANÁCTÁ
                      Trestné činy vojenské

  
                      Nadpis až od 1.7.1990

                     Neuposlechnutí rozkazu

                              § 273

     (1) Kdo  odepře provést  nebo úmyslně  neprovede rozkaz, bude
potrestán odnětím svobody až na tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až sedm  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se skupinou vojáků,
  b) spáchá-li takový čin za okolností, že by tím mohl zmařit nebo
     podstatně ztížit splnění důležitého služebního úkolu,
  c) způsobí-li  takovým činem  těžkou újmu  na zdraví  nebo smrt,
     nebo
  d) způsobí-li takovým  činem ohrožení bojové  pohotovosti útvaru
     nebo jiný zvlášť závažný následek.

     (3) Odnětím svobody na pět až  patnáct let nebo trestem smrti
bude  pachatel potrestán,  spáchá-li čin  uvedený v  odstavci 1 za
branné pohotovosti státu nebo za bojové situace.


                              § 274

     (1) Kdo z nedbalosti neprovede rozkaz za okolností, že by tím
mohl zmařit  nebo podstatně ztížit splnění  služebního úkolu, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,
  a) jestliže  činem uvedeným  v odstavci 1  zmaří nebo  podstatně
     ztíží  splnění důležitého služebního úkolu,
  b) způsobí-li  takovým činem  těžkou újmu  na zdraví  nebo smrt,
     nebo
  c) způsobí-li takovým  činem ohrožení bojové  pohotovosti útvaru
     nebo jiný zvlášť závažný následek.

     (3) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán,   spáchá-li  čin   uvedený  v   odstavci 1  za   branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.

  

                              § 275

      Zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti

     (1) Kdo klade  odpor vojáku, který  plní vojenské povinnosti,
nebo  jej donutí  k  porušení  vojenské povinnosti, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  dvě léta  až sedm  let bude pachatel
potrestán
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se skupinou osob,
  b) spáchá-li takový čin se zbraní,
  c) způsobí-li  takovým činem  těžkou  újmu  na zdraví  nebo jiný
     zvlášť závažný následek, nebo
  d) spáchá-li takový čin za bojové situace.

     (3) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán,

  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
  b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo c) za branné
     pohotovosti státu nebo za bojové situace.

                       Urážka mezi vojáky

                              § 276

     Kdo urazí
  a) nadřízeného nebo vyššího,
  b) podřízeného nebo nižšího, nebo
  c) vojáka  stejné hodnosti,  a to  v době,  kdy sám nebo uražený
     vykonává službu,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 277

     (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
  a) nadřízeného nebo vyššího, nebo
  b) podřízeného nebo nižšího,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  pět let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li  čin  uvedený  v  odstavci 1  v  době, kdy sám nebo
     uražený vykonává službu,
  b) spáchá-li takový čin proti vojenské stráži,
  c) spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
     nebo
  d) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví. 

                              § 278

     (1) Kdo násilím  nebo pohrůžkou bezprostředního  násilí urazí
vojáka stejné hodnosti,a to v  době, kdy sám nebo uražený vykonává
službu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proti vojenské stráži,
  b) spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
     nebo
  c) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví. 

  

                              § 279

                     Násilí vůči nadřízenému

     (1) Kdo užije násilí vůči nadřízenému
  a) v úmyslu působit na výkon jeho vojenských povinností, nebo
  b) pro výkon jeho vojenských povinností,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

     (2) Odnětím  svobody na  tři léta  až deset let bude pachatel
potrestán,
  a) pokusí-li se činem uvedeným v odstavci 1 způsobit těžkou újmu
     na zdraví, nebo
  b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
  a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
  b) spáchá-li  takový čin  za  branné  pohotovosti státu  nebo za
     bojové situace.

  
                         až od 1.7.1990

                             § 279a

                         až od 1.7.1990



                             § 279b

                         až od 1.7.1990




  
                      Nadpis až od 1.7.1990

  
                   Vyhýbání se výkonu vojenské
                             služby

                              § 280

     (1) Kdo se  v úmyslu vyhnout  se vojenské službě  nebo plnění
vojenských povinností  poškodí na zdraví,  předstírá nemoc, padělá
listinu, opije se nebo použije jiného úskoku, nebo
     kdo odpírá konat vojenskou službu,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

     (2) Odnětím svobody na pět až  patnáct let nebo trestem smrti
bude  pachatel potrestán,  spáchá-li čin  uvedený v  odstavci 1 za
branné pohotovosti státu nebo za bojové situace.


                              § 281

     Kdo  se  za  bojové  situace učiní z  nedbalosti nezpůsobilým
vykonávat službu tím, že se  opije, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let.


  

                              § 282

                            Zběhnutí

     (1) Kdo  se svémocně  vzdaluje v  úmyslu vyhnout  se vojenské
službě, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

     (2) Odnětím svobody na pět až  patnáct let nebo trestem smrti
bude  pachatel potrestán,  spáchá-li čin  uvedený v  odstavci 1 za
branné pohotovosti státu.


                              § 283

  
                       Zběhnutí do ciziny

     (1) Kdo se  svémocně vzdaluje do  ciziny v úmyslu  vyhnout se
vojenské službě,  bude potrestán odnětím  svobody na jeden  rok až
sedm let nebo propadnutím majetku.

     (2) Odnětím  svobody na  pět  až  deset let  nebo propadnutím
majetku bude pachatel potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják z povolání,
  b) jestliže takový čin zorganizuje, nebo
  c) spáchá-li   takový  čin,   ačkoli  mu   bylo  zvlášť  uloženo
     uchovávání státního tajemství.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti, popřípadě vedle těchto  trestů též propadnutím majetku bude
pachatel potrestán,
  a) zmocní-li  se  za  účelem  spáchání  nebo  při  páchání  činu
     uvedeného v  odstavci 1 vzdušného  dopravního prostředku nebo
     prostředku   bojové  techniky   anebo  užije-li   neoprávněně
     takového prostředku, který mu byl svěřen, nebo
  b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

                              § 284

                       Svémocné odloučení

     (1) Kdo  se svémocně  vzdaluje po  dobu delší  než 24 hodiny,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Kdo se svémocně vzdaluje soustavně nebo po dobu delší než
šest dnů, nebo
     kdo  se svémocně  vzdaluje po dobu  delší než  dva dny v době
plnění zvlášť důležitých úkolů nebo zvlášť důležitých cvičení,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (3) Kdo se  svémocně vzdaluje po dobu  delší než čtrnáct dnů,
nebo
     kdo se  svémocně vzdaluje po dobu  delší než šest dnů  v době
plnění zvlášť důležitých úkolů nebo zvlášť důležitých cvičení,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let. 

  
                      Nadpis až od 1.7.1990


                              § 285

              Porušování povinností strážní služby

     (1) Kdo ve strážní  nebo jiné obdobné službě poruší,  byť i z
nedbalosti,  předpisy  nebo  pravidla  této  služby  nebo zvláštní
nařízení podle nich vydaná, bude  potrestán odnětím svobody  až na
jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu strážní služby,
     která má zvlášť důležitý státní nebo vojenský význam,
  b) spáchá-li takový čin zvlášť hrubým porušením své povinnosti,
  c) způsobí-li takovým činem škodlivý následek, k jehož odvrácení
     výkon strážní nebo jiné obdobné služby měl směřovat, nebo
  d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, jestliže  úmyslně spáchá čin
uvedený  v  odstavci 1  za  bojové  situace  a  je  zde  některá z
okolností uvedených v odstavci 2 písm. a) a c). 

                              § 286

              Porušování povinností dozorčí služby

     (1) Kdo  v dozorčí  nebo jiné  službě závažným  způsobem, byť
i z nedbalosti,  poruší předpisy nebo  pravidla této služby,  bude
potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  až na dvě léta  bude pachatel potrestán,
způsobí-li  činem uvedeným  v odstavci 1  zvlášť závažný následek,
jemuž byl povinen zabránit.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za bojové situace. 

                              § 287

             Porušování povinností služby při obraně
                       vzdušného prostoru

     (1) Kdo  poruší,  byť  i  z  nedbalosti,  pravidla  služby na
radiotechnických hláskách,  v hotovostních jednotkách  nebo jiných
zařízeních  určených k  zajištění bezpečnosti  vzdušného prostoru,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím svobody  na tři léta  až deset let  bude pachatel
potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v  odstavci 1 zvlášť závažný
následek.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  patnáct let  nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, jestliže čin uvedený v odstavci 1
spáchá za  branné pohotovosti státu  a způsobí jím  zvlášť závažný
následek.

  
                      Nadpis až od 1.7.1990

                              § 288

  
        Ohrožování politického a morálního stavu jednotky


     (1) Kdo  popuzuje  vojáky  proti  vojenské  službě nebo proti
nadřízenému,
     kdo šíří malomyslnost, nebo
     kdo jinak soustavně rozvrací kázeň,
bude  potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  pět až  patnáct let  nebo trestem
smrti   bude  pachatel   potrestán,  spáchá-li   čin  uvedený  v
odstavci 1 za bojové situace.


                             § 288a

  
                         až od 1.7.1990



                              § 289

                    Zbabělost před nepřítelem

     Kdo  se za  bojové situace  ze zbabělosti  nebo malomyslnosti
vzdá do zajetí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct
let nebo trestem smrti.

                              § 290

                    Nesplnění bojového úkolu

     (1) Kdo  se  bez  dovolení  vzdálí  za  bojové  situace, bude
potrestán  odnětím  svobody  na  tři  léta  až  patnáct  let  nebo
trestem smrti.

     (2) Kdo se za bojové  situace vyhýbá povinnosti splnit bojový
úkol nebo odepře použít zbraně,  bude potrestán odnětím svobody na
deset až patnáct let nebo trestem smrti.

                              § 291

                  Opuštění bojových prostředků

     (1) Kdo   za  bojové   situace  odhodí,   opustí  nebo  učiní
neupotřebitelnou zbraň nebo jiný  válečný materiál, bude potrestán
odnětím svobody na dvě léta až sedm let.

     (2) Odnětím  svobody na  pět až  patnáct let  nebo trestem
smrti  bude  pachatel  potrestán,  způsobí-li  činem  uvedeným v
odstavci 1 zvlášť závažný následek. 

                              § 292

              Vydání bojových prostředků nepříteli

     Velitel,  který,  aniž  to  bylo  vyvoláno  bojovou  situací,
nepříteli vydá, byť i z nedbalosti, vojenské síly  nebo ponechá mu
opevnění,  bojovou  techniku  nebo  jiné  bojové  prostředky, bude
potrestán,  nejednal-li  v  úmyslu  podporovat  nepřítele, odnětím
svobody na tři léta až patnáct let nebo trestem smrti.

                              § 293

                      Ublížení parlamentáři

     Kdo urazí parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo
     kdo takovou osobu neprávem zadrží,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

  
                       Společná ustanovení


                              § 294

  
                       nadpis od 1.1.1992

     (1) Odůvodňují-li to okolnosti  případu, lze kázeňsky vyřídit
trestné činy nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 270,
neuposlechnutí  rozkazu podle  § 273  odst.  1  a §  274 odst.  1,
zprotivení a  donucení k porušení vojenské  povinnosti podle § 275
odst. 1,  urážky mezi vojáky  podle § 276,  § 277 odst.  1 a § 278
odst. 1, vyhýbání se výkonu vojenské služby podle § 280 odst. 1, §
281,  svémocného odloučení  podle §  284 odst.  1 a  2, porušování
povinností  strážní  služby  podle   §  285  odst.  1,  porušování
povinností  dozorčí  služby  podle   §  286  odst.  1,  porušování
povinností služby při obraně vzdušného  prostoru podle § 287 odst.
1 a ohrožování politického a morálního  stavu jednotky podle § 288
odst. 1.

     (2) Jestliže stupeň  nebezpečnosti jiného trestného  činu pro
společnost, než  které jsou uvedeny  v odstavci 1,  je malý a  lze
důvodně  očekávat,  že   prostředky  kázeňského  vyřízení  postačí
k dosažení  účelu   sledovaného  tímto  zákonem,   lze  potrestání
pachatele přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku.


                              § 295

  
                       nadpis od 1.1.1992


 Svémocně se vzdaluje, kdo
  a) se  vzdálil  bez  dovolení  od  svého  útvaru  nebo  z  místa
     služebního přidělení,
  b) se  nepřihlásil  u  svého  útvaru  nebo  v  místě  služebního
     přidělení,  ač  tam  byl  odeslán  nebo ač uplynula doba jeho
     odůvodněné nepřítomnosti, zejména  při ustanovení, přeložení,
     služební cestě nebo dovolené,
  c) byl odloučen za bojových akcí od svého útvaru a nepřipojil se
     po zániku  příčiny odloučení k  svému nebo jinému  vojenskému
     útvaru, nebo
  d) se nepřihlásil u některého  vojenského útvaru po návratu nebo
     po osvobození z nepřátelského zajetí. 


                           ČÁST TŘETÍ
                Přechodná a závěrečná ustanovení

                              § 296

     (1) Trest pravomocně uložený před účinností  tohoto zákona za
čin, který  není trestným činem podle  tohoto zákona, se nevykoná;
ustanovení tohoto  zákona o souhrnném trestu  se v takovém případě
neužije.

     (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na činy trestné podle
dekretu   prezidenta   republiky   č. 16/1945 Sb.,   o  potrestání
nacistických zločinců,  zrádců a jejich  pomahačů a o  mimořádných
lidových  soudech,   a  podle  nařízení   Slovenské  národní  rady
č. 33/1945 Sb. SNR, o  potrestání fašistických zločinců, okupantů,
zrádců  a kolaborantů  a o  zřízení lidového  soudnictví, ve znění
předpisů je měnících a doplňujících. 

                              § 297

     (1) Jestliže ke dni účinnosti  tohoto zákona nevykonaný trest
odnětí svobody nebo jeho  zbytek, popřípadě součet takových trestů
postupně uložených  nebo jejich zbytek činí  více než patnáct let,
soud tento trest, popřípadě postupně uložené tresty zkrátí poměrně
tak, aby nevykonaný trest odnětí svobody nebo jeho zbytek činil ke
dni účinnosti tohoto zákona patnáct let.

     (2) Jestliže ke  dni účinnosti tohoto  zákona činí nevykonaný
trest zákazu  činnosti nebo jeho  zbytek více než  pět let, zkrátí
soud tento trest nebo jeho zbytek tak, aby ke dni účinnosti tohoto
zákona činil pět let.

     (3) Byl-li  před  účinností  tohoto  zákona pravomocně uložen
trest
  a) ztráty čestných práv občanských nebo jiný obdobný trest podle
     zákona dříve  účinného, končí ztráta práva  volebního a práva
     zastávat funkci soudce a soudce  z lidu dnem účinnosti tohoto
     zákona,
  b) vyloučení z vojska, považuje se za neuložený,
  c) peněžitý, nevykoná se  v případě  jeho nedobytnosti  náhradní
     trest odnětí svobody nebo jeho zbytek,
  d) zákazu  pobytu,  po  účinnosti  tohoto  zákona  se  nevykoná,
     popřípadě jeho výkon dnem účinnosti tohoto zákona končí,
  e) uveřejnění rozsudku, po účinnosti tohoto zákona se nevykoná. 

                              § 298

     Ustanovení tohoto zákona o podmíněném propuštění a podmíněném
upuštění  od  výkonu  zbytku   trestu  zákazu  činnosti  se  užije
s výjimkou  ustanovení § 62  i  na  tresty uložené  před účinností
tohoto zákona. 

                              § 299

     Horní  hranice druhé  sazby trestu  odnětí svobody  stanovené
v § 1 odst. 2 zákona č. 165/1950 Sb.,  na ochranu míru, se snižuje
na patnáct let. 

                              § 300

     Zrušují se:
  1. trestní zákon č. 86/1950 Sb.,
  2. zákon č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon
     č. 86/1950 Sb.,
  3. ustanovení § 4 až 6 zákona  č.68/1957 Sb., o umělém přerušení
     těhotenství. 

                              § 301

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962. 



Předchozí zněníNásledující zněníZdrojeHledáníArchivOdboj na Jičínsku