140/1961 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 1961
Trestní zákon
Změna: 120/1962 Sb.
Změna: 53/1963 Sb.
Změna: 56/1965 Sb.
Změna: 81/1966 Sb.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Obecná část
HLAVA PRVNÍ
Účel zákona
§ 1
Účelem trestního zákona je chránit společenské a státní
zřízení Československé socialistické republiky, socialistické
vlastnictví, práva a oprávněné zájmy občanů a vychovávat k řádnému
plnění občanských povinností a k zachovávání pravidel
socialistického soužití.
§ 2
Prostředky k dosažení účelu trestního zákona jsou pohrůžka
tresty, ukládání a výkon trestů a ochranná opatření.
HLAVA DRUHÁ
Základy trestní odpovědnosti
§ 3
Trestný čin
(1) Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož
znaky jsou uvedeny v tomto zákoně.
(2) Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je
nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky
trestného činu.
(3) K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění,
nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění
z nedbalosti.
(4) Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován
zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen,
způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých
byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho
pohnutkou.
Zavinění
§ 4
Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit
zájem chráněný tímto zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení
způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
§ 5
Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo
ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených
důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí,
nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení
způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním
poměrům vědět měl a mohl.
§ 6
K okolnosti přitěžující nebo k okolnosti, která podmiňuje
použití vyšší trestní sazby, se přihlédne,
a) jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z
nedbalosti, vyjímaje případy, že tento zákon vyžaduje i zde
zavinění úmyslné,
b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel
nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním
poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy tento zákon
vyžaduje, aby o ní pachatel věděl.
§ 7
Příprava k trestnému činu
(1) Jednání pro společnost nebezpečné, které záleží
v organizování trestného činu, v opatřování nebo přizpůsobování
prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení,
v návodu nebo pomoci k trestnému činu anebo v jiném úmyslném
vytváření podmínek pro jeho spáchání, je přípravou k trestnému
činu, jestliže nedošlo k pokusu ani dokonání trestného činu.
(2) Příprava k trestnému činu je trestná podle trestní sazby
stanovené na trestný čin, k němuž směřovala, jestliže tento zákon
ve zvláštní části nestanoví něco jiného.
(3) Trestnost přípravy k trestnému činu zaniká, jestliže
pachatel dobrovolně
a) upustil od dalšího jednání směřujícího k spáchání
trestného činu a odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu
chráněnému tímto zákonem z podniknuté přípravy, nebo
b) učinil o přípravě k trestnému činu oznámení v době, kdy
nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z
podniknuté přípravy, mohlo být ještě odstraněno. Oznámení je
nutno učinit prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu; voják
může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.
(4) Ustanovením odstavce 3 však není dotčena trestnost
pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který již tímto svým
jednáním spáchal.
§ 8
Pokus trestného činu
(1) Jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně
směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil
v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže
k dokonání trestného činu nedošlo.
(2) Pokus trestného činu je trestný podle trestní sazby
stanovené na dokonaný trestný čin.
(3) Trestnost pokusu trestného činu zaniká, jestliže pachatel
dobrovolně
a) upustil od dalšího jednání potřebného k dokonání trestného
činu a odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému
tímto zákonem z podniknutého pokusu, nebo
b) učinil o pokusu trestného činu oznámení v době, kdy
nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z
podniknutého pokusu, mohlo být ještě odstraněno. Oznámení je
nutno učinit prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu; voják
může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.
(4) Ustanovením odstavce 3 však není dotčena trestnost
pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který již tímto svým
jednáním spáchal.
Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu
§ 9
(1) Pachatelem trestného činu je, kdo trestný čin spáchal
sám.
(2) Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním dvou nebo
více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala
sama (spolupachatelé).
§ 10
(1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu
je, kdo úmyslně
a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce),
c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu, zejména
opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou,
utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu
(pomocník).
(2) Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije
ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže
tento zákon nestanoví něco jiného.
§ 11
Věk
Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku,
není trestně odpovědný.
§ 12
Nepříčetnost
(1) Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl
rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své
jednání, není za tento čin trestně odpovědný.
(2) Ustanovení odstavce 1 se neužije, přivede-li se pachatel
do stavu nepříčetnosti, byť i z nedbalosti, požitím alkoholického
nápoje nebo omamného prostředku.
§ 13
Nutná obrana
Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo
trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným
činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zřejmě nepřiměřená
povaze a nebezpečnosti útoku.
§ 14
Krajní nouze
Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo
hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde
o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných
okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně
závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
§ 15
Oprávněné použití zbraně
Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích zmocnění
příslušných zákonných předpisů.
HLAVA TŘETÍ
Působnost trestních zákonů
§ 16
(1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době,
kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen
tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
(2) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který
dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu
rozhoduje.
(3) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona
účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.
§ 17
(1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost činu,
který byl spáchán na území republiky.
(2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území republiky,
a) dopustil-li se tu pachatel jednání, i když porušení nebo
ohrožení zájmu chráněného tímto zákonem nastalo nebo mělo
nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo
b) porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chráněný tímto
zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat,
i když se jednání dopustil v cizině.
§ 18
Podle československého zákona se posuzuje i trestnost činu,
který v cizině spáchal československý občan nebo obyvatel
republiky bez státní příslušnosti.
§ 19
Podle československého zákona se posuzuje trestnost
rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 94), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), podvracení republiky (§ 98),
vyzvědačství (§ 105), padělání a pozměňování peněz (§ 140),
udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 141), výroby a držení
padělatelského náčiní (§ 142), útoku na státní orgán a orgán
společenské organizace podle § 153, útoku na veřejného činitele
podle § 155, genocidia (§ 259), používání zakázaného bojového
prostředku (§ 262), válečné krutosti (§ 263), plenění v prostoru
válečných operací (§ 264) a zneužívání označení Červeného kříže
(265) i tehdy, spáchal-li takový trestný čin v cizině ke škodě
zájmů republiky cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti, která
není obyvatelem republiky.
§ 20
(1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost činu
spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez
státní příslušnosti, která není obyvatelem republiky, též tehdy,
a) je-li čin trestný i podle zákona účinného na území, kde byl
spáchán, a
b) jestliže pachatel byl dopaden na území republiky a nebyl
vydán k trestnímu stíhání cizímu státu.
(2) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký
stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.
§ 20a
až od 1.7.1990
§ 21
(1) Československý občan nemůže být vydán cizímu státu
k trestnímu stíhání ani k výkonu trestu.
(2) Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území
republiky.
§ 22
(1) Jestliže pro týž skutek byl pachatel v cizině ve vazbě
anebo potrestán orgánem cizího státu, započítá se mu doba strávená
ve vazbě nebo vykonaný trest do trestu uloženého československým
soudem, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání
možné. Obdobně postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný
nebo souhrnný (§ 35).
(2) Není-li započítání vazby nebo trestu v cizině uloženého
(odstavec 1) možné, a to zejména proto, že v cizině byl vykonán
zcela nebo zčásti trest takového druhu, jaký tento zákon nezná,
přihlédne soud k této skutečnosti při stanovení druhu trestu,
popřípadě jeho výměry.
HLAVA ČTVRTÁ
Tresty
ODDÍL PRVNÍ
Společná ustanovení o trestech
§ 23
Účel trestu
(1) Účelem trestu je chránit společnost před pachateli
trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné
činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život pracujícího
člověka, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.
(2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.
Upuštění od potrestání a vyřízení
věci místním lidovým soudem
§ 24
(1) Od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin menší
nebezpečnosti pro společnost, jeho spáchání lituje a projevuje
účinnou snahu po nápravě, lze upustit,
a) jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu
životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci
před soudem postačí k jeho nápravě, nebo
b) jestliže soud přijme záruku nabídnutou společenskou
organizací za nápravu pachatele a má za to, že vzhledem
k výchovné síle kolektivu, povaze spáchaného činu a osobě
pachatele se uložení trestu nejeví nutným.
(2) Upustil-li soud od potrestání, hledí se na pachatele,
jako by nebyl odsouzen.
§ 25
Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel
spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti a soud má za to,
že ochranné léčení (§ 72), které zároveň ukládá, zajistí nápravu
pachatele a ochranu společnosti lépe než trest. Tohoto ustanovení
se však nepoužije, jestliže si pachatel stav zmenšené příčetnosti
přivodil, byť i z nedbalosti, požitím alkoholického nápoje nebo
omamného prostředku.
§ 26
bez nadpisu
Jestliže pachatel spáchal trestný čin menší nebezpečnosti pro
společnost, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po
nápravě, lze věc projednat před místním lidovým soudem, pokud
vzhledem k povaze spáchaného trestného činu, k osobě pachatele
a k výchovné síle kolektivu, zejména byla-li přijata záruka
nabídnutá společenskou organizací za nápravu pachatele, lze
důvodně očekávat, že vyřízení věci místním lidovým soudem
k nápravě pachatele postačí.
Druhy trestů
§ 27
Za spáchané trestné činy může soud uložit pouze tyto tresty
a) odnětí svobody,
b) nápravné opatření,
c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání,
d) ztrátu vojenské hodnosti
e) zákaz činnosti,
f) propadnutí majetku,
g) peněžitý trest,
h) propadnutí věci,
ch) vyhoštění.
§ 28
(1) Stanoví-li tento zákon ve zvláštní části na některý
trestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest
samostatně nebo i více jich vedle sebe. Vedle trestu, který
stanoví tento zákon ve zvláštní části na některý trestný čin, lze
uložit i jiné tresty uvedené v § 27. Vyhoštění lze uložit
samostatně, i když tento zákon ve zvláštní části takový trest
nestanoví.
(2) Nelze však uložit
a) nápravné opatření vedle odnětí svobody nebo peněžitého trestu,
b) peněžitý trest vedle propadnutí majetku.
§ 29
Výjimečný trest - trest smrti
(1) Trest smrti může soud uložit jen za trestný čin, u něhož
to tento zákon ve zvláštní části dovoluje, a to pouze za podmínky,
že stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je
vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k
zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko
napravitelnému následku mimořádně vysoký a
a) uložení trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti, nebo
b) není naděje, že by na pachatele bylo možno trestem
výchovně působit.
(2) Vojákovi, který takový trestný čin spáchal za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace, může soud uložit trest
smrti také za podmínky, že takovým trestným činem byly zmařeny
nebo podstatně ohroženy bojové akce nebo zvýšenou měrou ohrožena
kázeň nebo pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojeném sboru.
(3) Trest smrti nelze uložit těhotné ženě ani osobě, která v
době, kdy spáchala trestný čin, nepřekročila osmnáctý rok svého
věku.
§ 30
(1) V uloženém trestu smrti je zahrnuta ztráta čestných titulů
a vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti.
(2) Vedle trestu smrti lze uložit pouze trest propadnutí
majetku.
(3) Trest smrti se vykoná oběšením, za branné pohotovosti státu
může být vykonán zastřelením.
ODDÍL DRUHÝ
Obecné zásady pro ukládání trestů
Výměra trestu
§ 31
(1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud
k stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost (§ 3
odst. 4), k možnosti nápravy a poměrům pachatele. Přijme-li soud
záruku nabídnutou společenskou organizací za nápravu pachatele,
vezme v úvahu také výchovnou sílu kolektivu a uloží trest se
zřetelem k této okolnosti.
§ 32
(1) Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené
příčetnosti, který si, a to ani z nedbalosti, nepřivodil požitím
alkoholického nápoje nebo omamného prostředku, přihlédne soud
k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry.
(2) Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu
takového pachatele bylo možno za současného uložení ochranného
léčení (§ 72) dosáhnout účelu trestu i trestem kratšího trvání,
sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, nejsa
vázán omezením uvedeným v § 40 odst. 3, a uloží zároveň ochranné
léčení.
§ 33
Při výměře trestu se jako k polehčující okolnosti přihlédne
zejména k tomu, že pachatel
a) spáchal trestný čin v silném rozrušení,
b) spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých,
c) spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti,
d) spáchal trestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku,
e) spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo
rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil,
f) spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž
byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze,
g) vedl před spácháním trestného činu řádný život pracujícího
člověka,
h) přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činu
nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu,
ch) trestného činu upřímně litoval,
i) svůj trestný čin sám oznámil úřadům, nebo
j) při objasňování své trestné činnosti napomáhal příslušným
orgánům.
§ 34
Při výměře trestu se jako k přitěžující okolnosti přihlédne
zejména k tomu, že pachatel
a) spáchal trestný čin z nepřátelství k socialistickému
společenskému a státnímu zřízení republiky nebo z jiné
zvlášť zavržitelné pohnutky,
b) spáchal trestný čin surovým způsobem, zákeřně, se zvláštní
lstí nebo jiným obdobným způsobem,
c) spáchal trestný čin využívaje něčí bezbrannosti, závislosti
nebo podřízenosti,
d) spáchal trestný čin za živelní pohromy nebo jiné události
vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek,
e) trestným činem porušil zvláštní povinnost,
f) trestným činem způsobil vyšší škodu,
g) spáchal trestný čin jako organizátor, jako člen organizované
skupiny nebo člen spolčení,
h) svedl k trestnému činu jiného, zejména mladistvého,
ch) trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu,
i) spáchal více trestných činů, nebo
j) byl již pro trestný čin odsouzen; soud je oprávněn podle
povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za
přitěžující.
Ukládání trestu za více trestných činů
§ 35
(1) Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných
činů, uloží mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, které
se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; vedle
trestu přípustného podle takového zákonného ustanovení lze v rámci
úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení
by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li
dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní
hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li tento zákon na
některý z takových trestných činů pouze trest odnětí svobody,
nemůže být úhrnným trestem jiný z trestů uvedených v § 27 jako
trest samostatný.
(2) Soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených
v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který
spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující
rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného
trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem
dřívějším. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený
rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit
trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské
hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový
trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
(3) Ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže
dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí,
jako by nebyl odsouzen.
§ 36
(1) Jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který
spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem
vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu
s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem
přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh
trestu.
(2) Postupně uložené dosud nevykonané tresty odnětí svobody
se považují pro účel výkonu trestu a pro zahlazení odsouzení za
trest jediný.
§ 37
Soud upustí od uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2
nebo od uložení dalšího trestu podle § 36, má-li za to, že trest
uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný.
§ 38
Započítání vazby a trestu
(1) Jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě
a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, započítá se mu doba
strávená ve vazbě do uloženého trestu, popřípadě do trestu
úhrnného nebo souhrnného, pokud je vzhledem k druhu uloženého
trestu započítání možné.
(2) Jestliže byl pachatel soudem nebo jiným orgánem potrestán
a došlo k jeho novému odsouzení pro týž skutek, započítá se mu
vykonaný trest do uloženého trestu, pokud je vzhledem k druhu
uloženého trestu započítání možné. Obdobně postupuje soud,
uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný.
(3) Při započítání vazby nebo trestu odnětí svobody do trestu
nápravného opatření a při započítání trestu nápravného opatření do
trestu odnětí svobody se počítají jeden den vazby nebo jeden den
trestu odnětí svobody za dva dny nápravného opatření.
(4) Není-li započítání vazby nebo trestu (odstavce 1 až 3)
možné, přihlédne soud k této skutečnosti při stanovení druhu
trestu, popřípadě jeho výměry.
ODDÍL TŘETÍ
Ukládání a výkon jednotlivých trestů
Odnětí svobody
§ 39
nadpis vypuštěn
(1) Trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na patnáct let.
(2) Trest odnětí svobody se vykonává v nápravně výchovných
ústavech. Trest odnětí svobody nepřevyšující dvě léta, uložený
vojáku v základní vojenské službě, se může vykonat též ve
vojenských nápravných útvarech. Ve výkonu trestu je odsouzený
soustavně vychováván k tomu, aby vedl řádný život pracujícího
člověka.
(3) Byl-li trest odnětí svobody vykonán ve vojenském
nápravném útvaru, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
§ 39a
(1) Trest odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech se
vykonává diferencovaně ve třech nápravně výchovných skupinách.
Způsob výkonu trestu v jednotlivých nápravně výchovných skupinách
upravuje zvláštní zákon.
(2) Soud zařadí pachatele zpravidla
a) do první nápravně výchovné skupiny, nebyl-li v posledních
deseti letech před spácháním trestného činu ve výkonu trestu
odnětí svobody, který mu byl uložen za úmyslný trestný čin,
b) do druhé nápravně výchovné skupiny, byl-li v posledních
deseti letech před spácháním trestného činu ve výkonu trestu
odnětí svobody, který mu byl uložen za úmyslný trestný čin;
k předchozímu odsouzení se nepřihlédne, pokud se na pachatele
hledí, jako by nebyl odsouzen,
c) do třetí nápravně výchovné skupiny, je-li mu ukládán trest
jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi (§ 41) anebo trest za
některý z trestných činů uvedených v § 62.
(3) Soud může zařadit pachatele do jiné nápravně výchovné
skupiny, než do které má být podle odstavce 2 zařazen, má-li se
zřetelem na závažnost trestného činu a na stupeň a povahu narušení
pachatele za to, že bude jeho náprava a převýchova v jiné skupině
lépe zaručena; do třetí nápravně výchovné skupiny zařadí však vždy
pachatele, jemuž byl trest smrti milostí zmírněn na trest odnětí
svobody.
(4) Zařazuje-li soud do třetí nápravně výchovné skupiny
pachatele, který je zvlášť silně narušen nebo jemuž byl trest
smrti milostí zmírněn na trest odnětí svobody, může rozhodnout, že
má být zároveň umístěn do zostřené izolace, a to na dobu nejméně
šesti měsíců, nejdéle však na dva roky.
(5) Odsuzuje-li vojenský soud vojáka v základní službě k
trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu dvě léta, může rozhodnout,
že se trest vykoná ve vojenském nápravném útvaru, má-li za to, že
tento způsob výkonu trestu k jeho nápravě postačí.
§ 39b
až od 1.9.1995
§ 40
Mimořádné snížení trestu odnětí svobody
(1) Má-li soud vzhledem k výjimečným okolnostem případu nebo
vzhledem k mimořádným poměrům pachatele za to, že by použití
trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro
pachatele nepřiměřeně přísné a že lze účelu trestu dosáhnout
i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod
dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené.
(2) Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici
trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele za přípravu
k trestnému činu a má vzhledem k povaze a závažnosti přípravy za
to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem
stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze účelu
trestu dosáhnout i trestem kratšího trvání.
(3) Při snížení trestu odnětí svobody podle odstavce 1 nebo 2
nelze uložit trest
a) pod pět let, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí
svobody alespoň dvanáct let,
b) pod tři léta, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí
svobody alespoň osm let,
c) pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí
svobody alespoň pět let.
Ukládání trestu odnětí svobody
zvlášť nebezpečnému recidivistovi
§ 41
Pachatel, který
a) znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný trestný čin, ač již byl
pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin
potrestán, nebo
b) soustavně páchá úmyslné trestné činy téže povahy, ač již byl
pro takové trestné činy vícekrát potrestán,
považuje se za zvlášť nebezpečného recidivistu, jestliže
uvedené okolnosti pro svou závažnost, zejména vzhledem
k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení,
podstatně zvyšují stupeň nebezpečnosti trestného činu pro
společnost.
§ 42
(1) Horní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené
v tomto zákoně se u zvlášť nebezpečného recidivisty zvyšuje
o jednu třetinu. Zvlášť nebezpečnému recidivistovi soud uloží
trest v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí
svobody.
(2) Horní hranice trestní sazby nesmí ani po zvýšení podle
odstavce 1 převyšovat patnáct let.
Nápravné opatření
§ 43
(1) Trest nápravného opatření může soud uložit pouze v
případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu
dovoluje a jestliže vzhledem k osobě pachatele a možnosti jeho
nápravy uložení trestu odnětí svobody k dosažení účelu trestu
není třeba.
(2) Nápravné opatření nelze uložit, je-li pachatel trvale
práce neschopný, nebo jsou-li tu jiné okolnosti, které brání
výkonu tohoto trestu.
§ 44
(1) Trest nápravného opatření může soud uložit v trvání od
dvou měsíců do jednoho roku.
(2) Nápravné opatření se vykonává na svobodě. Odsouzený je
povinen po dobu trestu vykonávat práci za podmínek stanovených
soudem podle odstavce 3 a 4.
(3) Z odměny za práci náležející odsouzenému připadá 10 až 25
% státu , výši srážek určí soud.
(4) Z důležitých důvodů může soud nařídit na dobu výkonu
trestu i změnu zaměstnání pachatele v tom směru, aby vykonával
práci méně odpovědnou, nebo na jiném pracovišti, v tom případě
soud zároveň stanoví zásady pro určení druhu, způsobu a místa jeho
zaměstnání. Soud může uložit pachateli na dobu trestu i jiná
přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život
pracujícího člověka.
bez nadpisu
§ 45
(1) Do doby výkonu nápravného opatření se nezapočítává doba,
po kterou odsouzený z jakéhokoli důvodu nepracoval.
(2) Jestliže odsouzený v době po odsouzení až do skončení
výkonu nápravného opatření nevedl řádný život pracujícího člověka
nebo nevyhověl uloženým podmínkám, přemění soud trest nápravného
opatření nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne
zároveň o způsobu výkonu trestu, přitom dva dny nevykonaného
nápravného opatření se počítají za jeden den odnětí svobody.
(3) Byl-li trest nápravného opatření vykonán, hledí se na
pachatele, jako by nebyl odsouzen.
§ 45a
až od 1.1.1996
§ 46
Ztráta čestných titulů a vyznamenání
(1) Soud může uložit trest ztráty čestných titulů a
vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný
z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení
republiky nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.
(2) Ztráta čestných titulů a vyznamenání záleží v tom, že
odsouzený ztrácí československá vyznamenání, čestná uznání,
vědecké a umělecké hodnosti a jiné čestné tituly, jakož i právo
nosit cizozemská vyznamenání a užívat cizozemských čestných
titulů.
Ztráta vojenské hodnosti
§ 47
(1) Soud může uložit trest ztráty vojenské hodnosti,
odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť
zavržitelné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně
na dvě léta.
(2) Vojenský soud může uložit tento trest též vedle kratšího
nepodmíněného trestu odnětí svobody, jestliže to vzhledem k povaze
spáchaného trestného činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených
silách nebo v ozbrojeném sboru.
§ 48
Ztráta vojenské hodnosti záleží v tom, že se odsouzenému
snižuje hodnost ve vojsku na hodnost vojína a odnímá se mu jeho
hodnost v ozbrojeném sboru, jehož příslušníci podléhají pravomoci
vojenských soudů.
Zákaz činnosti
§ 49
(1) Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až
pět let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti
s touto činností.
(2) Trest zákazu činnosti jako trest samostatný může soud
uložit pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení
tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného
trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu
k dosažení účelu trestu není třeba.
(3) Je-li trest zákazu činnosti uložen vedle nepodmíněného
trestu odnětí svobody, doba výkonu trestu odnětí svobody se do
doby výkonu zákazu činnosti nezapočítává.
§ 50
(1) Trest zákazu činnosti záleží v tom, že se odsouzenému po
dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání,
povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba
zvláštního povolení.
(2) Byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na
pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Propadnutí majetku
§ 51
(1) Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu
a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li
pachatele k trestu smrti anebo odsuzuje-li jej k nepodmíněnému
trestu odnětí svobody
a) za úmyslný trestný čin spáchaný z nepřátelství
k socialistickému společenskému a státnímu zřízení
republiky, nebo
b) za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se
snažil získat majetkový prospěch.
(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí
majetku pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení
tohoto trestu dovoluje: jako samostatný trest může být trest
propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného
trestného činu a k osobě pachatele uložení jiného trestu k
dosažení účelu trestu není třeba.
§ 52
(1) Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného
nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje
na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení
životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo
výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
(2) Výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství
majetkové.
(3) Vlastníkem propadlého majetku se stává stát.
Peněžitý trest
§ 53
(1) Peněžitý trest ve výměře od 500 Kčs do 50 000 Kčs může
soud uložit, jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal
nebo se snažil získat majetkový prospěch.
(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit peněžitý trest
pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto
trestu dovoluje: jako samostatný trest může být peněžitý trest
uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu
a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení
účelu trestu není třeba.
§ 54
(1) Při výměře peněžitého trestu přihlédne soud k osobním a
majetkovým poměrům pachatele; peněžitý trest neuloží, je-li
zřejmé, že by byl nedobytný.
(2) Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu.
(3) Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by
výkon tohoto trestu mohl být zmařen, náhradní trest odnětí svobody
až na jeden rok. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým
trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby.
Propadnutí věci
§ 55
(1) Soud může uložit trest propadnutí věci,
a) které bylo užito k spáchání trestného činu,
b) která byla k spáchání trestného činu určena,
c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za
něj, nebo
d) kterou pachatel nabyl za věc uvedenou pod písmenem c).
(2) Trest propadnutí věci může soud uložit, jen jde-li o věc
náležející pachateli
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
§ 56
Trest propadnutí věci může soud uložit jako trest samostatný
pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto
trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného
činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení
účelu trestu není třeba.
§ 57
Vyhoštění
Soud může uložit pachateli, který není československým
občanem, trest vyhoštění z území republiky jako trest samostatný
nebo vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo
majetku, anebo jiný obecný zájem.
§ 57a
až od 1.1.1970
ODDÍL ČTVRTÝ
Podmíněné odsouzení, podmíněné
propuštění a upuštění od výkonu
zbytku trestu zákazu činnosti
Podmíněné odsouzení
§ 58
(1) Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody
nepřevyšujícího dvě léta,
a) jestliže vzhledem k osobě pachatele, zejména s přihlédnutím
k jeho dosavadnímu životu a prostředí, v kterém žije
a pracuje a k okolnostem případu, má důvodně za to, že účelu
trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu, nebo
b) jestliže přijme záruku nabídnutou společenskou organizací za
nápravu pachatele a jestliže vzhledem k výchovné síle
kolektivu má důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo
i bez jeho výkonu.
(2) Povolení podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody
se netýká výkonu ostatních trestů uložených vedle tohoto trestu.
§ 59
(1) Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na
jeden rok až pět let; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.
(2) Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení
směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka;
zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu,
kterou trestným činem způsobil.
(3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době
řádný život pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám,
započítává se do zkušební doby nově stanovené při podmíněném
odsouzení pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené při
uložení úhrnného nebo souhrnného trestu.
§ 60
(1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný
život pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví
soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během
zkušební doby, že se trest vykoná.
(2) Odvolala-li společenská organizace záruku za nápravu
podmíněně odsouzeného, přezkoumá soud jeho chování během zkušební
doby, a shledá-li, že podmíněné odsouzení neplní své poslání,
rozhodne, že se trest vykoná; jinak podmíněné odsouzení ponechá
v platnosti.
(3) Neučinil-li soud do roka od uplynutí zkušební doby
rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený
vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil.
(4) Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil,
anebo má-li se za to, že se osvědčil (odstavec 3), hledí se na
pachatele, jako by nebyl odsouzen.
(5) Rozhodne-li soud podle odstavce 1 nebo 2, že se trest
vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu.
bez nadpisu
§ 60a
neplatil
§ 60b
neplatil
Podmíněné propuštění a podmíněné
upuštění od výkonu zbytku trestu
zákazu činnosti
§ 61
(1) Po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí
presidenta republiky zmírněného trestu odnětí svobody může soud
odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený ve
výkonu trestu svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci
prokázal polepšení a
a) může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život
pracujícího člověka, nebo
b) soud přijme záruku nabídnutou společenskou organizací za
dovršení nápravy odsouzeného.
(2) Při rozhodování o podmíněném propuštění přihlédne soud
též k závažnosti spáchaného trestného činu, jakož i k tomu, do
které nápravně výchovné skupiny je odsouzený zařazen.
(3) Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti může soud
podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v době
výkonu trestu vzorným plněním svých povinností v zaměstnání nebo v
povolání a způsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu
tohoto trestu není třeba, anebo jestliže soud přijme záruku
nabídnutou společenskou organizací za dovršení nápravy
odsouzeného.
§ 62
Osoba odsouzená za trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení
republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 94), záškodnictví (§ 95 a 96),
sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105) nebo některý obdobný trestný
čin proti státu světové socialistické soustavy, dále za trestný
čin válečné zrady (§ 114), spekulace podle § 117 odst.2, 3,
rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst.
3, 4, obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, vraždy (§ 219),
loupeže podle § 234 odst. 2, 3, znásilnění podle § 241 odst. 2, 3,
pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4, nebo genocidia
(§ 259), jakož i zvlášť nebezpečný recidivista (§ 41) mohou být
podmíněně propuštěni až po výkonu dvou třetin uloženého trestu
odnětí svobody.
§ 63
(1) Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu na
jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním
odsouzeného.
(2) Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu
činnosti soud stanoví zkušební dobu až na dvě léta; zkušební doba
počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění.
(3) Podmíněně propuštěnému může soud uložit přiměřená omezení
směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka; může
mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným
činem způsobil.
§ 64
(1) Jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se
podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, vedl
ve zkušební době řádný život pracujícího člověka a vyhověl
uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne,
a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu
vykoná.
(2) Vyslovil-li soud, že se podmíněně propuštěný nebo
odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu
zákazu činnosti, osvědčil, má se za to, že trest byl vykonán dnem,
kdy byl podmíněně propuštěn nebo kdy nabylo právní moci
rozhodnutí, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu
činnosti.
(3) U podmíněně propuštěného nebo u odsouzeného, u něhož se
podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, se má
za to, že trest byl vykonán dnem, kdy došlo k podmíněnému
propuštění nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně
upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, také tehdy,
neučinil-li soud bez jeho viny do roka od uplynutí zkušební doby
rozhodnutí podle odstavce 1.
(4) Opětovné podmíněné propuštění z výkonu téhož trestu je
možné po výkonu poloviny zbytku trestu a v případech uvedených
v § 62 po výkonu dvou třetin zbytku trestu.
(5) Odvolala-li společenská organizace záruku za dovršení
nápravy odsouzeného, přezkoumá soud jeho chování během zkušební
doby, a shledá-li, že podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění
od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti neplní své poslání,
rozhodne, že se zbytek trestu vykoná; jinak podmíněné propuštění
nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti
ponechá v platnosti.
§ 64a
až od 1.7.1990
HLAVA PÁTÁ
Zánik trestnosti a trestu
§ 65
Zánik nebezpečnosti trestného činu pro společnost
Trestnost činu, který byl v době spáchání pro společnost
nebezpečný, zaniká, jestliže vzhledem k změně situace anebo
vzhledem k osobě pachatele pominula nebezpečnost trestného činu
pro společnost.
§ 66
Účinná lítost
Trestnost vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92),
teroru (§ 93 a 94), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97),
podvracení republiky (§ 98), poškozování státu světové
socialistické soustavy (§ 99), vyzvědačství (§ 105), ohrožení
státního tajemství (§ 106 a 107), vyzvědačství a ohrožení státního
tajemství ke škodě státu světové socialistické soustavy (§ 108),
ohrožení hospodářského tajemství (§ 122), porušování předpisů
o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 124), ohrožení devizového
hospodářství (§ 146 a 147), zkrácení daně (§ 148), vzpoury vězňů
(§ 172), ohrožení služebního tajemství (§ 173), obecného ohrožení
(§ 179 a 180), poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného
zařízení (§ 182 až 184), šíření nakažlivé choroby (§ 189 až 192),
ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami (§ 193
a 194), genocidia (§ 259) a používání zakázaného bojového
prostředku (§ 262) jestliže pachatel dobrovolně
a) škodlivý následek trestného činu zamezil nebo napravil, nebo
b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému
následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Oznámení
je nutno učinit prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu; voják
může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.
Promlčení trestního stíhání
§ 67
(1) Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který tento zákon ve
zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti,
b) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody
nejméně deset let,
c) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody
nejméně tři léta,
d) tři léta u ostatních trestných činů.
(2) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo
možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku, ani
doba, po kterou se zdržoval v cizině.
(3) Promlčení trestního stíhání se přerušuje
a) sdělením nebo vznesením obvinění pro trestný čin, o jehož
promlčení jde, jakož i po něm následujícími úkony
vyhledávacího orgánu, vyšetřovatele, prokurátora nebo soudu
směřujícími k trestnímu stíhání pachatele, nebo
b) spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na
který tento zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
§ 67a
až od 1.1.1970
Promlčení výkonu trestu
§ 68
(1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby,
jež činí
a) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu smrti,
b) patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody
převyšujícímu deset let,
c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody
nejméně na pět let,
d) pět let při odsouzení k jinému trestu.
(2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při
podmíněném odsouzení právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná.
Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno
trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval neoprávněně
v cizině. Pokud jde o zákaz činnosti, peněžitý trest a vyhoštění,
do promlčecí doby se nezapočítává též doba, po kterou byl na
odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody.
(3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
a) učinil-li soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož
promlčení jde, nebo
b) spáchal-li odsouzený v promlčecí době trestný čin nový, na
který tento zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
§ 68a
až od 1.1.1970
Zahlazení odsouzení
§ 69
(1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo
prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život
pracujícího člověka nepřetržitě po dobu nejméně
a) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody
převyšujícímu pět let,
b) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody
převyšujícímu jeden rok,
c) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody
nepřevyšujícímu jeden rok,
d) jednoho roku, jde-li o odsouzení k peněžitému trestu nebo
k propadnutí věci.
(2) Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů a
vyznamenání, k ztrátě vojenské hodnosti nebo propadnutí majetku,
řídí se doba uvedená v odstavci 1 podle délky trestu odnětí
svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.
(3) Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí
trestu anebo promlčení jeho výkonu svým vzorným chováním
a poctivým poměrem k práci, že se napravil, může soud zahladit
odsouzení na žádost společenské organizace nebo odsouzeného,
záruku za dovršení i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.
(4) Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně
propuštěného má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený
byl podmíněně propuštěn, řídí délkou skutečného výkonu trestu;
v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta republiky,
řídí se délkou trestu takto zmírněného.
§ 70
(1) Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako
by nebyl odsouzen.
(2) Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze
odsouzení zahladit, dokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu,
k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.
(3) Ustanovení odstavce 2 se užije přiměřeně též na případ,
že pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, stran kterých
může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí,
jako by nebyl odsouzen (§ 39 odst. 3, § 45 odst. 3, § 50 odst. 2 a
§ 60 odst.4).
HLAVA ŠESTÁ
Ochranná opatření
§ 71
Druhy ochranných opatření
Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení a zabrání věci a u
mladistvých též ochranná výchova.
§ 72
Ochranné léčení
(1) Soud uloží ochranné léčení v případě uvedeném v § 25
a § 32 odst. 2, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného není
pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je
nebezpečný.
(2) Soud tak může učinit též tehdy, jestliže
a) pachatel trestný čin spáchal ve stavu zmenšené příčetnosti a
jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo
b) pachatel, který se oddává nadměrnému požívání alkoholických
nápojů nebo omamných prostředků, spáchal trestný čin v
opilosti nebo v jiném podobném opojení.
(3) Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu anebo při
upuštění od potrestání.
(4) Ochranné léčení se vykonává v léčebném ústavu.
(5) Ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel.
O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.
(6) Od výkonu ochranného léčení soud upustí, pominou-li před
jeho započetím okolnosti, pro něž bylo uloženo.
§ 73
Zabrání věci
(1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci uvedené v § 55
odst. 1, může soud uložit, že se taková věc zabírá,
a) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, nebo
c) vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě jiný
obdobný obecný zájem.
(2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
HLAVA SEDMÁ
Zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých
§ 74
Obecné ustanovení
(1) Při trestání osoby, která v době spáchání trestného činu
dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku
(mladistvý), přihlédne soud k zvláštní péči, kterou socialistická
společnost věnuje mládeži.
(2) Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se
na mladistvého ostatních ustanovení tohoto zákona.
§ 75
Trestní odpovědnost
Čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně, není trestným
činem, jestliže je spáchán mladistvým a stupeň jeho nebezpečnosti
pro společnost je malý.
§ 76
Účel trestu
Účelem trestu u mladistvého je především vychovat ho
v řádného pracujícího člověka, a to se zřetelem k jeho osobním
vlastnostem, k jeho rodinné výchově a k prostředí z něhož pochází.
§ 77
Upuštění od potrestání
(1) Upustil-li soud od potrestání mladistvého, může požádat
společenskou organizaci, i když nenabídla záruku za jeho nápravu,
aby pomáhala vytvářet podmínky pro to, aby mladistvý žil řádným
životem pracujícího člověka.
(2) Soud může upustit od potrestání mladistvého také tehdy,
má-li za to, že ochranná výchova (§ 84), kterou zároveň ukládá,
zajistí nápravu mladistvého lépe než trest.
Ukládání trestu
§ 78
Mladistvému může soud uložit pouze tresty odnětí svobody a
propadnutí věci, a je-li výdělečně činný, také nápravné opatření
nebo peněžitý trest.
§ 79
(1) Trestní sazby odnětí svobody stanovené v tomto zákoně se
u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice
trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok.
(2) V případě, že mladistvý spáchal trestný čin, za který
tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti, a že
stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost
vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo
k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko
napravitelnému následku je mimořádně vysoký, může mu soud uložit
trest odnětí svobody na pět až deset let, má-li za to, že by trest
v rozmezí naznačeném v odstavci 1 k dosažení účelu trestu
nepostačoval.
(3) Soud může uložit trest odnětí svobody na pět až deset let
mladistvému též tehdy, jestliže spáchal jako voják za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace trestný čin, za který
tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti,
a takovým trestným činem byly zmařeny nebo podstatně ohroženy
bojové akce nebo zvýšenou měrou ohrožena kázeň nebo pořádek
v ozbrojených silách nebo v ozbrojeném sboru, a jestliže soud má
za to, že by trest v rozmezí naznačeném v odstavci 1 k dosažení
účelu trestu nepostačoval.
§ 80
Úhrnný a souhrnný trest
Ukládá-li soud úhrnný nebo souhrnný trest pachateli, který
spáchal trestné činy jednak před tím, než překročil osmnáctý rok
svého věku, jednak po tom, co tento rok dovršil, postupuje podle
ustanovení § 35, popřípadě § 37, přičemž se hranice trestních
sazeb u trestných činů spáchaných před tím, než překročil osmnáctý
rok, posuzují podle ustanovení § 79.
§ 81
Výkon trestu odnětí svobody
(1) Trest odnětí svobody se u osob, které nepřekročily
osmnáctý rok svého věku, vykonává v nápravně výchovných ústavech
pro mladistvé.
(2) Soud může rozhodnout, že v takových ústavech se vykoná
trest i u mladistvého, který již překročil osmnáctý rok svého
věku; přitom přihlédne zejména k délce trestu a ke stupni a povaze
narušení mladistvého.
§ 81a
až od 1.9.1995
§ 82
Podmíněné odsouzení
(1) Při podmíněném odsouzení mladistvého stanoví soud
zkušební dobu na jeden rok až tři léta.
(2) Nedovršil-li mladistvý, který byl podmíněně odsouzen,
v době, kdy zavdal příčinu k výkonu trestu, dvacátý rok svého
věku, může soud vzhledem k výjimečným okolnostem případu podmíněné
odsouzení ponechat v platnosti. Přitom může zkušební dobu
přiměřeně prodloužit, ne však o více než dvě léta.
§ 83
zrušen
Ochranná výchova
§ 84
(1) Soud může uložit ochrannou výchovu, jestliže bylo
upuštěno od potrestání mladistvého a
a) o výchovu mladistvého není náležitě postaráno,
b) dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo
c) vyžaduje to prostředí, v němž mladistvý žije.
(2) Ochrannou výchovu nelze uložit, jde-li o vojáka.
§ 85
(1) Ochranná výchova se vykonává ve zvláštních výchovných
zařízeních; vyžaduje-li to však zdravotní stav chovance, vykonává
se v léčebném ústavu.
(2) Ve výkonu ochranné výchovy je nutno řádným pedagogickým
vedením zabezpečit přípravu chovance na jeho budoucí povolání.
(3) Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel,
nejdéle však do dovršení osmnáctého roku věku chovance;
vyžaduje-li to zájem chovance, může ji soud prodloužit do dovršení
jeho devatenáctého roku.
(4) Od výkonu ochranné výchovy soud upustí, pominou-li před
jejím započetím okolnosti, pro něž byla uložena.
(5) Jestliže převýchova mladistvého pokročila do té míry, že
lze očekávat, že i bez omezení, jimž je podroben ve výchovném
zařízení, se bude řádně chovat a pracovat, avšak dosud nepominuly
všechny okolnosti, pro něž byla ochranná výchova uložena, může
soud mladistvého podmíněně umístit mimo výchovné zařízení.
(6) Nesplní-li mladistvý očekávání, že i mimo výchovné
zařízení se bude řádně chovat a pracovat, soud podmíněné umístění
mimo výchovné zařízení zruší a rozhodne, že se ve výkonu ochranné
výchovy pokračuje ve výchovném zařízení.
§ 86
Spáchala-li osoba, která dovršila dvanáctý rok svého věku
a je mladší než patnáct let, některý čin, za který tento zákon ve
zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti, uloží soud
v občanskoprávním řízení její ochrannou výchovu; soud tak může
učinit též tehdy, jestliže je to nutné k zajištění řádné výchovy
osoby mladší než patnáct let, která spáchala čin, který by jinak
byl trestným činem.
§ 87
Zahlazení odsouzení
(1) O tom, zda se odsouzení mladistvého zahlazuje, rozhodne
soud, přihlížeje k chování mladistvého ve výkonu trestu odnětí
svobody, po výkonu tohoto trestu. Byl-li trest podle rozhodnutí
presidenta republiky zmírněn, soud takto postupuje poté, co
mladistvý byl po výkonu zmírněného trestu propuštěn na svobodu.
(2) Odsouzení mladistvého, jemuž byl uložen pouze peněžitý
trest, může soud zahladit již po výkonu tohoto trestu. Bylo-li
rozsudkem jako samostatný trest uloženo propadnutí věci, může soud
zahladit takové odsouzení mladistvého již po právní moci rozsudku.
(3) Vysloví-li soud, že se podmíněně propuštěný mladistvý ve
zkušební době osvědčil, jeho odsouzení zároveň zahladí.
HLAVA OSMÁ
Společná ustanovení
§ 88
K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se
přihlédne jen tehdy, jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje
stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost.
§ 89
(1) Pokud se v tomto zákoně mluví o soudu, rozumí se jím
okresní (obvodní) soud, krajský (městský) soud a Nejvyšší soud a v
oboru vojenského soudnictví vojenský obvodový soud a vyšší
vojenský soud.
(2) Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud
z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, též příprava k
trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a
pomoc.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž
byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen.
(4) Trestný čin je spáchán výdělečně, opatřuje-li si pachatel
soustavnou trestnou činností po delší dobu alespoň zčásti zdroj
příjmů.
(5) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem,
rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
nebo
b) před více než dvěma osobami současně přítomnými.
(6) Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo
s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k
překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u
sebe, zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení
nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu
důraznějším.
(7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví
nebo vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou za
zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyždění,
g) vyvolání potratu,
h) mučivé útrapy, nebo
ch) delší dobu trvající porucha zdraví.
(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém,
osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru
rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké
jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem
pociťovala jako újmu vlastní.
(9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný
odpovědný pracovník národního výboru, soudu nebo jiného státního
orgánu, státní hospodářské, družstevní nebo společenské
organizace nebo příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru,
pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá
přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění
těchto úkolů svěřena. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného
činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje,
aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a
odpovědností.
(10) Státním tajemstvím se rozumí vše, co v důležitém zájmu
republiky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo
hospodářském, má zůstat utajeno před nepovolanou osobou.
(11) Hospodářským tajemstvím se rozumí vše, co je důležité
pro hospodářskou činnost a v obecném zájmu má zůstat utajeno před
nepovolanou osobou.
(12) Služebním tajemstvím se rozumí důležitá skutečnost,
která souvisí s činností národního výboru, soudu, ozbrojených sil
nebo ozbrojeného sboru nebo jiného státního orgánu, státní
hospodářské, družstevní nebo společenské organizace a v obecném
zájmu má zůstat utajena před nepovolanou osobou.
(13) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký
účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující
její začátek.
§ 90
(1) Jestliže k spáchání trestného činu tento zákon vyžaduje
zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být
pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která
má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem
nebo spolupachatelem trestného činu vojenského podle hlavy
dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják.
(2) Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu
uvedeného v odstavci 1 může být i osoba, která nemá vlastnost,
způsobilost nebo postavení tam vyžadované.
(3) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
a) voják v činné službě,
b) osoba, která se povoláním k zvláštní službě stala
příslušníkem ozbrojených sil,
c) příslušník vojensky organizovaného nebo jiného sboru, jehož
příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovením o
trestných činech vojenských, je-li v činné službě,
d) voják nebo příslušník sboru uvedeného pod písmenem c) mimo
činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
e) válečný zajatec.
(4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo
o vojenské povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob
uvedených v odstavci 3.
ČÁST DRUHÁ
Zvláštní část
HLAVA PRVNÍ
Trestné činy proti republice
ODDÍL PRVNÍ
Trestné činy proti základům republiky
§ 91
Vlastizrada
Československý občan, který ve spojení s cizí mocí nebo
s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru,
záškodnictví nebo sabotáže, bude potrestán odnětím svobody na
dvanáct až patnáct let nebo trestem smrti.
§ 92
Rozvracení republiky
(1) Kdo v úmyslu rozvracet socialistické společenské a státní
zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost republiky anebo
zničit její samostatnost
a) účastní se násilných akcí nebo hromadných nepokojů proti
republice, jejím orgánům nebo společenským organizacím
pracujících, nebo
b) provádí jinou zvlášť nebezpečnou činnost proti základům
republiky nebo jejím důležitým mezinárodním zájmům
bude potrestán odnětím svobody na osm až dvanáct let.
(2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo
smrt,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný
zvlášť závažný následek, nebo
d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
Teror
§ 93
Kdo v úmyslu poškodit socialistické společenské a státní
zřízení republiky jiného úmyslně usmrtí nebo se o to pokusí, bude
potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem
smrti.
§ 93a
až od 1.7.1990
§ 94
(1) Kdo v úmyslu odstrašit jiného od aktivní účasti na plnění
úkolů socialistické společnosti nebo mu takovou činnost znemožnit
někomu ublíží na zdraví, způsobí škodu nebo jinou závažnou újmu
anebo se o to pokusí, bude potrestán odnětím svobody na tři léta
až deset let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) pokusí-li se takovým činem způsobit těžkou újmu na zdraví,
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b) ohrozí-li takovým činem život více osob,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d) spáchá-li některý z činů uvedených v odstavci 2 za branné
pohotovosti státu.
Záškodnictví
§ 95
(1) Kdo v úmyslu poškodit socialistické společenské a státní
zřízení nebo obranyschopnost republiky
a) vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo
cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že
způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin,
plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo
sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání
(obecné nebezpečí), nebo
b) obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo
zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.
(2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným
trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo
smrt,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný
zvlášť závažný následek, nebo
d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu
§ 96
(1) Kdo v úmyslu uvedeném v § 95 odst. 1 cizí nebo vlastní
věc zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou, bude potrestán
odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
za branné pohotovosti státu.
§ 97
Sabotáž
(1) Kdo v úmyslu poškodit socialistické společenské a státní
zřízení nebo obranyschopnost republiky zneužije svého zaměstnání,
povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání
k tomu, aby
a) mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu státního orgánu,
ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, hospodářské nebo
společenské organizace nebo jiné instituce, nebo
b) způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace
nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví
více osob nebo smrt,
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný
zvlášť závažný následek, nebo
c) zorganizuje-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 98
Podvracení republiky
(1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a
státnímu zřízení republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu
společenskému a státnímu zřízení, proti její územní celistvosti,
obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním
zájmům, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s cizí mocí
nebo s cizím činitelem,
b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 99
Poškozování státu světové socialistické soustavy
Kdo spáchá některý z trestných činů uvedených v § 92 až 98
namířený proti některému státu světové socialistické soustavy,
bude potrestán tresty stanovenými v oněch ustanoveních.
§ 100
Pobuřování
(1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a
státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřuje
a) proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení
republiky,
b) proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo
samostatnosti, nebo
c) proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným
státům,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo z nepřátelství k
socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky umožní
nebo usnadní šíření pobuřujícího projevu uvedeného v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem,
televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné
pohotovosti státu.
§ 101
Zneužívání náboženské funkce
Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu
zřízení republiky zneužije své náboženské funkce v úmyslu
nepříznivě ovlivňovat věci obecného zájmu, bude potrestán odnětím
svobody na šest měsíců až tři léta.
Hanobení republiky a jejího představitele
§ 102
Kdo veřejně hanobí republiku, Národní shromáždění, Slovenskou
národní radu nebo jejich předsednictvo anebo vládu, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
§ 103
Kdo snižuje vážnost presidenta republiky, nebo
kdo veřejně hanobí jiného čelného představitele republiky pro
výkon jeho pravomoci nebo vůbec pro jeho činnost v životě
politickém,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením.
§ 104
Hanobení státu světové socialistické
soustavy a jeho představitele
Kdo veřejně hanobí některý stát světové socialistické
soustavy nebo jeho čelného představitele, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy proti bezpečnosti republiky
§ 105
Vyzvědačství
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství s cílem vyzradit je cizí
moci,
kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující státní
tajemství, nebo
kdo státní tajemství cizí moci úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo umožní nebo usnadní činnost
pachateli činu uvedeného v odstavci 1 nebo organizaci, jejímž
cílem je vyzvídat státní tajemství.
(3) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen
organizace, jejímž cílem je vyzvídat státní tajemství,
b) spáchá-li takový čin výdělečně nebo ve značném rozsahu,
c) týká-li se takový čin státního tajemství zvlášť důležitého,
nebo
d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
Ohrožení státního tajemství
§ 106
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství s cílem vyzradit je
nepovolané osobě,
kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující státní tajemství,
nebo
kdo státní tajemství nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) týká-li se čin uvedený v odstavci 1 státního tajemství zvlášť
důležitého,
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu, nebo
c) vyzradí-li nepovolané osobě úmyslně státní tajemství, jehož
uchovávání mu bylo zvlášť uloženo.
§ 107
(1) Kdo z nedbalosti způsobí vyzrazení státního tajemství
nepovolané osobě, anebo ztrátu listiny nebo věci obsahující státní
tajemství, ačkoli
a) je podle svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své
funkce povinen je uchovávat, nebo
b) jde o státní tajemství zvlášť důležité,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Kdo z nedbalosti způsobí, že se státní tajemství stalo
známým v cizině, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta
nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.
§ 107a
Kdo bez povolení
a) zhotoví popis, plán, nákres nebo snímek některého zařízení na
obranu vlasti,
b) takovou věc opíše, okreslí nebo ofotografuje anebo dá nebo
nechá jinému tak učinit,
c) takovou věc sobě nebo někomu jinému opatří, nebo
d) takovou věc uveřejní,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 108
Vyzvědačství a ohrožení státního
tajemství ke škodě státu světové
socialistické soustavy
Kdo spáchá trestný čin vyzvědačství (§ 105) nebo ohrožení
státního tajemství (§ 106 a 107) ke škodě některého ze států
světové socialistické soustavy, bude potrestán tresty stanovenými
v oněch ustanoveních.
§ 109
Opuštění republiky
(1) Kdo bez povolení opustí území republiky, bude potrestán
odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným
opatřením nebo propadnutím majetku.
(2) Stejně bude potrestán československý občan, který bez
povolení zůstane v cizině.
(3) Kdo čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 zorganizuje, nebo
kdo přes hranice převede skupinu osob nebo opětovně převádí
osoby, které bez povolení opouštějí území republiky,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let nebo
propadnutím majetku.
§ 110
Vniknutí na území republiky
Kdo nejsa československým občanem vnikne na území republiky,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 111
Porušování předpisů o mezinárodních letech
Kdo poruší předpisy o mezinárodních letech, zejména tím, že
vnikne letadlem na území republiky, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.
§ 112
Poškozování zájmů republiky v cizině
Československý občan nebo obyvatel republiky bez státní
příslušnosti, který poškozuje zájmy republiky tím, že rozšiřuje
nebo umožňuje rozšiřovat v cizině nepravdivou zprávu o poměrech v
republice, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
ODDÍL TŘETÍ
Trestné činy proti obraně vlasti
§ 113
Spolupráce s nepřítelem
Kdo za branné pohotovosti státu opatřuje nepříteli prospěch
nebo ho jakkoli podporuje, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji
trestný, odnětím svobody na jeden rok až deset let.
§ 114
Válečná zrada
Československý občan, který za branné pohotovosti státu koná
službu v nepřátelském vojsku nebo v nepřátelském ozbrojeném sboru,
bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let nebo
trestem smrti.
§ 115
Služba v cizím vojsku
(1) Československý občan, který bez povolení koná službu ve
vojsku cizí moci nebo v cizím ozbrojeném sboru, bude potrestán
odnětím svobody na tři léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné
pohotovosti státu.
HLAVA DRUHÁ
Trestné činy hospodářské
ODDÍL PRVNÍ
Trestné činy proti hospodářské soustavě
§ 116
Odnětí věci hospodářskému určení
(1) Kdo zabraňuje hospodářskému využití výrobního prostředku
většího hospodářského významu, který má ve vlastnictví nebo v
držení, tím, že jej zničí, poškodí, učiní neupotřebitelným,
zašantročí nebo zatajuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě
léta nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
a) způsobem uvedeným v odstavci 1 zabraňuje hospodářskému
využití zásob předmětů potřeby většího rozsahu, jež má ve
vlastnictví nebo v držení, nebo
b) takové zásoby hromadí.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až osm let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 za branné
pohotovosti státu.
§ 117
Spekulace
(1) Kdo si opatří nebo přechovává předměty potřeby ve větším
rozsahu nebo předmět větší hodnoty v úmyslu je se ziskem prodat
nebo směnit anebo získat jinou výhodu, nebo
kdo takovou činnost zprostředkuje,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) spáchá-li takový čin výdělečně, nebo
c) získá-li takovým činem značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu v
zásobování, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 118
Nedovolené podnikání
(1) Kdo neoprávněně provozuje ve větším rozsahu soukromé
výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, bude potrestán odnětím
svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) používá-li k činu uvedenému v odstavci 1 jiného jako pracovní
síly, nebo
b) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 118a
neplatil
§ 119
Neplnění úkolů při provozu
soukromého hospodářství
Kdo při provozu soukromého hospodářství nesplní, byť
i z nedbalosti, ve větším rozsahu úkoly vyplývající
z hospodářského plánu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok nebo peněžitým trestem.
§ 120
Zneužívání socialistického podnikání
(1) Kdo zneužije svého zaměstnání nebo jiného obdobného
poměru v státní, družstevní nebo jiné socialistické organizaci
tím, že ve větším rozsahu provozuje na její úkor nebo pod jejím
jménem výrobní nebo jinou výdělečnou činnost k soukromému
obohacení, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět
let nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch,
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c) naruší-li takovým činem podstatně plnění úkolu státní,
družstevní nebo jiné socialistické organizace.
§ 121
Poškozování spotřebitele
(1) Kdo ve větším rozsahu poškozuje spotřebitele zejména tím,
že předražuje zboží nebo služby, anebo je šidí na jakosti,
množství nebo váze zboží, bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti
nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny, nebo
b) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 122
Ohrožení hospodářského tajemství
(1) Kdo vyzvídá hospodářské tajemství v úmyslu vyzradit je
nepovolané osobě, nebo
kdo hospodářské tajemství nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo z nedbalosti způsobí, že se
hospodářské tajemství stalo známým v cizině.
(3) Kdo hospodářské tajemství vyzvídá v úmyslu vyzradit je do
ciziny, nebo
kdo hospodářské tajemství úmyslně do ciziny vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 značnou škodu.
§ 123
Neoprávněné nakládání s vynálezem
(1) Kdo vynález učiněný v republice přihlásí bez souhlasu
československých úřadů v cizině, bude potrestán odnětím svobody až
na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán československý občan, který poškodí
zájmy republiky tím, že bez souhlasu československých úřadů dá
cizinci souhlas k využití vynálezu v cizině.
§ 124
Porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou
(1) Kdo značnou měrou ohrozí obecný zájem tím, že poruší
zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem
nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek.
bez nadpisu
§ 124a
až od 1.2.1991
§ 124b
až od 1.2.1991
§ 124c
až od 1.2.1991
bez nadpisu
§ 124d
až od 1.4.1994
§ 124e
až od 1.4.1994
§ 124f
až od 1.4.1994
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy proti hospodářské kázni
§ 125
Narušování řízení, plánování a kontroly
národního hospodářství
(1) Odpovědný hospodářský pracovník, který v úmyslu zajistit
státní, družstevní nebo jiné socialistické organizaci nebo její
složce neoprávněné výhody uvede ve výkazu nebo hlášení sloužících
k řízení, plánování nebo kontrole národního hospodářství, anebo ke
stanovení cen o závažných skutečnostech nepravdivé nebo hrubě
zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta
nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 vážnou poruchu v chodu národního hospodářství nebo jiný
zvlášť závažný následek.
§ 126
bez nadpisu
Odpovědný pracovník, který, byť i z nedbalosti, uvede ve
výkazu nebo hlášení sloužících k řízení, plánování nebo kontrole
národního hospodářství o závažných skutečnostech nepravdivé nebo
hrubě zkreslené údaje, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji
trestný, odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
§ 127
Porušování povinnosti při nakládání s finančními
a hmotnými prostředky
(1) Odpovědný hospodářský pracovník, který při hospodaření s
finančními nebo hmotnými prostředky státní, družstevní nebo jiné
socialistické organizace v úmyslu zajistit takové organizaci nebo
její složce neoprávněné výhody poruší závažným způsobem svou
povinnost, zejména tím, že ve větším rozsahu neoprávněně vytváří
nebo používá finanční fondy nebo rezervy anebo neoprávněně nakládá
s hmotnými prostředky, bude potrestán odnětím svobody až na dvě
léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.
(2) Odpovědný hospodářský pracovník, který za práce vykonané
ve prospěch státní, družstevní nebo jiné socialistické organizace
poskytne z jejich finančních nebo hmotných prostředků jinému
neoprávněné nebo nepřiměřené výhody v úmyslu zajistit plnění úkolů
této organizace, bude potrestán, nejde-li zejména vzhledem k
nápadnému nepoměru těchto výhod k hodnotě vykonaných prací o čin
přísněji trestný, odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 nebo 2 značnou škodu na majetku, který je v
socialistickém vlastnictví, nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 128
Dodávka výrobku a prací zvlášť
vadné jakosti
(1) Odpovědný hospodářský pracovník, který v úmyslu zajistit
státní, družstevní nebo jiné socialistické organizaci nebo její
složce neoprávněné výhody dá příkaz nebo souhlas k dodání
a) zvlášť vadného výrobku nebo prací, ač ví, že jich odběratel
nemůže použít ke splnění svých úkolů, nebo
b) výrobku nebo prací a zatají přitom jejich podstatné vady,
které jsou mu známy,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným
v odstavci 1 značnou škodu na majetku, který je v socialistickém
vlastnictví, nebo jiný zvlášť závažný následek.
bez nadpisu
§ 128a
až od 1.1.1992
§ 128b
až od 1.1.1992
§ 128c
až od 1.1.1992
§ 129
Porušování povinnosti v provozu
socialistické organizace
(1) Kdo úmyslně poruší nebo nesplní důležitou povinnost svého
zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce, zejména
technologickou kázeň, a způsobí tím poruchu v hospodářském provozu
nebo v hospodářské činnosti státní, družstevní nebo jiné
socialistické organizace nebo větší škodu na majetku, který je v
socialistickém vlastnictví, bude potrestán odnětím svobody až na
tři léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo
peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 vážnou poruchu v hospodářském provozu nebo v
hospodářské činnosti státní, družstevní nebo jiné socialistické
organizace nebo značnou škodu na majetku, který je v
socialistickém vlastnictví.
§ 130
(1) Kdo z nedbalosti poruší nebo nesplní důležitou povinnost
svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce, zejména
technologickou kázeň, a způsobí tím poruchu v hospodářském
provozu nebo v hospodářské činnosti státní, družstevní nebo jiné
socialistické organizace nebo větší škodu na majetku, který je v
socialistickém vlastnictví, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo
peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu
v hospodářském provozu nebo v hospodářské činnosti státní,
družstevní nebo jiné socialistické organizace nebo značnou škodu
na majetku, který je v socialistickém vlastnictví.
§ 131
Společné ustanovení
Na veřejného činitele, který při výkonu své pravomoci spáchá
některý z trestných činů uvedených v § 125 až 128, anebo trestný
čin uvedený v § 129, pokud je při jeho spáchání veden úmyslem
uvedeným v § 125 odst. 1, nepoužije se ustanovení tohoto zákona
o trestných činech veřejných činitelů nebo o vyšší trestnosti
veřejných činitelů.
ODDÍL TŘETÍ
Trestné činy proti majetku
v socialistickém vlastnictví
§ 132
Rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví
(1) Kdo majetek, který je v socialistickém vlastnictví,
rozkrádá tak, že
a) přivlastní si věc z takového majetku tím, že se jí zmocní,
b) přivlastní si věc z takového majetku, která mu byla svěřena,
nebo
c) ke škodě takového majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že
někoho uvede v omyl nebo jeho omylu využije,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) spáchá-li takový čin výdělečně,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek, nebo
d) pokusí-li se bezprostředně po činu uvedeném v odstavci 1
písm. a) uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou
bezprostředního násilí.
(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel
potrestán, jestliže činem uvedeným v odstavci 1 způsobí značnou
škodu a
a) k takovému činu zneužije svého postavení veřejného činitele,
nebo
b) takový čin zorganizuje.
(4) Stejně jako v odstavci 3 bude pachatel potrestán,
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
§ 133
Neoprávněné užívání věci z majetku
v socialistickém vlastnictví
(1) Kdo se zmocní věci větší hodnoty z majetku, který je v
socialistickém vlastnictví, v úmyslu jí přechodně užívat, nebo
kdo neoprávněně takové věci, která mu byla svěřena, přechodně
užívá,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 134
Podílnictví ke škodě majetku
v socialistickém vlastnictví
(1) Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede
a) věc, která byla získána trestným činem spáchaným jinou
osobou, ač ví, že jde o věc z majetku, který je v socialistickém
vlastnictví, nebo
b) to, co za takovou věc bylo opatřeno,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo
b) spáchá-li takový čin výdělečně.
(3) Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede z nedbalosti
věc větší hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným
jinou osobou ke škodě majetku, který je v socialistickém
vlastnictví, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 135
Zatajení věci z majetku v socialistickém
vlastnictví
(1) Kdo si přivlastní věc, která se dostala do jeho moci
nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, ač ví,
že jde o věc z majetku, který je v socialistickém vlastnictví,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.
Poškozování majetku v socialistickém
vlastnictví
§ 136
(1) Kdo na majetku, který je v socialistickém vlastnictví,
způsobí úmyslně škodu zejména tím, že
a) věc z takového majetku zničí, poškodí nebo učiní
neupotřebitelnou, nebo
b) nekalým jednáním zmaří uplatnění, vymáhání nebo uspokojení
pohledávky proti dlužníku, který není socialistickou
organizací,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel
potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo
jiný zvlášť závažný následek, nebo
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 písm. a) na věci, která
požívá ochrany podle zvláštních předpisů.
§ 137
(1) Kdo porušením důležité povinnosti uložené mu podle zákona
nebo jednáním svědčícím o neodpovědném postoji k majetku, který je
v socialistickém vlastnictví, způsobí z nedbalosti na takovém
majetku větší škodu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 značnou škodu.
§ 138
Pletichy proti sociálnímu zabezpečení
a nemocenskému pojištění
Kdo se v úmyslu získat neoprávněně dávky nebo jiné výhody
plynoucí ze sociálního zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo z
nemocenského pojištění (péče) dopustí pletich tím, že se poškodí
na zdraví, padělá listinu, uvede nepravdivé okolnosti nebo použije
jiného úskoku, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný,
odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.
§ 139
Společné ustanovení
Ochrana podle ustanovení tohoto oddílu se poskytuje též
majetku, který je dotován ze státních prostředků, a věcem, které
jsou v opatrování socialistické organizace nebo státního orgánu.
ODDÍL ČTVRTÝ
Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
§ 140
Padělání a pozměňování peněz
(1) Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako
pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo
kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé, bude
potrestán odnětím svobody na pět až deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
§ 141
Udávání padělaných a pozměněných peněz
Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno
jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem nebo
propadnutím věci.
§ 142
Výroba a držení padělatelského náčiní
(1) Kdo vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří anebo
přechovává nástroj nebo jiný předmět způsobilý k padělání nebo
pozměňování peněz, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu svého
povolání.
§ 143
Společné ustanovení
Ochrana podle § 140 až 142 se poskytuje též penězům
cizozemským, jakož i tuzemským a cizozemským cenným papírům
hromadně vydaným, které znějí na majitele nebo jsou rubopisem
převoditelné, a šekům.
§ 144
Ohrožování oběhu tuzemských peněz
(1) Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských
peněz, nebo
kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
a) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze,
b) bez hospodářské potřeby shromažďuje drobné tuzemské peníze,
nebo
c) poškozuje tuzemské peníze.
§ 145
Padělání a pozměňování známek
(1) Kdo padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky
v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému
neoprávněný prospěch, nebo
kdo takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako
pravých,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu, nebo
b) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 145a
neplatil
Ohrožení devizového hospodářství
§ 146
bez nadpisu
(1) Kdo způsobí devizovému hospodářství větší škodu tím, že
jedná proti předpisům o devizovém hospodářství, bude potrestán
odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin proto, že porušil povinnost vyplývající
z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce.
§ 147
bez nadpisu
(1) Kdo při prodeji cizozemských peněz nebo platebních
dokumentů znějících na cizí měnu uvede nepravdivé údaje a získá
tím pro sebe nebo jiného neoprávněně výhodu, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit devizovému
hospodářství větší škodu dosáhne na základě nepravdivého nebo
neúplného údaje pro sebe nebo jiného povolení nebo dokladu
potřebného podle devizových předpisů.
§ 147a
neplatil
§ 148
Zkrácení daně
(1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, poplatek nebo jinou jim
podobnou dávku, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
§ 148a
neplatil
§ 148b
neplatil
ODDÍL PÁTÝ
Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži,
ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech
a proti autorskému právu
§ 149
Nekalá soutěž
Kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími
soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, vážně
ohrozí chod nebo rozvoj podniku soutěžitele, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.
§ 150
Porušování práv k ochranné známce
a chráněnému vzoru
(1) Kdo uvede do oběhu výrobky neoprávněně označované
ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo
známkou snadno s ní zaměnitelnou, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem
nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uvede do oběhu nebo pro
dosažení hospodářského prospěchu zhotoví výrobky podle chráněného
vzoru, k jehož užívání přísluší výhradní právo jinému, nebo podle
vzoru snadno s ním zaměnitelného.
§ 151
Porušování práv k vynálezu
Kdo zasáhne do práv k chráněnému vynálezu jednáním, ke
kterému není oprávněn, bude potrestán odnětím svobody až na šest
měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 152
Porušování autorského práva
Kdo s dílem, které je předmětem autorského práva, neoprávněně
naloží způsobem, který přísluší autoru, bude potrestán odnětím
svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým
trestem nebo propadnutím věci.
HLAVA TŘETÍ
Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
ODDÍL PRVNÍ
Trestné činy proti výkonu
pravomoci státního orgánu a orgánu
společenské organizace a veřejného
činitele
Útok na státní orgán a orgán
společenské organizace
§ 153
(1) Kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci
národního výboru, soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu
společenské organizace, bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný
zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 154
(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo
způsobením škody velkého rozsahu
a) v úmyslu působit na výkon pravomoci státního orgánu nebo
orgánu společenské organizace, nebo
b) pro výkon pravomoci státního orgánu nebo orgánu společenské
organizace,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením.
(2) Kdo hrubě urazí nebo pomluví státní orgán nebo orgán
společenské organizace při výkonu jeho pravomoci nebo pro tento
výkon, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
Útok na veřejného činitele
§ 155
(1) Kdo užije násilí
a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo
b) pro výkon pravomoci veřejného činitele,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným
opatřením
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,
b) ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo
c) způsobí-li takovým činem větší škodu.
(3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví.
(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 156
(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo
způsobením škody velkého rozsahu
a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo
b) pro výkon pravomoci veřejného činitele,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením.
(2) Kdo hrubě urazí nebo pomluví veřejného činitele při
výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým
trestem.
§ 156a
Ztěžování výkonu pravomoci
veřejného činitele
Kdo za okolností ohrožujících veřejný pořádek neuposlechne
výzvy veřejného činitele k zachování veřejného pořádku a výkonu
jeho opatření brání nebo jej maří, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 157
Společné ustanovení
Ochrana podle § 155 a 156 se poskytuje též osobě, která
vystoupila na podporu nebo na ochranu veřejného činitele.
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy veřejných činitelů
§ 158
Zneužívání pravomoci veřejného činitele
(1) Veřejný činitel, který v úmyslu způsobit jinému škodu
anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému
značný prospěch,
b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti
socialistické organizace, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek.
(3) Odnětím svobody na pět let až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
jako voják za branné pohotovosti státu nebo za bojové situace.
§ 159
Maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti
(1) Veřejný činitel, který při výkonu své pravomoci
z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu v
činnosti socialistické organizace, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek
(3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.
ODDÍL TŘETÍ
Úplatkářství
§ 160
Přijímání úplatku
(1) Kdo v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu
přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako veřejný
činitel.
§ 161
Podplácení
(1) Kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného
zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým
trestem.
(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 vůči veřejnému činiteli.
§ 162
Nepřímé úplatkářství
(1) Kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem
působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo za to, že tak
již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne,
nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo nápravným opatřením.
§ 162a
neplatil
§ 163
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Trestnost podplácení (§ 161) a nepřímého úplatkářství (§ 162)
zaniká, jestliže pachatel úplatek poskytl nebo slíbil jen proto,
že byl o to požádán, a učinil o tom dobrovolně bez odkladu
oznámení prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu.
až od 1.9.1995
§ 163a
až od 1.9.1995
§ 163b
až od 1.9.1995
§ 163c
až od 1.9.1995
ODDÍL ČTVRTÝ
Některé formy trestné součinnosti
§ 164
Podněcování
Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu nebo k hromadnému
neplnění důležité povinnosti uložené podle zákona, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
§ 165
Schvalování trestného činu
(1) Kdo veřejně schvaluje trestný čin nebo kdo veřejně
vychvaluje pro trestný čin jeho pachatele, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit s trestným
činem souhlas
a) pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za
trest, nebo
b) na takovou odměnu nebo odškodnění sbírá.
§ 166
Nadržování
(1) Kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu,
aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo
jejich výkonu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta,
pomáhá-li však takto pachateli trestného činu, na který tento
zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem
mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve prospěch osoby
sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu
a) pomoci osobě, která spáchala trestný čin vlastizrady (§ 91),
rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 94), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), nebo
některý obdobný trestný čin proti státu světové
socialistické soustavy nebo trestný čin genocidia (§ 259),
nebo
b) opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch.
§ 167
Nepřekažení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný připravuje nebo
páchá trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92),
teroru (§ 93 a 94), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97),
podvracení republiky (§ 98), vyzvědačství (§ 105), ohrožení
státního tajemství podle § 106 nebo některý obdobný trestný čin
proti státu světové socialistické soustavy, dále trestný čin
válečné zrady (§ 114), rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví podle § 132 odst. 3, 4, padělání a pozměňování peněz
(§ 140), zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst.
3, obecného ohrožení podle § 179, vraždy (§ 219), loupeže
(§ 234), znásilnění (§ 241), pohlavního zneužívání podle § 242,
genocidia (§ 259), používání zakázaného bojového prostředku
(§ 262), válečné krutosti (§ 263), plenění v prostoru válečných
operací (§ 264), neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 2 písm.
a), zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle
§ 275 odst. 2 písm. a), zběhnutí (§ 282), zběhnutí do ciziny
(§ 283) nebo ohrožení politického a morálního stavu jednotky podle
§ 288 odst. 2, a spáchání nebo dokončení takového trestného činu
nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta,
stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest
mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný,
nemohl-li trestný čin překazit bez značných nesnází nebo aniž by
sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na
zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby
blízké v nebezpečí trestního stíhání však nezbavuje pachatele
trestnosti, týká-li se nepřekažení trestného činu vlastizrady
(§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 94),
záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105),
ohrožení státního tajemství podle § 106 nebo některého obdobného
trestného činu proti státu světové socialistické soustavy nebo
genocidia (§ 259).
(3) Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením
prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu; voják může místo toho
učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.
§ 168
Neoznámení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný spáchal trestný
čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93
a 94), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení státního tajemství (§ 106 a 107) nebo některý
obdobný trestný čin proti státu světové socialistické soustavy,
dále trestný čin padělání a pozměňování peněz (§ 140), obecného
ohrožení podle § 179, vraždy (§ 219), genocidia (§ 259) nebo
používání zakázaného bojového prostředku (§ 262), a takový trestný
čin neoznámí bez odkladu prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu
nebo místo toho, jde-li o vojáka, veliteli nebo náčelníku, bude
potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon
na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán
oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný,
nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v
nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo
trestního stíhání. Uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního
stíhání však nezbavuje pachatele trestnosti, týká-li se neoznámení
trestného činu vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92),
teroru (§ 93 a 94), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97),
vyzvědačství (§ 105), ohrožení státního tajemství (§ 106 a 107)
nebo některého obdobného trestného činu proti státu světové
socialistické soustavy nebo genocidia (§ 259).
ODDÍL PÁTÝ
Jiná rušení činnosti státního orgánu a orgánu společenské
organizace
Maření a ohrožování činnosti
státního orgánu a orgánu
společenské organizace
§ 169
(1) Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost svého
zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce v úmyslu zmařit
nebo podstatně ztížit splnění důležitého úkolu národního výboru,
soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu společenské
organizace, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu
v činnosti národního výboru, soudu nebo jiného státního orgánu
nebo orgánu společenské organizace nebo jiný zvlášť závažný
následek
(3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.
§ 169a
až od 1.2.1990
§ 169b
až od 1.1.1992
§ 170
(1) Kdo z nedbalosti poruší nebo nesplní důležitou povinnost
svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a tím
způsobí vážnou poruchu v činnosti národního výboru, soudu, nebo
jiného státního orgánu nebo orgánu společenské organizace nebo
jiný zvlášť závažný následek, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.
§ 170a
Tisková nedbalost
Šéfredaktor periodického tisku nebo jiného hromadného
informačního prostředku nebo jeho pověřený zástupce, který při
výkonu své funkce z nedbalosti způsobí, že obsahem periodického
tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku byl spáchán
trestný čin, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný,
trestem odnětí svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
§ 171
Maření výkonu úředního rozhodnutí
(1) Kdo zmaří nebo podstatně ztíží výkon rozhodnutí národního
výboru, soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu společenské
organizace tím,že
a) zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou, zatají, zcizí nebo
odstraní věc, které se takové rozhodnutí týká,
b) uprchne stráži, z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody,
nebo
c) dopustí se závažného jednání, aby zmařil účel vazby nebo
trestu,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření
v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu
nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, maří
výkon takového rozhodnutí nebo dohody, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
bez nadpisu
§ 171a
až od 1.1.1992
§ 171b
až od 1.1.1992
§ 171c
až od 1.1.1992
§ 172
Vzpoura vězňů
(1) Kdo se zúčastní vzepření skupiny vězňů dozorčímu orgánu,
jeho rozkazu nebo vězeňskému řádu, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel
potrestán, zorganizuje-li čin uvedený v odstavci 1.
§ 173
Ohrožení služebního tajemství
(1) Kdo vyzvídá služební tajemství v úmyslu vyzradit je
nepovolané osobě, nebo
kdo služební tajemství nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo z nedbalosti způsobí, že se
služební tajemství stalo známým v cizině.
(3) Kdo služební tajemství vyzvídá v úmyslu vyzradit je do
ciziny, nebo
kdo služební tajemství úmyslně do ciziny vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 174
Křivé obvinění
(1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu
přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až
na tři léta.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu
nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 175
Křivá výpověď
(1) Kdo jako svědek, znalec nebo tlumočník před soudem,
prokurátorem nebo před vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem,
pokud konají vyšetřování nebo vyhledávání podle trestního řádu,
anebo před státním notářem, pokud vykonává rozhodovací činnost,
a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro
rozhodnutí, nebo
b) takovou okolnost zamlčí,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným
opatřením.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu
nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 176
Padělání a pozměňování veřejné listiny
(1) Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její
obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo
kdo užije takové listiny jako pravé,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu
nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 176a
neplatil
§ 177
Maření příprav a průběhu voleb
Kdo jinému násilím nebo lstí brání ve výkonu volebního práva,
nebo
kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do
zastupitelského sboru nebo voleb soudců,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 178
Maření dozoru nad církvemi
a náboženskými společnostmi
Kdo v úmyslu mařit nebo ztěžovat výkon státního dozoru nad
církví nebo náboženskou společností poruší ustanovení zákona o
hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
§ 178a
neplatil
HLAVA ČTVRTÁ
Trestné činy obecně nebezpečné
Obecné ohrožení
§ 179
(1) Kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy
na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím,
že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušin, plynu,
elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se
dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí),
nebo
kdo obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo
zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) spáchá-li takový čin opětovně v krátké době, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob,
škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný
následek.
(3) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 180
(1) Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí
anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo zákazem
činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví
nebo smrt,
b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost
vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo
funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b)
a) škodu velkého rozsahu, nebo
b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) těžkou
újmu na zdraví nebo smrt více osob.
Nadpis až od 1.7.1973
§ 180a
až od 1.7.1973
§ 180b
až od 1.7.1973
§ 180c
neplatil
§ 181
Porušování povinnosti při hrozivé tísni
Kdo zmaří nebo ztíží odvrácení nebo zmírnění hrozivé tísně,
která přímo postihuje větší skupinu osob, tím, že bez závažného
důvodu
a) odepře pomoc, která je mu podle zákona uložena nebo k níž se
zavázal, nebo
b) zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
neplatil
§ 181a
neplatil
§ 181b
neplatil
Poškozování a ohrožování provozu
obecně prospěšného zařízení
§ 182
(1) Kdo úmyslně ohrozí provoz
a) veřejného telekomunikačního zařízení, pošty nebo zařízení pro
hromadnou veřejnou dopravu,
b) podmořského kabelu nebo podmořského potrubí,
c) zařízení energetického nebo vodárenského,
d) veřejného ochranného zařízení proti požáru, povodni nebo jiné
živelní pohromě,
e) obranného nebo ochranného zařízení proti leteckým a jiným
podobným útokům nebo jejich následkům, nebo
f) podobného obecně prospěšného zařízení,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným
opatřením.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel
potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 poruchu provozu obecně
prospěšného zařízení, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 183
Kdo úmyslně zničí nebo učiní neupotřebitelnou zřetelně
označenou značku bodu státní triangulace , bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým
trestem.
§ 184
Kdo z nedbalosti ohrozí provoz obecně prospěšného zařízení
(§ 182 odst. 1), bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců
nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 185
Nedovolené ozbrojování
(1) Kdo bez povolení
a) sobě nebo jinému opatří nebo přechovává zbraň hromadně
účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně
nezbytně třeba, nebo
b) hromadí, vyrábí anebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně,
střelivo nebo výbušiny,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 185a
neplatil
§ 186
Nedovolený provoz a držení
vysílací stanice
(1) Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo
přechovává vysílací stanici nebo soubor podstatných součástek
určených k sestavení takové stanice, nebo
kdo takové stanice bez povolení používá,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné
pohotovosti státu.
Nedovolená výroba a držení
omamných prostředků a jedů
§ 187
(1) Kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opatří
nebo přechovává omamné prostředky nebo jedy, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) získá-li takovým činem značný prospěch, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo
smrt.
§ 187a
neplatil
§ 188
Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět
způsobilý k nedovolené výrobě omamných prostředků nebo jedů, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
§ 188a
až od 1.7.1990
Šíření nakažlivé choroby
§ 189
Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody
až na tři léta nebo nápravným opatřením.
§ 190
Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody
až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 191
(1) Kdo způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření
nakažlivé choroby domácích nebo jiných hospodářsky důležitých
zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným
v odstavci 1 rozšíření takové choroby.
§ 192
(1) Kdo způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření
nakažlivé choroby nebo škůdce užitkových rostlin, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným
v odstavci 1 rozšíření takové choroby nebo takového škůdce.
Ohrožování zdraví závadnými potravinami
a jinými potřebami
§ 193
(1) Kdo má na prodej, vyrobí anebo sobě nebo jinému opatří
úmyslně potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití
k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví více osob nebo smrt.
§ 194
Kdo má na prodej, vyrobí anebo sobě nebo jinému opatří z
nedbalosti potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití
k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo
peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
§ 194a
Nedovolená výroba lihu
(1) Kdo bez povolení ve větším množství pálí nebo jinak
vyrábí líh, nebo
kdo líh bez povolení vyrobený ve větším množství přechovává
nebo uvádí do oběhu,
bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, odnětím svobody
až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem
nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně zhotoví nebo
přechovává zařízení na výrobu lihu.
§ 195
Společné ustanovení
Vyhláškou ministra spravedlnosti bude určeno, co se považuje
za omamné prostředky a jedy ve smyslu § 187 a 188, které choroby
se považují za nakažlivé ve smyslu § 189 až 192 a na které škůdce
se vztahuje ustanovení § 192.
HLAVA PÁTÁ
Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci
§ 196
(1) Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na
zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
(2) Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci
nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením
škody velkého rozsahu proto, že jsou stoupenci socialistického
společenského a státního zřízení, pro jejich národnost, rasu,
vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
§ 197
Kdo v úmyslu odstrašit jiného od aktivní účasti na plnění
úkolů socialistické společnosti
a) užije násilí proti skupině obyvatelů nebo proti jednotlivci,
nebo
b) vyhrožuje skupině obyvatelů nebo jednotlivci usmrcením,
ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 197a
Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo
jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou
obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 197b
až od 29.3.1990
§ 198
Hanobení národa, rasy a přesvědčení
Kdo veřejně a pohoršlivým způsobem hanobí
a) některý národ, jeho jazyk nebo některou rasu, nebo
b) skupinu obyvatelů republiky proto, že jsou stoupenci
socialistického společenského a státního zřízení, pro jejich
vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením.
§ 198a
až od 1.1.1992
Šíření poplašné zprávy
§ 199
Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části
obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu,
která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na šest
měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 200
Kdo za branné pohotovosti státu způsobí, byť i z nedbalosti,
nebezpečí vážného znepokojení, malomyslnosti nebo poraženecké
nálady alespoň u části obyvatelstva nějakého místa tím, že
rozšiřuje poplašnou zprávu, bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta.
§ 201
Opilství
Kdo poté, co požil alkoholického nápoje, vykonává zaměstnání
nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví
lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo
zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
§ 201a
až od 1.1.1992
§ 202
Výtržnictví
(1) Kdo se ze zjevné neúcty vůči společnosti dopustí veřejně
nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo
výtržnosti, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2)Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v
odstavci 1 jako člen organizované skupiny.
§ 203
Příživnictví
Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a dává se někým
vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřuje jiným nekalým
způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
§ 204
Kuplířství
Kdo jiného zjedná, přiměje nebo svede k provozování
prostituce, nebo
kdo kořistí z prostituce provozované jiným,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 205
Ohrožování mravnosti
(1) Kdo uvádí do oběhu nebo činí veřejně přístupnými
tiskovinu, film, vyobrazení nebo jiný předmět, které ohrožují
mravnost, nebo
kdo takový předmět za tím účelem vyrobí nebo přechovává,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu,
b) ohrozí-li takovým činem mravnost osoby mladší než osmnáct
let, nebo
c) spáchá-li takový čin výdělečně.
§ 206
Pomluva
Kdo o jiném sdělí údaj, o němž ví, že je nepravdivý a
způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, a tím
a) poškodí ho v zaměstnání
b) naruší jeho rodinné vztahy, nebo
c) způsobí mu jinou vážnou újmu,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením.
Neposkytnutí pomoci
§ 207
(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky
vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může
učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím
svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením.
(2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky
vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle
povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti.
§ 208
Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž
měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na
zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe
nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.
§ 209
Poškozování cizích práv
(1) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že
a) uvede někoho v omyl, nebo
b) využije něčího omylu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
vydává-li se při činu uvedeném v odstavci 1 za veřejného
činitele.
§ 209a
neplatil
HLAVA ŠESTÁ
Trestné činy proti rodině a mládeži
§ 210
Dvojí manželství
(1) Kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře manželství s osobou,
která již je v manželství jiném.
§ 211
Porušování zákona o právu
rodinném
Kdo při výkonu své duchovenské činnosti nebo podobné
náboženské funkce poruší, byť i z nedbalosti, ustanovení zákona o
právu rodinném, zejména tím, že vykoná náboženský sňatkový obřad s
osobami, které spolu neuzavřely manželství, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.
§ 212
Opuštění dítěte
(1) Kdo opustí dítě, o které má povinnost pečovat a které si
samo nemůže opatřit pomoc, a vystaví je tím nebezpečí smrti nebo
ublížení na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců
až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví nebo smrt.
§ 213
Zanedbání povinné výživy
(1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost
vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody
až na jeden rok.
(2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti
vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou
osobu nebezpečí nouze.
§ 214
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Trestnost zanedbání povinné výživy (§ 213) zaniká, jestliže
trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou
povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal
vyhlašovat rozsudek.
§ 215
Týrání svěřené osoby
Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 216
Únos
(1) Kdo osobu mladší než patnáct let nebo osobu stiženou
duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z
opatrování toho, kdo má podle zákona nebo podle úředního
rozhodnutí povinnost o ni pečovat, bude potrestán odnětím svobody
až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo
jinému majetkový prospěch, nebo
b) ohrozí-li takovým činem mravní vývoj unesené osoby nebo
způsobí-li takovým činem jiný zvlášť závažný následek.
§ 216a
neplatil
§ 216b
neplatil
§ 217
Ohrožování mravní výchovy mládeže
Kdo vydá, byť i z nedbalosti, osobu mladší než osmnáct let
nebezpečí zpustnutí, tím, že
a) umožní jí vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo
b) svádí ji k zahálčivému nebo nemravnému životu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 218
Podávání alkoholických nápojů mládeži
Kdo soustavně nebo ve větší míře podává osobám mladším než
osmnáct let alkoholické nápoje, bude potrestán odnětím svobody až
na jeden rok.
§ 218a
neplatil
§ 218b
neplatil
HLAVA SEDMÁ
Trestné činy proti životu a zdraví
§ 219
Vražda
Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na
deset až patnáct let nebo trestem smrti.
§ 220
Vražda novorozeného dítěte matkou
Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí
své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm, bude potrestána
odnětím svobody na tři léta až osm let.
Ublížení na zdraví
§ 221
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo
tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, nebo
b) spáchá-li takový čin na jiném proto, že je stoupencem
socialistického společenského a státního zřízení, pro jeho
národnost, rasu, vyznání nebo proto, že je bez vyznání.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví.
(4) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 222
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude
potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 223
(1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo
zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost
vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce
nebo uloženou mu podle zákona.
§ 224
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví
nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo
nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený
v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající
z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou
mu podle zákona.
(3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt
více osob proto, že hrubě porušil předpisy o bezpečnosti práce
nebo dopravy anebo hygienické předpisy, bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až deset let.
§ 225
Rvačka
(1) Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se
zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců
nebo nápravným opatřením.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, je-li při činu uvedeném
v odstavci 1 jinému způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt.
§ 226
Ohrožování pohlavní nemocí
Kdo jiného vydá, byť i z nedbalosti, nebezpečí pohlavní
nákazy, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo
nápravným opatřením.
Nedovolené přerušení těhotenství
§ 227
(1) Kdo těhotné ženě pomáhá nebo ji svede k tomu, aby
a) své těhotenství sama uměle přerušila, nebo
b) jiného požádala nebo jinému dovolila, aby jí bylo těhotenství
uměle přerušeno jinak než způsobem přípustným podle zákonných
předpisů o umělém přerušení těhotenství,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví nebo smrt.
§ 228
(1) Kdo se souhlasem těhotné ženy uměle přeruší její
těhotenství jinak než způsobem přípustným podle zákonných předpisů
o umělém přerušení těhotenství, bude potrestán odnětím svobody na
jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně, nebo
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo bez souhlasu
těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství.
(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt.
§ 229
Těhotná žena, která své těhotenství sama uměle přeruší nebo
jiného o to požádá nebo mu to dovolí, není pro takový čin trestná,
a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi.
§ 230
Účast na sebevraždě
(1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě
pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy,
odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na osobě mladší než
osmnáct let, na těhotné ženě nebo na osobě stižené duševní
poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté.
HLAVA OSMÁ
Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti
ODDÍL PRVNÍ
Trestné činy proti svobodě
§ 231
Omezování osobní svobody
(1) Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením.
(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením
bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
v úmyslu usnadnit jiný trestný čin.
(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 232
Zbavení osobní svobody
(1) Kdo jiného zbaví osobní svobody, bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 233
Zavlečení do ciziny
(1) Kdo jiného zavleče do ciziny, bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) spáchá-li takový čin na osobě mladší než patnáct let nebo na
osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně
vyvinuté, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, smrt nebo
jiný zvlášť závažný následek.
§ 234
Loupež
(1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky
bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude
potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo značnou
škodu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 234a
až od 1.7.1990
§ 235
Vydírání
(1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné
těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude
potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní nebo výdělečně,
nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek.
§ 236
Omezování svobody vyznání
Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy
a) nutí jiného k účasti na náboženském úkonu,
b) zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo
c) jinému v užívání svobody vyznání jinak brání,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením.
§ 237
Útisk
Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby
něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až
na šest měsíců nebo nápravným opatřením.
§ 238
Porušování domovní svobody
(1) Kdo vnikne do domu nebo do bytu jiného tím,že užije
násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí,
kdo tam neoprávněně vnikne v úmyslu vykonat násilí, nebo
kdo tam neoprávněně setrvá v úmyslu vykonat násilí,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní, nebo
b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami.
§ 238a
až od 1.7.1990
Porušování tajemství dopravovaných zpráv
§ 239
(1) Kdo úmyslně poruší tajemství
a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti, zasílaných poštou nebo
jiným dopravním zařízením, nebo
b) zprávy podávané telefonem, telegrafem nebo jiným takovým
veřejným zařízením,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo nápravným
opatřením.
(2) Pracovník poštovní, telegrafní nebo telefonní služby,
který
a) spáchá čin uvedený v odstavci 1,
b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo
c) pozmění nebo potlačí písemnost dopravovanou poštou nebo jiným
dopravním zařízením anebo zprávu podanou telefonicky,
telegraficky nebo jiným podobným způsobem,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.
§ 240
(1) Kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo
jinému neoprávněný prospěch
a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti,
telegramu nebo telefonního hovoru, které nebyly určeny jemu,
nebo
b) takového tajemství využije,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením.
(2) Pracovník poštovní, telegrafní nebo telefonní služby,
který
a) spáchá čin uvedený v odstavci 1, nebo
b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo zákazem činnosti.
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy proti lidské důstojnosti
§ 241
Znásilnění
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí
ženu k souloži, nebo
kdo k takovému činu zneužije její bezbrannosti, bude
potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
nebo
b) spáchá-li takový čin na ženě mladší než patnáct let.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Pohlavní zneužívání
§ 242
(1) Kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let nebo
kdo takové osoby jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až osm let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na osobě svěřené
jeho dozoru, zneužívaje její závislosti.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na
zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 243
Kdo zneužívaje závislosti osoby mladší než osmnáct let nebo
osoby svěřené jeho dozoru, přiměje ji k mimomanželské souloži,
nebo
kdo takové osoby, zneužívaje její závislosti, jiným způsobem
pohlavně zneužije,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 244
Pohlavní styk s osobou téhož
pohlaví
(1) Kdo se po dovršení osmnáctého roku svého věku pohlavně
stýká s osobou téhož pohlaví mladší než osmnáct let, nebo
kdo se pohlavně stýká s osobou téhož pohlaví, zneužívaje její
závislosti,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
a) za pohlavní styk s osobou téhož pohlaví přijme nebo poskytne
úplatu, nebo
b) pohlavním stykem s osobou téhož pohlaví budí veřejné
pohoršení.
§ 245
Soulož mezi příbuznými
Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se
sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 246
Obchodování se ženami
(1) Kdo do ciziny zláká, najme nebo dopraví ženu v úmyslu,
aby jí tam bylo užito k pohlavnímu styku s jiným, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) spáchá-li takový čin na ženě mladší než osmnáct let, nebo
c) spáchá-li takový čin v úmyslu, aby ženy bylo užito k
prostituci.
HLAVA DEVÁTÁ
Trestné činy proti majetku
§ 247
Krádež
(1) Kdo si přivlastní cizí věc tím, že se jí zmocní, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované
skupiny,
b) spáchá-li takový čin výdělečně,
c) pokusí-li se bezprostředně po takovém činu uchovat si věc
násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek.
§ 248
Zpronevěra
(1) Kdo si přivlastní věc, která mu byla svěřena, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má
výslovně uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek.
§ 249
Neoprávněné užívání cizí věci
(1) Kdo se zmocní cizí věci větší hodnoty v úmyslu jí
přechodně užívat, nebo
kdo neoprávněně cizí věci větší hodnoty, která mu byla
svěřena, přechodně užívá
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným
opatřením bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 249a
neplatil
§ 249b
neplatil
§ 250
Podvod
(1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím,
že
a) uvede někoho v omyl, nebo
b) využije něčího omylu,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek.
§ 250a
až od 1.1.1992
§ 250b
neplatil
§ 250c
veden jako § 250a
Podílnictví
§ 251
(1) Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede
a) věc, která byla získána trestným činem spáchaným jinou
osobou, nebo
b) to, co za takovou věc bylo opatřeno,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně, nebo
b) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 251a
až od 1.1.1992
§ 252
Kdo ukryje anebo na sebe nebo jiného převede z nedbalosti věc
větší hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným jinou
osobou, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
§ 253
Lichva
(1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové
slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout
nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v
hrubém nepoměru, nebo
kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na
sebe převede,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým
trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně.
§ 254
Zatajení věci
(1) Kdo si přivlastní cizí věc, která se dostala do jeho moci
nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.
bez nadpisu
§ 255
Porušování povinnosti při správě cizího majetku
(1) Kdo jinému způsobí škodu tím, že poruší podle zákona mu
uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat
cizí majetek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má
výslovně uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
§ 255a
neplatil
§ 256
Poškozování věřitele
(1) Kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím,
že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část svého
majetku, nebo
b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo i jen částečně zmaří
uspokojení věřitele jiné osoby tím, že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku
dlužníka, nebo
b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo
pohledávku.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou
škodu.
§ 256a
až od 1.1.1992
§ 256b
až od 1.1.1992
§ 256c
neplatil
§ 257
Poškozování cizí věci
(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc
vyšší hodnoty, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na věci svědka, znalce
nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
c) spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle
zvláštních předpisů.
§ 257a
až od 1.1.1992
§ 258
Zneužívání vlastnictví
Kdo poškodí důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem
tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí
vlastní věc, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
HLAVA DESÁTÁ
Trestné činy proti lidskosti
§ 259
Genocidium
(1) Kdo v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní,
etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu
a) uvede příslušníky takové skupiny do takových životních
podmínek, které mají přivodit jejich úplné nebo částečné
fyzické zničení,
b) provede opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině
bránilo rození dětí,
c) násilně převádí děti z jedné takové skupiny do druhé, nebo
d) způsobí příslušníkovi takové skupiny těžkou újmu na zdraví
nebo smrt,
bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo
trestem smrti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se na činu uvedeném
v odstavci 1 účastní.
§ 259a
neplatil
Podpora a propagace fašismu a podobného hnutí
§ 260
(1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus nebo jiné podobné
hnutí, které směřuje k potlačování práv a svobod pracujícího lidu
nebo které hlásá národnostní, rasovou nebo náboženskou zášť, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem,
televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 261
Kdo veřejně projevuje sympatie k fašismu nebo k jinému
podobnému hnutí uvedenému v § 260, bude potrestán odnětím svobody
na šest měsíců až tři léta.
§ 261a
neplatil
§ 262
Používání zakázaného bojového
prostředku
(1) Kdo za války nebo za bojové situace
a) nařídí použití zakázaného bojového prostředku, nebo
b) takového prostředku úmyslně použije,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až sedm let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
zvlášť závažný následek.
§ 263
Válečná krutost
(1) Kdo za války poruší předpisy mezinárodního práva tím, že
nelidsky zachází s bezbranným civilním obyvatelstvem, utečenci,
raněnými, s příslušníky ozbrojených sil, kteří zbraně již složili,
nebo s válečnými zajatci, bude potrestán odnětím svobody na tři
léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na osm až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
§ 263a
až od 1.7.1990
§ 264
Plenění v prostoru válečných operací
Kdo v prostoru válečných operací, na bojišti nebo v místech
postižených válečnými operacemi,
a) zmocní se, využívaje něčí tísně, cizí věci,
b) svévolně cizí majetek ničí nebo jej pod záminkou válečné
potřeby odnímá, nebo
c) okrádá padlé,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až patnáct let nebo
trestem smrti.
§ 265
Zneužívání označení Červeného kříže
Kdo za branné pohotovosti státu neoprávněně užívá označení
Červeného kříže nebo jiného označení nebo barvy, kterými jsou
označeny zdravotnické instituce nebo dopravní prostředky
zdravotnické evakuace, bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta.
HLAVA JEDENÁCTÁ
Trestné činy proti brannosti
Nadpis až od 1.7.1990
§ 266
Maření způsobilosti k službě
(1) Kdo sebe nebo jiného učiní trvale nebo dočasně
nezpůsobilým nebo méně způsobilým k plnění branné povinnosti nebo
jiných úkolů pro obranu vlasti, bude potrestán odnětím svobody na
šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné
pohotovosti státu.
§ 267
Neplnění odvodní povinnosti
(1) Kdo se nedostaví k odvodu, k přezkoušení nebo k
nemocničnímu nebo výběrovému vyšetření v úmyslu svou odvodní
povinnost nesplnit nebo její splnění oddálit, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné
pohotovosti státu.
§ 268
Obcházení branné povinnosti
(1) Kdo se dopustí pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění
branné povinnosti, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok
nebo nápravným opatřením.
(2) Kdo se dopustí pletich v úmyslu
a) sám se zcela nebo zčásti vyhnout plnění branné povinnosti,
nebo
b) jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné
pohotovosti státu.
Nenastoupení služby v ozbrojených silách
§ 269
(1) Kdo v úmyslu vyhnout se trvale vojenské činné službě nebo
zvláštní službě nenastoupí službu v ozbrojených silách do 24 hodin
po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné
pohotovosti státu.
§ 270
(1) Kdo nenastoupí, byť i z nedbalosti, službu v ozbrojených
silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím
rozkaze, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné
pohotovosti státu.
§ 271
Kdo po vyhlášení mobilizace, byť i z nedbalosti,
a) neprodleně se nedostaví z ciziny k nastoupení vojenské činné
služby, nebo
b) neuposlechne výzvy vydané podle ustanovení branného zákona ke
vstupu do vojenské služby spojeneckého státu,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 272
Porušování osobních a věcných povinností
(1) Kdo nesplní, byť i z nedbalosti, osobní nebo věcnou
povinnost pro obranu vlasti,
kdo se úmyslně vyhýbá plnění takové povinnosti, nebo
kdo plnění takové povinnosti jinou osobou, byť i z
nedbalosti, maří nebo ztěžuje,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo
nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel
potrestán, ohrozí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou měrou
zájmy obrany vlasti.
Nadpis až od 1.7.1990
až od 1.7.1990
§ 272a
neplatil
§ 272b
až od 1.7.1990
až od 1.7.1990
§ 272c
až od 1.7.1990
§ 272d
až od 1.7.1990
HLAVA DVANÁCTÁ
Trestné činy vojenské
Nadpis až od 1.7.1990
Neuposlechnutí rozkazu
§ 273
(1) Kdo odepře provést nebo úmyslně neprovede rozkaz, bude
potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až sedm let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se skupinou vojáků,
b) spáchá-li takový čin za okolností, že by tím mohl zmařit nebo
podstatně ztížit splnění důležitého služebního úkolu,
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo smrt,
nebo
d) způsobí-li takovým činem ohrožení bojové pohotovosti útvaru
nebo jiný zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za
branné pohotovosti státu nebo za bojové situace.
§ 274
(1) Kdo z nedbalosti neprovede rozkaz za okolností, že by tím
mohl zmařit nebo podstatně ztížit splnění služebního úkolu, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže činem uvedeným v odstavci 1 zmaří nebo podstatně
ztíží splnění důležitého služebního úkolu,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo smrt,
nebo
c) způsobí-li takovým činem ohrožení bojové pohotovosti útvaru
nebo jiný zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.
§ 275
Zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti
(1) Kdo klade odpor vojáku, který plní vojenské povinnosti,
nebo jej donutí k porušení vojenské povinnosti, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až sedm let bude pachatel
potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se skupinou osob,
b) spáchá-li takový čin se zbraní,
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo jiný
zvlášť závažný následek, nebo
d) spáchá-li takový čin za bojové situace.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo c) za branné
pohotovosti státu nebo za bojové situace.
Urážka mezi vojáky
§ 276
Kdo urazí
a) nadřízeného nebo vyššího,
b) podřízeného nebo nižšího, nebo
c) vojáka stejné hodnosti, a to v době, kdy sám nebo uražený
vykonává službu,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 277
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
a) nadřízeného nebo vyššího, nebo
b) podřízeného nebo nižšího,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v době, kdy sám nebo
uražený vykonává službu,
b) spáchá-li takový čin proti vojenské stráži,
c) spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
nebo
d) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví.
§ 278
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
vojáka stejné hodnosti,a to v době, kdy sám nebo uražený vykonává
službu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proti vojenské stráži,
b) spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
nebo
c) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví.
§ 279
Násilí vůči nadřízenému
(1) Kdo užije násilí vůči nadřízenému
a) v úmyslu působit na výkon jeho vojenských povinností, nebo
b) pro výkon jeho vojenských povinností,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán,
a) pokusí-li se činem uvedeným v odstavci 1 způsobit těžkou újmu
na zdraví, nebo
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu nebo za
bojové situace.
až od 1.7.1990
§ 279a
až od 1.7.1990
§ 279b
až od 1.7.1990
Nadpis až od 1.7.1990
Vyhýbání se výkonu vojenské
služby
§ 280
(1) Kdo se v úmyslu vyhnout se vojenské službě nebo plnění
vojenských povinností poškodí na zdraví, předstírá nemoc, padělá
listinu, opije se nebo použije jiného úskoku, nebo
kdo odpírá konat vojenskou službu,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za
branné pohotovosti státu nebo za bojové situace.
§ 281
Kdo se za bojové situace učiní z nedbalosti nezpůsobilým
vykonávat službu tím, že se opije, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let.
§ 282
Zběhnutí
(1) Kdo se svémocně vzdaluje v úmyslu vyhnout se vojenské
službě, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za
branné pohotovosti státu.
§ 283
Zběhnutí do ciziny
(1) Kdo se svémocně vzdaluje do ciziny v úmyslu vyhnout se
vojenské službě, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až
sedm let nebo propadnutím majetku.
(2) Odnětím svobody na sedm až patnáct let nebo trestem smrti
bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za
branné pohotovosti státu.
§ 284
Svémocné odloučení
(1) Kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než 24 hodiny,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Kdo se svémocně vzdaluje soustavně nebo po dobu delší než
šest dnů, nebo
kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než dva dny v době
plnění zvlášť důležitých úkolů nebo zvlášť důležitých cvičení,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(3) Kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než čtrnáct dnů,
nebo
kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než šest dnů v době
plnění zvlášť důležitých úkolů nebo zvlášť důležitých cvičení,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
Nadpis až od 1.7.1990
§ 285
Porušování povinností strážní služby
(1) Kdo ve strážní nebo jiné obdobné službě poruší, byť i z
nedbalosti, předpisy nebo pravidla této služby nebo zvláštní
nařízení podle nich vydaná, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu strážní služby,
která má zvlášť důležitý státní nebo vojenský význam,
b) spáchá-li takový čin zvlášť hrubým porušením své povinnosti,
c) způsobí-li takovým činem škodlivý následek, k jehož odvrácení
výkon strážní nebo jiné obdobné služby měl směřovat, nebo
d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, jestliže úmyslně spáchá čin
uvedený v odstavci 1 za bojové situace a je zde některá z
okolností uvedených v odstavci 2 písm. a) a c).
§ 286
Porušování povinností dozorčí služby
(1) Kdo v dozorčí nebo jiné službě závažným způsobem, byť
i z nedbalosti, poruší předpisy nebo pravidla této služby, bude
potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán,
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný následek,
jemuž byl povinen zabránit.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za bojové situace.
§ 287
Porušování povinností služby při obraně
vzdušného prostoru
(1) Kdo poruší, byť i z nedbalosti, pravidla služby na
radiotechnických hláskách, v hotovostních jednotkách nebo jiných
zařízeních určených k zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný
následek.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, jestliže čin uvedený v odstavci 1
spáchá za branné pohotovosti státu a způsobí jím zvlášť závažný
následek.
Nadpis až od 1.7.1990
§ 288
Ohrožování politického a morálního stavu jednotky
(1) Kdo popuzuje vojáky proti vojenské službě nebo proti
nadřízenému,
kdo šíří malomyslnost, nebo
kdo jinak soustavně rozvrací kázeň,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v
odstavci 1 za bojové situace.
§ 288a
až od 1.7.1990
§ 289
Zbabělost před nepřítelem
Kdo se za bojové situace ze zbabělosti nebo malomyslnosti
vzdá do zajetí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct
let nebo trestem smrti.
§ 290
Nesplnění bojového úkolu
(1) Kdo se bez dovolení vzdálí za bojové situace, bude
potrestán odnětím svobody na tři léta až patnáct let nebo
trestem smrti.
(2) Kdo se za bojové situace vyhýbá povinnosti splnit bojový
úkol nebo odepře použít zbraně, bude potrestán odnětím svobody na
deset až patnáct let nebo trestem smrti.
§ 291
Opuštění bojových prostředků
(1) Kdo za bojové situace odhodí, opustí nebo učiní
neupotřebitelnou zbraň nebo jiný válečný materiál, bude potrestán
odnětím svobody na dvě léta až sedm let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo trestem
smrti bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 zvlášť závažný následek.
§ 292
Vydání bojových prostředků nepříteli
Velitel, který, aniž to bylo vyvoláno bojovou situací,
nepříteli vydá, byť i z nedbalosti, vojenské síly nebo ponechá mu
opevnění, bojovou techniku nebo jiné bojové prostředky, bude
potrestán, nejednal-li v úmyslu podporovat nepřítele, odnětím
svobody na tři léta až patnáct let nebo trestem smrti.
§ 293
Ublížení parlamentáři
Kdo urazí parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo
kdo takovou osobu neprávem zadrží,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Společná ustanovení
§ 294
nadpis od 1.1.1992
(1) Odůvodňují-li to okolnosti případu, lze kázeňsky vyřídit
trestné činy nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 270,
neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 1 a § 274 odst. 1,
zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 275
odst. 1, urážky mezi vojáky podle § 276, § 277 odst. 1 a § 278
odst. 1, vyhýbání se výkonu vojenské služby podle § 280 odst. 1, §
281, svémocného odloučení podle § 284 odst. 1 a 2, porušování
povinností strážní služby podle § 285 odst. 1, porušování
povinností dozorčí služby podle § 286 odst. 1, porušování
povinností služby při obraně vzdušného prostoru podle § 287 odst.
1 a ohrožování politického a morálního stavu jednotky podle § 288
odst. 1.
(2) Jestliže stupeň nebezpečnosti jiného trestného činu pro
společnost, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je malý a lze
důvodně očekávat, že prostředky kázeňského vyřízení postačí
k dosažení účelu sledovaného tímto zákonem, lze potrestání
pachatele přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku.
§ 295
nadpis od 1.1.1992
Svémocně se vzdaluje, kdo
a) se vzdálil bez dovolení od svého útvaru nebo z místa
služebního přidělení,
b) se nepřihlásil u svého útvaru nebo v místě služebního
přidělení, ač tam byl odeslán nebo ač uplynula doba jeho
odůvodněné nepřítomnosti, zejména při ustanovení, přeložení,
služební cestě nebo dovolené,
c) byl odloučen za bojových akcí od svého útvaru a nepřipojil se
po zániku příčiny odloučení k svému nebo jinému vojenskému
útvaru, nebo
d) se nepřihlásil u některého vojenského útvaru po návratu nebo
po osvobození z nepřátelského zajetí.
ČÁST TŘETÍ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 296
(1) Trest pravomocně uložený před účinností tohoto zákona za
čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, se nevykoná;
ustanovení tohoto zákona o souhrnném trestu se v takovém případě
neužije.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na činy trestné podle
dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání
nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech, a podle nařízení Slovenské národní rady
č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů,
zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění
předpisů je měnících a doplňujících.
§ 297
(1) Jestliže ke dni účinnosti tohoto zákona nevykonaný trest
odnětí svobody nebo jeho zbytek, popřípadě součet takových trestů
postupně uložených nebo jejich zbytek činí více než patnáct let,
soud tento trest, popřípadě postupně uložené tresty zkrátí poměrně
tak, aby nevykonaný trest odnětí svobody nebo jeho zbytek činil ke
dni účinnosti tohoto zákona patnáct let.
(2) Jestliže ke dni účinnosti tohoto zákona činí nevykonaný
trest zákazu činnosti nebo jeho zbytek více než pět let, zkrátí
soud tento trest nebo jeho zbytek tak, aby ke dni účinnosti tohoto
zákona činil pět let.
(3) Byl-li před účinností tohoto zákona pravomocně uložen
trest
a) ztráty čestných práv občanských nebo jiný obdobný trest podle
zákona dříve účinného, končí ztráta práva volebního a práva
zastávat funkci soudce a soudce z lidu dnem účinnosti tohoto
zákona,
b) vyloučení z vojska, považuje se za neuložený,
c) peněžitý, nevykoná se v případě jeho nedobytnosti náhradní
trest odnětí svobody nebo jeho zbytek,
d) zákazu pobytu, po účinnosti tohoto zákona se nevykoná,
popřípadě jeho výkon dnem účinnosti tohoto zákona končí,
e) uveřejnění rozsudku, po účinnosti tohoto zákona se nevykoná.
§ 298
Ustanovení tohoto zákona o podmíněném propuštění a podmíněném
upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti se užije
s výjimkou ustanovení § 62 i na tresty uložené před účinností
tohoto zákona.
§ 299
Horní hranice druhé sazby trestu odnětí svobody stanovené
v § 1 odst. 2 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, se snižuje
na patnáct let.
§ 300
Zrušují se:
1. trestní zákon č. 86/1950 Sb.,
2. zákon č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon
č. 86/1950 Sb.,
3. ustanovení § 4 až 6 zákona č.68/1957 Sb., o umělém přerušení
těhotenství.
§ 301
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962.