Odboj na Jičínsku – zdroje

Zákon 86/1950 Sb. – Trestní zákon

Znění platné od 30. 12. 1957 do 31. 12. 1961





                              86/1950 Sb.
                          TRESTNÍ ZÁKON
                    ze dne 12. července 1950.
Změna: 63/1956 Sb.
Změna: 68/1957 Sb.

     Národní  shromáždění republiky  Československé usneslo  se na
tomto zákoně:

                          OBECNÁ ČÁST.

                           HLAVA PRVÁ.
                     Účel trestního zákona.

                               § 1

     Trestní  zákon  chrání  lidově  demokratickou republiku, její
socialistickou  výstavbu, zájmy  pracujícího lidu  a jednotlivce a
vychovává   k   dodržování   pravidel   socialistického   soužití.
Prostředky k dosažení tohoto  účelu jsou pohrůžka tresty, ukládání
a výkon trestů a ochranná opatření. 

                          HLAVA DRUHÁ.
                  Základy trestní odpovědnosti.

                               § 2

                          Trestný čin.

     Trestným  činem  je  jen  takové  pro  společnost  nebezpečné
jednání, jehož výsledek uvedený v zákoně pachatel zavinil. 

                            Zavinění

                               § 3

     (1) Výsledek  uvedený v  zákoně je  zaviněn úmyslně, jestliže
pachatel
 a) chtěl jej způsobit, nebo
 b) věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl
    s tím srozuměn.

     (2) Výsledek  uvedený  v  zákoně  je  zaviněn  z  nedbalosti,
jestliže pachatel
 a) věděl,  že  jej  může  způsobit,  ale  bez  přiměřených důvodů
    spoléhal, že jej nezpůsobí, nebo
 b) nevěděl, že jej může způsobit,  ač o tom vzhledem k okolnostem
    a k svým osobním poměrům vědět mohl. 

                               § 4

     (1) Nestanoví-li zákon výslovně, že  zavinění z nedbalosti je
trestné, vyžaduje se k trestnosti úmyslné zavinění.

     (2) K  okolnostem,  které  podmiňují  použití  vyšší  trestní
sazby, se však přihlédne,
 a) jde-li o  těžší následek, i  tehdy, zavinil-li jej  pachatel z
    nedbalosti, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde zavinění
    úmyslné,
 b) jde-li  o jinou  skutečnost, i  tehdy, jestliže  o ní pachatel
    nevěděl,  ač  o  ní  vzhledem  k  okolnostem  a k svým osobním
    poměrům vědět mohl, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde,
    aby o ní pachatel věděl. 

                               § 5

                             Pokus.

     (1) Jednání  pro  společnost  nebezpečné,  jehož  se pachatel
dopustil v  úmyslu způsobit výsledek uvedený  v zákoně, je pokusem
trestného činu, jestliže tento výsledek nenastane.

     (2) Pokus je trestný jako čin sám, avšak při výměře trestu se
přihlédne  k okolnostem  a důvodům,  pro než  k výsledku uvedenému
v zákoně  nedošlo, a  k tomu,   jak se  jednání k  tomuto výsledku
přiblížilo.

     (3) Pokus  není  trestný,  upustil-li  pachatel dobrovolně od
způsobení výsledku uvedeného v zákoně. 

                               § 6

                       Spolupachatelství.

     Za  výsledek uvedený  v  zákoně,  který byl  úmyslně způsoben
společným jednáním, odpovídá každý  ze spolupachatelů, jako by jej
způsobil sám. 

                               § 7

                         Návod a pomoc.

     (1) Kdo  v někom  úmyslně vzbudí  rozhodnutí spáchat  trestný
čin, bude potrestán podle trestní  sazby stanovené na trestný čin,
k němuž naváděl.

     (2) Kdo  někomu úmyslně  poskytne pomoc  k spáchání trestného
činu,  bude potrestán  podle  trestní  sazby stanovené  za trestný
čin, při  němž pomáhal. Pomocí je  zejména poskytování prostředků,
odstraňování  překážek, rada,  utvrzování v  předsevzetí nebo slib
přispět po trestném činu.

     (3) Trestnost   návodce   a   pomocníka   není   závislá   na
trestnosti přímého pachatele.

     (4) Ustanovení  o pokusu  se použije  též na  pokus návodu  a
pomoci.

     (5) Návodce a pomocník  nejsou trestní, zabrání-li dobrovolně
tomu,  aby  se  ten,  kdo  byl  naváděn  nebo  komu bylo pomáháno,
dopustil trestného činu. 

                               § 8

                          Nutná obrana.

     Jednání  jinak trestné,  jímž  někdo  odvrací útok  na lidově
demokratickou  republiku,  její   socialistickou  výstavbu,  zájmy
pracujícího  lidu  nebo  na   jednotlivce,  není  trestným  činem,
jestliže
 a) útok přímo hrozil nebo trval a
 b) obrana byla útoku přiměřená. 

                               § 9

                          Krajní nouze.

     (1) Jednání jinak trestné, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo
hrozící   lidově   demokratické   republice,   její  socialistické
výstavbě, zájmům pracujícího lidu  nebo jednotlivci, není trestným
činem, jestliže
 a) způsobená škoda je menší než ta, která hrozila a
 b) nebezpečí nebylo možno odvrátit jinak.

     (2) Nejde o krajní nouzi podle odstavce 1, jestliže ten, komu
nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet. 

                              § 10

                              Věk.

     Kdo  v  době  činu   nedovršil  patnáctý  rok,  není  trestně
odpovědný. 

                              § 11

                          Nepříčetnost.

     Kdo pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat, že jeho
jednání je  pro společnost nebezpečné,  nebo ovládat své  jednání,
není za takový čin trestně odpovědný. 

                           HLAVA TŘETÍ
                   Působnost trestních zákonů.

                              § 12

     (1) Trestnost činu se posuzuje  podle zákona platného v době,
kdy  byl  čin  spáchán;  podle  pozdějšího  zákona se posuzuje jen
tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.

     (2) O  ochranných opatřeních  se rozhodne  vždy podle  zákona
platného v době rozhodování o nich 

                              § 13

     (1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost činu,
který byl spáchán na území Československé republiky.

     (2) Trestný   čin   se   považuje   za   spáchaný   na  území
Československé republiky,
 a) dopustí-li  se  tu  pachatel  jednání  směřujícího  k výsledku
    uvedenému  v zákoně,  i když  tento výsledek  nastal nebo  měl
    nastat zcela nebo z části v cizině, nebo
 b) nastane-li  nebo  má-li  tu  nastat  alespoň  z části výsledek
    uvedený  v  zákoně,  i  když  se  jednání  k  němu směřujícího
    pachatel dopustil v cizině. 

                              § 14

     (1) Podle  československého  zákona   se  posuzuje  trestnost
i takového činu,  který v cizině spáchá  československý občan nebo
obyvatel Československé republiky bez státní příslušnosti.

     (2) Podle  československého  zákona   se  posuzuje  trestnost
velezrady    (§ 78),   podvracení    republiky   (§ 79a),   teroru
(§ 80a),záškodnictví (§ 84), sabotáže  (§ 85), vyzvědačství (§§ 86
a 87), věrolomnosti  podle § 93, válečného  škůdnictví podle § 99,
ohrožení  hospodářského   a  služebního  tajemství   podle  § 112,
padělání  a  pozměňování   platidel  (§ 139),  udávání  padělaných
a pozměněných   platidel   (§ 140),   zlehčení   mincí  a  udávání
zlehčených  mincí (§ 141),  výroby a  držení padělatelského náčiní
(§ 142),  násilí na  veřejném činiteli  (§ 177), ohrožení  provozu
obecně prospěšných zařízení podle § 194 odst.1 písm.b), nedovolené
výroby a  držení omamných prostředků  a jedů podle  § 197, zbavení
osobní svobody  (§ 230), zavlečení do ciziny  (§ 231) a obchodu se
ženami  (§ 243)  a  kuplířství  (§ 243a)  i  tehdy,  spáchá-li  je
v cizině   cizí   státní   příslušník   nebo   osoba   bez  státní
příslušnosti,  která  není  obyvatelem  Československé  republiky.
Totéž  platí i  o  trestnosti  spolčení (§ 166),  jestliže směřuje
k těmto trestným činům

                              § 15

     (1) Podle  československého  zákona   se  posuzuje  trestnost
jiného  činu, než  který je   uveden v  § 14 odst.2,  spáchaného v
cizině   cizím  státním   příslušníkem  nebo   osobou  bez  státní
příslušnosti, která není  obyvatelem Československé republiky, jen
tehdy,
 a) je-li čin  trestný i podle  zákona platného na  území, kde byl
    spáchán, a
 b) jestliže  pachatel   byl  postižen  na   území  Československé
    republiky a nebyl vydán k trestnímu stíhání cizímu státu.

     (2) Je-li  zákon  státu,  na  jehož  území  byl  trestný  čin
spáchán, mírnější než zákon československý, nelze pachateli uložit
trest přísnější, než jaký stanoví onen zákon. 

                              § 16

     Československý  občan   nemůže  být  vydán   cizímu  státu  k
trestnímu stíhání ani k výkonu trestu. 

                          HLAVA ČTVRTÁ
                             Tresty.

                           ODDÍL PRVÝ.
                 Společná ustanovení o trestech.

                              § 17

                          Účel trestu.

     (1) Účelem trestu je:
 a) zneškodnit nepřátele pracujícího lidu,
 b) zabránit   pachateli  v   dalším  páchání   trestných  činů  a
    vychovávat ho  k tomu, aby  dodržoval pravidla socialistického
    soužití,
 c) působit výchovně na ostatní členy společnosti.

     (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. 

                              § 18

                          Druhy trestů.

     (1) Hlavními tresty jsou:
 a) trest smrti,
 b) odnětí svobody,
 c) nápravné opatření.

     (2) Vedlejšími tresty jsou:
 a)  zrušeno
 b) ztráta čestných práv občanských,
 c) vyloučení z vojska,
 d) ztráta vojenské hodnosti,
 e) propadnutí jmění,
 f) trest peněžitý,
 g) zákaz činnosti,
 h) vyhoštění,
ch) zákaz pobytu,
 i) uveřejnění rozsudku,
 j) propadnutí věci.

     (3) Vedlejší trest lze uložit jen spolu s trestem hlavním. 

                               § 19

                         Výměra trestu.

     (1) Při výměře  trestu přihlédne soud  k stupni nebezpečnosti
trestného  činu   pro  společnost,  zejména   z  hlediska  způsobu
provedení  trestného  činu,  jeho  následků,  míry zavinění, osoby
pachatele,  možnosti  jeho   nápravy,  a  okolností  přitěžujících
i polehčujících.

     (2) K  okolnosti, která  je zákonným  znakem trestného  činu,
nelze při vyměřování trestu přihlížet jako k okolnosti přitěžující
nebo polehčující. 

                              § 20

                     Přitěžující okolnosti.

     Přitěžující okolností je zejména to, že pachatel
 a) projevil trestným  činem nepřátelství k  lidově demokratickému
    řádu,
 b) ohrozil  trestným činem  politické, vojenské  nebo hospodářské
    zájmy republiky,
 c) dopustil  se  trestného  činu  surovým  způsobem,  zákeřně, se
    zvláštní lstí, ze ziskuchtivosti nebo jiných nízkých pohnutek,
 d) porušil trestným  činem zvláštní povinnost,  zejména povinnost
    vyplývající z jeho odpovědného postavení,
 e) byl již pro trestný čin stejného druhu odsouzen,
 f) dopustil se různých trestných činů,
 g) trestný čin opakoval nebo v něm pokračoval po delší dobu,
 h) svedl k trestnému činu jiného, zejména mladistvého,
ch) způsobil trestným činem větší škodu, nebo
 i) dopustil  se  trestného   činu  využívaje  něčí  bezbrannosti,
    závislosti nebo služební podřízenosti. 

                              § 21

                     Polehčující okolnosti.

     Polehčující okolností je zejména to, že pachatel
 a) dopustil se trestného činu ve stavu zmenšené příčetnosti pokud
    si jej nepřivodil sám, zejména požitím alkoholického nápoje,
 b) dopustil se trestného činu v silném rozrušení,
 c) dopustil se trestného činu ve věku blízkém věku mladistvých,
 d) dopustil  se   trestného  činu  pod   tlakem  závislosti  nebo
    podřízenosti,
 e) dopustil  se  trestného  činu  vlivem  tíživých  osobních nebo
    rodinných poměrů, které si sám nezavinil,
 f) vedl před trestným činem řádný život pracujícího člověka,
 g) přičinil  se po  trestném  činu  o odstranění  jeho škodlivých
    následků, nebo
 h) přiznal se  k trestnému činu, pokud  se takové přiznání netýká
    jen skutečností méně významných. 

                              § 22

                    Úhrnný a dodatkový trest.

     (1) Odsuzuje-li  soud pachatele  za dva  nebo více  trestných
činů, vyměří úhrnný trest podle tohoto zákonného ustanovení, které
se  vztahuje  na  čin  z  nich  nejpřísněji trestný. Jsou-li dolní
hranicí  úhrnného trestu  nejvyšší z  nich. Jsou-li  horní hranice
trestních sazeb dočasného odnětí  svobody stejné, zvyšuje se horní
hranice  o čtvrtinu.  Ustanovení  o  vedlejších trestech  se užije
i tehdy, platí-li jen o některém ze souzených trestných činů.

     (2) Odsuzuje-li  soud pachatele  za trestný  čin, kterého  se
dopustil  dříve,  než  byl  v  první  stolici  vyhlášen odsuzující
rozsudek o  jiném jeho trestném činu,  uloží trest dodatkový, jímž
doplní trest dříve  uložený tak, jako by šlo  o trest úhrnný podle
odstavce 1. Další  trest však soud neuloží, má-li  za to, že trest
dříve uložený  je dostatečný; i  v tomto případě  rozhodne znovu o
podmíněném odsouzení (§ 26).

     (3) Jestliže  předchozím  rozsudkem   bylo  uloženo  nápravné
opatření a soud ukládající dodatkový trest neuloží další  nápravné
opatření,  zruší  původně  uložené  nápravné  opatření  a  stanoví
přiměřený  trest  za  oba  trestné  činy  jako  trest úhrnný podle
odstavce 1.

     (4) Ustanovení o  dodatkovém trestu se  neužije, jestliže se,
pokud jde o předchozí odsouzení, na pachatele hledí, jako by nebyl
odsouzen.

                              § 23

                    Započtení vazby a trestu.

     (1) Doba,  kterou pachatel  pro týž  skutek strávil  ve vazbě
nebo v trestu uloženém soudem nebo jiným orgánem, se započítává do
trestu odnětí svobody nebo do nápravného opatření; jeden den vazby
nebo  trestu  odnětí  svobody  se  počítá  za  dva  dny nápravného
opatření.

     (2) Doba uvedená  v odstavci 1 se  započítává i do náhradního
trestu za trest peněžitý. 

                      Podmíněné odsouzení.

                              § 24

     (1) Soud  podmíněně   odloží  výkon  trestu   odnětí  svobody
nepřevyšujícího  dvě  léta,  má-li vzhledem  k  předchozímu životu
pachatele a  k okolnostem případu  důvodně za to,  že účelu trestu
bude dosaženo i bez jeho výkonu.

     (2) Odloží-li  soud  podmíněně  výkon  trestu odnětí svobody,
neodkládá se tím výkon trestů vedlejších; soud však může vyslovit,
že  se podmíněně  odkládají také  trest peněžitý,  zákaz činnosti,
vyhoštění a  zákaz pobytu nebo  i jen některý  z těchto vedlejších
trestů. 

                              § 25

     (1) Při  podmíněném odsouzení  stanoví soud  zkušební dobu na
jeden rok až tři léta;  odloží-li však výkon trestu odnětí svobody
převyšujícího jeden rok, stanoví zkušební  dobu na dvě až pět let.
Zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.

     (2) Podmíněně odsouzenému může  soud uložit přiměřená omezení
směřující k tomu, aby vedl  řádný život pracujícího člověka; má mu
též zpravidla  uložit, aby podle svých  sil nahradil školu, kterou
trestným činem způsobil.

     (3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době
řádný život  pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám,  se
započítává  do   zkušební  doby  nově   stanovené  při  podmíněném
odsouzení  pro týž  skutek nebo  do zkušební  doby stanovené podle
§ 26.

                              § 26

     Ukládá-li   soud  podmíněně   odsouzenému  dodatkový   trest,
rozhodne o podmíněném odsouzení znovu. 

                              § 27

     (1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl  ve zkušební době řádný
život  pracujícího člověka  a vyhověl  uloženým podmínkám, vysloví
soud,  že  se  osvědčil;  jinak  rozhodne,  že  se  trest  vykoná.
Vysloví-li  soud,  že  se  podmíněně  odsouzený osvědčil, rozhodne
zároveň, zda se vykoná  zbytek neodpykaného trestu zákazu činnosti
a zákazu pobytu; náhradní trest  odnětí svobody za nedobytný trest
peněžitý se v tomto případě nevykoná.

     (2) Jestliže  do  jednoho  roku  po  tom,  co soud pravomocně
vyslovil, že se podmíněně odsouzený  osvědčil, vyjde najevo, že se
měl trest vykonat, rozhodne soud dodatečně, že se trest vykoná. 

                              § 28

     (1) Nerozhodne-li  soud ani  dodatečně, že  se trest  vykoná,
hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

     (2) Stejně  se hledí  na pachatele,  jako by  nebyl odsouzen,
nerozhodne-li  soud  bez  jeho  viny   do  dvou  let  od  uplynutí
zkušební doby o tom, zda se osvědčil. 

                          ODDÍL DRUHÝ.
              Ukládání a výkon jednotlivých trestů.

                          Trest smrti.

                              § 29

     (1) Trest  smrti  se  vykoná   oběšením;  v  době  zvýšeného
ohrožení vlasti může být vykonán zastřelením.

     (2) Těhotné ženě nelze uložit  trest smrti.

                         Odnětí svobody.

                              § 30

                         Snížení trestu.

     (1)  Soud může snížit trest  odnětí svobody pod dolní hranici
trestní  sazby,   jen  odůvodňují-li  to   poměry  pachatele  nebo
stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.

     (2) Při snížení trestu odnětí  svobody podle odstavce 1 nelze
uložit trest
 a) pod  deset let,  má-li být  podle zákona  uložen trest  odnětí
    svobody na pětadvacet let,
 b) pod  pět  let,  činí-li  dolní  hranice  trestní sazby nejméně
    patnáct let,
 c) pod  tři léta,  činí-li  dolní  hranice trestní  sazby nejméně
    deset let
 d) pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby nejméně pět
    let. 

                              § 31

                         Trvání trestu.

     (1) Trest dočasného odnětí svobody nesmí ani po zvýšení podle
tohoto zákona činí více než pětadvacet let.

     (2) Trest  odnětí svobody  uložený pachateli  za trestný čin,
kterého  se dopustil  předtím, než  byl na  něm vykonán jiný trest
odnětí svobody, nesmí spolu s tímto trestem, a byl-li takový trest
již  částečně  vykonán,  spolu  s  jeho  zbytkem,  činit  více než
pětadvacet let.

                              § 32

                          Výkon trestu.

     (1) Trest  odnětí svobody  se vykonává  v trestních ústavech,
soudních  věznicích  nebo  v   pracovních  útvarech,  a  jde-li  o
vojenskou  osobu  v  činné   službě,  též  ve  vojenských  kárných
útvarech. Užitečná  práce má vězni  umožnit, aby se  po propuštění
začlenil do řad pracujících.

     (2) Jestliže se pachatel dopustil  trestného činu po dovršení
osmnáctého roku a uložený trest odnětí svobody nebo jeho převážnou
část lze vykonat do jeho dvacátého roku, může soud vyslovit, že se
trest  vykoná  jako  u  mladistvého  (§ 62).  Toto  ustanovení  se
nevztahuje na vojenskou osobu v činné službě. 

                      Podmíněné propuštění.

                              § 33

     Po  odpykání poloviny  uloženého trestu  odnětí svobody  nebo
úhrnné  doby  postupně  uložených  takových  trestů  a  při odnětí
svobody na pětadvacet let po  odpykání patnácti let může být vězeň
podmíněně  propuštěn,  prokázal-li  za  výkonu  trestu  svou prací
a svým chováním  polepšení opravňující k  naději, že povede  řádný
život pracujícího člověka. 

                              § 34

     (1) Při podmíněném propuštění se stanoví zkušební doba na dvě
až deset let. Tato doba počíná podmíněným propuštěním vězně.

     (2) Podmíněně  propuštěnému  lze   uložit  přiměřená  omezení
směřující k  tomu, aby vedl řádný  život pracujícího člověka; může
se  mu též  uložit, aby   podle svých  sil nahradil  škodu, kterou
trestným činem způsobil. 

                              § 35

     (1) Jestliže podmíněně propuštěný vedl ve zkušební době řádný
život pracujícího  člověka a vyhověl uloženým  podmínkám, hladí se
na něho, jako by trest  odpykal dnem, kdy byl podmíněně propuštěn;
jinak se rozhodne, že se zbytek trestu vykoná.

     (2) Stejně se hledí na  podmíněně propuštěného, jako by trest
odpykal dnem,  kdy byl podmíněně  propuštěn, nerozhodne-li se  bez
jeho  viny do  dvou let  od uplynutí  zkušební doby,  že se zbytek
trestu vykoná.

     (3) Opětné podmíněné  propuštění z téhož  trestu je možné  po
odpykání poloviny zbytku trestu a při odnětí svobody na pětadvacet
let po odpykání dalších patnácti let.

                              § 36

  
                             zrušen


                        Nápravné opatření

                              § 37

     (1) Místo trestu  odnětí svobody, který  by nepřevyšoval šest
měsíců, uloží  soud pachateli nápravné opatření  na jeden měsíc až
jeden rok, má-li  za to, že k dosažení  účelu trestu postačí tento
trest.

     (2) Nápravné opatření nelze uložit
a) vojáku v činné službě,
b) příslušníku  vojensky organizovaného  nebo jiného  sboru, jehož
   příslušníci  podléhají  podle  zvláštních  zákonů ustanovením o
   trestných činech vojenských, v činné službě,
c) válečnému zajatci, nebo
d) jsou-li tu jiné okolnosti, které brání výkonu tohoto trestu.

                              § 38

     Nápravné opatření  se vykonává na  svobodě. Záleží v  tom, že
pachatel je povinen  po dobu trestu vykonávat práci  mu určenou za
sníženou  odměnu  za  práci  a  bez  některých výhod vyplývajících
z pracovního poměru (§ 39). 

                              § 39

     (1) Je-li  pachatel v  pracovním poměru,  zejména vykonává-li
práci  převážně  tělesnou,  nenařídí  soud  změnu jeho zaměstnání.
Z důležitých důvodů  může však soud  na dobu trestu  nařídit změnu
pachatelova zaměstnání,  zejména v tom směru,  aby vykonával práci
méně  odpovědnou nebo  v jiném  pracovišti; v  tomto případě  soud
zároveň  stanoví   zásady  pro  určení  druhu,   způsobu  a  místa
pachatelova zaměstnání.

     (2) Z  odměny náležející  odsouzenému za  práci propadá jedna
čtvrtina  státu; soud  však může  tuto částku  snížit až  na jednu
desetinu odměny.

     (3) Doba výkonu  nápravného opatření se  nezapočítává do doby
trvání  pracovního poměru,  pokud jeho  délka má  význam pro vznik
nebo  rozsah  nároků  z  pracovního  poměru.  Nároky  pachatele  z
národního pojištění zůstávají nedotčeny. 

                              § 40

     (1) Do  výkonu nápravného  opatření se  nezapočítává doba, po
kterou pachatel práci mu určenou z jakéhokoliv důvodu nevykonává.

     (2) Jestliže   pachatel  práci   mu  určenou   nenastoupí  ve
stanovené lhůtě  nebo ji nevykonává  řádně, přemění soud  nápravné
opatření v trest odnětí svobody. 

                              § 41

     Bylo-li  nápravné opatření  vykonáno, hledí  se na pachatele,
jako by  nebyl odsouzen; doba  výkonu nápravného opatření  se však
započítá do doby trvání pracovního  poměru (§ 39 odst.3) teprve po
uplynutí jednoho roku od výkonu trestu. 

  
                          nadpis zrušen

                              § 42

                             zrušen

                Ztráta čestných práv občanských.

                              § 43

     Soud  vysloví  ztrátu  čestných  práv občanských, odsuzuje-li
pachatele   k  trestu   smrti.  Vzhledem   k  závažnosti   činu  a
zavržitelnosti pohnutek může soud  ztrátu čestných práv občanských
vyslovit  též,  odsuzuje-li  pachatele  za  úmyslný  trestný čin k
trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta.

                              § 44

     (1) Ztráta  čestných   práv  občanských  záleží   v  tom,  že
odsouzený ztrácí
 a) právo volební,
b) právo zastávat funkci soudce a soudce z lidu,
c) vědecké a umělecké hodnosti,
d) československá  vyznamenání   a  čestná  uznání,   právo  nosit
   cizozemská  vyznamenání  a  právo  užívat cizozemských čestných
   titulů.

     (2) Soud může vyslovit ztrátu všech práv uvedených v odstavci
1 nebo jen některého z nich.

     (3) Ztráta práv uvedených v odstavci 1  písm. a) a b) trvá po
dobu, pokud nebyl trest odnětí svobody odpykán nebo prominut anebo
jeho výkon promlčen; soud však  může stanovit, že tato ztráta trvá
ještě po odpykání trestu odnětí svobody, a to až po dobu pěti let.
Ztráta práv uvedených v písm. c) a d) je vždy trvalá.

                       Vyloučení z vojska.

                              § 45

     Soud vysloví vyloučení z  vojska, odsuzuje-li vojenskou osobu
k trestu smrti nebo k trestu odnětí svobody nejméně na dvacet let.

                    Ztráta vojenské hodnosti.

                              § 46

     (1) Soud  vysloví ztrátu  vojenské hodnosti,  ukládá-li trest
vyloučení z vojska.

     (2) Vzhledem k závažnosti činu a zavržitelnosti pohnutek může
soud vyslovit  ztrátu vojenské hodnosti,  odsuzuje-li pachatele za
úmyslný  trestný čin  k  trestu  odnětí svobody  převyšujícímu dvě
léta.

     (3) Vojenský soud a vojenské  kolegium nejvyššího soudu mohou
vyslovit  ztrátu vojenské  hodnosti  též,  jestliže to  vzhledem k
spáchanému trestnému činu vyžadují zájmy služby.

     (4) Ztrátou  vojenské  hodnosti  je  odsouzenému snížena jeho
hodnost  ve vojsku  na hodnost   vojína a  odňata jeho  hodnost ve
sboru, jehož příslušníci podléhají vojenské soudní pravomoci.

                        Propadnutí jmění.

                              § 47

     (1) Soud může  vzhledem k povaze a  závažnosti činu a poměrům
pachatele  vyslovit  propadnutí  jmění,  odsuzuje-li  pachatele  k
trestu smrti nebo za úmyslný  trestný  čin k trestu odnětí svobody
převyšujícímu dvě léta.

     (2) Propadnutí jmění postihuje pachatelovo jmění celé nebo tu
jeho  část, kterou  soud určí;  propadnutí se  však nevztahuje  na
prostředky nebo věci, jichž je  nezbytně třeba k ukojení životních
potřeb  pachatele  nebo  osob,  o  jejichž  výživu nebo výchovu je
pachatel podle zákona povinen pečovat.

     (3) Výrokem  propadnutí  jmění  zaniká  zákonné  společenství
majetkové.

     (4) Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.

                         Trest peněžitý.

                               § 48

                   Ukládání a výměra trestu.

     (1) Spolu s trestem odnětí svobody může soud uložit též trest
peněžitý,    projevil-li   pachatel    úmyslným   trestným   činem
nepřátelství k lidově demokratickému  řádu nebo spáchal-li trestný
čin ze ziskuchtivosti. Trest peněžitý se neuloží, je-li zřejmé, že
by  byl nedobytný.  Vedle trestu  propadnutí jmění  trest peněžitý
uložit nelze.

     (2) Při výměře  trestu peněžitého přihlédne soud  k osobním a
majetkovým  poměrům pachatele,  tak  aby  trest peněžitý  pro něho
znamenal  především citelné  omezení majetku  nabytého bezpracnými
zisky  a odnětí  majetkového základu,  z něhož  pramenilo spáchání
trestného  činu. Trest  peněžitý se  vyměří částkou  od 100 Kčs do
50 000 Kčs.

     (3) Vydobytá částka trestu peněžitého připadá státu. 

                              § 49

                         Náhradní trest.

     (1) Ukládá-li soud vedle trestu dočasného odnětí svobody také
trest  peněžitý,  stanoví  zároveň  pro  případ  jeho nedobytnosti
náhradní trest odnětí svobody.

     (2) Náhradní trest  spolu s trestem  dočasného odnětí svobody
nesmějí  dohromady přesahovat  hranici  zákonné  sazby o  více než
čtvrtinu. Při  výměře náhradního trestu  přihlédne soud k  osobním
poměrům pachatele a k výši uloženého trestu peněžitého. 

                              § 50

                   Ručení za nedobytný trest.

     Soud může  vyslovit, že za  nedobytný trest peněžitý  uložený
pachateli ručí  též majitel soukromého podniku,  při jehož provozu
byl trestný  čin spáchán, nebo osoba  odpovědná za vedení takového
podniku,  jestliže  z  nedbalosti  přispěli  k  spáchání trestného
činu. 

                         Zákaz činnosti.

                              § 51

     (1) Dopustil-li se pachatel při výkonu činnosti nebo povolání
trestného  činu,  jímž  poškodil  nebo  ohrozil  hospodářské zájmy
republiky,  vysloví  soud,  že  se  pachateli  zakazuje  vykonávat
takovou činnost nebo takové povolání.

     (2) Soud  může vyslovit,  že se  pachateli zakazuje vykonávat
činnost nebo povolání, jestliže
 a) pachatel  se dopustil  trestného  činu  v souvislosti  s touto
    činností nebo s tímto povoláním,
 b) pachatel by jich mohl zneužít k spáchání trestného činu.

     (3) Zákaz uvedený v  odstavci 1 nebo 2 stanoví  soud na jeden
rok až  deset let; doba  výkonu trestu odnětí  svobody se do  této
doby nezapočítává.

                           Vyhoštění.

                              § 52

     Soud  uloží  pachateli,  který  není československým občanem,
trest vyhoštění  z území Československé  republiky, vyžaduje-li to
bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný obecný zájem. 

                          Zákaz pobytu.

                              § 53

     (1) Soud vysloví,  že se pachateli  zakazuje pobyt v  některé
části  území Československé  republiky, vyžaduje-li  to bezpečnost
lidí nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

     (2) Zákaz uvedený v  odstavci 1 stanoví soud na  tři až deset
let;  doba odnětí  výkonu trestu  odnětí svobody  se do  této doby
nezapočítává.

                      Uveřejnění rozsudku.

                              § 54

     Soud vysloví, že se  rozsudek uveřejní, vyžaduje-li to obecný
zájem. 

                        Propadnutí věci.

                              § 55

     (1) Soud může prohlásit za propadlou věc,
 a) které bylo užito k spáchání trestného činu,
 b) která byla k spáchání trestného činu určena,
 c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj,
    nebo
 d) které pachatel nabyl za věc uvedenou pod písm. c).

     (2) Za propadlou lze prohlásit jen věc náležející pachateli.

     (3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát. 

                          ODDÍL TŘETÍ.
           Zvláštní ustanovení o trestání mladistvých.

                              § 56

                           Mladiství.

     Při  trestání  osob,  které  v  době  trestného činu dovršili
patnáctý rok a nepřekročily  osmnáctý rok (mladistvých), přihlédne
soud k zvláštní péči,  kterou lidově demokratická republika věnuje
mládeži. 

                              § 57

                          Účel trestu.

     Účelem  trestu  u  mladistvého  je  především  vychovat  ho v
řádného  pracujícího  člověka,  a  to  se  zřetelem k jeho osobním
vlastnostem,  k  jeho  rodinné  výchově  a  k  prostředí,  z něhož
pochází. 

                              § 58

                     Upuštění od potrestání.

     Soud může upustit od potrestání u mladistvého též,
 a) nemohl-li mladistvý z omluvitelného  důvodu plně rozpoznat, že
    jeho jednání je pro společnost nebezpečné,
 b) jde-li  o trestný  čin menšího  významu, nebo
 c) má-li  soud  za  to,   že  ochranná  výchova,  kterou  zároveň
    nařizuje, splní účel trestu.

                              § 59

                Vyloučení některých druhů trestů.

     Mladistvému nelze uložit:
 a) trest smrti,
 b)  zrušeno
 c) ztrátu čestných práv občanských,
 d) vyloučení z vojska,
 e) zákaz činnosti,
 f) zákaz pobytu,
 g) trest uveřejnění rozsudku. 

                              § 60

                        Ukládání trestu.

     (1) Místo trestu smrti nebo odnětí svobody na  pětadvacet let
stanoveného v zákoně nastupuje  u mladistvého trest odnětí svobody
na tři  až patnáct let, jde-li  o vojenskou osobu v  činné službě,
která se trestného činu dopustila za zvýšeného ohrožení vlasti, na
deset až pětadvacet let.

     (2) Trestní sazby dočasného odnětí svobody stanovené v zákoně
se snižují u mladistvého na  polovinu, při čemž však horní hranice
snížené  sazby nesmí  nikdy převyšovat  pět let,  dolní jeden rok.
Snížení  těchto trestů  je přípustné   i tam,  kde to  zákon jinak
vylučuje. Tato ustanovení se nevztahují na vojenskou osobu v činné
službě, která  se trestného činu  dopustila za zvýšeného  ohrožení
vlasti.

     (3) Náhradní  trest   za  trest  peněžitý   soud  mladistvému
neuloží. 

                              § 61

           Podmíněné odsouzení a podmíněné propuštění.

     (1) Soud  může  u  mladistvého  vyslovit podmíněné odsouzení,
nepřevyšuje-li  uložený trest  odnětí svobody  tři léta.  Zkušební
dobu stanoví na jeden rok až tři léta.

     (2) Nedovrší-li mladistvý, který  byl podmíněně odsouzen nebo
podmíněně  propuštěn, dvacátý  rok v  době, kdy  zavdal příčinu  k
výkonu  trestu nebo  jeho zbytku,  může se  vzhledem k  výjimečným
okolnostem případu vyslovit, že podmíněné odsouzení nebo podmíněné
propuštění  zůstává  v  platnosti.  Přitom  se  může zkušební doba
přiměřeně prodloužit, nikoliv však o více než o dvě léta. 

                              § 62

                  Výkon trestu odnětí svobody.

     (1) Trest  odnětí svobody  uložený mladistvému  se vykonává v
samostatných ústavech pro mladistvé  nebo ve zvláštních odděleních
soudních věznic. Jestliže však  mladistvý dosáhl osmnáctého roku a
je  odůvodněna  obava,  že  by  působil  zhoubně  na  mravní vývoj
spoluvězňů, vykoná  se trest nebo  jeho zbytek v  trestním ústavu,
soudní  věznici  nebo  v  pracovním  útvaru.  Tato  ustanovení  se
nevztahují na vojenskou osobu v činné službě.

     (2) Trest odnětí svobody se vykonává s náležitým přihlédnutím
k povahovým vlastnostem  mladistvého a k  jeho schopnostem. Přitom
budiž dbáno  toho, aby byl mladistvý  odborně připraven na budoucí
povolání. 

                              § 63

                    Úhrnný a dodatkový trest.

     Zvláštních  ustanovení  o  trestání  mladistvých  se neužije,
jestliže  soud pachateli  ukládá  úhrnný  nebo dodatkový  trest za
trestné  činy  spáchané  jednat  před  dovršeným  osmnáctým rokem,
jednak  po  něm,  a  zákon  na  trestný  čin spáchaný po dovršeném
osmnáctém roku stanoví trest stejný nebo přísnější. 

                          HLAVA PÁTÁ.
                   Zánik trestnosti a trestu.

                              § 64

                         Účinná lítost.

     (1) Trestnost velezrady (§ 78), podvracení republiky (§ 79a),
teroru (§ 80a), záškodnictví (§ 84), sabotáže (§ 85), vyzvědačství
(§§ 86  a  87),  ohrožení  státního  tajemství  podle  §§ 88 a 89,
věrolomnosti  (§§ 93 a  94), válečného  škůdnictví (§§ 99  a 100),
ohrožení  hospodářského a  služebního tajemství  (§§ 112 až  114),
nedovoleného ozbrojování (§§ 120 a  121), zkrácení a ohrožení daně
podle  § 149 odst.  2, porušení  předpisů o  oběhu zboží  ve styku
s cizinou podle  § 152 odst. 2,  spolčení (§ 166 ),  vzpoury vězňů
podle § 170  odst. 2, obecného ohrožení  (§§ 190 až 192), ohrožení
provozu  obecně  prospěšných  zařízení  (§§ 194  a  195)  , šíření
nakažlivých  chorob  (§§ 199  až  202),  ohrožení zdraví závadnými
potravinami a jinými potřebami (§§ 203 a 204), spolčení k zběhnutí
(§ 275) a spolčení ke vzpouře (§ 277) zaniká, jestliže pachatel,
 a) škodlivý  následek  trestného   činu  dobrovolně  zamezí  nebo
    napraví, nebo
 b) učiní  o  trestném  činu   dobrovolně  oznámení  v  době,  kdy
    škodlivému následku trestného činu  mohlo být ještě zabráněno.
    Oznámení   nutno  učinit   prokurátoru  nebo   orgánu  národní
    bezpečnosti;  podléhá-li pachatel  vojenské soudní  pravomoci,
    může místo toho učinit oznámení představenému.

     (2) Oznámením trestného  činu nezanikne však  trestnost toho,
kdo trestný čin nastrojil nebo k němu navedl proto, aby dal podnět
k trestnímu stíhání jiné osoby. 

                              § 64a

  
             Zánik nebezpečnosti činu pro společnost

     Trestnost  činu   zaniká,  jestliže  nebezpečnost   činu  pro
společnost již pominula.
                              § 65

                   Promlčení trestního stíhání

     (1) Trestnost  činu  zaniká  uplynutím  promlčecí doby, která
činí
 a) dvacet let,  stanoví-li zákon na trestný čin  trest smrti nebo
    odnětí svobody na pětadvacet let,
 b) deset  let,  činí-li  horní  hranice  trestní  sazby dočasného
    odnětí svobody nejméně deset let,
 c) pět let, činí-li horní  hranice trestní sazby dočasného odnětí
    svobody nejméně tři léta,
 d) tři léta u ostatních trestných činů.

     (2) Do  promlčecí  doby  se   nezapočítává  doba,  po  kterou
pachatele  nelze postavit  před  soud  pro zákonnou  překážku nebo
proto, že úmyslně maří trestní stíhání.

     (3) Promlčení trestního stíhání se přerušuje,
 a) učiní-li  prokurátor nebo  soud opatření  směřující k  stíhání
    pachatele pro trestný čin, o jehož promlčení jde, nebo
 b) dopustí-li se pachatel v promlčecí době trestného činu nového,
    na který zákon stanoví trest stejný, nebo přísnější.

     (4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba. 

                              § 66

                     Promlčení výkonu trestu

     (1) Uložený trest  nelze vykonat po  uplynutí promlčecí doby,
která činí
  a) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu smrti,
  b) patnáct  let, jde-li  o odsouzení  k trestu  dočasného odnětí
     svobody převyšujícímu deset let,
  c) deset  let,  jde-li  o  odsouzení  k  trestu dočasného odnětí
     svobody nejméně na pět let,
  d) pět let při odsouzení k jinému trestu.

     (2) Promlčecí  doba   počíná  právní  mocí   rozsudku  a  při
podmíněném   odsouzení   právní   mocí   rozhodnutí,  že  se trest
vykoná. Do  promlčecí doby se  nezapočítává doba, po  kterou nelze
trest vykonat proto, že se odsouzený zdržuje v cizině.

     (3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
  a) učiní-li  prokurátor nebo  soud opatření  směřující k  výkonu
     trestu, o jehož promlčení jde, nebo
  b) dopustí-li  se  odsouzený  v  promlčecí  době  trestného činu
     nového,, na  který zákon stanoví trest  stejný nebo přísnější
     než na trestný čin, za který byl pachatel odsouzen.

     (4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba. 

                       Zahlazení odsouzení

                              § 67

     (1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li  odsouzený po výkonu nebo
prominutí  trestu  nebo  po  promlčení  jeho  výkonu  řádný  život
pracujícího člověka nepřetržitě po dobu nejméně
 a) deseti  let,  jde-li  o  odsouzení  k  trestu  odnětí  svobody
    převyšujícímu pět let,
 b) pěti  let,   jde-li  o  odsouzení  k   trestu  odnětí  svobody
    převyšujícímu jeden rok,
 c) tří  let,   jde-li  o  odsouzení   k  trestu  odnětí   svobody
    nepřevyšujícímu jeden rok.

     (2) Byl-li  trestný  čin  spáchán  ve  věku  do  dvaceti let,
snižují se lhůty uvedené v odstavci 1 na polovinu. 

                              § 68

     (1) Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí  se na pachatele, jako
by nebyl  odsouzen a zbytek neodpykaného  trestu zákazu činnosti a
zákazu pobytu se nevykoná.

     (2) Jestliže  do  jednoho  roku  po  tom,  co soud pravomocně
zahladil  odsouzení,  vyjde  najevo,  že  odsouzení  zahlazeno být
nemělo, soud své rozhodnutí  zruší, nesplnily-li se zatím podmínky
zahlazení. 

                           HLAVA ŠESTÁ
                        Ochranná opatření

                              § 69

                    Účel ochranných opatření

     (1) Jako  ochranná  opatření   lze  uložit  ochranné  léčení,
ochrannou  výchovu  a  zabrání,  a  to  jen  za podmínek uvedených
v § 70, 71 a 74; účelem ochranných opatření je:
 a) chránit společnost  před trestnými činy, k  nimž by v budoucnu
    mohlo dojít,
 b) osobám, které by pro svou  chorobu nebo pro zanedbanou výchovu
    mohly spáchat trestný čin, léčením  a výchovou umožnit, aby se
    staly platnými členy společnosti.

     (2) Není-li  účel  ochranných  opatření  splněn  již uložením
a výkonem trestu, lze je uložit i vedle trestu. 

                              § 70

                         Ochranné léčení

     (1) Jestliže  pachatel trestného  činu není  pro nepříčetnost
trestně odpovědný  a jeho pobyt  na svobodě je  nebezpečný, nařídí
soud jeho odevzdání do léčebného ústavu; soud tak může učinit též,
jestliže  se pachatel  trestného činu  dopustil ve  stavu zmenšené
příčetnosti a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný nebo dopustil-li
se  pachatel, který  se oddává  nadměrnému požívání  alkoholických
nápojů nebo omamných prostředků, trestného  činu v opilosti nebo v
jiném podobném opojení nebo trestného činu opilství.

     (2) Ochranné  léčení  potrvá,  dokud  to  vyžaduje jeho účel.
O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.

     (3) Od ochranného  léčení může soud  upustit, pominou-li před
jeho započetím okolnosti, pro něž bylo nařízeno. 

                        Ochranná výchova

                              § 71

     (1) Sezná-li  soud v  trestním řízení  proti mladistvému,  že
o jeho  výchovu není  náležitě  postaráno  nebo že  jeho dosavadní
výchova  byla zanedbána  anebo že  to vyžaduje  prostředí, v  němž
žije, nařídí jeho ochranou výchovu.

     (2) Dopustí-li  se osoba,  která dovršila  dvanáctý rok  a je
mladší  než  patnáct  let,  činu  jinak  trestného, na který zákon
stanoví trest smrti nebo odnětí  svobody na pětadvacet let, nařídí
poručenský (opatrovnický) soud  její ochrannou výchovu: poručenský
(opatrovnický)  soud   tak  může  učinit   též,  je-li  to   nutné
k zajištění řádné  výchovy osoby mladší než  patnáct let, která se
dopustila činu jinak trestného.

     (3) Ochranná výchova nemůže být  nařízena, jde-li o vojenskou
osobu uvedenou v § 269 odst. 2. 

                              § 72

     Ochranná   výchova  se   vykonává  ve   výchovných  ústavech;
vyžaduje-li to však zdravotní stav  chovance, vykoná se v léčebném
ústavě. 

                              § 73

     (1) Ochranná  výchova potrvá,  dokud to  vyžaduje její  účel,
nejdéle však  do dovršeného osmnáctého roku;  vyžaduje-li to zájem
chovance, lze ji prodloužit do dovršeného devatenáctého roku.

     (2) Od  ochranné výchovy  může soud  upustit, pominou-li před
jejím započetím okolnosti, pro než byla nařízena. 

                              § 74

                             Zabrání

     (1) Jestliže věc uvedená v §  55 odst. 1 nebyla prohlášena za
propadlou, může soud vyslovit, že se věc zabírá,
 a) náleží-li pachateli, jejž nelze stíhat nebo odsoudit,
 b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil,
 c) náleží-li  osobě,  která  z  nedbalosti  přispěla  k  spáchání
    trestného činu, nebo
 d) vyžaduje-li to bezpečnost lidí  nebo majetku anebo jiný obecný
    zájem

     (2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát. 

                           HLAVA SEDMÁ
                       Společná ustanovení

                     Výklad některých pojmů

                              § 75

     (1) Trestnými  činy  se  rozumějí  jen  činy  soudně trestné,
a pokud  z  jednotlivého  ustanovení  nevyplývá  jinak, též pokus,
návod a pomoc.

     (2) Jednáním se  rozumí i opominutí takového  konání, k němuž
byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen.

     (3) Výsledkem  uvedeným  v  zákoně  se  rozumí  souhrn  znaků
trestného činu,  které jsou uvedeny ve  zvláštní části, s výjimkou
zavinění.

     (4) Zvláště přitěžující okolností  se rozumí taková okolnost,
která s trestným  činem zpravidla spojena nebývá a  která pro svou
důležitost   zvyšuje   nebezpečnost   činu   nebo   pachatele  pro
společnost.

     (5) Dobou  zvýšeného ohrožení  vlasti se  rozumí doba,  v níž
republika vstoupila  do stavu branné pohotovosti  nebo v níž došlo
k událostem  ohrožujícím  zvýšenou   měrou  samostatnost,  ústavní
jednotu,  územní  celistvost,  lidově  demokratické státní zřízení
nebo společenský řád republiky anebo veřejný klid a pořádek.

     (6) Státním tajemstvím  se rozumí vše,  co v důležitém  zájmu
republiky,   zejména   v    zájmu   politickém,   vojenském   nebo
hospodářském, má zůstat utajeno před nepovolanými osobami.

     (7) Hospodářským tajemstvím se rozumí  vše, co příznačné nebo
významné  pro hospodářské  podnikání a  v obecném  zájmu má zůstat
utajeno před nepovolanými osobami.

     (8) Služebním tajemstvím se rozumí důležitá skutečnost, která
souvisí  s činností  národního  výboru,  soudu nebo  jiného úřadu,
veřejného orgánu nebo podniku anebo  lidového družstva a v obecném
zájmu má zůstat utajena před nepovolanými osobami.

     (9) Volebním právem se rozumí právo  volit nebo být zvolen do
zákonodárných sborů nebo do národních výborů.

     (10) Veřejným činitelem  je ten, kdo  obstarává veřejné věci,
byv  k  tomu  povolán,  za  těchto  podmínek je veřejným činitelem
zejména
 a) člen  národního  výboru,  jiný  podle  zákona zvolený zástupce
    lidu, soudce z lidu, funkcionář lidového družstva,
 b) státní zaměstnanec,
 c) řídící  nebo  rozhodující   zaměstnanec  státního,  národního,
    komunálního  nebo  jiného  veřejného  podniku  anebo  lidového
    družstva,
 d) příslušník branné moci nebo jiného ozbrojeného sboru, nebo
 e) orgán  povolaný  chránit  nebo  zajišťovat  bezpečnost  lidí a
    majetku   anebo  provádět   svým  osobním   úkonem  rozhodnutí
    veřejného činitele.

     (11) Za veřejnou se pokládá  listina vydaná národním výborem,
soudem  nebo jiným  úřadem  nebo  veřejným orgánem,  která zakládá
nějaké právo nebo povinnost anebo zjišťuje určitý stav.

     (12) Daní se rozumí jakákoli veřejná dávka s příslušenstvím,
jakkoli ukládaná nebo vybraná.

     (13) Těžkou újmou na zdraví se rozumí
 a) zmrzačení,
 b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
 c) ochromení údu,
 d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
 e) poškození důležitého orgánu,
 f) zohyzdění,
 g) onemocnění pohlavní chorobou,
 h) přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy,
ch) mučivé útrapy, nebo
 i) delší dobu trvající porucha zdraví.

     (14) Osobami blízkými se rozumějí příbuzní v pokolení přímém,
osvojitelé a osvojenci, sourozenci a  manželé; jiné osoby v poměru
rodinném  nebo obdobném  se pokládají  za osoby  blízké jen tehdy,
kdyby  újmu,  kterou  by  utrpěla   jedna  z  nich,  druhá  právem
pociťovala jako těžkou újmu vlastní. 

                              § 76

     (1) Trestný  čin je  spáchán zbraní,  jestliže pachatel  nebo
s jeho vědomím některý ze  spolupachatelů užije zbraně k překonání
nebo zamezení  odporu anebo jestliže  ji k tomu  účelu má u  sebe;
zbraní  se tu  rozumí, pokud  z jednotlivého  ustanovení nevyplývá
jinak, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.

     (2) Trestný čin je spáchán násilím  i tehdy, je-li spáchán na
osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí.

     (3) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
 a) obsahem tiskoviny, rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem nebo
    jiným podobně účinným způsobem
 b) alespoň před dvěma osobami.

     (4) Trestný  čin je  spáchán výdělečně,  hledí-li si pachatel
soustavným pácháním takových trestných činů opatřit alespoň na čas
zdroj příjmů.

                              § 77

                     Počítání doby a trestu

     (1) Kde  zákon   spojuje  s  uplynulým   určité  doby  nějaký
následek, nezapočítává se do ní  den, kdy nastala událost určující
její začátek.

     (2) Kde  je  použití  zákonného  ustanovení  závislé na délce
trestu odnětí svobody; nepřihlíží se  k náhradnímu trestu za trest
peněžitý. 

                          ZVLÁŠTNÍ ČÁST

                           HLAVA PRVÁ
                  Trestné činy proti republice

                           ODDÍL PRVNÍ
              Trestné činy proti základům republiky

                              § 78

                            Velezrada

     (1) Kdo   se  pokusí   zvlášť  nebezpečným   jednáním  zničit
samostatnost   republiky,  zničit   nebo  rozvrátit   její  lidově
demokratické   státní   zřízení   nebo   společenský  řád,  zničit
vymoženosti  pracujícího  lidu  dosažené  při výstavbě socialismu,
zničit  nebo rozvrátit  územní celistvost  republiky nebo podlomit
její obranyschopnost,  bude potrestán odnětím svobody  na deset až
pětadvacet let.

     (2) Kdo
 a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí, nebo
 b) pro  takový  čin  vejde  ve  styk  s  cizí  mocí nebo  s cizím
    činitelem,
bude potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 nebo 2 za zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) jsou-li  takovým  činem  značnou  měrou  ohroženy samostatnost
    republiky,   její   lidově    demokratické   státní   zřízení,
    společenský  řád,  vymoženosti  pracujícího  lidu dosažené při
    výstavbě  socialismu, územní  celistvost nebo  obranyschopnost
    republiky,
 c) je-li k  takovému činu zneužito  branné moci nebo  ozbrojeného
    nebo vojensky  organisovaného sboru anebo  jsou-li k  takovému
    činu sbírány nebo organisovány  branné, ozbrojené nebo pomocné
    síly  nebo  hromaděny  zbraně,  střelivo,  výbušniny nebo jiné
    nebezpečné látky,
 d) je-li takovému činu kladen  branné moci nebo ozbrojenému sboru
    násilný odpor, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


  
                          nadpis zrušen

                              § 79

                             zrušen

                              § 79a

  
                      Podvracení republiky

     (1) Kdo z  nepřátelství k lidově  demokratickému řádu provádí
podvratnou  činnost  proti  samostatnosti  republiky, proti jejímu
lidově  demokratickému státnímu  zřízení nebo  společenskému řádu,
proti  vymoženostem   pracujícího  lidu  dosaženým   při  výstavbě
socialismu,   proti  územní   celistvosti  nebo   obranyschopnosti
republiky, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo
a) k činu uvedenému v odstavci 1 založí organizaci, nebo
b) k takovému činu  se spolčí s cizí mocí  nebo s cizím činitelem,
   anebo s nimi pro takový čin vejde ve styk.

     (3) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán
a) dopustí-li se činu  uvedeného v odstavci 1 nebo  2 za zvýšeného
   ohrožení vlasti, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Kdo se k činu uvedenému v odstavci 1 až 3 s někým spolčí,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

                              § 80

                             zrušen

                              § 80a

  
                              Teror

     (1) Kdo  v  úmyslu  odstrašit  někoho  od  aktivní  účasti na
budování  lidově demokratické  republiky nebo  mu takovou  činnost
znemožnit, ublíží někomu na zdraví  nebo způsobí citelnou škodu na
majetku  nebo  jinou  těžkou  újmu  anebo  se  o  to  pokusí, bude
potrestán odnětím svobody na tři až deset let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet  let  bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) je-li takovým činem způsobena rozsáhlá škoda na majetku,
c) dopustí-li se  takového činu v  úmyslu způsobit těžkou  újmu na
   zdraví,
d) má-li takový čin za následek těžkou újmu na zdraví, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,
a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  v úmyslu způsobit
   smrt, nebo
b) je-li takovým činem ohrožen život  mnoha lidí nebo má-li takový
   čin za následek smrt.

     (4) Kdo  se k  činu uvedenému  v odstavci  1 nebo  2 s  někým
spolčí, bude  potrestán odnětím svobody  na jeden rok  až pět let;
kdo  se  s  někým  spolčí  k  činu  uvedenému  v  odstavci 3, bude
potrestán k odnětí svobody na tři až deset let.

     (5) Kdo někomu  v úmyslu odstrašit  jej od aktivní  účasti na
budování  lidově demokratické  republiky nebo  mu takovou  činnost
znemožnit  vyhrožuje,  že  jemu  nebo  osobě  blízké způsobí smrt.
ublížení na  zdraví, citelnou škodu  na majetku nebo  jinou těžkou
újmu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

  
                         nadpis vypuštěn

                              § 81

  
                   Pobuřování proti republice

     (1) Kdo z nepřátelství k lidově demokratickému řádu
a) veřejně nebo nejméně dvě  osoby pobuřuje proti republice, proti
   její samostatnosti, lidově demokratickému státnímu zřízení nebo
   společenskému   řádu,  proti   vymoženostem  pracujícího   lidu
   dosaženým  při  výstavbě  socialismu,  proti územní celistvosti
   nebo obranyschopnosti republiky, nebo
b) úmyslně  umožňuje nebo  usnadňuje šíření  takového pobuřujícího
   projevu,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody ne  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti.

                              § 82

                             zrušen


                              § 83

         Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí.

     (1) Kdo  podporuje  nebo  propaguje  fašismus,  nacismus nebo
podobné hnutí, které  směřuje nebo vede k potlačení  práv a svobod
pracujícího  lidu nebo  které hlásá  národnostní, náboženskou nebo
rasovou zášť, bude  potrestán odnětím svobody na jeden  rok až pět
let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,  dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci 1 tiskem,
filmem, rozhlasem nebo jiným podobně účinným způsobem.

     (3) Odnětím svobody na deset  až pětadvacet let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti.

  
                         nadpis vypuštěn

                               § 84

  
                          Záškodnictví

     (1) Kdo  z nepřátelství  k lidově  demokratickému řádu zničí,
poškodí   nebo  učiní   neupotřebitelným  majetek,   který  je   v
socialistickém vlastnictví, v úmyslu mařit nebo ztěžovat
a) provoz  nebo rozvoj  národního podniku,  lidového družstva nebo
   jiné organizace socialistického sektoru, nebo
b) provoz důležitého obecně prospěšného zařízení,

bude potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,
a) je-li činem  uvedeným v odstavci  1 zmařeno nebo  značnou měrou
   ztíženo provádění nebo plnění  státního plánu rozvoje národního
   hospodářství ve zvláště důležitém úseku,
b) jsou-li  takovým činem  značnou měrou  ohroženy důležité  zájmy
   obrany vlasti,
c) je-li takovým činem ohrožen život  mnoha lidí nebo má-li takový
   čin za následek smrt, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Kdo  se k  činu uvedenému  v odstavci  1 nebo  2 s  někým
spolčí, bude potrestán odnětím svobody na tři až deset let.

                               § 85

  
                             Sabotáž

     (1) Kdo z  nepřátelství k lidově  demokratickému řádu nesplní
nebo poruší  povinnost svého povolání, zaměstnání  nebo své služby
anebo  plnění takové  povinnosti  obchází  nebo se  dopustí jiného
jednání v úmyslu
 a) mařit  nebo  ztěžovat  provádění  nebo  plnění  státního plánu
    rozvoje národního hospodářství v některém úseku, nebo
 b) způsobit  vážnou  poruchu  v  činnosti  úřadu  anebo veřejného
    orgánu,  národního   podniku,  lidového  družstva   nebo  jiné
    organizace socialistického sektoru,

bude potrestán odnětím svobody na tři až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,
 a) je-li  činem  uvedeným  v  odstavci  1  značnou  měrou ztíženo
    provádění  nebo   plnění  státního  plánu   rozvoje  národního
    hospodářství ve zvláště důležitém úseku,
 c) je-li v činnosti úřadu nebo jiného veřejného orgánu, národního
    podniku,    lidového    družstva    nebo    jiné    organizace
    socialistického sektoru skutečně způsobena vážná porucha, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,
 a) jsou-li  činem uvedeným  v odstavci  1 značnou  měrou ohroženy
    důležité zájmy obrany vlasti,
 b) je-li  takovým činem  zmařeno provádění  nebo plnění  státního
    plánu  rozvoje  národního  hospodářství  ve  zvláště důležitém
    úseku, nebo značného počtu obyvatelstva,
 c) je-li takovým činem ohrožen život mnoha lidí nebo má-li takový
    čin za následek smrt.


                          ODDÍL DRUHÝ.
                 Trestné činy proti bezpečnosti
                            republiky

                          Vyzvědačství.

                              § 86

     (1) Kdo vyzvídá  státní tajemství v  úmyslu vyzradit je  cizí
moci, nebo
     kdo státní tajemství úmyslně cizí moci vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného ohrožení
   vlasti,
b) dopustí-li se takového činu jako člen organizace, jejímž účelem
   je vyzvídat státní tajemství,
c) týká-li se takový čin státního tajemství zvláště důležitého,
d) dopustí-li  se takového  činu způsobem  zvláště nebezpečným, ve
   značném  rozsahu nebo  výdělečně anebo  páchá-li takový  čin po
   delší dobu,
e) vyzradí-li státní tajemství, jehož  uchovávání mu bylo výslovně
   uloženo  nebo  které  již  podle  svého  postavení  je  povinen
   uchovávat, nebo
f) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Kdo
a) k činu uvedenému v odstavci 1 nebo 2 s někým se spolčí,
b) pro  takový  čin  vejde  ve  styk  s  cizí  mocí  nebo  s cizím
   činitelem, nebo
c) vejde ve  styk s organizací,  jejímž účelem je  vyzvídat státní
   tajemství, v úmyslu podporovat její snahy,

bude potrestán odnětím svobody na pět až patnáct let.

                              § 87

     Kdo poškodí  republiku tím, že se  dopustí vyzvědačství proti
spojenci, bude potrestán tresty stanovenými v § 86. 

                   Ohrožení státního tajemství

                              § 88

     (1) Kdo  vyzvídá  státní  tajemství   v  úmyslu  vyzradit  je
nepovolané osobě,nebo
     kdo státní tajemství úmyslně takové osobě vyzradí.
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán.
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) týká-li   se    takový   čin   státního    tajemství   zvláště
    důležitého,
 c) vyzradí-li státní tajemství, jehož uchovávání mu bylo výslovně
    uloženo nebo  již podle svého postavení  je povinen uchovávat,
    nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

                              § 89

     Kdo z  nedbalosti způsobí, že  se státní tajemství  může stát
známým cizí  moci nebo že  se stalo známým  nepovolané osobě, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                              § 90

     (1) Kdo úmyslně bez odkladu neoznámí,  že sám nebo někdo jiný
ztratil  nebo  jinak  pozbyl  listinu  nebo  jiný předmět státního
tajemství,  bude potrestán  odnětím svobody  na tři  měsíce až tři
léta.

     (2) Oznámení podle  odstavce 1 nutno  učinit prokurátoru nebo
orgánu  státní  bezpečnosti;  osoba  podléhající  vojenské  soudní
pravomoci může místo toho učinit oznámení představenému. 

                              § 91

                             zrušen

                              § 92

     (1) Kdo bez povolení
 a) zhotoví popis, plán, nákres  nebo snímek některého zařízení na
    obranu vlasti,
 b) takovou  věc opíše,  okreslí nebo  ofotografuje anebo  dá nebo
    nechá jinému tak učinit,
 c) takovou věc sobě nebo někomu jinému opatří, nebo
 d) takovou věc uveřejní,

 bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo  záludně nebo lstivě vnikne do
obvodu objektu  důležitého pro obranu  vlasti nebo na  jiné takové
místo.

                          Věrolomnost.

                              § 93

     (1) Kdo úmyslně ohrozí důležitý zájem republiky tím, že
 a) poruší povinnosti, které má jako zmocněnec republiky, nebo
 b) padělá,  pozmění   nebo  potlačí  listinu   nebo  jiný  doklad
o právních poměrech republiky k cizí moci,

 bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím svobody na deset  až pětadvacet let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                              § 94

     Kdo z nedbalosti ohrozí důležitý zájem republiky tím že,
 a) poruší povinnosti, které má jako zmocněnec republiky, nebo
 b) padělá,  pozmění  nebo  potlačí  listinu  nebo  jiný  doklad o
    právních poměrech republiky k cizí moci,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                              § 95

                       Opuštění republiky

     (1) Kdo bez  povolení opustí území  Československé republiky,
bude potrestán odnětím svobody na jeden až pět let.

     (2) Stejně   bude  potrestán   československý  občan,   který
neuposlechne  úřední  výzvy,  aby  se  v  určeném  lhůtě  na území
Československé republiky vrátil.


                              § 95a

  
                   Vniknutí na území republiky

     Kdo,  ač  není  československým   občanem,  vnikne  na  území
Československé  republiky, bude  potrestán odnětím  svobody na tři
měsíce až tři léta.

  
                         nadpis vypuštěn

                              § 96

  
                Ohrožení zájmů republiky v cizině

     Československý  občan, který  úmyslně ohrozí  zájmy republiky
tím,  že   v  cizině  rozšiřuje  nepravdivou   zprávu  o  poměrech
v republice,  bude potrestán  odnětím svobody  na tři léta.

                              § 97

                             zrušen

                              § 98

  
                             zrušen


                           ODDÍL TŘETÍ
                Trestné činy proti obraně vlasti

                       Válečné škůdnictví

                              § 99

     (1) Kdo za zvýšeného ohrožení vlasti úmyslně
 a) způsobí škodu obraně vlasti nebo obraně spojence, nebo
 b) opatří nepříteli prospěch nebo jakkoli ho podporuje,

bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo
 a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí, nebo
 b) pro takový čin vejde ve styk s nepřítelem.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 jako vojenská
    osoba uvedená v § 269 odst. 2,
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                              § 100

     Kdo za zvýšeného ohrožení vlasti z nedbalosti
 a) způsobí škodu obraně vlasti nebo obraně spojence, nebo
 b) opatří nepříteli prospěch nebo jakkoli ho podporuje,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až na tři léta. 

                              § 101

                          Válečná zrada

     (1) Československý občan, který  za zvýšeného ohrožení vlasti
koná  službu v  nepřátelském  vojsku  nebo ozbrojeném  sboru, bude
potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako
vojenská osoba uvedená v § 269 odst. 2.


                              § 102

                      Služba v cizím vojsku

     (1) Československý občan,  který bez povolení  koná službu ve
vojsku  cizí moci  nebo v  cizím ozbrojeném  sboru, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 v  úmyslu projevit
    nepřátelství k republice, nebo
 b) je-li jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 103

                         Najímání vojáků

     (1) Kdo najímá obyvatele republiky,  který není cizím státním
příslušníkem,  pro  službu  ve  vojsku  cizí  moci  nebo  v  cizím
ozbrojeném  sboru, nebo
     kdo takové  najímání zprostředkuje,
 bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
 a) je-li činem uvedeným v odstavci 1 ohrožena brannost republiky,
    nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                          ODDÍL ČTVRTÝ
              Trestné činy proti ústavním činitelům

                              § 104

  
                             zrušen


  
                         nadpis vypuštěn

                              § 105

                             zrušen

                              § 106

                             zrušen

                              § 107

  
                             zrušen


                              § 108

  
                             zrušen


                              § 109

  
                             zrušen


                              § 110

             Snižování vážnosti presidenta republiky

     (1) Kdo  snižuje  vážnost   presidenta  republiky  nebo  jeho
náměstka, bude  potrestán odnětím svobody na  jeden měsíc až jeden
rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
 a) veřejně,
 b) opětovně při různých příležitostech,
 c) v přítomnosti presidenta republiky nebo jeho náměstka, nebo
 d) pro  výkon pravomoci  presidenta republiky  nebo jeho náměstka
    nebo vůbec pro jeho činnost v životě politickém. 

                              § 111

                   Hanobení ústavního činitele

     Kdo veřejně hanobí
 a) zákonodárný sbor, jeho předsednictvo, výbor nebo komisi, vládu
    nebo sbor pověřenců, nebo
 b) člena vlády, sboru  pověřenců nebo předsednictva zákonodárného
    sboru pro výkon  jeho pravomoci nebo vůbec pro  jeho činnost v
    životě politickém,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta. 

                          ODDÍL PÁTÝ
                 Trestné činy zvláště ohrožující
                   pořádek ve věcech veřejných.

          Ohrožení hospodářského a služebního tajemství

                              § 112

     (1) Kdo vyzvídá hospodářské nebo  služební tajemství v úmyslu
vyzradit je do ciziny, nebo
     kdo  hospodářské nebo  služební tajemství  úmyslně do  ciziny
vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  jako veřejný
     činitel,
  b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
  c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 113

     Kdo  z nedbalosti  způsobí, že  se hospodářské  nebo služební
tajemství stalo známým v cizině, bude potrestán odnětím svobody až
na jeden rok. 

                              § 114

     (1) Kdo vyzvídá hospodářské nebo  služební tajemství v úmyslu
vyzradit je nepovolané osobě, nebo
     kdo hospodářské nebo služební  tajemství úmyslně takové osobě
vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,
  a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  jako veřejný
     činitel,
  b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
  c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 115

                             zrušen

                 Útoky proti skupinám obyvatelů

                              § 116

     (1) Kdo  užije  násilí  nebo  pohrůžky  násilí  proti skupině
obyvatelů  republiky pro  jejich národnost,  rasu nebo náboženství
anebo  pro   to,  že  jsou  bez   vyznání  nebo  stoupenci  lidově
demokratického řádu, bude potrestán  odnětím svobody na tři měsíce
až tři léta.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo se  zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 nebo 2 se zbraní,
     nebo
  b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                              § 117

     Kdo užije  proti jinému násilí  nebo pohrůžky násilí  nebo mu
způsobí újmu na majetku pro  jeho národnost, rasu nebo náboženství
anebo pro to,  že poškozený je bez vyznání  nebo stoupencem lidově
demokratického řádu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

                              § 118

                             zrušen

                              § 119

     Kdo  veřejně hanobí  skupinu obyvatelů  republiky pro  jejich
národnost, rasu nebo náboženství anebo pro to, že jsou bez vyznání
nebo stoupenci lidově demokratického  řádu, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok. 

                     Nedovolené ozbrojování

                              § 120

     (1) Kdo bez  povolení ozbrojuje sebe nebo  někoho jiného tím,
že
 a) opatří sobě nebo někomu  jinému nebo přechovává zbraň hromadně
    účinnou  nebo  součástky,  jejichž  je  k  užití takové zbraně
    nezbytně třeba, nebo
 b) hromadí nebo rozděluje jiné zbraně, střelivo nebo výbušniny,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

     (2) Odnětím svobody na  pět až  deset let  bude bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                               § 121

     (1) Kdo bez povolení
 a) vytvoří ozbrojenou nebo po vojensku organizovanou skupinu,
 b) takovou skupinu cvičí v zacházení  se zbraní nebo s ní provádí
    jakýkoli vojenský výcvik,
 c) k  takové skupině  přistoupí nebo  se zúčastní  její činnosti,
    nebo
 d) takovou skupinu nebo její členy podporuje v jejich snahách,

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  trestného  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za
    zvýšeného ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                               § 122

          Nedovolená výroba a držení vysílací stanice.

     (1) Kdo bez povolení
 a) vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechová radioelektrickou
    vysílací stanici nebo soubor  podstatných součástek určených k
    sestavení takové stanice, nebo
 b) takové stanice používá,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na jeden rok  až na pět let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                               § 123

                   Zneužití náboženské funkce.

     Kdo  zneužije  výkonu  své  duchovenské činnosti nebo podobné
své  náboženské  funkce  v  úmyslu  vykonávat  na věci politického
života vliv nepříznivý pro lidově demokratický řád republiky, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.


                               § 124

                       Hanobení republiky.

     (1) Kdo hanobí republiku,
     kdo potupí  jméno nebo symbol  republiky, zejména její  znak,
vlajku, barvy nebo hymnu, nebo
     kdo v úmyslu projevit nepřátelství nebo opovržení k republice
zničí, poškodí nebo odstraní  symbol republiky, zejména její znak,
vlajku nebo barvy, anebo  zobrazení presidenta republiky nebo jeho
náměstka,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na tři měsíce  až dvě léta  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 veřejně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                               § 125

                  Hanobení spojeneckého státu.

     Kdo veřejně
 a) hanobí spojenecký stát, jeho  hlavu, jiného jeho představitele
    anebo zástupce uznaného vládou republiky,
 b) potupí  jméno  nebo  symbol  spojeneckého  státu, zejména jeho
    znak, vlajku, barvy nebo hymnu, nebo
 c) v úmyslu  projevit nepřátelství nebo  opovržení k spojeneckému
    státu zničí, poškodí nebo  odstraní symbol spojeneckého státu,
    zejména jeho  znak, vlajku nebo  barvy, anebo zobrazení  hlavy
    spojeneckého státu nebo jiného jeho představitele,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta. 

                               § 126

                     Hanobení národa a rasy.

     Kdo  veřejně  hanobí  některý  národ  nebo  jeho  jazyk  nebo
některou  rasu,  takže  to  může  vzbudit  veřejné pohoršení, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                     Šíření poplašné zprávy.

                               § 127

     Kdo  způsobí  nebezpečí  vážného  znepokojení  alespoň  části
obyvatelstva  nějakého místa  tím, že  rozšiřuje poplašnou zprávu,
která  je nepravdivá,  bude potrestán  odnětím svobody  až na šest
měsíců.

                             § 127a

     Kdo za zvýšeného ohrožení vlasti způsobí, byť i z nedbalosti,
nebezpečí vážného znepokojení  alespoň části obyvatelstva nějakého
místa tím,  že rozšiřuje poplašnou zprávu,  bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až pět let.

                               § 128

                             zrušen

                               § 129

  
                             zrušen

                             HLAVA DRUHÁ
                    Trestné činy hospodářské

                           ODDÍL PRVÝ.
            Trestné činy proti hospodářské soustavě.

                               § 130

                    Pletichy proti zestátnění

     Kdo se  dopustí pletich v  úmyslu zmařit nebo  zvýšenou měrou
ztížit  zestátnění   podniku,  hospodářského  objektu   nebo  jiné
majetkové  hodnoty,  které  podléhají  zestátnění,  bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let a propadnutím jmění.

                               § 131

                   Tvoření soukromých monopolů

     Kdo  zřídí   na  území  Československé   republiky  soukromou
monopolní  výdělečnou  organisaci,  zejména  kartel, syndikát nebo
trust,  anebo k  ní přistoupí  nebo ji  kryje nebo podporuje, bude
potrestán odnětím  svobody na jeden  rok až pět  let a propadnutím
jmění.

                               § 132

                   Zneužití lidového družstva.

     Kdo zneužije lidového družstva ke krytí podnikání, které je s
účelem lidových družstev v rozporu, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let.

                               § 133

                  Zneužití vlastnického práva.

     Kdo úmyslně ohrozí obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní
neupotřebitelnou  nebo zašantročí  vlastní věc  vyšší hodnoty nebo
větší hospodářské  důležitosti, bude potrestán  odnětím svobody na
tři měsíce až tři léta.

                           ODDÍL DRUHÝ
       Trestné činy proti jednotnému hospodářskému plánu. 

                               § 134

  
                             zrušen


                             § 134a

  
                            Spekulace

     (1) Kdo v úmyslu opatřit  sobě nebo někomu jinému neoprávněný
prospěch spekuluje  s předměty potřeby, zejména  tím, že ve větším
rozsahu takové předměty za  účelem jejich zcizení skupuje, hromadí
nebo přechovává, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  ne  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) dopustí-li  se  takového  činu,  ač  již  byl  pro  takový  čin
   odsouzen, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,
a) je-li  činem uvedeným  v odstavci  1 způsobena  vážná porucha v
   zásobování, nebo
b) je-li  takovým  činem  způsobeno   nebezpečí  vážné  poruchy  v
   zásobování značného počtu obyvatelstva.


  
                         nadpis vypuštěn

                               § 135

  
                       Poškozování provozu

     (1) Kdo, byť  i z nedbalosti,  maří nebo ztěžuje  provoz nebo
rozvoj národního  podniku, lidového družstva  nebo jiné organizace
socialistického  sektoru,  zejména  tím,  že  nesplní  nebo poruší
povinnost svého povolání, zaměstnání  nebo své služby anebo plnění
takové povinnosti  obchází, bude potrestán  odnětím svobody až  na
jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) je-li  činem  uvedeným  v  odstavci  1  způsobena vážná porucha
   v činnosti  národního  podniku,  lidového  družstva  nebo  jiné
   organizace socialistického sektoru, nebo
b) má-li takový čin za následek jinou značnou škodu.

                               § 136

  
                        Nesplnění závazku

     Nesplní-li soukromý podnikatel nebo  ten, kdo je odpovědný za
vedení  jeho  podniku,  byť   i  z  nedbalosti,  závazek  plynoucí
z jednotného  hospodářského plánu  anebo z  veřejných dodávek nebo
prací, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.


                               § 137

           Pletichy při veřejných dodávkách a pracích.


     (1) Kdo  se  při  veřejných  dodávkách  nebo  pracích dopustí
jednání, které by mohlo  poškodit objednavatele nebo zmařit plnění
jeho úkolů, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                               § 138

           Ohrožení plánování a kontroly plnění plánu.

     (1) Kdo  ve zprávě,  v záznamu  podnikového početnictví  nebo
v  obchodním záznamu, které mají  sloužit k sestavování jednotného
hospodářského plánu anebo ke  kontrole jeho provádění nebo plnění,
úmyslně  uvede  klamné  údaje  o  podniku,  bude potrestán odnětím
svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  dvě léta bude pachatel
potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                          ODDÍL TŘETÍ.
                    Trestné činy proti měně.

                               § 139

                Padělání a pozměňování platidel.

     (1) Kdo  padělá platidlo  v úmyslu  udat je  jako pravé, bude
potrestán  odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet let a propadnutím
jmění.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo pozmění
 a) platidlo vzaté z oběhu v  úmyslu udat je jako platidlo platné,
    nebo
 b) platidlo nižší hodnoty v úmyslu  udat je jako platidlo hodnoty
    vyšší.

     (3) Odnětím  svobody  na  patnáct   až  pětadvacet  let  bude
pachatel potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 jako člen
    spolčení,
 b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
 c) dopustí-li se takového činu výdělečně,
 d) může-li být takovým činem ohrožena československá měna, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                               § 140

            Udávání padělaných a pozměněných platidel.

     (1) Kdo padělané nebo pozměněné platidlo
 a) úmyslně udá jako pravé,
 b) k  takovému účelu  dopraví na  území Československé republiky,
    nebo
 c) k takovému účelu přijme nebo sobě nebo někomu jinému opatří,

 bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
 c) dopustí-li se takového činu výdělečně,
 d) může-li být takovým činem ohrožena československá měna, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Kdo  padělané  nebo  pozměněné  platidlo,  jímž  mu  bylo
placeno  jako  pravým,  úmyslně  udá  jako  pravé,  bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok. 


                               § 141

           Zlehčení mincí a udávání zlehčených mincí.

     (1) Kdo zmenší množství kovu v minci v úmyslu způsobit někomu
škodu nebo  opatřit sobě nebo někomu  jinému neoprávněný prospěch,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo  minci  zlehčenou  způsobem
uvedeným v odstavci 1
 a) úmyslně udá jako platidlo plné hodnoty,
 b) k  takovému účelu  dopraví na  území Československé republiky,
    nebo
 c) k  takovému  účelu  přijme  nebo  sobě  nebo  někomu jinému
    opatří.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 jako člen
    spolčení
 b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
 c) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Kdo minci  zlehčenou způsobem uvedeným v  odstavci 1, jíž
mu bylo placeno jako mincí plné hodnoty, úmyslně udá jako platidlo
plné hodnoty, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 


                               § 142

             Výroba a držení padělatelského náčiní.

     (1) Kdo   vyrobí,  sobě   nebo  někomu   jinému  opatří  nebo
přechovává  nástroj  nebo  jiný  předmět  určený  k  padělání nebo
pozměňování  platidel  anebo  k  zlehčení  mincí,  bude  potrestán
odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  při výkonu svého
    povolání,
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                              § 143

               Ohrožení oběhu tuzemských platidel.

     Kdo úmyslně
 a) odmítá bez zákonného důvodu tuzemská platidla nebo váže jejich
    přijetí na určité podmínky,
 b) shromažďuje bez hospodářské potřeby  nebo nad její míru drobná
    tuzemská platidla, zejména mince, nebo
 c) poškozuje tuzemská platidla,

bude potrestán odnětím svobody až na na šest měsíců. 


                              § 144

    Nedovolená výroba a udávání náhražek tuzemských platidel.

     Kdo bez povolení
 a) vyrobí nebo vydá náhražku tuzemských platidel, nebo
 b) takové náhražky do oběhu uvádí, jimi platí nebo je za platidla
    přijímá,

bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 


                Ohrožení devizového hospodářství.

                              § 145

     (1) Kdo úmyslně způsobí devisovému hospodářství značnou škodu
tím,  že  jedná  proti  předpisům  o  devisovém hospodářství, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) jestliže k  usnadnění takového činu  vedl dvojí účetní  knihy,
    odstranil  účetní  knihy  nebo  použil  padělaných listin nebo
    jiných prostředků k oklamání,
 c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
 d) dopustí-li  se  takového  činu,  ač  byl  již  pro  takový čin
    trestán.


                              § 146

     Kdo v  úmyslu způsobit devisovému  hospodářství značnou škodu
dosáhne na základě nepravdivého nebo neúplného údaje pro sebe nebo
pro  někoho   jiného  povolení  nebo   dokladu,  potřebného  podle
devisových předpisů,  bude potrestán odnětím svobody  na jeden rok
až pět let.

                              § 147

                       Společná ustanovení

     Ochrany podle §§ 139 až 142 požívají též platidla cizozemská,
jakož  i  tuzemské  a  cizozemské  cenné  papíry  hromadně vydané,
znějící na majitele nebo rubopisem převoditelné, a šeky. 


                          ODDÍL ČTVRTÝ.
 Trestné činy daňové a porušení předpisů o oběhu zboží ve styku
                           s cizinou.

                    Zkrácení a ohrožení daně.

                              § 148

     (1) Kdo  úmyslně ve  značném rozsahu  zkrátí daň  nebo vyláká
daňovou výhodu nebo takové výhody zneužije, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nejméně s  dvěma
    osobami,
 b) jestliže k  usnadnění takového činu  vedl dvojí účetní  knihy,
    odstranil  účetní  knihy  nebo  použil  padělaných listin nebo
    jiných prostředků k oklamání,
 c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru,
 d) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 149

     (1) Kdo  v  úmyslu  zkrátit  daň  dopravuje  zboží přes celní
hranici a je přitom opatřen zbraní, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta.

     (2) Kdo v úmyslu zkrátit daň nebo vylákat daňovou výhodu nebo
takové výhody zneužít
 a) spolčí se nejméně s dvěma osobami,
 b) vede dvojí  účetní knihy, účetní  knihy odstraní nebo  použije
    padělaných listin nebo jiných prostředků k oklamání, nebo
 c) poruší úřední uzávěru,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

                              § 150

     Kdo úmyslně zkrátí daň nebo vyláká daňovou výhodu nebo takové
výhody  zneužije, ač  byl již  pro zkrácení  a ohrožení daně podle
§ 148  nebo § 149  trestán, bude  potrestán odnětím  svobody až na
jeden rok.


       Porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou

                              § 151

     (1) Kdo  úmyslně značnou  měrou ohrozí  obecný zájem  tím, že
poruší zákaz nebo omezení dovozu,  vývozu nebo průvozu zboží, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nejméně s  dvěma
    osobami,
 b) jestliže k  usnadnění takového činu  vedl dvojí účetní  účetní
    knihy,  odstranil účetní  knihy nebo  použil padělaných listin
    nebo jiných prostředků k oklamání,
 c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru,
 d) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 152

     (1) Kdo v  úmyslu porušit zákaz  nebo omezení dovozu,  vývozu
nebo průvozu zboží dopravuje zboží  přes celní hranici a je přitom
opatřen zbraní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Kdo v  úmyslu porušit zákaz  nebo omezení dovozu,  vývozu
nebo průvozu zboží
 a) spolčí se nejméně s dvěma osobami,
 b) vede dvojí  účetní knihy, odstraní  účetní knihy nebo  použije
    padělaných listin nebo jiných prostředků k oklamání, nebo
 c) poruší úřední uzávěru,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

                              § 153

     Kdo  úmyslně poruší  zákaz nebo  omezení dovozu,  vývozu nebo
průvozu zboží, ač  byl již pro porušení předpisů  o oběhu zboží ve
styku  s cizinou  podle § 151  nebo § 152  trestán, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.


                           HLAVA TŘETÍ.
                   Trestné činy proti pořádku
                      ve věcech veřejných.

                           ODDÍL PRVÝ
          Trestné činy proti lidové správě a soudnictví

                              § 154

                  Násilí na veřejných sborech.

     (1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí v úmyslu působit na
výkon  pravomoci  národního  výboru  nebo  soudu,  bude  potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo se  zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.

     (3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 se zbraní
    nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 155

                   Násilí pro výkon volebního
                              práva

     (1) Kdo užije proti jinému násilí nebo mu způsobí majetkovou
újmu za to, že
 a) vykonal nebo nevykonal volební právo vůbec, nebo
 b) vykonal  nebo nevykonal  volební právo  v určitém  smyslu nebo
    určitým způsobem,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, týká-li  se čin uvedený  v odstavci 1  výkonu práva být
zvolen. 

                              § 156

                    Úplatkářství při volbách

     (1) Kdo  jinému   poskytne,  nabídne  nebo   slíbí  majetkový
prospěch za to, že
 a) vykoná nebo nevykoná volební právo vůbec, nebo
 b) vykoná  nebo  nevykoná  volební  právo  v  určitém smyslu nebo
    určitým způsobem,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo  v  souvislosti  s  výkonem
volebního  práva   žádá,  přijme  nebo  si   dá  slíbit  majetkový
prospěch. 

                              § 157

                         Volební podvod

     Kdo úmyslně,  ač není k tomu  oprávněn, vykoná volební právo,
nebo kdo lstí jinému zabrání vykonat volební právo, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 158

                  Nepravdivé čestné prohlášení

     Kdo  úmyslně uvede  nepravdu v  čestném prohlášení,  učiněném
vůči  úřadu k  důkazu nebo  k osvědčení  nějaké skutečnosti,  bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 159

                     Padělání a pozměňování
                         veřejné listiny

     (1) Kdo  padělá veřejnou  listinu nebo  podstatně změní  její
obsah  v úmyslu  jí užít  nebo dát  jí užít  jako pravé,  nebo
     kdo úmyslně užije  takové listiny jako  pravé,
bude potrestán  odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 ve značném rozsahu
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 160

                  Padělání a pozměňování známek
                             a kolků

     (1) Kdo  padělá nebo  pozmění jakékoli  poštovní nebo dávkové
známky nebo kolky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě
nebo někomu jinému neoprávněný prospěch, nebo
    kdo takové známky nebo kolky  úmyslně uvádí do oběhu nebo jich
jako pravých,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-lise činu uvedeného v odstavci1 ve značném rozsahu,
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 161

                          Křivá výpověď

     (1) Kdo  jako svědek,  znalec nebo  tlumočník úmyslně  vypoví
před soudem, prokurátorem,  vyšetřovatelem, pokud koná vyšetřování
podle trestního řádu, státním  notářem, pokud vykonává rozhodovací
činnost,   nebo   výkonným   orgánem   národního  výboru  nepravdu
o podstatných okolnostech  nebo je zamlčí,  bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    značnou škodu, nebo
 b) je-li tu  zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 162

                         Křivé obvinění

     (1) Kdo  jiného lživě  obviní z  trestného činu  v úmyslu dát
podnět k jeho stíhání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok
až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán
 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 163

                           Nadržování

    (1) Kdo pachateli  trestného činu pomáhá v  úmyslu umožnit mu,
aby unikl trestnímu stíhání,  trestu nebo ochrannému opatření nebo
jejich výkonu, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři
léta;  pomáhá-li však  takto  pachateli  trestného činu,  na který
zákon  stanoví   trest  mírnější,  bude   potrestán  oním  trestem
mírnějším.

    (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán,  pomáhá-li  způsobem  uvedeným  v  odstavci 1 pachateli
trestného činu,  na který zákon  stanoví trest smrti, trest odnětí
svobody, jehož dolní hranice činí nejméně deset let.

    (3) Kdo  se dopustí  činu uvedeného   v odstavci  1 nebo  2 ve
prospěch osoby sobě  blízké, není trestný, ledaže by  tak učinil v
úmyslu
 a) pomoci   osobě,   která   se   dopustila   velezrady   (§ 78),
    záškodnictví (§ 84), sabotáže  (§ 85) nebo vyzvědačství (§§ 86
    a 87),
 b) opatřit sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch, nebo
 c) pomoci pachateli  k tomu, aby  unikl výkonu trestu  propadnutí
    jmění nebo propadnutí věci anebo výkonu ochranného opatření. 

                              § 164

                   Nepřekažení trestného činu

     (1) Kdo  úmyslně nepřekazí  velezradu (§ 78),  teror (§ 80a),
záškodnictví  (§ 84), sabotáž  (§ 85), vyzvědačství  (§ 86 a  87),
válečné  škůdnictví podle  § 99, padělání  a pozměňování  platidel
(§ 139), udávání padělaných a pozměněných platidel (§ 140), obecné
ohrožení  podle § 190,  vraždu (§ 216),  loupež (§ 232),  zběhnutí
(§§ 273 a 274), vzpouru  (§ 276), porušení velitelských povinností
(§§ 287 a  288) nebo ohrožení bojového  ducha podle §§ 295  a 296,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

    (2) Kdo se dopustí činu uvedeného  v odstavci 1, není trestný,
nemohl-li  trestný  čin  překazit  bez  značných  nesnází nebo bez
nebezpečí pro sebe nebo, nejde-li o velezradu (§ 78), záškodnictví
(§ 84),  sabotáž  (§ 85)  nebo  vyzvědačství  (§§ 86  a  87),  bez
nebezpečí pro osobu sobě blízkou.
                              § 165

                    Neoznámení trestného činu

     (1) Kdo se  hodnověrným způsobem doví,  že někdo jiný  chystá
nebo spáchal velezradu (§ 78), podvracení republiky (§ 79a), teror
(§ 80a), záškodnictví  (§ 84), sabotáž (§ 85),  vyzvědačství (§ 86
a 87), ohrožení státního tajemství  podle § 88, válečné škůdnictví
podle  § 99,  nedovoleného  ozbrojování  (§§ 120  a 121), padělání
a pozměňování platidel  (§ 139), udávání padělaných  a pozměněných
platidel  (§ 140), obecné  ohrožení podle  § 190, vraždu  (§ 216),
loupež  (§ 232), rozkrádání  majetku v  socialistickém vlastnictví
podle  § 245 odst.  3 a  4, poškozování  majetku v  socialistickém
vlastnictví  podle  § 245a  odst.  2  písm.  a),  zběhnutí (§§ 273
a 274)  nebo vzpouru  (§ 276), a  úmyslně takový  trestný čin  bez
odkladu  neoznámí   prokurátoru  nebo  orgánu   bezpečnosti,  bude
potrestán odnětím svobody až na pět let.

    (2) Kdo se dopustí činu uvedeného  v odstavci 1, není trestný,
nemohl-li oznámení učinit bez nebezpečí pro sebe nebo, nejde -li o
velezradu  (§ 78),   záškodnictví  (§ 84),  sabotáž   (§ 85)  nebo
vyzvědačství (§§ 86 a 87), bez nebezpečí pro osobu sobě blízkou.

                              § 166

                            Spolčení

    (1) Kdo  se s  někým spolčí  k trestnému  činu, na který zákon
stanoví trest  dočasného odnětí svobody, jehož  dolní hranice činí
nejméně tři léta a nepřevyšuje  pět let, nebo
     kdo takové  spolčení nebo jeho  účastníky podporuje v  jejich
snahách,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

    (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až tři léta bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon  stanoví trest dočasného  odnětí svobody, jehož  dolní
hranice převyšuje pět let.

    (3) Odnětím  svobody  na  tři   až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest smrti  nebo odnětí svobody na pětadvacet
let.

    (4) Ustanovení odstavců  1 až 3  se neužije, je-li  spolčení k
trestnému činu trestné podle jiných ustanovení. 

                           Podněcování

                              § 167

    (1) Kdo  veřejně podněcuje  k trestnému  činu, bude  potrestán
odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

    (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon  stanoví trest dočasného  odnětí svobody, jehož  dolní
hranice činí nejméně pět let.

    (3) Odnětím  svobody  na  pět   až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest smrti  nebo odnětí svobody na pětadvacet
let.

                              § 168

    (1) Kdo  veřejně  podněcuje  k  hromadnému neplnění povinnosti
uložené podle  zákona, bude potrestán odnětím  svobody až na jeden
rok.

    (2) Odnětím svobody  na tři měsíce  až tři léta  bude pachatel
potrestán,
 a) týká-li  se  čin  uvedený  v  odstavci  1  povinnosti  zvláště
    důležité,
 b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 169

                   Schvalování trestného činu

    (1) Kdo veřejně
 a) vychvaluje nebo  výslovně schvaluje trestný  čin nebo jinak  s
    ním projevuje souhlas, nebo
 b) vychvaluje nebo oslavuje pro trestný čin jeho pachatele,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

    (2) Stejně  bude potrestán,  kdo v  úmyslu projevit  souhlas s
trestným činem
 a) pachatele odmění,
 b) poskytne mu  náhradu za trest  nebo za plnění  uložené soudem,
    nebo
 c) na takovou odměnu nebo náhradu sbírá.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, týká-li  se čin uvedený  v odstavci 1  nebo 2 trestného
činu,  na  který  zákon  stanoví  trest  smrti  nebo  trest odnětí
svobody, jehož dolní hranice činí nejméně deset let.

                              § 170

                          Vzpoura vězňů

     (1) Kdo se zúčastní vzepření  skupiny vězňů dozorčímu orgánu,
jeho rozkazu nebo vězeňskému  řádu, bude potrestán odnětím svobody
až na pět let.

     (2) Kdo se s  někým spolčí k provedení nebo  k podnícení činu
uvedeného v odstavci 1, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok. 

                Maření výkonu úředního rozhodnutí

                              § 171

     Kdo  úmyslně  maří  nebo  ztěžuje  výkon rozhodnutí národního
výboru, soudu nebo jiného úřadu nebo veřejného orgánu tím, že
 a) zničí,  poškodí,  učiní  neupotřebitelnou,  zatají, zcizí nebo
    odstraní věc, které se toto rozhodnutí týká, nebo
 b) uprchne stráži z vazby,

bude potrestán odnětím svobody až na pět  let. 

                              § 172

     Kdo  z  nedbalosti  umožní  nebo  usnadní  jinému, aby uprchl
stráži nebo  z vazby, bude  potrestán odnětím svobody  až na jeden
rok. 

                   Maření dozoru nad církvemi
                  a náboženskými společnostmi.

                              § 173

     Kdo v  úmyslu mařit nebo  ztěžovat výkon státního  dozoru nad
církví  nebo  náboženskou  společností  poruší  ustanovení  zákona
o hospodářském  zabezpečení  církví   a  náboženských  společností
státem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

                              § 174

                             zrušen

                           ODDÍL DRUHÝ
                 Trestné činy proti povinnostem
                       veřejných činitelů.

             Porušení povinnosti veřejného činitele.

                              § 175

     (1) Veřejný  činitel, který  v úmyslu  způsobit jinému  škodu
nebo opatřit sobě nebo někomu jinému neoprávněný prospěch
 a) obstarává veřejné věci způsobem zákonu odporujícím,
 b) překročí meze své pravomoci, nebo
 c) nesplní svou povinnost,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
a) má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za  následek závažné porušení
   činnosti úřadu nebo jiného veřejného orgánu, národního podniku,
   lidového družstva nebo jiné organizace socialistického sektoru,
   v nichž je pachatel činný nebo pro které pracuje,
b) může-li  být  takovým  činem  zvýšenou  měrou  ohrožena  důvěra
   pracujícího lidu  v nestrannost nebo vážnost  úřadu nebo jiného
   veřejného orgánu,
c) má-li takový čin za následek jinou značnou škodu, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

                              § 176

     (1) Veřejný činitel,  který z nedbalosti  zmaří splnění úkolů
mu svěřených tím, že
 a) obstarává veřejné věci způsobem zákonu odporujícím,
 b) překročí meze své pravomoci, nebo
 c) nesplní svou  povinnost,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) je-li  činem uvedeným  v odstavci  1 poškozen  důležitý osobní
    zájem,
 b) má-li takový čin za následek jinou značnou škodu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                           ODDÍL TŘETÍ
                   Trestné činy proti veřejným
                            činitelům.

                              § 177

                  Násilí na veřejném činiteli.

     (1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí
 a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele,
 b) proti veřejnému činiteli pro výkon jeho pravomoci, nebo
 c) proti jinému za to, že vystoupil na ochranu veřejného činitele

bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo se  zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.

     (3) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 se zbraní,
 b) ublíží-li takovým činem na zdraví veřejnému činiteli nebo tomu
    kdo vystoupil na jeho ochranu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 178

                     Osobování si pravomoci
                       veřejného činitele.

     Kdo si osobuje pravomoc  veřejného činitele v úmyslu způsobit
jinému  škodu nebo  opatřit  sobě  nebo někomu  jinému neoprávněný
prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

                              § 179

                     Rušení výkonu pravomoci
                       veřejného činitele.

     Kdo ztíží  výkon pravomoci veřejného  činitele tím, že  se do
výkonu vmísí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 180

                   Urážka veřejného činitele.

     Kdo urazí  veřejného činitele při výkonu  jeho pravomoci nebo
pro  tento  výkon,  bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na šest
měsíců. 

                          ODDÍL ČTVRTÝ.
                          Úplatkářství.

                              § 181

                       Přijímání úplatku.

     (1) Kdo v souvislosti s rozhodováním ve věcech obecného zájmu
nebo  s  výkonem  takového  rozhodnutí  přijme  nebo  si dá slíbit
úplatek, bude potrestán odnětím  svobody až na jeden rok.

     (2) Kdo  za okolností  uvedených v  odstavci 1  žádá úplatek,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se  činu uvedeného v odstavci 1  nebo 2 jako
veřejný činitel.

                              § 182

                           Podplácení.

     (1) Kdo  jinému  v  souvislosti   s  rozhodováním  ve  věcech
obecného  zájmu  nebo  s  výkonem  takového  rozhodnutí  poskytne,
nabídne nebo  slíbí úplatek, bude potrestán  odnětím svobody až na
jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,  dopustí-li  se  činu   uvedeného  v  odstavci  1  vůči
veřejnému činiteli.

                              § 183

                      Nepřímé úplatkářství.

     Kdo  žádá nebo  přijme úplatek   za to,  že bude  svým vlivem
působit na výkon pravomoci veřejného  činitele, nebo za to, že tak
již učinil, nebo
     kdo jinému  z takového důvodu úplatek  poskytne, nabídne nebo
slíbí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

                              § 184

                  Zvláštní ustanovení o účinné
                             lítosti.

     Pro  podplácení (  § 182 )  a nepřímé  úplatkářství ( § 183 )
není trestný  ten, kdo úplatek  poskytne nebo slíbí  jen proto, že
byl  o to  požádán, a učiní o tom  dobrovolně bez odkladu oznámení
prokurátoru nebo orgánu národní bezpečnosti. 

                           ODDÍL PÁTÝ.
                 Jiné trestné činy proti pořádku
                      ve věcech veřejných.

                              § 185

                     Nebezpečné vyhrožování.

     Kdo v  úmyslu vzbudit alespoň  u části obyvatelstva  nějakého
místa strach  nebo nepokoj vyhrožuje, že  způsobí obecné nebezpečí
(§ 190 ), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                            Opilství.

                              § 186

     Kdo se požitím alkoholického nápoje nebo jinak přivede, byť i
z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti,  v němž se dopustí trestného
činu, bude potrestán odnětím svobody  až na pět let; dopustí-li se
však trestného  činu, na který zákon  stanoví trest mírnější, bude
potrestán oním trestem mírnějším. 

                              § 187

     (1) Kdo  se  opije,  byť  i  z  nedbalosti,  ač je v opilosti
náchylný k výtržnostem, nebo
     kdo  osobu,  která  je  v  opilosti  náchylná  k výtržnostem,
úmyslně opije nebo její opilost zvyšuje,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo požije  alkoholické nápoje za
takových okolností, že by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo
způsobit značnou škodu na majetku. 

                              § 188

  
                             zrušen


                             § 188a

  
                          Příživnictví

     Kdo se živí nekalým způsobem  a vyhýbá se poctivé práci, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.

                             § 188b

  
                           Výtržnictví

     Kdo  vzbudí  veřejné  pohoršení  tím,  že  se  dopustí  hrubé
neslušnosti nebo výtržnosti, které svědčí o jeho hrubé neúctě vůči
společnosti, bude  potrestán odnětím svobody na  tři měsíce až dvě
léta.

                              § 189

                            Pomluva.

     (1) Kdo úmyslně ohrozí vážnost jiného u spoluobčanů tím, že o
něm někomu  sdělí nepravdu, bude  potrestán odnětím svobody  až na
šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 veřejně,
 b) dopustí-li se takového činu proti veřejnému činiteli pro výkon
    jeho pravomoci, nebo
 c) jestliže takový čin může mít nebo má za následek těžkou újmu. 

                          HLAVA ČTVRTÁ
                 Trestné činy obecně nebezpečné

                        Obecné ohrožení.

                              § 190

     (1) Kdo úmyslně  vydá lidi v nebezpečí  smrti nebo těžké újmy
na  zdraví anebo  cizí majetek  v nebezpečí  škody velkého rozsahu
(obecné nebezpečí) tím, že
 a) způsobí požár nebo povodeň,
 b) způsobí škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných
    podobně nebezpečných látek nebo sil, nebo
 c) dopustí se jiného podobného obecně nebezpečného jednání,

bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně
 a) obecné nebezpečí zvýší ,nebo
 b) jeho odvrácení nebo zmírnění zmaří nebo ztíží.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet  let  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu  uvedeného v odstavci 1 nebo  2 na majetku,
    který je v socialistickém vlastnictví,
 b) má-li takový  čin za následek hrozivou  tíseň nebo těžkou újmu
    na zdraví mnoha lidí  nebo rozsáhlou škodu na majetku, nebo
 c) dopustí-li se takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti.

     (4) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2  opětovně
    v krátké době,
 b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení, nebo
 c) má-li takový čin za následek smrt. 

                              § 191

     (1) Kdo k spáchání obecného ohrožení (§ 190)
 a) nabídne se nebo nabídne svou pomoc,
 b) s někým se spolčí, nebo
 c) vyrobí,  sobě  nebo  někomu   jinému  opatří  nebo  přechovává
    výbušninu, hořlavinu nebo jinou podobně nebezpečnou látku,

 bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti.

                              § 192

     (1) Kdo  z  nedbalosti  způsobí  nebo  zvýší obecné nebezpečí
(§ 190) anebo jeho odvrácení nebo  zmírnění zmaří nebo ztíží, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) poruší-li  činem  uvedeným  v  odstavci  1 důležitou povinnost
    vyplývající z jeho povolání nebo uloženou mu podle zákona,
 b) dopustí-li   se   takového,   činu   na   majetku,   který  je
    v socialistickém vlastnictví, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 193

                 Porušení povinnosti při hrozivé
                              tísni.

     Kdo úmyslně maří nebo ztěžuje odvrácení nebo zmírnění hrozivé
tísně,  která přímo  postihuje alespoň  část obyvatelstva nějakého
místa, tím , že bez závažného důvodu
 a) odepře pomoc, která  je mu podle zákona uložena  nebo k níž se
    zavázal, nebo,
 b) zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                     Ohrožení provozu obecně
                      prospěšných zařízení.

                              § 194

     (1) Kdo úmyslně ohrozí provoz
 a) veřejného  telefonu,  telegrafu  nebo  rozhlasu,  pošty  anebo
    železnice nebo jiného zařízení pro hromadnou veřejnou dopravu,
 b) podmořského kabelu,
 c) zařízení energetického nebo vodárenského,
 d) veřejného ochranného zařízení proti  požáru, povodni nebo jiné
    živelní pohromě, nebo
 e) obranných nebo  ochranných zařízení proti  leteckým nebo jiným
    podobným útokům nebo proti jejich následkům,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) má-li takový čin za následek skutečnou poruchu provozu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 195

     Kdo  z nedbalosti  ohrozí provoz  obecně prospěšného zařízení
(§ 194), bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 196

                   Nedovolená výroba a držení
                       zbraní a výbušnin.

     (1) Kdo bez povolení vyrábí zbraně nebo střelivo nebo s nimi
obchoduje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo
někomu jinému opatří nebo přechovává výbušninu nebo ji užívá. 

                   Nedovolená výroba a držení
                   omamných prostředků a jedů.

                              § 197

     (1) Kdo  bez povolení  vyrobí, doveze,  vyveze, jinému opatří
nebo  přechovává  omamné  prostředky  nebo  jedy,  bude  potrestán
odnětím svobody až na tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v odstavci 1 ve  značném rozsahu
    nebo výdělečně , nebo
 b) má-li takový čin za následek  smrt člověka nebo těžkou újmu na
    zdraví mnoha lidí. 

                              § 198

     Kdo vyrobí,  sobě nebo někomu  jinému opatří nebo  přechovává
předmět určený k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                   Šíření nakažlivých chorob.

                              § 199

     (1) Kdo  úmyslně  způsobí   nebo  zvýší  nebezpečí  zavlečení
nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody až na tři
léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt člověka
nebo těžkou újmu na zdraví mnoha lidí. 


                              § 200

     Kdo z nedbalosti způsobí  nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců. 

                              § 201

     (1) Kdo úmyslně  způsobí nebo zvýší  nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření  nakažlivé  choroby  domácích  nebo  jiných  hospodářsky
důležitých zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  měsíce  až  na  tři  léta bude
pachatel  potrestán, má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za následek
rozšíření takové choroby. 

                              § 202

     (1) Kdo úmyslně  způsobí nebo zvýší  nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé  choroby nebo škůdce  užitkových rostlin, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  dvě léta bude pachatel
potrestán, má-li  čin uvedený v  odstavci 1 za  následek rozšíření
takové choroby nebo takového škůdce. 

    Ohrožení zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami.

                              § 203

     (1) Kdo má prodej  nebo za tím účelem vyrobí  anebo sobě nebo
někomu jinému opatří úmyslně potraviny nebo jiné předměty, jejichž
požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt člověka
nebo těžkou újmu na zdraví mnoha lidí.

                              § 204

     Kdo má  na prodej nebo za  tím účelem vyrobí anebo  sobě nebo
někomu jinému  opatří z nedbalosti  potraviny nebo jiné  předměty,
jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému
zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 205

                      Společná ustanovení.

     Nařízení ministra  spravedlnosti bude určeno,  co se považuje
za omamné prostředky a jedy ve  smyslu §§ 197 a 198, které choroby
se považují za nakažlivé ve smyslu §§ 199 až 202 a na které škůdce
se vztahuje ustanovení § 202. 

                           HLAVA PÁTÁ.
              Trestné činy proti rodině a mládeži.

                              § 206

                        Dvojí manželství.

     Kdo za  trvání svého manželství uzavře  manželství jiné, nebo
     kdo  uzavře manželství  s osobou,  které již  je v manželství
jiném,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                               § 207

                Porušení zákona o právu rodinném.

     Kdo  při výkonu  své  duchovenské  činnosti nebo  podobné své
náboženské funkce  poruší, byť i  z nedbalosti, ustanovení  zákona
o právu   rodinném,  zejména   tím,  že   vykoná  sňatkové  obřady
náboženské  s  osobami,  které  spolu  neuzavřely manželství, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 208

                  Záměna rodinné příslušnosti.

     Kdo  podvrhne dítě  nebo  jinak  způsobí záměnu  nebo utajení
rodinné příslušnosti někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta. 

                              § 209

                        Odložení dítěte.

     (1) Kdo odloží dítě, které si samo nemůže opatřit pomoc, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím svobody  na dvě léta  až deset let  bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt. 

                    Zanedbání povinné výživy.

                              § 210

     (1) Kdo neplní,  byť i z nedbalosti,  svou zákonnou povinnost
vyživovat nebo zaopatřovat jiného,  bude potrestán trestán odnětím
svobody až na jeden rok.

     (2) Kdo  se vyhýbá  plnění své  zákonné povinnosti  vyživovat
nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán  odnětím svobody až na dvě
léta.

     (3) Odnětím  svobody  na  tři  měsíce  až  na  tři  léta bude
pachatel   potrestán,   je-li   oprávněná   osoba  činem  uvedeným
v odstavci 1 nebo 2 vydána nouzi nebo jinému nebezpečí. 

                              § 211

     Pro  zanedbání  povinné  výživy  podle  § 210  není  pachatel
trestný,  jestliže takový  čin nemá  trvale nepříznivých  následků
a pachatel svou  povinnost dodatečně splní  dříve, než soud  první
stolice počne vyhlašovat rozsudek. 

                              § 212

                      Týrání svěřené osoby.

     Kdo  týrá osobu,  která je   v jeho  péči nebo  výchově, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. 

                              § 213

        Podávání alkoholických nápojů osobám nezletilým.

     Kdo  podá  osobě  mladší  než  osmnáct  let  pro její vlastní
potřebu alkoholický nápoj v takové  míře, že tím může být ohroženo
její zdraví, nebo
     kdo tomu nezabrání, ač je to jeho povinností,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                               § 214

                              Únos.

     (1) Kdo  osobu mladší  než  patnáct  let nebo  osobu stiženou
duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z moci
toho,  kdo  má  povinnost  o  ni  pečovat,  bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  v úmyslu opatřit
    sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch,
 b) je-li takovým činem ohrožen mravní vývoj unesené osoby, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 215

                 Ohrožení mravní výchovy mládeže

     Kdo, byť  i z nedbalosti,  vydá osobu mladší  než osmnáct let
v nebezpečí zpustnutí tím, že neplní svou povinnost o ni pečovat,
     kdo takové osobě úmyslně  umožní vést zahálčivý nebo nemravný
život, nebo
     kdo takovou osobu k zahálčivému nebo nemravnému životu svádí,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 


                          HLAVA ŠESTÁ.
               Trestné činy proti životu a zdraví.

                              § 216

                             Vražda.

     (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody
na patnáct až pětadvacet let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 na několika osobách
    nebo opětovně,
 b) dopustí-li se takového činu  při loupeži nebo způsobem zvláště
    surovým, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 217

               Vražda novorozeného dítěte matkou.

     Matka,  která v  rozrušení způsobeném  porodem úmyslně usmrtí
své novorozené dítě  při porodu nebo hned po  něm, bude potrestána
odnětím svobody na pět až deset let. 

                              § 218

  
                             zrušen


                       Ublížení na zdraví

                              § 219

     (1) Kdo  jinému  úmyslně  ublíží  na  zdraví,  bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 na svědkovi, znalci
    nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti,
 b) dopustí-li se takového činu na  někom pro jeho národnost, rasu
    nebo  náboženství anebo  pro to,  že poškozený  je bez vyznání
    nebo že je stoupencem lidově demokratického řádu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví.

     (4) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt. 

                              § 220

     (1) Kdo jinému  úmyslně způsobí těžkou  újmu na zdraví,  bude
potrestán odnětím svobody na tři až deset let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt. 

                 Ublížení na zdraví z nedbalosti

                              § 221

     (1) Kdo jinému z nedbalosti  ublíží na zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na tři měsíce.

     (2) Odnětím svobody až na  jeden rok bude pachatel potrestán,
poruší-li  činem   uvedeným  v  odstavci   1  důležitou  povinnost
vyplývající z jeho povolání nebo uloženou mu podle zákona. 

                              § 222

     (1) Kdo  jinému z  nedbalosti způsobí  těžkou újmu  na zdraví
nebo  smrt, bude  potrestán odnětím  svobody na  tři měsíce až dvě
léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  poruší-li  činem  uvedeným   v  odstavci  1  důležitou
povinnost  vyplývající  z  jeho  povolání  nebo  uloženou mu podle
zákona. 

                              § 223

                             Rvačka

     (1) Kdo úmyslně  ohrozí život nebo  zdraví jiného tím,  že se
zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,  je-li při  činu uvedeném  v odstavci  1 někomu  jinému
způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt. 

                    Ohrožení pohlavní nemocí

                              § 224

     Kdo  jiného úmyslně  vydá v  nebezpečí pohlavní  nákazy, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                              § 225

     Kdo  jiného z  nedbalosti vydá  v nebezpečí  pohlavní nákazy,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 226

                       Účast na sebevraždě

     (1) Kdo jiného  pohne k sebevraždě  nebo jinému k  sebevraždě
pomáhá,  bude  potrestán,  došlo-li  alespoň  k pokusu sebevraždy,
odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 na osobě mladší než
    osmnáct  let  nebo  na  osobě  stižené  duševní  poruchou nebo
    duševně nedostatečně vyvinuté, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                       Neposkytnutí pomoci

                              § 227

     (1) Kdo  úmyslně neposkytne  potřebnou pomoc  osobě, která je
v nebezpečí smrti, ač tak může  učinit bez nebezpečí pro sebe nebo
pro  někoho  jiného,  bude  potrestán  odnětím  svobody až na šest
měsíců.

     (2) Odnětím svobody až na  jeden rok bude pachatel potrestán,
dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1,  ač je  podle povahy
svého povolání povinen pomoc poskytnout. 

                              § 228

     Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž
měl  účast, úmyslně  neposkytne potřebnou  pomoc osobě,  která při
nehodě utrpěla  újmu na zdraví,  ač tak může  učinit bez nebezpečí
pro sebe nebo pro někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody na
tři měsíce až dvě léta. 

                           HLAVA SEDMÁ
        Trestné činy proti svobodě a důstojnosti člověka

                           ODDÍL PRVÝ
                   Trestné činy proti svobodě.

                              § 229

                    Omezování osobní svobody.

     (1) Kdo  jinému bez  oprávnění brání  užívat osobní  svobody,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 v  úmyslu usnadnit
    jiný trestný čin,
 b) dopustí-li se takového činu se zbraní, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt. 

                              § 230

                     Zbavení osobní svobody.

     (1) Kdo jiného  zbaví osobní svobody,  bude potrestán odnětím
svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,
 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    těžkou újmu na zdraví nebo smrt, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 231

                      Zavlečení do ciziny.

     (1) Kdo  jiného  zavleče  do  ciziny,  bude potrestán odnětím
svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,

 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    těžkou újmu na zdraví nebo smrt, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 232

                             Loupež.

     (1) Kdo   proti    někomu   užije   násilí    nebo   pohrůžky
bezprostředního  násilí  v  úmyslu  zmocnit  se  cizí  věci,  bude
potrestán odnětím svobody na dvě až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) má-li takový čin za následek těžkou újmu na zdraví, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  patnáct   až  pětadvacet  let  bude
pachatel  potrestán, má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za následek
smrt.

                              § 233

                            Vydírání.

     (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou  násilí nebo pohrůžkou jiné
těžké  újmy  nutí,  aby  něco  konal,  opominul  nebo  trpěl, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 234

                    Omezování svobody vyznání.

     Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy
 a) nutí jiného k účasti na náboženském úkonu,
 b) zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo
 c) jinému v užívání svobody vyznání jinak brání,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.

                              § 235

                              Útisk

     Kdo zneužívaje  něčí tísně nebo závislosti  nutí ho, aby něco
konal, opominul  nebo trpěl, bude potrestán  odnětím svobody až na
šest měsíců. 

                              § 236

                     Rušení domovní svobody

     (1) Kdo vnikne do domu nebo  bytu jiného tím, že užije násilí
nebo pohrůžky bezprostředního násilí,
     kdo  tam bez  oprávnění vnikne  v úmyslu  vykonat tam násilí,
nebo
     kdo tam bez oprávnění setrvá v úmyslu vykonat tam násilí,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na jeden rok  až na pět let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li si činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní,
 b) dopustí-li se takového činu spolu s někým, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 237

                  Porušení tajemství listovního
                    a tajemství dopravovaných
                              zpráv

     (1) Kdo úmyslně poruší tajemství
 a) uzavřených  listů  nebo  jiných  písemností, zasílaných poštou
    nebo jiným dopravním prostředkem, nebo
 b) zpráv  podávaných  telefonem,  telegrafem  nebo  jiným takovým
    veřejným zařízením,

bude potrestán odnětím svobody až na tři měsíce.

     (2) Zaměstnanec  poštovní, telegrafní  nebo telefonní služby,
který
 a) dopustí se činu uvedeného v odstavci 1,
 b) někomu jinému úmyslně umožní spáchání takového činu nebo,
 c) pozmění nebo potlačí písemnost  dopravovanou poštou nebo jiným
    dopravním prostředkem  anebo zprávu podanou  telegraficky nebo
    podobným způsobem,

bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (3) Kdo  v úmyslu  způsobit  jinému  škodu nebo  opatřit sobě
nebo někomu jinému neoprávněný prospěch
 a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu
    nebo telefonního hovoru, které mu nebyly určeny, nebo
 b) takové tajemství využije,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                           ODDÍL DRUHÝ
                 Trestné činy proti důstojnosti
                             člověka

                              § 238

                           Znásilnění

     (1) Kdo násilím nebo  pohrůžkou bezprostředního násilí donutí
ženu k souloži, nebo
     kdo k takovému účelu zneužije její bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na pět až na deset let.

     (2) Odnětím svobody  na deset až na  dvacet let bude pachatel
potrestán,
 a) má-li čin uvedený uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu
    na zdraví, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  patnáct   až  pětadvacet  let  bude
pachatel  potrestán, má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za následek
smrt.

                        Pohlavní zneužití

                              § 239

     (1) Kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let, nebo
     kdo takové osoby jinak pohlavně zneužije,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až deset let.

     (2) Odnětím svobody  až na deset až  dvacet let bude pachatel
potrestán,
 a) má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za  následek těžkou  újmu na
    zdraví, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  patnáct   až  pětadvacet  let  bude
pachatel  potrestán, má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za následek
smrt.

                              § 240

     Kdo  osobu mladší  než osmnáct  let nebo  osobu svěřenou jeho
dozoru   přiměje   k   mimomanželské   souloži,   zneužívaje  její
závislosti, nebo
     kdo takové osoby, zneužívaje  její závislosti, jinak pohlavně
zneužije,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 

                              § 241

                  Pohlavní styk s osobou téhož
                             pohlaví

     (1) Kdo  se  pohlavně  stýká  s  osobou  téhož  pohlaví, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1

 a) s osobou mladší než osmnáct let, nebo
 b) za úplatu.

     (3) Kdo se nabídne k pohlavnímu  styku s osobou téhož pohlaví
za úplatu,  bude potrestán odnětím  svobody na šest  měsíců až tři
léta. 

                              § 242

                     Soulož mezi příbuznými

     Kdo  vykoná  soulož  s  příbuzným  v  pokolení přímém nebo se
sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                              § 243

                        Obchod se ženami

     (1) Kdo do  ciziny zláká, najme  nebo dopraví ženu  v úmyslu,
aby  jí tam  bylo užito  k pohlavnímu  styku s  někým jiným,  bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,

 a) dopustí-li se činu  uvedeného v odstavci 1 v  úmyslu, aby ženy
    bylo užito k pohlavnímu styku za úplatu,
 b) dopustí-li se  takového činu na  ženě mladší než  osmnáct let,
    nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                             § 243a

  
                           Kuplířství

     Kdo   jiného  zjedná,   přiměje  nebo   svede  k  provozování
prostituce, nebo
     kdo kořistí z prostituce provozované jiným,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

                              § 244

                       Ohrožení mravnosti

     (1) Kdo  uvádí   do  oběhu  nebo   činí  veřejně  přístupnými
tiskovinu,  film,  vyobrazení  nebo  jiný  předmět, které ohrožují
mravnost, nebo
    kdo takový předmět za tím  účelem vyrobí nebo přechovává,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,

 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 ve značném rozsahu,
    nebo
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně. 

                           HLAVA OSMÁ
                     Trestné činy majetkové

  
                         nadpis vypuštěn

                              § 245

  
         Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví

     (1) Kdo  majetek,  který  je  v  socialistickém  vlastnictví,
rozkrádá tím, že
 a) zmocní se věci z takového majetku  v úmyslu nakládat s ní jako
    s vlastní,
 b) nakládá s věcí z takového majetku, která mu byla svěřena, jako
    s vlastní, nebo
 c) ke  škodě  takového  majetku  sebe  nebo  někoho  jiného jinak
    neoprávněně obohatí,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
 b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení,
 c) dopustí-li  se takového  činu, ač  již byl  v posledních  pěti
    letech pro  takový čin odsouzen k  nepodmíněnému trestu odnětí
    svobody, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,  je-li činem  uvedeným  v  odstavci 1  způsobena značná
škoda.

     (4) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán, jestliže činem uvedeným v odstavci 1, jehož se dopustil
zneužívaje svého postavení jako  veřejný činitel, způsobil značnou
škodu.

                             § 245a

  
        Poškozování majetku v socialistickém vlastnictví

     (1) Kdo  na majetku,  který je  v socialistickém vlastnictví,
úmyslně  způsobí škodu,  zejména tím,  že věc  z takového  majetku
zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou, bude potrestán odnětím
svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
a) je-li činem uvedeným v odstavci 1 způsobena značná škoda, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

                              § 246

     (1) Kdo  na majetku,  který je  v socialistickém vlastnictví,
způsobí  z  nedbalosti  škodu  nikoli  nepatrnou,  bude  potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,  je-li činem  uvedeným  v  odstavci 1  způsobena značná
škoda.

                              § 247

                             Krádež

     (1) Kdo  se zmocní  cizí věci   v úmyslu  nakládat s  ní jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
 b) dopustí-li se takového činu se zbraní,
 c) pokusí-li  se bezprostředně  po  takovém  činu uchovat  si věc
    násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

                              § 248

                           Zpronevěra

     (1) Kdo  s  cizí  věcí,  která  mu  byla svěřena nakládá jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 jako poručník,
    opatrovník  nebo jiná  osoba, která  má povinnost  hájit zájmy
    poškozeného, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 249

                             Podvod

     (1) Kdo  jiného úmyslně  poškodí na  majetku nebo  na právech
tím, že
 a) jeho nebo někoho jiného uvede v omyl, nebo
 b) využije omylu jeho nebo někoho jiného,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                           Podílnictví

                              § 250

     (1) Kdo  ukryje nebo  na sebe  nebo na  někoho jiného převede
úmyslně  věc, která  byla získána  trestným činem  spáchaným jinou
osobou, anebo to, co za takovou věc bylo opatřeno, nebo
    kdo takovou činnost zprostředkuje,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 251

     Kdo  ukryje  nebo  na  sebe  nebo  na  někoho  jiného převede
z nedbalosti  věc,  která  byla  získána  trestným činem spáchaným
jinou osobou, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 252

                             Lichva

     (1) Kdo  zneužívaje  něčí  tísně,  nezkušenosti nebo rozumové
slabosti  nebo  něčího  rozrušení   dá  sobě  nebo  někomu  jinému
poskytnout  nebo  slíbit  plnění,   jehož  hodnota  je  k  hodnotě
vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo
    kdo takovou  pohledávku uplatní nebo  v úmyslu ji  uplatnit na
sebe převede,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 253

                         Nevěrná správa

     (1) Kdo jiného úmyslně poškodí tím, že poruší podle zákona mu
uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat
cizí jmění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 jako poručník,
    opatrovník nebo jiná  osoba, která má zvláštní povinnost hájit
    zájmy poškozeného, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 254

                            Zatajení

     (1) Kdo s cizí  věcí, která se dostala do  jeho moci nálezem,
omylem  nebo jinak  bez  přivolení  osoby oprávněné,  nakládá jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  má-li čin  uvedený v  odstavci 1  za následek  značnou
škodu. 

                              § 255

                       Poškození cizí věci

     (1) Kdo  úmyslně zničí,  poškodí nebo  učiní neupotřebitelnou
cizí věc,  bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 na  věci veřejného
    činitele  pro výkon jeho pravomoci,
 b) dopustí-li  se  takového  činu  na  věci  svědka,  znalce nebo
    tlumočníka pro výkon jeho povinnosti, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 256

                            Pytláctví

     (1) Kdo  úmyslně  zasáhne  do  cizího  práva  myslivosti nebo
rybolovu tím, že
 a) loví zvěř nebo ryby, nebo
 b) zvěř, ryby nebo  jinou věc, na kterou se  vztahuje toto právo,
    zničí,  poškodí   nebo s nimi nakládá jako s vlastními,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
 b) dopustí-li  se takového  činu na  zvěři v  oboře nebo  za doby
    hájení,
 c) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, pokusí-li se bezprostředně  po činu uvedeném v odstavci
1 uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí. 

                              § 257

                       Poškození věřitele

     (1) Kdo  úmyslně  zmaří  i   jen  částečné  uspokojení  svého
věřitele tím, že
 a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část svého jmění,
 b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, nebo
 c) své jmění jinak zmenší,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo úmyslně zmaří  i jen částečné
uspokojení věřitele někoho jiného tím, že
 a) zničí,  poškodí,  zatají,  zcizí   nebo  odstraní  část  jmění
    dlužníka,
 b) ke jmění dlužníka uplatní  neexistující právo nebo pohledávku,
    nebo,
 c) jmění dlužníka jinak zmenší.

     (3) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,  má-li čin  uvedený v   odstavci 1  nebo 2  za následek
značnou škodu. 

                              § 258

                          Nekalá soutěž

     Kdo  jednáním, které  je  v  rozporu s  předpisy upravujícími
soutěž v  hospodářském styku nebo  se zvyklostmi soutěže,  úmyslně
vážně ohrozí hospodářský chod  nebo rozvoj podniku, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 259

                    Porušení práva k ochranné
                   známce a k chráněnému vzoru

     (1) Kdo  úmyslně uvede  do obchodu  nebo má  na prodej  zboží
neoprávněně  označené ochrannou  známkou, k  níž přísluší výhradní
právo jinému, nebo známkou nebo  značkou snadno s ní zaměnitelnou,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo úmyslně uvede  do obchodu, má
na prodej  nebo za účelem dosažení  hospodářského prospěchu vyrobí
zboží podle  chráněného vzoru, k  jehož užívání přísluší  výhradní
právo jinému, podle vzoru snadno s ním zaměnitelného. 

                              § 260

                    Porušení patentního práva

     Kdo  úmyslně  zasáhne  do  práva  majitele vynálezu způsobem,
který přísluší  majiteli vynálezu, bude  potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců. 

                              § 261

                    Porušení původského práva

     Kdo dílem,  které je předmětem původského  práva, úmyslně bez
oprávnění naloží způsobem, který  přísluší původci, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců. 

                          HLAVA DEVÁTÁ
                  Trestné činy proti brannosti

                              § 262

                  Maření způsobilosti k službě

     (1) Kdo  sebe nebo  někoho jiného  úmyslně učiní  trvale nebo
dočasně  nezpůsobilým   nebo  méně  způsobilým   k  plnění  branné
povinnosti  nebo jiných  úkolů pro  obranu vlasti,  bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody na  pět let  až deset  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li  se činu uvedeného  v odstavci 1  za zvýšené
ohrožení vlasti.


                              § 263

                  Nesplnění odvodní povinnosti

     (1) Kdo   se   nedostaví   k   odvodu,   k  přezkoušení  nebo
k nemocničnímu nebo k výběrovému  vyšetření v úmyslu nesplnit svou
odvodní  povinnost  nebo  její  splnění  oddálit,  bude  potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti. 

                              § 264

                   Obcházení branné povinnosti

     (1) Kdo se  dopustí pletich v úmyslu  dosáhnout úlev v plnění
branné povinnosti, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Kdo se dopustí pletich v úmyslu
 a) sám  se zcela  nebo zčásti  vyhnout plnění  branné povinnosti,
    nebo
 b) někoho  jiného zcela   nebo  zčásti  vymknout z  plnění branné
    povinnosti, bude  potrestán odnětím svobody na  šest měsíců až
    dvě léta.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  dopustí-li se  činu uvedeného  v odstavci  1 nebo 2 za
zvýšeného ohrožení vlasti. 

                Nenastoupení služby v branné moci

                              § 265

     (1) Kdo v úmyslu vyhnout se trvale vojenské činné službě nebo
zvláštní službě  nenastoupí službu v branné  moci do čtyřiadvaceti
hodin  po uplynutí  lhůty  stanovené  v povolávacím  rozkaze, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                              § 266

     (1) Kdo nenastoupí, byť i z  nedbalosti, službu v branné moci
do čtyřiadvaceti  hodin po uplynutí lhůty  stanovené v povolávacím
rozkaze, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti. 

                              § 267

     Kdo po vyhlášení mobilizace, byť i z nedbalosti,
 a) neprodleně se  nedostaví z ciziny k  nastoupení vojenské činné
    služby, nebo
 b) neuposlechne výzvy vydané podle  ustanovení branného zákona ke
    vstupu do vojenských služeb spojeneckého státu,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. 

                              § 268

             Porušení osobních a věcných povinností

     (1) Kdo úmyslně
 a) nesplní osobní nebo věcnou povinnost pro obranu vlasti,
 b) vyhýbá se splnění takové povinnosti, nebo
 c) maří nebo ztěžuje plnění takové povinnosti jinou osobou,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se   činu  uvedeného  v   odstavci  1  jako   člen
    spolčení,
 b) jsou-li  takovým  činem  značnou  měrou  ohroženy zájmy obrany
    vlasti, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                          HLAVA DESÁTÁ
                      Trestné činy vojenské

                              § 269

                        Úvodní ustanovení

     (1) Trestnými  činy  vojenskými   jsou  trestné  činy,  které
porušují vojenskou kázeň nebo stanovený výkon vojenské služby.

     (2) Přímým  pachatelem   nebo  spolupachatelem trestných činů
vojenských může být jen
 a) vojenská osoba v činné službě,
 b) osoba, která se povoláním k zvláštní službě stala příslušníkem
    branné moci,
 c) příslušník  vojensky organisovaného  nebo jiného  sboru, jehož
    příslušníci  podléhají  podle  zvláštních  zákonů  ustanovením
    o trestných činech vojenských, v činné službě,
 d) vojenská osoba a příslušník sboru  uvedeného pod písm. c) mino
    činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
 e) válečný zajatec.

     (3) Ustanovení této hlavy se  vztahují na návodce a pomocníka
i tehdy, není-li osobou uvedenou v odstavci 2.

     (4) Kde  se  v  této  hlavě  mluví  o  vojenských  osobách, o
vojenské  službě, o  vojenské kázni  a o  vojenských povinnostech,
rozumějí se tím osoby uvedené v odstavci 2, jejich služba, kázeň a
povinnosti. 

                           ODDÍL PRVÝ.
   Trestné čin proti povinnosti konat vojenskou činnou službu.

                 Vyhýbání se služební povinnosti.

                               § 270

     (1) Kdo  se  úmyslně  vyhne  plnění  služební povinnosti nebo
služebního úkonu tím, že
 a) poškodí  se na  zdraví, opije  nebo učiní  jinak nezpůsobilým,
    nebo
 b) padělá listinu, předstírá nemoc, použije jiného úskoku nebo se
    odvolává na náboženské nebo jiné přesvědčení,

bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 v úmyslu vyhnout se
    plnění  zvláště  důležité  služební  povinnosti  nebo  zvláště
    důležitého služebního úkonu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán v  odstavci 1 za války nebo
za bojové situace. 

                               § 271

     (1) Kdo se  z nedbalosti učiní  nezpůsobilým nastoupit službu
nebo ji vykonávat tím, že se opije, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až dvě léta bude pachatel
potrestán,
 a) má-li  čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,  dopustí-li se  činu uvedeného  v odstavci  1 za bojové
situace.

     (4) Smrtí bude  pachatel potrestán, jestliže  se dopustí činu
uvedeného v  odstavci 1 za  bojové situace jako  velitel a čin  má
zvláště těžký následek. 

                               § 272

                       Svémocné odloučení.

     (1) Kdo  se  svémocně  vzdaluje  (§  306)  po  dobu delší než
čtyřiadvacet  hodin, bude  potrestán  odnětím  svobody až  na šest
měsíců.

     (2) Kdo se svémocně vzdaluje
 a) soustavně,
 b) po dobu delší než šest dnů, nebo
 c) po dobu delší  než dva dny v době  zvýšeného výkonu služebních
    úkolů, zejména při  závěrečném cvičení,  soustředění, vojenské
    výpomoci nebo podobných příležitostech,

bude  potrestán  odnětím  svobody  až na  jeden  rok.

     (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války. 

                            Zběhnutí.

                               § 273

     (1) Kdo se svémocně vzdaluje (§ 306)
 a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě,
 b) po dobu delší než čtrnáct dní, nebo
 c) po dobu delší než šest  dní v době zvýšeného výkonu služebních
    úkolů, zejména  při závěrečném cvičení,  soustředění, vojenské
    výpomoci nebo podobných příležitostech,

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,

 a) zběhne-li  nejméně  s  dvěma   vojenskými  osobami  nebo  jako
    vojenská osoba z povolání,
 b) zběhne-li, opominuv důležitý služební úkon,
 c) byl-li pro zběhnutí již trestán, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím svobody na pět až  dvacet let a propadnutím jmění
bude pachatel potrestán, zběhne-li do ciziny. 

                               § 274

     Kdo  se za  války nebo  za bojové  situace svémocně  vzdaluje
(§ 306)
 a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě, nebo
 b) po dobu delší než dva dny,

bude potrestán smrtí a propadnutím jmění. 

                               § 275

                      Spolčení k zběhnutí.

     (1) Kdo  se   spolčí  nejméně  s   dvěma  vojenskými  osobami
k zběhnutí (§§ 273  a 274), bude potrestán odnětím  svobody na tři
měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, je-li  účelem činu uvedeného  v odstavci 1  zběhnutí do
ciziny.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet  let  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  za války nebo za
    bojové situace, nebo
 b) je-li účelem takového činu zběhnutí k nepříteli.

                           ODDÍL DRUHÝ.
                   Trestné činy proti vojenské
                  podřízenosti a vojenské cti.

                              § 276

                            Vzpoura.

     (1) Kdo    se   zúčastní    vzepření   skupiny    podřízených
představenému,  jeho rozkazu,  služebnímu nařízení  nebo vojenským
povinnostem, bude  potrestám odnětím svobody  na jeden rok  až pět
let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet  let  bude pachatel
potrestán,
 a) je-li při činu uvedeném v odstavci 1 užito násilí,
 b) je-li nutno  k potlačení takového činu  použít mimořádné moci,
    nebo
 c) jestliže takový čin může mít nebo má těžký následek.

     (3) Je-li čin uvedený v odstavci  1 spáchán za bojové situace
nebo je-li při takovém činu spáchaném za války některá z okolností
uvedených  v  odstavci  2,  budou  osnovatelé  a  hlavní účastníci
potrestání smrtí  a ostatní pachatelé odnětím  svobody na deset až
pětadvacet let. 

                              § 277

                      Spolčení ke vzpouře.

     Kdo se  s někým spolčí  k provedení nebo  k podnícení vzpoury
(§ 276),  bude potrestán  odnětím svobody  na šest  měsíců až  pět
let. 

                              § 278

                     Neuposlechnutí rozkazu.

     (1) Kdo odepře  provést nebo, byť  i z nedbalosti,  neprovede
rozkaz náčelníka, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže čin  uvedený v odstavci  1 má zvláště  těžký následek,
   nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,  jestliže se úmyslně dopustí  činu uvedeného v
odstavci 1
a) za bojové situace,
b) za války a je tu některá z okolností uvedených v odstavci 2.

                              § 279

                           Zprotivení.

     (1) Kdo  klade  odpor  vojenské  osobě,  která  plní služební
povinnost, bude  potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v odstavci  1  se zbraní nebo
    násilím,
 b) dopustí-li se takového činu nejméně s dvěma osobami,
 c) ublíží-li takovým činem napadenému na zdraví, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt, nebo
 b) jestliže se  dopustí takového činu  za bojové situace  a je tu
    některá z okolností uvedených v odstavci 2. 

                              § 280

                  Donucení k porušení služební
                           povinnosti.

     (1) Kdo   donutí   vojenskou   osobu,   která  plní  služební
povinnost,  k  porušení  této  povinnosti,  bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 se zbraní nebo
    násilím,
 b) dopustí-li se takového činu nejméně s dvěma osobami,
 c) ublíží-li takovým činem napadenému na zdraví, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt, nebo
 b) jestliže se  dopustí takového činu  za bojové situace  a je tu
    některá z okolností uvedených v odstavci 2. 

                              § 281

                  Porušení předpisů a nařízení.

     Kdo  poruší,  byť  i  z  nedbalosti,  služební  předpis  nebo
služební  nařízení, ač  byl již  pro obdobný  čin nejméně  dvakrát
kázeňsky trestán, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.


                     Urážky mezi vojenskými
                            osobami.

                              § 282

     Kdo urazí
 a) představeného nebo vyššího,
 b) podřízeného nebo nižšího, nebo
 c) vojenskou osobu  stejné hodnosti v době,  kdy sám nebo uražený
    vykonává službu,

bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.


                              § 283

     (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
 a) představeného nebo vyššího, nebo
 b) podřízeného nebo nižšího,

bude potrestám odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v době, kdy sám nebo
    uražený vykonává službu,
 b) dopustí-li se takového činu proti vojenské stráži,
 c) dopustí-li  se takového  činu se  zbraní nebo  nejméně s dvěma
    osobami,
 d) ublíží-li takovým činem uraženému na zdraví, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 284

     (1) Kdo násilím  nebo pohrůžkou bezprostředního  násilí urazí
vojenskou  osobu  stejné  hodnosti  v  době,  kdy sám nebo uražený
vykonává službu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 proti vojenské
    stráži,
 b) dopustí-li  se takového  činu se  zbraní nebo  nejméně s dvěma
    osobami,
 c) ublíží-li takovým činem uraženému na zdraví, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                          ODDÍL TŘETÍ.
                 Trestné činy proti povinnostem
                    strážní a dozorčí služby.

                              § 285

                   Porušení povinnosti strážní
                             služby.

     (1) Kdo ve strážní  nebo jiné obdobné službě poruší,  byť i z
nedbalosti, pravidla řádu této služby nebo zvláštní nařízení podle
něho vydaná, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže  se dopustí  činu uvedeného  v odstavci  1 při  výkonu
   strážní služby,  která má zvláště  důležitý státní, hospodářský
   nebo vojenský význam, a ohrozí tím účel této služby,
b) byl-li  takovým  činem  způsoben  škodlivý  následek,  k  jehož
   odvrácení směřoval výkon strážní nebo jiné obdobné služby, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,  jestliže se úmyslně dopustí  činu uvedeného v
odstavci  1 za  války nebo  za bojové  situace a  je tu  některá z
okolností uvedených v odstavci 2.

                              § 286

               Porušení povinnosti dozorčí služby.

     (1) Kdo  v  dozorčí  nebo  jiné  obdobné  službě  poruší, byť
i  z   nedbalosti,  pravidla  řádu  této   služby,  bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  dvě léta bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 škodlivé následky, jimž
zabránit patřilo k povinnostem pachatele.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace. 

                          ODDÍL ČTVRTÝ
          Trestné činy proti velitelským  povinnostem.

                 Porušení velitelských povinností.

                              § 287

     Velitel,  který,   aniž  učiní  vše,   co  ukládají  vojenská
pravidla,
 a) vzdá se nepříteli se svou jednotkou,
 b) vydá nepříteli svou jednotku, stanoviště nebo opevněné místo,
 c) opustí  za  bojové  situace  svou  jednotku,  stanoviště  nebo
    opevněné místo,

bude potrestán smrtí a propadnutím jmění. 

                              § 288

     (1) Velitel,   který  za   bojové  situace   proti  vojenským
pravidlům  nezničí  nebo   neupotřebitelnými  neučiní  svěřené  mu
opevnění, skladiště,  zbraně nebo jiný materiál  a tím způsobí, že
se jich  zmocní nepřítel, bude potrestám  odnětím svobody na deset
až dvacet let.

     (2) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                             § 288a

     (1) Příslušník  velitelského sboru,  který poruší  povinnosti
vyplývající  z jeho  velitelské  funkce  v úmyslu  způsobit jinému
škodu nebo  opatřit sobě nebo někomu  jinému neoprávněný prospěch,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže se  dopustí činu uvedeného  v odstavci 1  a čin má  za
   následek  ohrožení  bojeschopnosti   nebo  pohotovosti  útvaru,
   nesplnění důležitého úkolu,  ohrožení svěřeného materiálu, nebo
   jiný těžký následek, nebo
b) dopouští-li se takového činu soustavně.

     (3) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace a je tu některá z okolností uvedených v odstavci
2.

     (4) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,  dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za
války nebo za bojové situace a čin má zvláště těžký následek.

                             § 288b

     (1) Příslušník velitelského sboru, který  byť i z nedbalosti,
nesplní  povinnost  vyplývající  z  jeho  velitelské  funkce a tím
způsobí ohrožení bojeschopnosti nebo pohotovosti útvaru, nesplnění
důležitého  úkolu, ohrožení  svěřeného materiálu  nebo jiný  těžký
následek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace.

  
                         nadpis vypuštěn

                              § 289

                             zrušen

                              § 290

  
                Neoprávněné omezování podřízeného

     (1) Představený, který
 a) bez  oprávnění omezuje  politická nebo  jiná práva podřízeného
    nebo jeho rodiny,
 b) podřízeného trýzní, zejména zbytečným ztěžováním služby, nebo
 c) taková jednání podřízených trpí,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopouští-li se činu uvedeného v odstavci 1 soustavně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 291

            Používání podřízeného k soukromým službám

     Představený,   který   bez   oprávnění   používá  podřízeného
k soukromým  službám, bude  potrestán odnětím  svobody až  na šest
měsíců. 

                           ODDÍL PÁTÝ.
              Trestné činy ohrožující bojeschopnost.

                  Ohrožení věcných prostředků.

                              § 292

     (1) Kdo odejme  služebnímu určení součást  výstroje, výzbroje
nebo jiného materiálu,  který je mu svěřen k  výkonu služby nebo k
osobní  potřebě, zejména  tím, že  ji odcizí,  zastaví anebo zničí
nebo poškodí, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
a) jestliže se  dopustí činu uvedeného  v odstavci 1  a čin má  za
   následek značnou škodu, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,  dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za
války a čin má zvláště těžký následek.

                             § 292a

     Kdo  na součásti  výzbroje, výstroje  nebo jiného  materiálu,
který je mu svěřen k výkonu  služby nebo k osobní potřebě, způsobí
z nedbalosti  škodu  nikoli   nepatrnou,  bude  potrestán  odnětím
svobody až na jeden rok.

                              § 293

                             zrušen

                     Ohrožení bojového ducha

                              § 294

     (1) Kdo  nejméně před  dvěma vojenskými  osobami svými výroky
nebo jinak popuzuje proti službě nebo představenému, nebo
     kdo  mezi  vojenskými  osobami  šíří  malomyslnost nebo jinak
podrývá  jejich bojeschopnost,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) má-li  čin   uvedený  v  odstavci   1  za  následek   odepření
    poslušnosti,nebo
 b) je-li tu jiný zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude  pachatel potrestán, jestliže  se dopustí činu
uvedeného v  odstavci 1 za bojové  situace a čin má  zvláště těžký
následek. 

                              § 295

     Kdo za boje
 a) svémocně opustí bojiště,
 b) vzdá se do zajetí,
 c) odepře používat zbraně, nebo
 d) vybízí druhy k útěku nebo k svémocnému
    opuštění bojiště,

bude potrestán smrtí a propadnutím jmění. 

                              § 296

     (1) Kdo za bojové situace
 a) svémocně  opustí  svůj  útvar  nebo  místo  mu  určené nebo se
    ukrývá, nebo
 b) odhodí, opustí, vydá zkáze  nebo jinak učiní neupotřebitelnými
    zbraň nebo jiný válečný materiál,

bude potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let.

     (2) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

  
                         nadpis vypuštěn

                              § 297

                             zrušen

                              § 298

                             zrušen

                          ODDÍL ŠESTÝ.
             Trestné činy proti válečným zvyklostem.

                              § 299

                   Násilí proti obyvatelstvu.

     (1) Kdo  v prostoru  válečných operací  loupí, svévolně  ničí
majetek   nebo   se   dopustí   jiného   násilného  jednání  proti
obyvatelstvu anebo mu pod záminkou válečné potřeby odnímá majetek,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,  dopustí-li  činu  uvedeného  v  odstavci  1  jako člen
ozbrojené tlupy.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za  následek hrozivou  tíseň
    mnoha lidí, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 300

                   Okrádání raněných a padlých

     Kdo se na bojišti zmocní věcí, které mají na sobě nebo u sebe
ranění  nebo padlí,  bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců
až pět let. 

                              § 301

             Použití zakázaného bojového prostředku

     (1) Kdo   za  války   úmyslně  použije   zakázaného  bojového
prostředku, bude  potrestán odnětím svobody na  šest měsíců až pět
let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek. 

                              § 302

                      Ublížení parlamentáři

     Kdo  parlamentáře  nebo  člena  jeho  průvodu  urazí  v  jeho
přítomnosti, nebo
     kdo některou  z těchto osob  neprávem zadrží,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                              § 303

                  Surové zacházení se zajatcem

     (1) Kdo  surově zachází  se zajatcem,  bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
  a) opětovně nebo se zvláštní krutostí, nebo
  b) proti zajatci raněnému nebo nemocnému. 

                           ODDÍL SEDMÝ
                       Společná ustanovení

                              § 304

                             zrušen

                              § 305

     Odůvodňují-li  to  okolnosti  případu,  lze  kázeňsky vyřídit
trestné činy  uvedené v § 271  odst. 1, § 272  odst. 1 a  2, § 278
odst. 1, § 279  odst. 1, §§ 281 a 282,  § 283 odst. 1, § 284 odst.
1, § 285  odst. 1, § 286 odst.  1, § 288b odst. 1,  § 291, § 292a,
§ 312 a § 303 odst. 1, a je-li činem způsobena jen nepatrná škoda,
též trestný čin uvedený v § 292 odst. 1.

                              § 306

     Svémocně se vzdaluje, kdo
  a) vzdálí  se  bez  dovolení  od   svého  útvaru  nebo  z  místa
     služebního přidělení,
  b) nepřihlásí  se  u  svého   útvaru  nebo  v  místě  služebního
     přidělení,  ač tam  byl odeslán  nebo ač  uplynula doba  jeho
     odůvodněné nepřítomnosti, zejména  při ustanovení, přeložení,
     služební cestě nebo dovolené,
  c) byl odloučen za bojových akcí  od svého útvaru a nepřipojí se
     po zániku  příčiny odloučení k  svému nebo jinému  vojenskému
     útvaru, nebo
  d) nepřihlásí se  u některého vojenského útvaru  po návratu nebo
     po osvobození z nepřátelského zajetí. 

                              § 307

     Má-li  trestný  čin  vojenský  za  následek  ztrátu  vojenské
zástavy, považuje se tato okolnost za zvláště přitěžující. 

                              § 308

     Trestného  činu se  nedopustí,  kdo  použije zbraně  v mezích
zmocnění podle příslušných předpisů. 

                      Závěrečná ustanovení

                              § 309

     (1) Tresty pravomocně uložené před účinností tohoto zákona se
vykonají podle dosud platných předpisů; ustanovení tohoto zákona o
účelu a  výkonu trestu odnětí svobody,  o podmíněném propuštění, o
zařazení  do tábora  nucené práce  a o  promlčení výkonu trestu se
užije i v těchto případech.

     (2) Trest  pravomocně  uložený  za  čin,  který není trestným
činem podle  tohoto zákona ani  přestupkem podle trestního  zákona
správního,  se  nevykoná;  ustanovení  tohoto  zákona o dodatkovém
trestu se v takovém případě neužije.

     (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na činy trestné podle
dekretu  presidenta   republiky  č.  16/1945   Sb.,  o  potrestání
nacistických zločinců,  zrádců a jejich  pomahačů a o  mimořádných
lidových  soudech,  a  podle  nařízení  Slovenské  národní rady č.
33/1945 Sb. n. SNR,  o potrestání fašistických zločinců, okupantů,
zrádců  a kolaborantů  a o  zřízení lidového  soudnictví, ve znění
předpisů je měnících a doplňujících. 

                              § 310

     Kde je  použití tohoto zákona závislé  na délce trestu odnětí
svobody, rozhoduje u testů  uložených před účinností tohoto zákona
délka trestů  na svobodě bez zřetele  na jejich označení; peněžitý
trest  se   považuje  za  rovnocenný   nejkratšímu  trestu  odnětí
svobody. 

                              § 311

     Platnosti  pozbývají  všechna  ustanovení  z  oboru trestního
práva soudního, zejména:

 1. zákon o zločinech, přečinech a přestupcích, uvedených patentem
    č. 117/1852 ř. z.,
 2. vojenský  trestní  zákon  o  zločinech  a  přečinech,  uvedený
    patentem č. 19/1855 ř. z.,
 3. zákon č. 8/1863 ř. z., o některých doplněních trestního zákona
    obecného a vojenského,
 4. zákon  č.  131/1867  ř.  z.,  jímž  se mění některá ustanovení
    obecného trestního zákona a jiná nařízení s nimi spojená,
 5. zákon  č.  42/1870  ř.  z.,  na  ochranu  tajemství  dopisů  a
    písemností,
 6. zákon  č. 43/1872  ř. z.,   o vykonávání  trestu na  svobodě v
    samovazbě a o zřizování komisí pro výkon trestu,
 7. zákon  č.  108/1873  ř.  z.,  jímž  se vydávají nařízení podle
    policejního práva trestního proti zahalečům a tulákům,
 8. trestní zákoník o zločinech a přečinech zák. čl. V/1878,
 9. trestní zákoník o přestupcích zák. čl. XL/1879,
10. zákon č. 78/1883 ř. z., o trestech na zmaření exekuce,
11. zák.  čl. XXV/1883  ř. z.,  o lichvě  a o škodlivých úvěrových
    obchodech,
12. zákon  č.  89/1885  ř.  z.,  o  tom,  kdo  může  být  držen  v
    donucovacích pracovnách nebo v polepšovacích ústavech,
13. zákon č. 41/1888 ř. z., jímž se vydávají trestní ustanovení na
    ochranu podmořských kabelů,
14. zákl. čl. XII/1888, týkající se určení trestních ustanovení na
ochranu podmořských kabelů,
15. zákl. čl. XXXVI/1908, o změně  a doplnění trestních zákoníků a
    trestního řádu,
16. zákon  č. 141/1912  ř. z.,   kterým se  mění trestní  zákon č.
    117/1852 ř. z.,
17. zák. čl. XXI/1913, o veřejně nebezpečných zahalečích,
18. zák. čl. XXIII/1913, o trestní ochraně volebního práva,
19. zák. čl. XL/1914, o trestně právní ochraně vrchností,
20. zák.  čl.  XIX/1915,  o  stíhání  trestných  činů proti zájmům
    vedení války,  zejména trestání nepřístojností  při vojenských
    dodávkách,
21. zákon č. 9/1918 Sb., jímž  se pozměňuje vojenský trestní zákon
    a řád,
22. zákon č. 269/1919 Sb., o padělání peněz a cenných papírů,
23. zákon  č.  556/1919  Sb.,  kterým  se  mění některá ustanovení
    vojenského trestního zákona,
24. zákon č.  562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení  a o podmíněném
    propuštění,
25. zákon  č. 284/1920 Sb., jímž  se stanoví poměr trestů  v území
    různého práva,
26. zákon  č. 309/1921 Sb., proti  útisku a na ochranu  svobody ve
    shromážděních,
27. zákon č. 124/1924 Sb.,  o změně příslušnosti trestních soudů a
    odpovědnosti  za obsah  tiskopisu ve  věcech křivého obvinění,
    utrhání a urážek na cti,
28. zákon č.  134/1924 Sb., jímž se mění zákon  č. 562/1919 Sb., o
    podmíněném odsouzení a o podmíněném propuštění,
29.  zákon  č.  178/1924  Sb.,  o  úplatkářství a proti porušování
    úředního tajemství,
30. zákon č. 111/1928 Sb., o zahlazení odsouzení,
31. zákon č. 31/1929 Sb., kterým se mění a doplňují trestní zákony
    a trestní řády
32. zákon   č.  102/1929  Sb.,  o   zřízení   nucených  pracovních
    kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva,
33. zákon č. 48/1931 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží,
34. zákon č. 123/1931 Sb., o státním vězení ,
35. zákon č. 108/1933 Sb., o ochraně cti,
36. zákon  č.  115/1934 Sb.,  o pletichách  při zadávání veřejných
    dodávek a prací,
37. zákon č. 71/1935 Sb., o hospodářském vyzvědačství,
38. zákon  č.  66/1941 Sl. z.,  o  ochraně plodu,  jeho vzniku a o
    změně §§ 285 a 286 trestního zákona a §§ 423 až 427 vojenského
    trestního zákona,
39. zákon č.  167/1941 Sl.  z., o  přísnějším  trestání  některých
    trestních činů,  spáchaných využitím zatemnění  nebo leteckého
    poplachu,
40. zákon č. 23/1942 Sl. z.,  o ochraně kolků, poštovních a jiných
    známek, cenin a značek,
41. zákon č. 150/1943 Sl. z., o úplatkářství a podplácení,
42. dekret presidenta  republiky č. 3/1945  Sb., kterým se  mění a
    doplňují   některá  ustanovení   vojenského  trestního  zákona
    a branného zákona
43. dekret presidenta republiky č. 38/1945 Sb., o přísném trestání
    drancování
44. zákon č.  165/1946 Sb., o  trestní ochraně národních  podniků,
    znárodněných podniků a podniků pod národní správou,
45. zákon č.  27/1947 Sb., o trestní  ochraně provádění dvouletého
    hospodářského plánu,
46. zákon č. 40/1948 Sb., o trestní ochraně proti požárům,
47. zákon č.  88/1948 Sb., jímž  se mění trestní  zákony a trestní
    řády,
48. zákon  č.   231/1948  Sb.,  na   ochranu  lidově  demokratické
    republiky. 

                              § 312

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1950; provedou jej
všichni členové vlády.

                         Gottwald v. r.
                         Dr. John v. r.
                         Zápotocký v. r.
     Široký v. r.                        Dr. Rais v. r.
     Fierlinger v. r.                    Kopecký v. r.,
     Dr. Ševčík v. r.,                   též za ministra
     též za ministra                     Dr. Nejedlého
     Dr. Šrobár                          Kliment v. r.
     arm. gen. Svoboda v. r.             Ďuriš v. r.
     Dr. Dolanský v. r.                  Krajčír v. r.,
     Dr. Čepička v. r.                   též za ministra
     Dr. Gregor v. r.                    Erban
     Nosek v. r.                         Petr v. r.
     Kopřiva v. r.                       Dr. Ing. Šlechta v. r.
     Kabeš v. r.                         Dr. Neumann v. r.
     Plojhar v. r.                       Ing. Jankovcová v.r. 


                               Čl.VI

     Trest  odnětí  svobody  na  doživotí  uložený  před  počátkem
účinnosti  tohoto  zákona  se  mění  v  trest  odnětí  svobody  na
pětadvacet let  s účinností ode  dne právní moci  rozsudku. Byl-li
uložen trest odnětí svobody na doživotí jako trest dodatkový, mění
se v trest odnětí svobody na pětadvacet let souhrn trestů.

                              Čl.VII

     Jestliže souhrn postupně uložených neodpykaných trestů odnětí
svobody nebo  jejich zbytků ke dni  vyhlášení rozsudku soudem prvé
stolice  v poslední  věci, v  němuž došlo  před počátkem účinnosti
tohoto  zákona, činí  více než  pětadvacet let,  sníží jej soud na
pětadvacet let.

                              Čl.VIII

     (1) Trest  zákazu  činnosti   navždy  uložený  před  počátkem
účinnosti  tohoto  zákona  se  mění  s  účinností  od  právní moci
rozsudku v trest zákazu činnosti na deset let.

     (2) Trest   zákazu  pobytu   navždy  uložený   před  počátkem
účinnosti  tohoto  zákona  se  mění  s  účinností  od  právní moci
rozsudku v trest zákazu pobytu na deset let.



Předchozí zněníNásledující zněníZdrojeHledáníArchivOdboj na Jičínsku