86/1950 Sb.
TRESTNÍ ZÁKON
ze dne 12. července 1950.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na
tomto zákoně:
OBECNÁ ČÁST.
HLAVA PRVÁ.
Účel trestního zákona.
§ 1
Trestní zákon chrání lidově demokratickou republiku, její
socialistickou výstavbu, zájmy pracujícího lidu a jednotlivce a
vychovává k dodržování pravidel socialistického soužití.
Prostředky k dosažení tohoto účelu jsou pohrůžka tresty, ukládání
a výkon trestů a ochranná opatření.
HLAVA DRUHÁ.
Základy trestní odpovědnosti.
§ 2
Trestný čin.
Trestným činem je jen takové pro společnost nebezpečné
jednání, jehož výsledek uvedený v zákoně pachatel zavinil.
Zavinění
§ 3
(1) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn úmyslně, jestliže
pachatel
a) chtěl jej způsobit, nebo
b) věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl
s tím srozuměn.
(2) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn z nedbalosti,
jestliže pachatel
a) věděl, že jej může způsobit, ale bez přiměřených důvodů
spoléhal, že jej nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že jej může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem
a k svým osobním poměrům vědět mohl.
§ 4
(1) Nestanoví-li zákon výslovně, že zavinění z nedbalosti je
trestné, vyžaduje se k trestnosti úmyslné zavinění.
(2) K okolnostem, které podmiňují použití vyšší trestní
sazby, se však přihlédne,
a) jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z
nedbalosti, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde zavinění
úmyslné,
b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel
nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním
poměrům vědět mohl, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde,
aby o ní pachatel věděl.
§ 5
Pokus.
(1) Jednání pro společnost nebezpečné, jehož se pachatel
dopustil v úmyslu způsobit výsledek uvedený v zákoně, je pokusem
trestného činu, jestliže tento výsledek nenastane.
(2) Pokus je trestný jako čin sám, avšak při výměře trestu se
přihlédne k okolnostem a důvodům, pro než k výsledku uvedenému
v zákoně nedošlo, a k tomu, jak se jednání k tomuto výsledku
přiblížilo.
(3) Pokus není trestný, upustil-li pachatel dobrovolně od
způsobení výsledku uvedeného v zákoně.
§ 6
Spolupachatelství.
Za výsledek uvedený v zákoně, který byl úmyslně způsoben
společným jednáním, odpovídá každý ze spolupachatelů, jako by jej
způsobil sám.
§ 7
Návod a pomoc.
(1) Kdo v někom úmyslně vzbudí rozhodnutí spáchat trestný
čin, bude potrestán podle trestní sazby stanovené na trestný čin,
k němuž naváděl.
(2) Kdo někomu úmyslně poskytne pomoc k spáchání trestného
činu, bude potrestán podle trestní sazby stanovené za trestný
čin, při němž pomáhal. Pomocí je zejména poskytování prostředků,
odstraňování překážek, rada, utvrzování v předsevzetí nebo slib
přispět po trestném činu.
(3) Trestnost návodce a pomocníka není závislá na
trestnosti přímého pachatele.
(4) Ustanovení o pokusu se použije též na pokus návodu a
pomoci.
(5) Návodce a pomocník nejsou trestní, zabrání-li dobrovolně
tomu, aby se ten, kdo byl naváděn nebo komu bylo pomáháno,
dopustil trestného činu.
§ 8
Nutná obrana.
Jednání jinak trestné, jímž někdo odvrací útok na lidově
demokratickou republiku, její socialistickou výstavbu, zájmy
pracujícího lidu nebo na jednotlivce, není trestným činem,
jestliže
a) útok přímo hrozil nebo trval a
b) obrana byla útoku přiměřená.
§ 9
Krajní nouze.
(1) Jednání jinak trestné, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo
hrozící lidově demokratické republice, její socialistické
výstavbě, zájmům pracujícího lidu nebo jednotlivci, není trestným
činem, jestliže
a) způsobená škoda je menší než ta, která hrozila a
b) nebezpečí nebylo možno odvrátit jinak.
(2) Nejde o krajní nouzi podle odstavce 1, jestliže ten, komu
nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet.
§ 10
Věk.
Kdo v době činu nedovršil patnáctý rok, není trestně
odpovědný.
§ 11
Nepříčetnost.
Kdo pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat, že jeho
jednání je pro společnost nebezpečné, nebo ovládat své jednání,
není za takový čin trestně odpovědný.
HLAVA TŘETÍ
Působnost trestních zákonů.
§ 12
(1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona platného v době,
kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen
tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.
(2) O ochranných opatřeních se rozhodne vždy podle zákona
platného v době rozhodování o nich
§ 13
(1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost činu,
který byl spáchán na území Československé republiky.
(2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území
Československé republiky,
a) dopustí-li se tu pachatel jednání směřujícího k výsledku
uvedenému v zákoně, i když tento výsledek nastal nebo měl
nastat zcela nebo z části v cizině, nebo
b) nastane-li nebo má-li tu nastat alespoň z části výsledek
uvedený v zákoně, i když se jednání k němu směřujícího
pachatel dopustil v cizině.
§ 14
(1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost
i takového činu, který v cizině spáchá československý občan nebo
obyvatel Československé republiky bez státní příslušnosti.
(2) Podle československého zákona se posuzuje trestnost
velezrady (§ 78), sdružování proti republice (§§ 79 a 80),
sabotáže podle § 84, vyzvědačství (§§ 86 a 87), věrolomnosti podle
§ 93, válečného škůdnictví podle § 99, vraždy na ústavním činiteli
(§ 104), ublížení ústavnímu činiteli na zdraví (§§ 105 a 106),
spolčení k útoku na ústavního činitele (§ 107), násilí na ústavním
činiteli (§ 108), osobování si pravomoci ústavního činitele
(§ 109), ohrožení hospodářského a služebního tajemství podle
§ 112, padělání a pozměňování platidel (§ 139), udávání padělaných
a pozměněných platidel (§ 140), zlehčení mincí a udávání
zlehčených mincí (§ 141), výroby a držení padělatelského náčiní
(§ 142), násilí na veřejném činiteli (§ 177), ohrožení provozu
obecně prospěšných zařízení podle § 194 odst.1 písm.b), nedovolené
výroby a držení omamných prostředků a jedů podle § 197, zbavení
osobní svobody (§ 230), zavlečení do ciziny (§ 231) a obchodu se
ženami (§ 243) i tehdy, spáchá-li je v cizině cizí státní
příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která není
obyvatelem Československé republiky. Totéž platí i o trestnosti
spolčení (§ 166), jestliže směřuje k těmto trestným činům.
padělání a pozměňování platidel (§ 139), udávání padělaných
a pozměněných platidel (§ 140), zlehčení mincí a udávání
zlehčených mincí (§ 141), výroby a držení padělatelského náčiní
(§ 142), násilí na veřejném činiteli (§ 177), ohrožení provozu
obecně prospěšných zařízení podle § 194 odst.1 písm.b), nedovolené
výroby a držení omamných prostředků a jedů podle § 197, zbavení
osobní svobody (§ 230), zavlečení do ciziny (§ 231) a obchodu se
ženami (§ 243) a kuplířství (§ 243a) i tehdy, spáchá-li je
v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní
příslušnosti, která není obyvatelem Československé republiky.
Totéž platí i o trestnosti spolčení (§ 166), jestliže směřuje
k těmto trestným činům
§ 15
(1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost
jiného činu, než který je uveden v § 14 odst.2, spáchaného v
cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní
příslušnosti, která není obyvatelem Československé republiky, jen
tehdy,
a) je-li čin trestný i podle zákona platného na území, kde byl
spáchán, a
b) jestliže pachatel byl postižen na území Československé
republiky a nebyl vydán k trestnímu stíhání cizímu státu.
(2) Je-li zákon státu, na jehož území byl trestný čin
spáchán, mírnější než zákon československý, nelze pachateli uložit
trest přísnější, než jaký stanoví onen zákon.
§ 16
Československý občan nemůže být vydán cizímu státu k
trestnímu stíhání ani k výkonu trestu.
HLAVA ČTVRTÁ
Tresty.
ODDÍL PRVÝ.
Společná ustanovení o trestech.
§ 17
Účel trestu.
(1) Účelem trestu je:
a) zneškodnit nepřátele pracujícího lidu,
b) zabránit pachateli v dalším páchání trestných činů a
vychovávat ho k tomu, aby dodržoval pravidla socialistického
soužití,
c) působit výchovně na ostatní členy společnosti.
(2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.
§ 18
Druhy trestů.
(1) Hlavními tresty jsou:
a) trest smrti,
b) odnětí svobody,
c) nápravné opatření.
(2) Vedlejšími tresty jsou:
a) ztráta státního občanství,
b) ztráta čestných práv občanských,
c) vyloučení z vojska,
d) ztráta vojenské hodnosti,
e) propadnutí jmění,
f) trest peněžitý,
g) zákaz činnosti,
h) vyhoštění,
ch) zákaz pobytu,
i) uveřejnění rozsudku,
j) propadnutí věci.
(3) Vedlejší trest lze uložit jen spolu s trestem hlavním.
§ 19
Výměra trestu.
(1) Při výměře trestu přihlédne soud k stupni nebezpečnosti
trestného činu pro společnost, k míře zavinění, k osobě pachatele,
zejména k možnosti jeho nápravy, jakož i k okolnostem
přitěžujícím i polehčujícím.
(2) K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu,
nelze při vyměřování trestu přihlížet jako k okolnosti přitěžující
nebo polehčující.
§ 20
Přitěžující okolnosti.
Přitěžující okolností je zejména to, že pachatel
a) projevil trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému
řádu,
b) ohrozil trestným činem politické, vojenské nebo hospodářské
zájmy republiky,
c) dopustil se trestného činu surovým způsobem, zákeřně, se
zvláštní lstí, ze ziskuchtivosti nebo jiných nízkých pohnutek,
d) porušil trestným činem zvláštní povinnost, zejména povinnost
vyplývající z jeho odpovědného postavení,
e) byl již pro trestný čin stejného druhu odsouzen,
f) dopustil se různých trestných činů,
g) trestný čin opakoval nebo v něm pokračoval po delší dobu,
h) svedl k trestnému činu jiného, zejména mladistvého,
ch) způsobil trestným činem větší škodu, nebo
i) dopustil se trestného činu využívaje něčí bezbrannosti,
závislosti nebo služební podřízenosti.
§ 21
Polehčující okolnosti.
Polehčující okolností je zejména to, že pachatel
a) dopustil se trestného činu ve stavu, který je blízký
nepříčetnosti, pokud si jej nepřivodil sám, zejména požitím
alkoholického nápoje,
b) dopustil se trestného činu v silném rozrušení,
c) dopustil se trestného činu ve věku blízkém věku mladistvých,
d) dopustil se trestného činu pod tlakem závislosti nebo
podřízenosti,
e) dopustil se trestného činu vlivem tíživých osobních nebo
rodinných poměrů, které si sám nezavinil,
f) vedl před trestným činem řádný život pracujícího člověka,
g) přičinil se po trestném činu o odstranění jeho škodlivých
následků, nebo
h) přiznal se k trestnému činu, pokud se takové přiznání netýká
jen skutečností méně významných.
§ 22
Úhrnný a dodatkový trest.
(1) Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných
činů, vyměří úhrnný trest podle tohoto zákonného ustanovení, které
se vztahuje na čin z nich nejpřísněji trestný. Jsou-li dolní
hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Jsou-li horní hranice
trestních sazeb dočasného odnětí svobody stejné, zvyšuje se horní
hranice o čtvrtinu. Ustanovení o vedlejších trestech, o vyloučení
podmíněného odsouzení a o vyloučení snížení trestu se užije
i tehdy, platí-li jen o některém ze souzených trestných činů.
(2) Odsuzuje-li soud pachatele za trestný čin, kterého se
dopustil dříve, než byl v první stolici vyhlášen odsuzující
rozsudek o jiném jeho trestném činu, uloží trest dodatkový.
Dodatkovým trestem se trest dříve uložený doplní tak, jako by šlo
o trest úhrnný podle odstavce 1. Tohoto ustanovení se neužije,
jestliže předchozí odsouzení bylo podmíněné a na pachatele se
hledí, jako by nebyl odsouzen (§ 28),nebo bylo-li dříve uloženo
nápravné opatření (§ 37).
§ 23
Započtení vazby a trestu.
(1) Doba, kterou pachatel pro týž skutek strávil ve vazbě
nebo v trestu uloženém soudem nebo jiným orgánem, se započítává do
trestu odnětí svobody nebo do nápravného opatření; jeden den vazby
nebo trestu odnětí svobody se počítá za dva dny nápravného
opatření.
(2) Doba uvedená v odstavci 1 se započítává i do náhradního
trestu za trest peněžitý.
Podmíněné odsouzení.
§ 24
(1) Soud podmíněně odloží výkon trestu odnětí svobody
nepřevyšujícího jeden rok,
a) nepříčí-li se to důležitému obecnému zájmu a
b) má-li soud vzhledem k předchozímu životu pachatele a k
okolnostem případu důvodně za to, že pachatel i bez výkonu
trestu povede řádný život pracujícího člověka.
(2) Odloží-li soud podmíněně výkon trestu odnětí svobody,
neodkládá se tím výkon trestů vedlejších; soud však může vyslovit,
že se podmíněně odkládají také trest peněžitý, zákaz činnosti,
vyhoštění a zákaz pobytu nebo i jen některý z těchto vedlejších
trestů.
§ 25
(1) Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na
jeden rok až tři léta. Zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.
(2) Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení
směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka; má mu
též zpravidla uložit, aby podle svých sil nahradil školu, kterou
trestným činem způsobil.
§ 26
Ukládá-li soud podmíněně odsouzenému dodatkový trest,
rozhodne o podmíněném odsouzení znovu.
§ 27
(1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný
život pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví
soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, že se trest vykoná.
(2) Jestliže do jednoho roku po tom, co soud pravomocně
vyslovil, že se podmíněně odsouzený osvědčil, vyjde najevo, že se
měl trest vykonat, rozhodne soud dodatečně, že se trest vykoná.
§ 28
(1) Nerozhodne-li soud ani dodatečně, že se trest vykoná,
hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
(2) Stejně se hledí na pachatele, jako by nebyl odsouzen,
nerozhodne-li soud bez jeho viny do dvou let od uplynutí
zkušební doby o tom, zda se osvědčil.
ODDÍL DRUHÝ.
Ukládání a výkon jednotlivých trestů.
Trest smrti.
§ 29
(1) Trest smrti se vykoná oběšením; v době zvýšeného
ohrožení vlasti může být vykonán zastřelením.
(2) Místo trestu smrti stanoveného v zákoně uloží soud trest
odnětí svobody na doživotí nebo na patnáct až pětadvacet let,
kdyby byl trest smrti vzhledem k osobě pachatele nebo k závažnosti
polehčujících okolností nepřiměřeně přísný.
(3) Těhotné ženě nelze uložit trest smrti; v takovém případě
nastupuje místo trestu smrti stanoveného v zákoně trest odnětí
svobody na doživotí. Za podmínek uvedených v odstavci 2 soud
i místo tohoto trestu uloží trest odnětí svobody na patnáct až
pětadvacet let.
(4) Snížení trestů uvedených v odstavcích 2 a 3 je
vyloučeno.
Odnětí svobody.
§ 30
Snížení trestu.
(1) Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici
trestní sazby, jen odůvodňují-li to poměry pachatele nebo
závažnost polehčujících okolností.
(2) Při snížení trestu odnětí svobody podle odstavce 1 nelze
uložit trest
a) pod deset let, má-li být podle zákona uložen trest odnětí
svobody na doživotí,
b) pod pět let, činí-li dolní hranice trestní sazby nejméně
patnáct let,
c) pod tři léta, činí-li dolní hranice trestní sazby nejméně
deset let
d) pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby nejméně pět
let.
§ 31
Trvání trestu.
Trest dočasného odnětí svobody nesmí ani po zvýšení podle
tohoto zákona činí více než pětadvacet let.
§ 32
Výkon trestu.
(1) Trest odnětí svobody se vykonává v trestních ústavech,
soudních věznicích nebo v pracovních útvarech, a jde-li o
vojenskou osobu v činné službě, též ve vojenských kárných
útvarech. Užitečná práce má vězni umožnit, aby se po propuštění
začlenil do řad pracujících.
(2) Jestliže se pachatel dopustil trestného činu po dovršení
osmnáctého roku a uložený trest odnětí svobody nebo jeho převážnou
část lze vykonat do jeho dvacátého roku, může soud vyslovit, že se
trest vykoná jako u mladistvého (§ 62). Toto ustanovení se
nevztahuje na vojenskou osobu v činné službě.
Podmíněné propuštění.
§ 33
Po odpykání poloviny uloženého trestu odnětí svobody nebo
úhrnné doby postupně uložených takových trestů a při odnětí
svobody na doživotí po odpykání patnácti let může být vězeň
podmíněně propuštěn, prokázal-li za výkonu trestu svou prací
a svým chováním polepšení opravňující k naději, že povede řádný
život pracujícího člověka.
§ 34
(1) Při podmíněném propuštění se stanoví zkušební doba na dvě
až deset let. Tato doba počíná podmíněným propuštěním vězně.
(2) Podmíněně propuštěnému lze uložit přiměřená omezení
směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka; může
se mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou
trestným činem způsobil.
§ 35
(1) Jestliže podmíněně propuštěný vedl ve zkušební době řádný
život pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám, hladí se
na něho, jako by trest odpykal dnem, kdy byl podmíněně propuštěn;
jinak se rozhodne, že se zbytek trestu vykoná.
(2) Stejně se hledí na podmíněně propuštěného, jako by trest
odpykal dnem, kdy byl podmíněně propuštěn, nerozhodne-li se bez
jeho viny do dvou let od uplynutí zkušební doby, že se zbytek
trestu vykoná.
(3) Opětné podmíněné propuštění z téhož trestu je možné po
odpykání poloviny zbytku trestu a při odnětí svobody na doživotí
po odpykání dalších patnácti let.
§ 36
Zařazení do tábora nucené práce.
(1) Kdo trestným činem projevil nepřátelství k lidově
demokratickému řádu a za výkonu trestu neprokázal svou prací
a svým chováním polepšení opravňující k naději, že povede řádný
život pracujícího člověka, může být po odpykání celého trestu
dočasného odnětí svobody zařazen do tábora nucené práce na tři
měsíc až dvě léta.
(2) Do tábora nucené práce nelze zařadit osobu mladší než
osmnáct let.
Nápravné opatření
§ 37
(1) Místo trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři měsíce
uloží soud pachateli, který jinak vede řádný život pracujícího
člověka, nápravné opatření na jeden až šest měsíců, má-li za to,
že k nápravě pachatele je výkonu trestu třeba, ale že k ní postačí
tento mírnější trest.
(2) Nápravné opatření nelze uložit,
a) jde-li o trestný čin, u něhož je vyloučeno podmíněné
odsouzení,
b) příčí-li se uložení tohoto trestu důležitému obecnému zájmu,
c) je-li pachatel trvale práce neschopen, nebo
d) podléhá-li pachatel vojenské soudní pravomoci.
§ 38
Nápravné opatření se vykonává na svobodě. Záleží v tom, že
pachatel je povinen po dobu trestu vykonávat práci mu určenou za
sníženou odměnu za práci a bez některých výhod vyplývajících
z pracovního poměru (§ 39).
§ 39
(1) Je-li pachatel v pracovním poměru, zejména vykonává-li
práci převážně tělesnou, nenařídí soud změnu jeho zaměstnání.
Z důležitých důvodů může však soud na dobu trestu nařídit změnu
pachatelova zaměstnání, zejména v tom směru, aby vykonával práci
méně odpovědnou nebo v jiném pracovišti; v tomto případě soud
zároveň stanoví zásady pro určení druhu, způsobu a místa
pachatelova zaměstnání.
(2) Z odměny náležející odsouzenému za práci propadá jedna
čtvrtina státu; soud však může tuto částku snížit až na jednu
desetinu odměny.
(3) Doba výkonu nápravného opatření se nezapočítává do doby
trvání pracovního poměru, pokud jeho délka má význam pro vznik
nebo rozsah nároků z pracovního poměru. Nároky pachatele z
národního pojištění zůstávají nedotčeny.
§ 40
(1) Do výkonu nápravného opatření se nezapočítává doba, po
kterou pachatel práci mu určenou z jakéhokoliv důvodu nevykonává.
(2) Jestliže pachatel práci mu určenou nenastoupí ve
stanovené lhůtě nebo ji nevykonává řádně, přemění soud nápravné
opatření v trest odnětí svobody.
§ 41
Bylo-li nápravné opatření vykonáno, hledí se na pachatele,
jako by nebyl odsouzen; doba výkonu nápravného opatření se však
započítá do doby trvání pracovního poměru (§ 39 odst.3) teprve po
uplynutí jednoho roku od výkonu trestu.
Ztráta státního občanství.
§ 42
(1) Soud může vyslovit ztrátu státního občanství jen tam, kde
to zákon výslovně stanoví.
(2) Trest ztráty státního občanství zahrnuje v sobě ztrátu
čestných práv občanských, vyloučení z vojska a propadnutí celého
jmění.
Ztráta čestných práv občanských.
§ 43
(1) Soud vysloví ztrátu čestných práv občanských,
odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin k trestu smrti,
k trestu odnětí svobody na doživotí nebo k trestu dočasného odnětí
svobody převyšujícímu dvě léta anebo projevil-li pachatel trestným
činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu. Soud však může
vyslovit tento trest též, poškodil-li pachatel trestným činem
důležité politické, vojenské nebo hospodářské zájmy republiky.
(2) Trest ztráty čestných práv občanských zahrnuje v sobě
ztrátu vojenské hodnosti.
§ 44
(1) Ztráta čestných práv občanských záleží v tom, že
odsouzený ztrácí
a) členství v národním výboru nebo jinou funkci zástupce lidu,
pro niž byl podle zákona zvolen, funkci soudce z lidu, funkci
v lidovém družstvu,
b) funkci řídícího nebo rozhodujícího zaměstnance ústavu, fondu
nebo zařízení spravovaných státem,
c) funkci řídícího, nebo rozhodujícího zaměstnance státního,
národního, komunálního nebo jiného veřejného podniku nebo
lidového družstva,
d) akademické tituly, vědecké a umělecké hodnosti a
e) československá vyznamenání a čestná uznání, právo nosit
cizozemská vyznamenání a právo užívat cizozemských čestných
titulů.
(2) Dále ztrácí odsouzený dočasně, a uloží-li soud trest
smrti nebo odnětí svobody na doživotí, navždy
a) právo volební,
b) právo zastávat funkce ve veřejných organisacích,
c) právo konat veřejné projevy slovem nebo tiskem,
d) způsobilost nabývat akademického titulu a vědecké a umělecké
hodnosti a
e) právo vykonávat povolání, pro něž je akademický titul
podmínkou.
(3) Dočasnou ztrátu občanských práv uvedených v odstavci 2
stanoví soud na tři až deset let; doba výkonu trestu odnětí
svobody se do této doby nezapočítává.
Vyloučení z vojska.
§ 45
Soud vysloví vyloučení z vojska, odsuzuje-li vojenskou osobu
k trestu smrti, k trestu odnětí svobody na doživotí nebo k trestu
dočasného odnětí svobody nejméně na dvacet let.
Ztráta vojenské hodnosti.
§ 46
(1) Státní soud a vojenský soud mohou vyslovit ztrátu
vojenské hodnosti, vyžadují-li to zájmy služby.
(2) Ztrátou vojenské hodnosti je odsouzenému snížena jeho
hodnost ve vojsku na hodnost vojína a odňata jeho hodnost ve
sboru, jehož příslušníci podléhají vojenské soudní pravomoci.
Propadnutí jmění.
§ 47
(1) Soud vysloví propadnutí jmění tam, kde to zákon výslovně
stanoví; může je však vyslovit i tehdy, odsuzuje-li pachatele za
úmyslný trestný čin k trestu smrti, k trestu odnětí svobody na
doživotí nebo k trestu dočasného odnětí svobody nejméně na tři
léta anebo projevil-li pachatel trestným činem nepřátelství k
lidově demokratickému řádu.
(2) Propadnutí jmění postihuje pachatelovo jmění celé nebo tu
jeho část, kterou soud určí.
(3) Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.
Trest peněžitý.
§ 48
Ukládání a výměra trestu.
(1) Soud uloží trest peněžitý tam, kde to zákon výslovně
stanoví, ledaže je zřejmé, že by tento trest byl nedobytný; může
jej však uložit spolu s trestem odnětí svobody i u jiných
trestných činů, zejména projevil-li pachatel trestným činem
nepřátelství k lidově demokratickému řádu nebo spáchal-li trestný
čin ze ziskuchtivosti.
(2) Při výměře trestu peněžitého přihlédne soud k osobním a
majetkovým poměrům pachatele, tak aby trest peněžitý pro něho
znamenal především citelné omezení majetku nabytého bezpracnými
zisky a odnětí majetkového základu, z něhož pramenilo spáchání
trestného činu. Trest peněžitý se vyměří částkou do deseti milionů
Kčs a nesmí činit méně než tisíc Kčs.
(3) Vydobytá částka trestu peněžitého připadá státu.
§ 49
Náhradní trest.
(1) Ukládá-li soud vedle trestu dočasného odnětí svobody také
trest peněžitý, stanoví zároveň pro případ jeho nedobytnosti
náhradní trest odnětí svobody.
(2) Náhradní trest spolu s trestem dočasného odnětí svobody
nesmějí dohromady přesahovat hranici zákonné sazby o více než
čtvrtinu. Při výměře náhradního trestu přihlédne soud k osobním
poměrům pachatele a k výši uloženého trestu peněžitého.
§ 50
Ručení za nedobytný trest.
Soud může vyslovit, že za nedobytný trest peněžitý uložený
pachateli ručí též majitel soukromého podniku, při jehož provozu
byl trestný čin spáchán, nebo osoba odpovědná za vedení takového
podniku, jestliže z nedbalosti přispěli k spáchání trestného
činu.
Zákaz činnosti.
§ 51
(1) Dopustil-li se pachatel při výkonu činnosti nebo povolání
trestného činu, jímž poškodil nebo ohrozil hospodářské zájmy
republiky, vysloví soud, že se pachateli zakazuje dočasně nebo
navždy vykonávat takovou činnost nebo takové povolání.
(2) Soud může vyslovit, že se pachateli zakazuje dočasně nebo
navždy vykonávat činnost nebo povolání, jestliže
a) pachatel se dopustil trestného činu v souvislosti s touto
činností nebo s tímto povoláním,
b) pachatel by jich mohl zneužít k spáchání trestného činu, nebo
c) jejich výkon pachatelem by odporoval obecnému zájmu.
(3) Dočasný zákaz uvedený v odstavci 1 nebo 2 stanoví soud na
tři až deset let; doba výkonu trestu odnětí svobody se do této
doby nezapočítává.
Vyhoštění.
§ 52
Soud uloží pachateli, který není československým občanem,
trest vyhoštění z území Československé republiky, vyžaduje-li to
bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
Zákaz pobytu.
§ 53
Soud vysloví, že se pachateli zakazuje dočasně nebo navždy
pobyt v některé části území Československé republiky, vyžaduje-li
to bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
Uveřejnění rozsudku.
§ 54
Soud vysloví, že se rozsudek uveřejní, vyžaduje-li to obecný
zájem.
Propadnutí věci.
§ 55
(1) Soud zpravidla prohlásí za propadlou věc,
a) které bylo užito k spáchání trestného činu,
b) která byla k spáchání trestného činu určena,
c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj,
nebo
d) které pachatel nabyl za věc uvedenou pod písm. c).
(2) Za propadlou lze prohlásit jen věc náležející pachateli.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
ODDÍL TŘETÍ.
Zvláštní ustanovení o trestání mladistvých.
§ 56
Mladiství.
Při trestání osob, které v době trestného činu dovršili
patnáctý rok a nepřekročily osmnáctý rok (mladistvých), přihlédne
soud k zvláštní péči, kterou lidově demokratická republika věnuje
mládeži.
§ 57
Účel trestu.
Účelem trestu u mladistvého je především vychovat ho v
řádného pracujícího člověka, a to se zřetelem k jeho osobním
vlastnostem, k jeho rodinné výchově a k prostředí, z něhož
pochází.
§ 58
Upuštění od potrestání.
(1) Soud může upustit od potrestání,
a) nemohl-li mladistvý z omluvitelného důvodu plně rozpoznat, že
jeho jednání je pro společnost nebezpečné,
b) jde-li o trestný čin menšího významu k němuž byl mladistvý
sveden příležitostí nebo tíživými rodinnými poměry,
c) jde-li o trestný čin menšího významu, jehož se mladistvý
dopustil z nerozvážnosti nebo pod vlivem jiné osoby, nebo
d) má-li soud za to, že ochranná výchova, kterou nařídí, splní
účel trestu.
(2) Upustí-li soud od potrestání, hledí se na mladistvého,
jako by nebyl odsouzen.
§ 59
Vyloučení některých druhů trestů.
Mladistvému nelze uložit:
a) trest smrti,
b) ztrátu státního občanství,
c) ztrátu čestných práv občanských,
d) vyloučení z vojska,
e) zákaz činnosti,
f) zákaz pobytu,
g) trest uveřejnění rozsudku.
§ 60
Ukládání trestu.
(1) Místo trestu smrti nebo odnětí svobody na doživotí
stanoveného v zákoně nastupuje u mladistvého trest odnětí svobody
na tři až patnáct let, jde-li o vojenskou osobu v činné službě,
která se trestného činu dopustila za zvýšeného ohrožení vlasti, na
deset až pětadvacet let. Snížení těchto trestů je vyloučeno.
(2) Trestní sazby dočasného odnětí svobody stanovené v zákoně
se snižují u mladistvého na polovinu, při čemž však horní hranice
snížené sazby nesmí nikdy převyšovat pět let, dolní jeden rok.
Snížení těchto trestů je přípustné i tam, kde to zákon jinak
vylučuje. Tato ustanovení se nevztahují na vojenskou osobu v činné
službě, která se trestného činu dopustila za zvýšeného ohrožení
vlasti.
(3) Náhradní trest za trest peněžitý soud mladistvému
neuloží.
§ 61
Podmíněné odsouzení a podmíněné propuštění.
(1) Nepřevyšuje-li uložený trest odnětí svobody tři léta,
může soud u mladistvého vyslovit podmíněné odsouzení, a to i tam,
kde to zákon jinak vylučuje.
(2) Nedovrší-li mladistvý, který byl podmíněně odsouzen nebo
podmíněně propuštěn, dvacátý rok v době, kdy zavdal příčinu k
výkonu trestu nebo jeho zbytku, může se vzhledem k výjimečným
okolnostem případu vyslovit, že podmíněné odsouzení nebo podmíněné
propuštění zůstává v platnosti. Přitom se může zkušební doba
přiměřeně prodloužit, nikoliv však o více než o dvě léta.
§ 62
Výkon trestu odnětí svobody.
(1) Trest odnětí svobody uložený mladistvému se vykonává v
samostatných ústavech pro mladistvé nebo ve zvláštních odděleních
soudních věznic. Jestliže však mladistvý dosáhl osmnáctého roku a
je odůvodněna obava, že by působil zhoubně na mravní vývoj
spoluvězňů, vykoná se trest nebo jeho zbytek v trestním ústavu,
soudní věznici nebo v pracovním útvaru. Tato ustanovení se
nevztahují na vojenskou osobu v činné službě.
(2) Trest odnětí svobody se vykonává s náležitým přihlédnutím
k povahovým vlastnostem mladistvého a k jeho schopnostem. Přitom
budiž dbáno toho, aby byl mladistvý odborně připraven na budoucí
povolání.
§ 63
Úhrnný a dodatkový trest.
Zvláštních ustanovení o trestání mladistvých se neužije,
jestliže soud pachateli ukládá úhrnný nebo dodatkový trest za
trestné činy spáchané jednat před dovršeným osmnáctým rokem,
jednak po něm, a zákon na trestný čin spáchaný po dovršeném
osmnáctém roku stanoví trest stejný nebo přísnější.
HLAVA PÁTÁ.
Zánik trestnosti a trestu.
§ 64
Účinná lítost.
(1) Trestnost velezrady (§ 78), sdružování proti republice
(§§ 79 a 8O), sabotáže (§§ 84 a 85), vyzvědačství (§§ 86 a 87),
ohrožení státního tajemství podle §§ 88 a 89, věrolomnosti (§§ 93
a 94), válečného škůdnictví (§§ 99 a 100), spolčení k útoku na
ústavního činitele (§ 107), ohrožení hospodářského a služebního
tajemství (§§ 112 až 114), nedovoleného ozbrojování (§§ 120
a 121), ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135,
zkrácení a ohrožení daně podle § 149 odst. 2, porušení předpisů
o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 152 odst. 2, spolčení
(§ 166 ), vzpoury vězňů podle § 170 odst. 2, obecného ohrožení
(§§ 190 až 192), ohrožení provozu obecně prospěšných zařízení
(§§ 194 a 195) , šíření nakažlivých chorob (§§ 199 až 202),
ohrožení zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami (§§ 203
a 204), spolčení k zběhnutí (§ 275) a spolčení ke vzpouře (§ 277)
zaniká, jestliže pachatel,
a) škodlivý následek trestného činu dobrovolně zamezí nebo
napraví, nebo
b) učiní o trestném činu dobrovolně oznámení v době, kdy
škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.
Oznámení nutno učinit prokurátoru nebo orgánu národní
bezpečnosti; podléhá-li pachatel vojenské soudní pravomoci,
může místo toho učinit oznámení představenému.
(2) Oznámením trestného činu nezanikne však trestnost toho,
kdo trestný čin nastrojil nebo k němu navedl proto, aby dal podnět
k trestnímu stíhání jiné osoby.
§ 64a
neplatil
§ 65
Promlčení trestního stíhání
(1) Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, která
činí
a) dvacet let, stanoví-li zákon na trestný čin trest smrti nebo
odnětí svobody na doživotí,
b) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby dočasného
odnětí svobody nejméně deset let,
c) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby dočasného odnětí
svobody nejméně tři léta,
d) tři léta u ostatních trestných činů.
(2) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou
pachatele nelze postavit před soud pro zákonnou překážku nebo
proto, že úmyslně maří trestní stíhání.
(3) Promlčení trestního stíhání se přerušuje,
a) učiní-li prokurátor nebo soud opatření směřující k stíhání
pachatele pro trestný čin, o jehož promlčení jde, nebo
b) dopustí-li se pachatel v promlčecí době trestného činu nového,
na který zákon stanoví trest stejný, nebo přísnější.
(4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
§ 66
Promlčení výkonu trestu
(1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby,
která činí
a) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu smrti nebo odnětí
svobody na doživotí,
b) patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí
svobody převyšujícímu deset let,
c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí
svobody nejméně na pět let,
d) pět let při odsouzení k jinému trestu.
(2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při
podmíněném odsouzení právní mocí rozhodnutí, že se trest
vykoná. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nelze
trest vykonat proto, že se odsouzený zdržuje v cizině.
(3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
a) učiní-li prokurátor nebo soud opatření směřující k výkonu
trestu, o jehož promlčení jde, nebo
b) dopustí-li se odsouzený v promlčecí době trestného činu
nového,, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější
než na trestný čin, za který byl pachatel odsouzen.
(4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
Zahlazení odsouzení
§ 67
(1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo
prominutí trestu nebo po promlčení jeho výkonu řádný život
pracujícího člověka nepřetržitě po dobu nejméně
a) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí
svobody převyšujícímu jeden rok,
b) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody
převyšujícímu tři měsíce,
c) tří let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody
nepřevyšujícímu tři měsíce.
(2) Byl-li trestný čin spáchán ve věku do dvaceti let,
snižují se lhůty uvedené v odstavci 1 na polovinu.
§ 68
(1) Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako
by nebyl odsouzen.
(2) Jestliže do jednoho roku po tom, co soud pravomocně
zahladil odsouzení, vyjde najevo, že odsouzení zahlazeno být
nemělo, soud své rozhodnutí zruší, nesplnily-li se zatím podmínky
zahlazení.
HLAVA ŠESTÁ
Ochranná opatření
§ 69
Účel ochranných opatření
(1) Jako ochranná opatření lze uložit ochranné léčení,
ochrannou výchovu a zabrání, a to jen za podmínek uvedených
v § 70, 71 a 74; účelem ochranných opatření je:
a) chránit společnost před trestnými činy, k nimž by v budoucnu
mohlo dojít,
b) osobám, které by pro svou chorobu nebo pro zanedbanou výchovu
mohly spáchat trestný čin, léčením a výchovou umožnit, aby se
staly platnými členy společnosti.
(2) Není-li účel ochranných opatření splněn již uložením
a výkonem trestu, lze je uložit i vedle trestu.
§ 70
Ochranné léčení
(1) Jestliže pachatel trestného činu není pro nepříčetnost
trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nařídí
soud jeho odevzdání do léčebného ústavu; soud tak může učinit též,
dopustí-li se pachatel, který se oddává nadměrnému požívání
alkoholických nápojů nebo omamných prostředků, trestního činu
v opilosti nebo v jiném podobném opojení.
(2) Ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel.
O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.
(3) Od ochranného léčení může soud upustit, pominou-li před
jeho započetím okolnosti, pro něž bylo nařízeno.
Ochranná výchova
§ 71
(1) Sezná-li soud v trestním řízení proti mladistvému, že
o jeho výchovu není náležitě postaráno nebo že jeho dosavadní
výchova byla zanedbána anebo že to vyžaduje prostředí, v němž
žije, nařídí jeho ochranou výchovu.
(2) Dopustí-li se osoba, která dovršila dvanáctý rok a je
mladší než patnáct let, činu jinak trestného, na který zákon
stanoví trest smrti nebo odnětí svobody na doživotí, nařídí
poručenský (opatrovnický) soud její ochrannou výchovu: poručenský
(opatrovnický) soud tak může učinit též, je-li to nutné
k zajištění řádné výchovy osoby mladší než patnáct let, která se
dopustila činu jinak trestného.
(3) Ochranná výchova nemůže být nařízena, jde-li o vojenskou
osobu uvedenou v § 269 odst. 2.
§ 72
Ochranná výchova se vykonává ve výchovných ústavech;
vyžaduje-li to však zdravotní stav chovance, vykoná se v léčebném
ústavě.
§ 73
(1) Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel,
nejdéle však do dovršeného osmnáctého roku; vyžaduje-li to však
zájem chovance, lze ji prodloužit do dovršeného dvacátého roku.
(2) Od ochranné výchovy může soud upustit, pominou-li před
jejím započetím okolnosti, pro než byla nařízena.
§ 74
Zabrání
(1) Jestliže věc uvedená v § 55 odst. 1 nebyla prohlášena za
propadlou, vysloví soud zpravidla, že se věc zabírá,
a) náleží-li pachateli, jejž nelze stíhat nebo odsoudit,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil,
c) náleží-li osobě, která z nedbalosti přispěla k spáchání
trestného činu, nebo
d) vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný obecný
zájem
(2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
HLAVA SEDMÁ
Společná ustanovení
Výklad některých pojmů
§ 75
(1) Trestnými činy se rozumějí jen činy soudně trestné,
a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá jinak, též pokus,
návod a pomoc.
(2) Jednáním se rozumí i opominutí takového konání, k němuž
byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen.
(3) Výsledkem uvedeným v zákoně se rozumí souhrn znaků
trestného činu, které jsou uvedeny ve zvláštní části, s výjimkou
zavinění.
(4) Zvláště přitěžující okolností se rozumí taková okolnost,
která s trestným činem zpravidla spojena nebývá a která pro svou
důležitost zvyšuje nebezpečnost činu nebo pachatele pro
společnost.
(5) Dobou zvýšeného ohrožení vlasti se rozumí doba, v níž
republika vstoupila do stavu branné pohotovosti nebo v níž došlo
k událostem ohrožujícím zvýšenou měrou samostatnost, ústavní
jednotu, územní celistvost, lidově demokratické státní zřízení
nebo společenský řád republiky anebo veřejný klid a pořádek.
(6) Státním tajemstvím se rozumí vše, co v důležitém zájmu
republiky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo
hospodářském, má zůstat utajeno před nepovolanými osobami.
(7) Hospodářským tajemstvím se rozumí vše, co příznačné nebo
významné pro hospodářské podnikání a v obecném zájmu má zůstat
utajeno před nepovolanými osobami.
(8) Služebním tajemstvím se rozumí důležitá skutečnost, která
souvisí s činností národního výboru, soudu nebo jiného úřadu,
veřejného orgánu nebo podniku anebo lidového družstva a v obecném
zájmu má zůstat utajena před nepovolanými osobami.
(9) Volebním právem se rozumí právo volit nebo být zvolen do
zákonodárných sborů nebo do národních výborů.
(10) Veřejným činitelem je ten, kdo obstarává veřejné věci,
byv k tomu povolán, za těchto podmínek je veřejným činitelem
zejména
a) člen národního výboru, jiný podle zákona zvolený zástupce
lidu, soudce z lidu, funkcionář lidového družstva,
b) státní zaměstnanec,
c) řídící nebo rozhodující zaměstnanec státního, národního,
komunálního nebo jiného veřejného podniku anebo lidového
družstva,
d) příslušník branné moci nebo jiného ozbrojeného sboru, nebo
e) orgán povolaný chránit nebo zajišťovat bezpečnost lidí a
majetku anebo provádět svým osobním úkonem rozhodnutí
veřejného činitele.
(11) Za veřejnou se pokládá listina vydaná národním výborem,
soudem nebo jiným úřadem nebo veřejným orgánem, která zakládá
nějaké právo nebo povinnost anebo zjišťuje určitý stav.
(12) Daní se rozumí jakákoli veřejná dávka s příslušenstvím,
jakkoli ukládaná nebo vybraná.
(13) Těžkou újmou na zdraví se rozumí
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyzdění,
g) onemocnění pohlavní chorobou,
h) přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy,
ch) mučivé útrapy, nebo
i) delší dobu trvající porucha zdraví.
(14) Osobami blízkými se rozumějí příbuzní v pokolení přímém,
osvojitelé a osvojenci, sourozenci a manželé; jiné osoby v poměru
rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby blízké jen tehdy,
kdyby újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, druhá právem
pociťovala jako těžkou újmu vlastní.
§ 76
(1) Trestný čin je spáchán zbraní, jestliže pachatel nebo
s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k překonání
nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe;
zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá
jinak, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
(2) Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na
osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí.
(3) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny, rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem nebo
jiným podobně účinným způsobem
b) alespoň před dvěma osobami, nebo
c) na místě veřejnosti přístupném a mohl být postřehnut alespoň
dvěma osobami.
(4) Trestný čin je spáchán výdělečně, hledí-li si pachatel
pácháním takových trestných činů opatřit alespoň na čas zdroj
příjmů.
§ 77
Počítání doby a trestu
(1) Kde zákon spojuje s uplynulým určité doby nějaký
následek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující
její začátek.
(2) Kde je použití zákonného ustanovení závislé na délce
trestu odnětí svobody; nepřihlíží se k náhradnímu trestu za trest
peněžitý.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
HLAVA PRVÁ
Trestné činy proti republice
ODDÍL PRVNÍ
Trestné činy proti základům republiky
§ 78
Velezrada
(1) Kdo se pokusí
a) zničit samostatnost nebo ústavní jednotku republiky,
b) odtrhnout od republiky část jejího území,
c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické státní zřízení nebo
společenský řád republiky, které jsou zaručeny ústavou, nebo
d) násilím nebo pohrůžkou násilí znenožnit ústavní činnost
presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru,
vlády nebo sboru pověřenců,
bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let nebo na
doživotí.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí, nebo
b) pro takový čin vejde ve styk s cizí mocí nebo s cizími
činiteli.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 za zvýšeného
ohrožení vlasti,
b) je-li takovým činem značnou měrou ohrožena samostatnost,
ústavní jednota nebo územní celistvost republiky anebo její
lidově demokratické státní zřízení nebo společenský řád, které
jsou zaručeny ústavou,
c) je-li takovým činem skutečně znemožněna ústavní činnost
presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru,
vlády nebo sboru pověřenců,
d) je-li k takovému činu zneužito branné moci nebo ozbrojeného
nebo vojensky organisovaného sboru anebo jsou-li k takovému
činu sbírány nebo organisovány branné, ozbrojené nebo pomocné
síly nebo hromaděny zbraně, střelivo, výbušniny nebo jiné
nebezpečné látky,
e) je-li takovému činu kladen branné moci nebo ozbrojenému sboru
násilný odpor, nebo
f) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Vedle trestů uvedených v odstavcích 1 až 3 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění.
Sdružování proti republice
§ 79
Kdo se s někým spolčí v úmyslu podvracet samostatnost,
ústavní jednotu nebo územní celistvost republiky anebo její lidově
demokratické státní zřízení nebo společenský řád, které jsou
zaručeny ústavou, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až
pět let; podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 79a
neplatil
§ 80
(1) Kdo založí organisaci v úmyslu podvracet samostatnost,
ústavní jednotu nebo územní celistvost republiky anebo její lidově
demokratické státní zřízení nebo společenský řád, které jsou
zaručeny ústavou,
kdo k organisaci, která má takové cíle, přistoupí nebo se
zúčastní její činnosti, nebo
kdo organisaci, která má takové cíle, nebo její členy
podporuje v podvratných snahách,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno a v případě uvedeném
v odstavci 2 písm. a) je vyloučeno i snížení trestu.
§ 80a
neplatil
Pobuřování proti republice
§ 81
bez nadpisu
(1) Kdo veřejně nebo nejméně dvě osoby pobuřuje proti
republice, proti její samostatnosti, ústavní jednotě nebo území
celistvosti anebo proti jejímu lidově demokratickému státnímu
zřízení nebo společenskému řádu, které jsou zaručeny ústavou, nebo
kdo úmyslně umožňuje nebo usnadňuje šíření takového
pobuřujícího projevu,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta;
podmíněné odsouzení je vyloučeno.
(2) Odnětím svobody ne jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti; podmíněné odsouzení a snížení trestu je
vyloučeno.
§ 82
Kdo z nedbalosti umožňuje nebo usnadňuje šíření projevu, jímž
se pobuřuje proti republice; proti její samostatnosti, ústavní
jednotě nebo územní celistvosti anebo proti jejímu lidově
demokratickému státnímu zřízení nebo společenskému řádu, které
jsou zaručeny ústavou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok.
§ 83
Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí.
(1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus, nacismus nebo
podobné hnutí, které směřuje nebo vede k potlačení práv a svobod
pracujícího lidu nebo které hlásá národnostní, náboženskou nebo
rasovou zášť, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět
let; podmíněné odsouzení je vyloučeno.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 tiskem,
filmem, rozhlasem nebo jiným podobně účinným způsobem; podmíněné
odsouzení je vyloučeno.
(3) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti; snížení trestu je vyloučeno.
Sabotáž.
§ 84
bez nadpisu
(1) Kdo zničí poškodí nebo učiní neupotřebitelným majetek
národní nebo majetek lidového družstva v úmyslu mařit nebo
ztěžovat
a) provoz nebo rozvoj státního, národního, komunálního nebo
jiného veřejného podniku anebo lidového družstva, nebo
b) provoz důležitého obecně prospěšného zařízení,
bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se k činu uvedeného v odstavci
1 s někým spolčí.
(3) Odnětím svobody na doživotí nebo smrtí bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) je-li takovým činem zmařeno nebo ztíženo provádění nebo plnění
jednotného hospodářského plánu ve zvláště důležitém úseku,
c) jsou-li takovým činem značnou měrou ohroženy zájmy obrany
vlasti,
d) je-li takovým činem ohrožen život mnoha lidí, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Vedle trestů uvedených v odstavci 1 až 3 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění.
§ 85
bez nadpisu
(1) Kdo nesplní nebo poruší povinnost svého povolání,
zaměstnání nebo své služby anebo plnění takové povinnosti obchází
nebo se dopustí jiného jednání v úmyslu
a) mařit nebo ztěžovat provádění nebo plnění jednotného
hospodářského plánu v některém úseku, nebo
b) způsobit vážnou poruchu v činnosti úřadu anebo veřejného
orgánu nebo podniku
bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) je-li takovým činem zmařeno nebo ztíženo provádění nebo plnění
jednotného hospodářského plánu ve zvláště důležitém úseku,
c) je-li v činnosti úřadu anebo veřejného orgánu nebo podniku
skutečně způsobena vážná porucha, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na doživotí nebo smrtí bude pachatel
potrestán,
a) jsou-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou měrou ohroženy
zájmy obrany vlasti,
b) je-li takovým činem způsobena vážná porucha v zásobování
značného počtu obyvatelstva,
c) je-li takovým činem ohrožen život mnoha lidí, nebo
d) jestliže se dopustí takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti
a je tu některá z okolností uvedených v odstavci 2.
(4) Vedle trestů uvedených v odstavcích 2 a 3 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění.
ODDÍL DRUHÝ.
Trestné činy proti bezpečnosti
republiky
Vyzvědačství.
§ 86
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství v úmyslu vyzradit je cizí
moci, nebo
kdo státní tajemství úmyslně cizí moci vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let nebo na
doživotí.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí,
b) pro takový čin vejde ve styk s cizí mocí nebo s cizími
činiteli, nebo
c) vejde ve styk s organisací, jejímž účelem je vyzvídat státní
tajemství, v úmyslu podporovat její snahy.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 za zvýšeného
ohrožení vlasti,
b) dopustí-li se takového činu, ač mu byla povinnost uchovávat
státní tajemství výslovně uložena nebo ač je dána již jeho
postavením
c) dopustí-li se takového činu jako člen organisace, jejímž
účelem je vyzvídat státní tajemství,
d) týká-li se takový čin státního tajemství zvláště důležitého,
e) dopustí-li se takového činu způsobem zvláště nebezpečným, ve
značném rozsahu nebo výdělečně anebo páchá-li takový čin po
delší dobu, nebo
f) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Vedle trestů uvedených v odstavcích 1 až 3 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění.
§ 87
Kdo poškodí republiku tím, že se dopustí vyzvědačství proti
spojenci, bude potrestán tresty stanovenými v § 86.
Ohrožení státního tajemství
§ 88
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství v úmyslu vyzradit je
nepovolané osobě,nebo
kdo státní tajemství úmyslně takové osobě vyzradí.
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán.
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti,
b) dopustí-li se takového činu, ač mu byla povinnost uchovávat
státní tajemství výslovně uložena nebo ač je dána již jeho
postavením,
c) týká-li se takový čin státního tajemství zvláště
důležitého, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost
(3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno a v případě uvedeném v
odstavci 2 písm. a) je vyloučeno i snížení trestu.
§ 89
Kdo z nedbalosti způsobí, že se státní tajemství může stát
známým cizí moci nebo že se stalo známým nepovolané osobě, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
§ 90
(1) Kdo úmyslně bez odkladu neoznámí, že sám nebo někdo jiný
ztratil nebo jinak pozbyl listinu nebo jiný předmět státního
tajemství, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři
léta.
(2) Oznámení podle odstavce 1 nutno učinit prokurátoru nebo
orgánu státní bezpečnosti; osoba podléhající vojenské soudní
pravomoci může místo toho učinit oznámení představenému.
§ 91
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství, bude potrestán odnětím
svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo záludně nebo lstivě vnikne do
obvodu objektu důležitého pro obranu vlasti nebo na jiné takové
místo.
§ 92
Kdo bez povolení
a) zhotoví popis, plán, nákres nebo snímek některého zařízení na
obranu vlasti,
b) takovou věc opíše, okreslí nebo ofotografuje anebo dá nebo
nechá jinému tak učinit,
c) takovou věc sobě nebo někomu jinému opatří, nebo
d) takovou věc uveřejní,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Věrolomnost.
§ 93
(1) Kdo úmyslně ohrozí důležitý zájem republiky tím, že
a) poruší povinnosti, které má jako zmocněnec republiky, nebo
b) padělá, pozmění nebo potlačí listinu nebo jiný doklad
o právních poměrech republiky k cizí moci,
bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let; podmíněné
odsouzení je vyloučeno.
(2) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti,
b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Vedle trestů uvedených v odstavci 1 a 2 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění. V případě uvedeném v odstavci 2 písm. a)
je snížení trestu vyloučeno.
§ 94
Kdo z nedbalosti ohrozí důležitý zájem republiky tím že,
a) poruší povinnosti, které má jako zmocněnec republiky, nebo
b) padělá, pozmění nebo potlačí listinu nebo jiný doklad o
právních poměrech republiky k cizí moci,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
§ 95
Opuštění republiky
(1) Kdo bez povolení opustí území Československé republiky,
bude potrestán odnětím svobody na jeden až pět let.
(2) Stejně bude potrestán československý občan, který
neuposlechne úřední výzvy, aby se v určeném lhůtě na území
Československé republiky vrátil.
(3) Vedle trestu uvedeného v odstavcích 1 a 2 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství. Podmíněné odsouzení je
vyloučeno.
§ 95a
neplatil
Ohrožování zájmů republiky
v cizině.
§ 96
bez nadpisu
Československý občan, který úmyslně ohrozí zájmy republiky
tím, že v cizině rozšiřuje nepravdivou zprávu o poměrech
v republice, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok a pět
let; podmíněné odsouzení, a je-li čin spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.
§ 97
Československý občan, který z nedbalosti ohrozí zájmy
republiky tím, že v cizině rozšiřuje nepravdivou zprávu o poměrech
v republice, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři
léta.
§ 98
Podněcování k útočné válce
Kdo veřejně podněcuje k útočné válce, bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až pět let; podmíněné odsouzení, a je-li čin
spáchán za zvýšeného ohrožení vlasti, i snížení trestu je
vyloučeno.
ODDÍL TŘETÍ
Trestné činy proti obraně vlasti
Válečné škůdnictví
§ 99
(1) Kdo za zvýšeného ohrožení vlasti úmyslně
a) způsobí škodu obraně vlasti nebo obraně spojence, nebo
b) opatří nepříteli prospěch nebo jakkoli ho podporuje,
bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let nebo na
doživotí.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí, nebo
b) pro takový čin vejde ve styk s nepřítelem.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 jako vojenská
osoba uvedená v § 269 odst. 2,
b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Vedle trestů uvedených v odstavcích 1 až 3 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění.
§ 100
Kdo za zvýšeného ohrožení vlasti z nedbalosti
a) způsobí škodu obraně vlasti nebo obraně spojence, nebo
b) opatří nepříteli prospěch nebo jakkoli ho podporuje,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až na tři léta.
§ 101
Válečná zrada
(1) Československý občan, který za zvýšeného ohrožení vlasti
koná službu v nepřátelském vojsku nebo ozbrojeném sboru, bude
potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let.
(2) Odnětím svobody na doživotí nebo smrtí bude pachatel
potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu
uvedeného v odstavci 1 jako vojenská osoba uvedená v § 269 odst.
2.
(4) Vedle trestů uvedených v odstavcích 1 až 3 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění.
§ 102
Služba v cizím vojsku
(1) Československý občan, který bez povolení koná službu ve
vojsku cizí moci nebo v cizím ozbrojeném sboru, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu projevit
nepřátelství k republice, nebo
b) je-li jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 103
Najímání vojáků
(1) Kdo najímá obyvatele republiky, který není cizím státním
příslušníkem, pro službu ve vojsku cizí moci nebo v cizím
ozbrojeném sboru, nebo
kdo takové najímání zprostředkuje,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán,
a) je-li činem uvedeným v odstavci 1 ohrožena brannost republiky,
nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
ODDÍL ČTVRTÝ
Trestné činy proti ústavním činitelům
§ 104
Vražda na ústavním činiteli
Kdo úmyslně usmrtí
a) presidenta republiky nebo jeho náměstka, nebo
b) člena vlády, sboru pověřenců nebo zákonodárného sboru při
výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jeho
činnost v životě politickém,
bude potrestán smrtí. Vedle toho může soud vyslovit ztrátu
státního občanství; neuloží-li tento trest, vysloví propadnutí
jmění.
Ublížení ústavnímu činiteli
na zdraví
§ 105
(1) Kdo úmyslně ublíží na zdraví
a) presidentu republiky nebo jeho náměstku, nebo
b) členu vlády, sboru pověřenců nebo předsednictva zákonodárného
sboru při výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon nebo
vůbec pro jeho činnost v životě politickém,
bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let; podmíněné
odsouzení je vyloučeno.
(2) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let nebo na
doživotí bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu způsobit
těžkou újmu na zdraví, nebo
b) má-li takový čin za následek těžkou újmu na zdraví.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán, má-li čin uvedený v
odstavci 1 za následek smrt.
(4) Vedle trestů uvedených v odstavcích 1 až 3 může soud
vyslovit ztrátu státního občanství; neuloží-li tento trest,
vysloví propadnutí jmění. Je-li čin spáchán za zvýšeného ohrožení
vlasti, je snížení trestu vyloučeno.
§ 106
(1) Kdo úmyslně ublíží na zdraví členu zákonodárného sboru
při výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jeho
činnost v životě politickém, bude potrestán odnětím svobody na
jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu
způsobit těžkou újmu na zdraví.
(3) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt.
(4) Podmíněné odsouzení, a jeli čin spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.
§ 107
Spolčení k útoku na ústavního činitele
(1) Kdo se s někým spolčí k vraždě na ústavním činiteli
(§ 104) nebo k ublížení ústavnímu činiteli na zdraví podle § 105,
nebo
kdo takové spolčení nebo jeho účastníky podporuje v jejich
snahách,
bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.
(2) Kdo se s někým spolčí k ublížení ústavnímu činiteli na
zdraví podle § 106, nebo
kdo takové spolčení nebo jeho účastníky podporuje v jejich
snahách,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(3) Podmíněné odsouzení, a je-li čin spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.
§ 108
Násilí na ústavním činiteli
(1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí
a) v úmyslu působit na výkon pravomoci presidenta republiky nebo
jeho náměstka, člena vlády, sboru pověřenců nebo zákonodárného
sboru, nebo
b) proti některé z těchto osob pro výkon její pravomoci nebo
vůbec pro její činnost v životě politickém,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 se zbraní,
nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Podmíněné odsouzení a je-li čin spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.
§ 109
Osobování si pravomoci ústavního činitele
(1) Kdo si osobuje pravomoc presidenta republiky nebo jeho
náměstka anebo člena vlády, sboru pověřenců nebo zákonodárného
sboru, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Podmíněné odsouzení, a je-li čin spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.
§ 110
Snižování vážnosti presidenta republiky
(1) Kdo snižuje vážnost presidenta republiky nebo jeho
náměstka, bude potrestán odnětím svobody na jeden měsíc až jeden
rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
a) veřejně,
b) opětovně při různých příležitostech,
c) v přítomnosti presidenta republiky nebo jeho náměstka, nebo
d) pro výkon pravomoci presidenta republiky nebo jeho náměstka
nebo vůbec pro jeho činnost v životě politickém.
§ 111
Hanobení ústavního činitele
Kdo veřejně hanobí
a) zákonodárný sbor, jeho předsednictvo, výbor nebo komisi, vládu
nebo sbor pověřenců, nebo
b) člena vlády, sboru pověřenců nebo předsednictva zákonodárného
sboru pro výkon jeho pravomoci nebo vůbec pro jeho činnost v
životě politickém,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.
ODDÍL PÁTÝ
Trestné činy zvláště ohrožující
pořádek ve věcech veřejných.
Ohrožení hospodářského a služebního tajemství
§ 112
(1) Kdo vyzvídá hospodářské nebo služební tajemství v úmyslu
vyzradit je do ciziny, nebo
kdo hospodářské nebo služební tajemství úmyslně do ciziny
vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako veřejný
činitel,
b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 113
Kdo z nedbalosti způsobí, že se hospodářské nebo služební
tajemství stalo známým v cizině, bude potrestán odnětím svobody až
na jeden rok.
§ 114
(1) Kdo vyzvídá hospodářské nebo služební tajemství v úmyslu
vyzradit je nepovolané osobě, nebo
kdo hospodářské nebo služební tajemství úmyslně takové osobě
vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako veřejný
činitel,
b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 115
Trestní sazby stanovené na ohrožení hospodářského
a služebního tajemství podle §§ 112 až 114 se zvyšují na
dvojnásobek, dopustí-li se některého z těchto trestných činů za
zvýšeného ohrožení vlasti vojenská osoba uvedená v § 269 odst. 2
při výkonu své velitelské pravomoci.
Útoky proti skupinám obyvatelů
§ 116
(1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí proti skupině
obyvatelů republiky pro jejich národnost, rasu nebo náboženství
anebo pro to, že jsou bez vyznání nebo stoupenci lidově
demokratického řádu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok
až pět let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 se zbraní,
nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 117
Kdo užije proti jinému násilí nebo pohrůžky násilí nebo mu
způsobí újmu na majetku pro jeho národnost, rasu nebo náboženství
anebo pro to, že poškozený je bez vyznání nebo stoupencem lidově
demokratického řádu, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce
až dvě léta.
§ 118
(1) Kdo veřejně nebo nejméně dvě osoby popuzuje k násilnému
nebo jinému nepřátelskému jednání proti skupině obyvatelů
republiky pro jejich národnost, rasu nebo náboženství anebo pro
to, že jsou bez vyznání nebo stoupenci lidově demokratického řádu,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Kdo některým způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého
důvodu tam uvedeného popuzuje k zášti proti skupině obyvatelů
republiky, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě
léta.
(3) Kdo některým způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého
důvodu tam uvedeného popuzuje k násilnému nebo jinému
nepřátelskému jednání nebo k zášti proti jednotlivci, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 119
Kdo veřejně hanobí skupinu obyvatelů republiky pro jejich
národnost, rasu nebo náboženství anebo pro to, že jsou bez vyznání
nebo stoupenci lidově demokratického řádu, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.
Nedovolené ozbrojování
§ 120
(1) Kdo bez povolení ozbrojuje sebe nebo někoho jiného tím,
že
a) opatří sobě nebo někomu jinému nebo přechovává zbraň hromadně
účinnou nebo součástky, jejichž je k užití takové zbraně
nezbytně třeba, nebo
b) hromadí nebo rozděluje jiné zbraně, střelivo nebo výbušniny,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Podmíněné odsouzení, a je-li čin spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.
§ 121
(1) Kdo bez povolení
a) vytvoří ozbrojenou nebo po vojensku organizovanou skupinu,
b) takovou skupinu cvičí v zacházení se zbraní nebo s ní provádí
jakýkoli vojenský výcvik,
c) k takové skupině přistoupí nebo se zúčastní její činnosti,
nebo
d) takovou skupinu nebo její členy podporuje v jejich snahách,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se trestného činu uvedeného v odstavci 1 za
zvýšeného ohrožení vlasti, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Podmíněné odsouzení, a je-li čin spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.
§ 122
Nedovolená výroba a držení vysílací stanice.
(1) Kdo bez povolení
a) vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechová radioelektrickou
vysílací stanici nebo soubor podstatných součástek určených k
sestavení takové stanice, nebo
b) takové stanice používá,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až na pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 123
Zneužití náboženské funkce.
(1) Kdo zneužije výkonu své duchovenské činnosti nebo podobné
své náboženské funkce v úmyslu vykonávat na věci politického
života vliv nepříznivý pro lidově demokratický řád republiky, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 tím, že odepře
vykonat náboženský úkon, k němuž je povolán jako duchovní nebo
jako osoba mající podobnou náboženskou funkci, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 124
Hanobení republiky.
(1) Kdo hanobí republiku,
kdo potupí jméno nebo symbol republiky, zejména její znak,
vlajku, barvy nebo hymnu, nebo
kdo v úmyslu projevit nepřátelství nebo opovržení k republice
zničí, poškodí nebo odstraní symbol republiky, zejména její znak,
vlajku nebo barvy, anebo zobrazení presidenta republiky nebo jeho
náměstka,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 veřejně, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 125
Hanobení spojeneckého státu.
Kdo veřejně
a) hanobí spojenecký stát, jeho hlavu, jiného jeho představitele
anebo zástupce uznaného vládou republiky,
b) potupí jméno nebo symbol spojeneckého státu, zejména jeho
znak, vlajku, barvy nebo hymnu, nebo
c) v úmyslu projevit nepřátelství nebo opovržení k spojeneckému
státu zničí, poškodí nebo odstraní symbol spojeneckého státu,
zejména jeho znak, vlajku nebo barvy, anebo zobrazení hlavy
spojeneckého státu nebo jiného jeho představitele,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.
§ 126
Hanobení národa a rasy.
Kdo veřejně hanobí některý národ nebo jeho jazyk nebo
některou rasu, takže to může vzbudit veřejné pohoršení, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Šíření poplašné zprávy.
§ 127
(1) Kdo způsobí, byť jen z nedbalosti, nebezpečí vážného
znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že
rozšiřuje poplašnou zprávu, bude potrestán odnětím svobody až na
šest měsíců.
(2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,
dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1, ač ví, že zpráva je
nepravdivá.
§ 127a
neplatil
§ 128
(1) Kdo tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, byť i z
nedbalosti,
a) ohrožuje bezpečnost republiky, brannost jejího obyvatelstva,
československou měnu, bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný
obecný zájem, nebo
b) způsobí nebezpečí zdražování předmětů potřeby, překotných a
hromadných koupí nebo prodejů nebo překotných a hromadných
vybírání vkladů,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1, ač ví, že zpráva je
nepravdivá , nebo
b) dopustí-li se takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 tiskem,
filmem, rozhlasem nebo jiným podobně účinným způsobem za zvýšeného
ohrožení vlasti; snížení trestu je vyloučeno.
§ 129
Nepřátelské jednání proti republice
Kdo úmyslně ohrozí obecný zájem jednáním nepřátelským lidově
demokratickému státnímu zřízení nebo společenskému řádu republiky,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.
HLAVA DRUHÁ
Trestné činy hospodářské
ODDÍL PRVÝ.
Trestné činy proti hospodářské soustavě.
§ 130
Pletichy proti zestátnění
Kdo se dopustí pletich v úmyslu zmařit nebo zvýšenou měrou
ztížit zestátnění podniku, hospodářského objektu nebo jiné
majetkové hodnoty, které podléhají zestátnění, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let a propadnutím jmění;
podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 131
Tvoření soukromých monopolů
Kdo zřídí na území Československé republiky soukromou
monopolní výdělečnou organisaci, zejména kartel, syndikát nebo
trust, anebo k ní přistoupí nebo ji kryje nebo podporuje, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let a propadnutím
jmění; podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 132
Zneužití lidového družstva.
Kdo zneužije lidového družstva ke krytí podnikání, které je s
účelem lidových družstev v rozporu, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let a trestem peněžitým; podmíněné odsouzení
je vyloučeno.
§ 133
Zneužití vlastnického práva.
Kdo úmyslně ohrozí obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní
neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc vyšší hodnoty nebo
větší hospodářské důležitosti, bude potrestán odnětím svobody na
tři měsíce až tři léta a trestem peněžitým.
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy proti jednotnému hospodářskému plánu.
§ 134
Ohrožení zásobování.
(1) Kdo se dopustí nekalého jednání, které by mohlo ohrozit
plynulé zásobování předměty potřeby alespoň části obyvatelstva
nějakého místa, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až
tři léta a trestem peněžitým; podmíněné odsouzení je vyloučeno.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let a propadnutím jmění
bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 opětovně,
b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
(3) Odnětím svobody na deset až dvacet let a propadnutím
jmění bude pachatel potrestán,
a) je-li činem uvedeným v odstavci 1 skutečně způsobena vážná
porucha v zásobování, nebo
b) je-li takovým činem způsobeno nebezpečí vážné poruchy v
zásobování značného počtu obyvatelstva.
(4) Odnětím svobody na doživotí nebo smrtí a propadnutím
jmění bude pachatel potrestán,
a) má.li čin uvedený v odstavci 1 za následek hrozivou tíseň
mnoha lidí, nebo
b) jestliže se dopustí takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti
a je tu některá s okolností uvedených v odstavcích 2 a 3.
§ 134a
neplatil
Ohrožení jednotného hospodářského plánu.
§ 135
neplatil
(1) Kdo z nedbalosti maří nebo ztěžuje provoz nebo rozvoj
státního, národního, komunálního nebo jiného veřejného podniku
anebo lidového družstva, zejména tím, že nesplní nebo poruší
povinnost svého povolání, zaměstnání nebo své služby anebo plnění
takové povinnosti obchází, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán, je-li činem uvedeným v odstavci
1 mařeno nebo ztěžováno provádění nebo plnění jednotného
hospodářského plánu v některém úseku.
§ 136
bez nadpisu
Nesplní-li soukromý podnikatel nebo ten, kdo je odpovědný za
vedení jeho podniku, byť i z nedbalosti, závazek plynoucí
z jednotného hospodářského plánu anebo z veřejných dodávek nebo
prací, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců a trestem
peněžitým.
§ 137
Pletichy při veřejných dodávkách a pracích.
(1) Kdo se při veřejných dodávkách nebo pracích dopustí
jednání, které by mohlo poškodit objednavatele nebo zmařit plnění
jeho úkolů, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta
a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 138
Ohrožení plánování a kontroly plnění plánu.
(1) Kdo ve zprávě, v záznamu podnikového početnictví nebo
v obchodním záznamu, které mají sloužit k sestavování jednotného
hospodářského plánu anebo ke kontrole jeho provádění nebo plnění,
úmyslně uvede klamné údaje o podniku, bude potrestán odnětím
svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta bude pachatel
potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
ODDÍL TŘETÍ.
Trestné činy proti měně.
§ 139
Padělání a pozměňování platidel.
(1) Kdo padělá platidlo v úmyslu udat je jako pravé, bude
potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let a propadnutím
jmění.
(2) Stejně bude potrestán, kdo pozmění
a) platidlo vzaté z oběhu v úmyslu udat je jako platidlo platné,
nebo
b) platidlo nižší hodnoty v úmyslu udat je jako platidlo hodnoty
vyšší.
(3) Odnětím svobody na doživotí a propadnutím jmění bude
pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 jako člen
spolčení,
b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
c) dopustí-li se takového činu výdělečně,
d) může-li být takovým činem ohrožena československá měna, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 140
Udávání padělaných a pozměněných platidel.
(1) Kdo padělané nebo pozměněné platidlo
a) úmyslně udá jako pravé,
b) k takovému účelu dopraví na území Československé republiky,
nebo
c) k takovému účelu přijme nebo sobě nebo někomu jinému opatří,
bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let a trestem
peněžitým.
(2) Odnětím svobody na deset až dvacet let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
c) dopustí-li se takového činu výdělečně,
d) může-li být takovým činem ohrožena československá měna, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Kdo padělané nebo pozměněné platidlo, jímž mu bylo
placeno jako pravým, úmyslně udá jako pravé, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.
§ 141
Zlehčení mincí a udávání zlehčených mincí.
(1) Kdo zmenší množství kovu v minci v úmyslu způsobit někomu
škodu nebo opatřit sobě nebo někomu jinému neoprávněný prospěch,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo minci zlehčenou způsobem
uvedeným v odstavci 1
a) úmyslně udá jako platidlo plné hodnoty,
b) k takovému účelu dopraví na území Československé republiky,
nebo
c) k takovému účelu přijme nebo sobě nebo někomu jinému
opatří.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 jako člen
spolčení
b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
c) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Kdo minci zlehčenou způsobem uvedeným v odstavci 1, jíž
mu bylo placeno jako mincí plné hodnoty, úmyslně udá jako platidlo
plné hodnoty, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 142
Výroba a držení padělatelského náčiní.
(1) Kdo vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří nebo
přechovává nástroj nebo jiný předmět určený k padělání nebo
pozměňování platidel anebo k zlehčení mincí, bude potrestán
odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 při výkonu svého
povolání,
b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 143
Ohrožení oběhu tuzemských platidel.
Kdo úmyslně
a) odmítá bez zákonného důvodu tuzemská platidla nebo váže jejich
přijetí na určité podmínky,
b) shromažďuje bez hospodářské potřeby nebo nad její míru drobná
tuzemská platidla, zejména mince, nebo
c) poškozuje tuzemská platidla,
bude potrestán odnětím svobody až na na šest měsíců.
§ 144
Nedovolená výroba a udávání náhražek tuzemských platidel.
Kdo bez povolení
a) vyrobí nebo vydá náhražku tuzemských platidel, nebo
b) takové náhražky do oběhu uvádí, jimi platí nebo je za platidla
přijímá,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
Ohrožení devizového hospodářství.
§ 145
(1) Kdo úmyslně způsobí devisovému hospodářství značnou škodu
tím, že proti předpisům o vázaném devisovém hospodářství
a) neohlásí nebo neodvede majetkové hodnoty,
b) nedá si uhradit svou pohledávku z ciziny nebo si ji dá uhradit
nedovoleným způsobem,
c) platí do ciziny nebo ve prospěch devisového cizozemce anebo
přijme v tuzemsku platbu od devisového cizozemce nebo v jeho
prospěch,
d) vyveze, doveze nebo proveze platidla, cenné papíry nebo drahé
kovy,
e) nabude cizozemských platidel nebo naloží s nimi,
f) doveze nebo vyveze zboží, vyveze dary, stěhované svršky nebo
cenný předmět,
g) naloží s cennými papíry, drahými kovy, pohledávkou,
nemovitostí, podnikem (závodem), podílem nebo účastí na
podnicích, společnostech nebo podobných útvarech,
h) poskytne nebo přijme úvěr, záruku nebo jistotu,
ch) uzavře pojišťovací nebo zajišťovací smlouvu,
i) uzavře právní jednání dotýkající se nároku z práva původského,
licenčního nebo patentního, nebo
j) dopustí se jiného jednání na škodu československé měny nebo
nerušeného platebního styku s cizinou,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let a trestem peněžitým
bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) jestliže k usnadnění takového činu vedl dvojí účetní knihy,
odstranil účetní knihy nebo použil padělaných listin nebo
jiných prostředků k oklamání,
c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
d) dopustí-li se takového činu, ač byl již pro takový čin
trestán.
Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 146
Kdo v úmyslu způsobit devisovému hospodářství značnou škodu
dosáhne na základě nepravdivého nebo neúplného údaje pro sebe nebo
pro někoho jiného povolení nebo dokladu, potřebného podle
devisových předpisů, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok
až pět let a trestem peněžitým.
§ 147
Společná ustanovení
Ochrany podle §§ 139 až 142 požívají též platidla cizozemská,
jakož i tuzemské a cizozemské cenné papíry hromadně vydané,
znějící na majitele nebo rubopisem převoditelné, a šeky.
ODDÍL ČTVRTÝ.
Trestné činy daňové a porušení předpisů o oběhu zboží ve styku
s cizinou.
Zkrácení a ohrožení daně.
§ 148
(1) Kdo úmyslně ve značném rozsahu zkrátí daň nebo vyláká
daňovou výhodu nebo takové výhody zneužije, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nejméně s dvěma
osobami,
b) jestliže k usnadnění takového činu vedl dvojí účetní knihy,
odstranil účetní knihy nebo použil padělaných listin nebo
jiných prostředků k oklamání,
c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru,
d) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 149
(1) Kdo v úmyslu zkrátit daň dopravuje zboží přes celní
hranici a je přitom opatřen zbraní, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta a trestem peněžitým.
(2) Kdo v úmyslu zkrátit daň nebo vylákat daňovou výhodu nebo
takové výhody zneužít
a) spolčí se nejméně s dvěma osobami,
b) vede dvojí účetní knihy, účetní knihy odstraní nebo použije
padělaných listin nebo jiných prostředků k oklamání, nebo
c) poruší úřední uzávěru,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok a trestem
peněžitým.
§ 150
Kdo úmyslně zkrátí daň nebo vyláká daňovou výhodu nebo takové
výhody zneužije, ač byl již pro zkrácení a ohrožení daně podle
§ 148 nebo § 149 trestán, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok a trestem peněžitým.
Porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou
§ 151
(1) Kdo úmyslně značnou měrou ohrozí obecný zájem tím, že
poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nejméně s dvěma
osobami,
b) jestliže k usnadnění takového činu vedl dvojí účetní účetní
knihy, odstranil účetní knihy nebo použil padělaných listin
nebo jiných prostředků k oklamání,
c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru,
d) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 152
(1) Kdo v úmyslu porušit zákaz nebo omezení dovozu, vývozu
nebo průvozu zboží dopravuje zboží přes celní hranici a je přitom
opatřen zbraní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta
a trestem peněžitým.
(2) Kdo v úmyslu porušit zákaz nebo omezení dovozu, vývozu
nebo průvozu zboží
a) spolčí se nejméně s dvěma osobami,
b) vede dvojí účetní knihy, odstraní účetní knihy nebo použije
padělaných listin nebo jiných prostředků k oklamání, nebo
c) poruší úřední uzávěru,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok a trestem
peněžitým.
§ 153
Kdo úmyslně poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo
průvozu zboží, ač byl již pro porušení předpisů o oběhu zboží ve
styku s cizinou podle § 151 nebo § 152 trestán, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok a trestem peněžitým.
HLAVA TŘETÍ.
Trestné činy proti pořádku
ve věcech veřejných.
ODDÍL PRVÝ
Trestné činy proti lidové správě a soudnictví
§ 154
Násilí na veřejných sborech.
(1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí v úmyslu působit na
výkon pravomoci národního výboru nebo soudu, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 se zbraní
nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 155
Násilí pro výkon volebního
práva
(1) Kdo užije proti jinému násilí nebo mu způsobí majetkovou
újmu za to, že
a) vykonal nebo nevykonal volební právo vůbec, nebo
b) vykonal nebo nevykonal volební právo v určitém smyslu nebo
určitým způsobem,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený v odstavci 1 výkonu práva být
zvolen.
§ 156
Úplatkářství při volbách
(1) Kdo jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový
prospěch za to, že
a) vykoná nebo nevykoná volební právo vůbec, nebo
b) vykoná nebo nevykoná volební právo v určitém smyslu nebo
určitým způsobem,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok a trestem
peněžitým.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v souvislosti s výkonem
volebního práva žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový
prospěch.
§ 157
Volební podvod
Kdo úmyslně, ač není k tomu oprávněn, vykoná volební právo,
nebo kdo lstí jinému zabrání vykonat volební právo, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.
§ 158
Nepravdivé čestné prohlášení
Kdo úmyslně uvede nepravdu v čestném prohlášení, učiněném
vůči úřadu k důkazu nebo k osvědčení nějaké skutečnosti, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 159
Padělání a pozměňování
veřejné listiny
(1) Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její
obsah v úmyslu jí užít nebo dát jí užít jako pravé, nebo
kdo úmyslně užije takové listiny jako pravé,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 ve značném rozsahu
b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 160
Padělání a pozměňování známek
a kolků
(1) Kdo padělá nebo pozmění jakékoli poštovní nebo dávkové
známky nebo kolky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě
nebo někomu jinému neoprávněný prospěch, nebo
kdo takové známky nebo kolky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich
jako pravých,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) dopustí-lise činu uvedeného v odstavci1 ve značném rozsahu,
b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 161
Křivá výpověď
(1) Kdo jako svědek, znalec nebo tlumočník úmyslně vypoví
před soudem, prokurátorem nebo rozhodující složkou národního
výboru nepravdu o podstatných okolnostech nebo je zamlčí, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
značnou škodu, nebo
b) je-li tu zvláště přitěžující okolnost.
§ 162
Křivé obvinění
(1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu dát
podnět k jeho stíhání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok
až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán
a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
značnou škodu, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 163
Nadržování
(1) Kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu,
aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo
jejich výkonu, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři
léta; pomáhá-li však takto pachateli trestného činu, na který
zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem
mírnějším.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, pomáhá-li způsobem uvedeným v odstavci 1 pachateli
trestného činu, na který zákon stanoví trest smrti, trest odnětí
svobody na doživotí nebo trest dočasného odnětí svobody, jehož
dolní hranice činí nejméně deset let.
(3) Kdo se dopustí činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 ve
prospěch osoby sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil v
úmyslu
a) pomoci osobě, která se dopustila velezrady (§ 78), sabotáže
(§§ 84 a 85) nebo vyzvědačství (§§ 86 a 87),
b) opatřit sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch, nebo
c) pomoci pachateli k tomu, aby unikl výkonu trestu propadnutí
jmění nebo propadnutí věci anebo výkonu ochranného opatření.
§ 164
Nepřekažení trestného činu
(1) Kdo úmyslně nepřekazí trestný čin, na který zákon stanoví
trest smrti, trest odnětí svobody na doživotí nebo trest dočasného
odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně jeden rok, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený v odstavci 1 velezrady (§ 78),
sabotáže (§§ 84 a 85), vyzvědačství (§§ 86 a 87), válečného
škůdnictví podle § 99, vraždy na ústavním činiteli (§ 104),
ublížení ústavnímu činiteli na zdraví (§§ 105 a 106), násilí na
ústavním činiteli (§ 108), padělání a pozměňování platidel
(§ 139), udávání padělaných a pozměněných platidel (§ 140),
obecného ohrožení podle § 190, vraždy (§ 216), loupeže (§ 232),
zběhnutí (§§ 273 a 274), vzpoury (§ 276), porušení velitelských
povinností (§§ 287 a 288) nebo ohrožení bojového ducha podle
§§ 295 a 296.
(3) Kdo se dopustí činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 , není
trestný, nemohl-li trestný čin překazit bez značných nesnází nebo
bez nebezpečí pro sebe nebo, nejde-li o velezradu (§ 78), sabotáž
(§§ 84 a 85) nebo vyzvědačství (§§ 86 a 87), bez nebezpečí pro
osobu sobě blízkou.
§ 165
Neoznámení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že někdo jiný chystá
nebo spáchal velezradu (§ 78), sdružování proti republice (§§ 79 a
80), sabotáž (§§ 86 a 87), ohrožení státního tajemství podle § 88,
válečné škůdnictví podle § 99, vraždu na ústavním činiteli
(§ 104), ublížení ústavnímu činiteli na zdraví (§§ 105 a 106),
násilí na ústavním činiteli (§ 108), nedovolené ozbrojování
(§§ 120 a 121), padělání a pozměňování platidel (§ 139), udávání
padělaných a pozměněných platidel (§ 140), obecné ohrožení podle
§ 190, vraždu (§ 216), loupež (§ 232), zběhnutí (§§ 273 a 274)
nebo vzpouru (§ 276), a úmyslně takový trestný čin bez odkladu
neoznámí prokurátoru nebo orgánu národní bezpečnosti, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Kdo se dopustí činu uvedeného v odstavci 1, není trestný,
nemohl-li oznámení učinit bez nebezpečí pro sebe nebo, nejde -li o
velezradu (§ 78), sabotáž (§§ 84 a 85) nebo vyzvědačství (§§ 86 a
87), bez nebezpečí pro osobu sobě blízkou.
§ 166
Spolčení
(1) Kdo se s někým spolčí k trestnému činu, na který zákon
stanoví trest dočasného odnětí svobody, jehož dolní hranice činí
nejméně jeden rok a nepřevyšuje pět let, nebo
kdo takové spolčení nebo jeho účastníky podporuje v jejich
snahách,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest dočasného odnětí svobody, jehož dolní
hranice převyšuje pět let.
(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest smrti nebo odnětí svobody na doživotí.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se neužije, je-li spolčení k
trestnému činu trestné podle jiných ustanovení.
Podněcování
§ 167
(1) Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu, bude potrestán
odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest dočasného odnětí svobody, jehož dolní
hranice činí nejméně pět let.
(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest smrti nebo odnětí svobody na doživotí.
§ 168
(1) Kdo veřejně podněcuje k hromadnému neplnění povinnosti
uložené podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) týká-li se čin uvedený v odstavci 1 povinnosti zvláště
důležité,
b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 169
Schvalování trestného činu
(1) Kdo veřejně
a) vychvaluje nebo výslovně schvaluje trestný čin nebo jinak s
ním projevuje souhlas, nebo
b) vychvaluje nebo oslavuje pro trestný čin jeho pachatele,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s
trestným činem
a) pachatele odmění,
b) poskytne mu náhradu za trest nebo za plnění uložené soudem,
nebo
c) na takovou odměnu nebo náhradu sbírá.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 trestného
činu, na který zákon stanoví trest smrti, trest odnětí svobody na
doživotí nebo trest dočasného odnětí svobody, jehož dolní hranice
činí nejméně deset let.
§ 170
Vzpoura vězňů
(1) Kdo se zúčastní vzepření skupiny vězňů dozorčímu orgánu,
jeho rozkazu nebo vězeňskému řádu, bude potrestán odnětím svobody
až na pět let.
(2) Kdo se s někým spolčí k provedení nebo k podnícení činu
uvedeného v odstavci 1, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok.
Maření výkonu úředního rozhodnutí
§ 171
Kdo úmyslně maří nebo ztěžuje výkon rozhodnutí národního
výboru, soudu nebo jiného úřadu nebo veřejného orgánu tím, že
a) zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou, zatají, zcizí nebo
odstraní věc, které se toto rozhodnutí týká, nebo
b) uprchne stráži z vazby,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
§ 172
Kdo z nedbalosti umožní nebo usnadní jinému, aby uprchl
stráži nebo z vazby, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok.
Maření dozoru nad církvemi
a náboženskými společnostmi.
§ 173
(1) Kdo vykonává duchovenskou činnost v církvi nebo v
náboženské společnosti bez státního souhlasu, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo vykonává duchovenskou činnost
v církvi nebo v náboženské společnosti na místě, pro které nebyl
ustanoven se státním souhlasem.
(3) Kdo bez státního souhlasu ustanoví jiného k výkonu
duchovenské činnosti v církvi nebo v náboženské společnosti, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 174
(1) Kdo úmyslně maří nebo ztěžuje výkon státního dozoru nad
církví nebo náboženskou společností,bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně jinak poruší
ustanovení zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských
společností státem.
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy proti povinnostem
veřejných činitelů.
Porušení povinnosti veřejného činitele.
§ 175
(1) Veřejný činitel, který v úmyslu způsobit jinému škodu
nebo opatřit sobě nebo někomu jinému neoprávněný prospěch
a) obstarává veřejné věci způsobem zákonu odporujícím,
b) překročí meze své pravomoci, nebo
c) nesplní svou povinnost,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 opětovně nebo
páchá-li jej po delší dobu,
b) má-li takový čin za následek závažné porušení činnosti úřadu
nebo veřejného orgánu nebo podniku, v němž je pachatel činný
nebo pro který pracuje,
c) může-li být takovým činem zvýšenou měrou ohrožena důvěra
pracujícího lidu v nestrannost nebo vážnost úřadu nebo
veřejného orgánu,
d) má-li takový čin za následek jinou značnou škodu, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Trestní sazby stanovené v odstavcích 1 a 2 se zvyšují na
dvojnásobek, dopustí-li se takového činu za zvýšeného ohrožení
vlasti vojenská osoba uvedená v § 269 odst. 2 při výkonu své
velitelské pravomoci.
(4) Smrtí bude pachatel potrestán, jestliže se dopustí činu
uvedeného v odstavci 1 nebo 2 za zvýšeného ohrožení vlasti jako
vojenská osoba uvedená v § 269 odst. 2 při výkonu své velitelské
pravomoci a čin má zvláště těžký následek.
§ 176
(1) Veřejný činitel, který z nedbalosti zmaří splnění úkolů
mu svěřených tím, že
a) obstarává veřejné věci způsobem zákonu odporujícím,
b) překročí meze své pravomoci, nebo
c) nesplní svou povinnost,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) je-li činem uvedeným v odstavci 1 poškozen důležitý osobní
zájem,
b) má-li takový čin za následek jinou značnou škodu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Trestní sazby stanovené v odstavcích 1 a 2 se zvyšují na
dvojnásobek, dopustí-li se takového činu za zvýšeného ohrožení
vlasti vojenská osoba uvedená v § 269 odst. 2 při výkonu své
velitelské pravomoci.
ODDÍL TŘETÍ
Trestné činy proti veřejným
činitelům.
§ 177
Násilí na veřejném činiteli.
(1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí
a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele,
b) proti veřejnému činiteli pro výkon jeho pravomoci, nebo
c) proti jinému za to, že vystoupil na ochranu veřejného činitele
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na tři až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 se zbraní,
b) ublíží-li takovým činem na zdraví veřejnému činiteli nebo tomu
kdo vystoupil na jeho ochranu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 178
Osobování si pravomoci
veřejného činitele.
Kdo si osobuje pravomoc veřejného činitele v úmyslu způsobit
jinému škodu nebo opatřit sobě nebo někomu jinému neoprávněný
prospěch, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 179
Rušení výkonu pravomoci
veřejného činitele.
Kdo ztíží výkon pravomoci veřejného činitele tím, že se do
výkonu vmísí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 180
Urážka veřejného činitele.
Kdo urazí veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci nebo
pro tento výkon, bude potrestán odnětím svobody až na šest
měsíců.
ODDÍL ČTVRTÝ.
Úplatkářství.
§ 181
Přijímání úplatku.
(1) Kdo v souvislosti s rozhodováním ve věcech obecného zájmu
nebo s výkonem takového rozhodnutí přijme nebo si dá slíbit
úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok a trestem
peněžitým.
(2) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá úplatek,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta a trestem
peněžitým.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v
odstavci 1 nebo 2 jako veřejný činitel.
§ 182
Podplácení.
(1) Kdo jinému v souvislosti s rozhodováním ve věcech
obecného zájmu nebo s výkonem takového rozhodnutí poskytne,
nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v
odstavci 1 vůči veřejnému činiteli.
§ 183
Nepřímé úplatkářství.
Kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem
působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo za to, že tak
již učinil, nebo
kdo jinému z takového důvodu úplatek poskytne, nabídne nebo
slíbí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok a trestem
peněžitým.
§ 184
Zvláštní ustanovení o účinné
lítosti.
Pro podplácení ( § 182 ) a nepřímé úplatkářství ( § 183 )
není trestný ten, kdo úplatek poskytne nebo slíbí jen proto, že
byl o to požádán, a učiní o tom dobrovolně bez odkladu oznámení
prokurátoru nebo orgánu národní bezpečnosti.
ODDÍL PÁTÝ.
Jiné trestné činy proti pořádku
ve věcech veřejných.
§ 185
Nebezpečné vyhrožování.
Kdo v úmyslu vzbudit alespoň u části obyvatelstva nějakého
místa strach nebo nepokoj vyhrožuje, že způsobí obecné nebezpečí
(§ 190 ), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Opilství.
§ 186
Kdo se požitím alkoholického nápoje nebo jinak přivede, byť i
z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí trestného
činu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let; dopustí-li se
však trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude
potrestán oním trestem mírnějším.
§ 187
(1) Kdo se opije, byť i z nedbalosti, ač je v opilosti
náchylný k výtržnostem, nebo
kdo osobu, která je v opilosti náchylná k výtržnostem,
úmyslně opije nebo její opilost zvyšuje,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Stejně bude potrestán, kdo požije alkoholické nápoje za
takových okolností, že by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo
způsobit značnou škodu na majetku.
§ 188
Hrubá neslušnost.
(1) Kdo hrubou neslušností vzbudí veřejné pohoršení za
okolností, které zvláště vyžadují slušnosti a vážnosti, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Stejně bude potrestán, kdo vzbudí veřejné pohoršení tím,
že hrubě zneuctí místo nebo věc, které jsou určeny k náboženskému
účelu.
§ 188a
neplatil
§ 188b
neplatil
§ 189
Pomluva.
(1) Kdo úmyslně ohrozí vážnost jiného u spoluobčanů tím, že o
něm někomu sdělí nepravdu, bude potrestán odnětím svobody až na
šest měsíců.
(2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 veřejně,
b) dopustí-li se takového činu proti veřejnému činiteli pro výkon
jeho pravomoci, nebo
c) jestliže takový čin může mít nebo má za následek těžkou újmu.
HLAVA ČTVRTÁ
Trestné činy obecně nebezpečné
Obecné ohrožení.
§ 190
(1) Kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy
na zdraví anebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu
(obecné nebezpečí) tím, že
a) způsobí požár nebo povodeň,
b) způsobí škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných
podobně nebezpečných látek nebo sil, nebo
c) dopustí se jiného podobného obecně nebezpečného jednání,
bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně
a) obecné nebezpečí zvýší ,nebo
b) jeho odvrácení nebo zmírnění zmaří nebo ztíží.
(3) Odnětím svobody na pět až dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 na majetku
národním nebo na majetku lidového družstva,
b) má-li takový čin za následek hrozivou tíseň nebo těžkou újmu
na zdraví mnoha lidí nebo rozsáhlou škodu na majetku, nebo
c) dopustí-li se takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti; v
tomto případě je snížení trestu vyloučeno.
(4) Odnětím svobody na doživotí nebo smrtí bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 opětovně
v krátké době,
b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení, nebo
c) má-li takový čin za následek smrt.
§ 191
(1) Kdo k spáchání obecného ohrožení (§ 190)
a) nabídne se nebo nabídne svou pomoc,
b) s někým se spolčí, nebo
c) vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří nebo přechovává
výbušninu, hořlavinu nebo jinou podobně nebezpečnou látku,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti; snížení trestu je vyloučeno.
§ 192
(1) Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí
(§ 190) anebo jeho odvrácení nebo zmírnění zmaří nebo ztíží, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) poruší-li činem uvedeným v odstavci 1 důležitou povinnost
vyplývající z jeho povolání nebo uloženou mu podle zákona,
b) dopustí-li se takového, činu na majetku národním nebo na
majetku lidového družstva, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 193
Porušení povinnosti při hrozivé
tísni.
Kdo úmyslně maří nebo ztěžuje odvrácení nebo zmírnění hrozivé
tísně, která přímo postihuje alespoň část obyvatelstva nějakého
místa, tím , že bez závažného důvodu
a) odepře pomoc, která je mu podle zákona uložena nebo k níž se
zavázal, nebo,
b) zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
Ohrožení provozu obecně
prospěšných zařízení.
§ 194
(1) Kdo úmyslně ohrozí provoz
a) veřejného telefonu, telegrafu nebo rozhlasu, pošty anebo
železnice nebo jiného zařízení pro hromadnou veřejnou dopravu,
b) podmořského kabelu,
c) zařízení energetického nebo vodárenského,
d) veřejného ochranného zařízení proti požáru, povodni nebo jiné
živelní pohromě, nebo
e) obranných nebo ochranných zařízení proti leteckým nebo jiným
podobným útokům nebo proti jejich následkům,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti,
b) má-li takový čin za následek skutečnou poruchu provozu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 195
Kdo z nedbalosti ohrozí provoz obecně prospěšného zařízení
(§ 194), bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 196
Nedovolená výroba a držení
zbraní a výbušnin.
(1) Kdo bez povolení vyrábí zbraně nebo střelivo nebo s nimi
obchoduje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo
někomu jinému opatří nebo přechovává výbušninu nebo ji užívá.
Nedovolená výroba a držení
omamných prostředků a jedů.
§ 197
(1) Kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opatří
nebo přechovává omamné prostředky nebo jedy, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 ve značném rozsahu
nebo výdělečně , nebo
b) má-li takový čin za následek smrt člověka nebo těžkou újmu na
zdraví mnoha lidí.
§ 198
Kdo vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří nebo přechovává
předmět určený k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Šíření nakažlivých chorob.
§ 199
(1) Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení
nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody až na tři
léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt člověka
nebo těžkou újmu na zdraví mnoha lidí.
§ 200
Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců.
§ 201
(1) Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé choroby domácích nebo jiných hospodářsky
důležitých zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až na tři léta bude
pachatel potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek
rozšíření takové choroby.
§ 202
(1) Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé choroby nebo škůdce užitkových rostlin, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek rozšíření
takové choroby nebo takového škůdce.
Ohrožení zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami.
§ 203
(1) Kdo má prodej nebo za tím účelem vyrobí anebo sobě nebo
někomu jinému opatří úmyslně potraviny nebo jiné předměty, jejichž
požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán, má-li čin uvedený v odstavci
1 za následek smrt člověka nebo těžkou újmu na zdraví mnoha lidí.
§ 204
Kdo má na prodej nebo za tím účelem vyrobí anebo sobě nebo
někomu jinému opatří z nedbalosti potraviny nebo jiné předměty,
jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému
zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 205
Společná ustanovení.
Nařízení ministra spravedlnosti bude určeno, co se považuje
za omamné prostředky a jedy ve smyslu §§ 197 a 198, které choroby
se považují za nakažlivé ve smyslu §§ 199 až 202 a na které škůdce
se vztahuje ustanovení § 202.
HLAVA PÁTÁ.
Trestné činy proti rodině a mládeži.
§ 206
Dvojí manželství.
Kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné, nebo
kdo uzavře manželství s osobou, které již je v manželství
jiném,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 207
Porušení zákona o právu rodinném.
Kdo při výkonu své duchovenské činnosti nebo podobné své
náboženské funkce poruší, byť i z nedbalosti, ustanovení zákona
o právu rodinném, zejména tím, že vykoná sňatkové obřady
náboženské s osobami, které spolu neuzavřely manželství, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 208
Záměna rodinné příslušnosti.
Kdo podvrhne dítě nebo jinak způsobí záměnu nebo utajení
rodinné příslušnosti někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta.
§ 209
Odložení dítěte.
(1) Kdo odloží dítě, které si samo nemůže opatřit pomoc, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt.
Zanedbání povinné výživy.
§ 210
(1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost
vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán trestán odnětím
svobody až na jeden rok.
(2) Kdo se vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat
nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě
léta.
(3) Odnětím svobody na tři měsíce až na tři léta bude
pachatel potrestán, je-li oprávněná osoba činem uvedeným
v odstavci 1 nebo 2 vydána nouzi nebo jinému nebezpečí.
§ 211
Pro zanedbání povinné výživy podle § 210 není pachatel
trestný, jestliže takový čin nemá trvale nepříznivých následků
a pachatel svou povinnost dodatečně splní dříve, než soud první
stolice počne vyhlašovat rozsudek.
§ 212
Týrání svěřené osoby.
Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 213
Podávání alkoholických nápojů osobám nezletilým.
Kdo podá osobě mladší než osmnáct let pro její vlastní
potřebu alkoholický nápoj v takové míře, že tím může být ohroženo
její zdraví, nebo
kdo tomu nezabrání, ač je to jeho povinností,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
§ 214
Únos.
(1) Kdo osobu mladší než patnáct let nebo osobu stiženou
duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z moci
toho, kdo má povinnost o ni pečovat, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu opatřit
sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch,
b) je-li takovým činem ohrožen mravní vývoj unesené osoby, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 215
Ohrožení mravní výchovy mládeže
Kdo, byť i z nedbalosti, vydá osobu mladší než osmnáct let
v nebezpečí zpustnutí tím, že neplní svou povinnost o ni pečovat,
kdo takové osobě úmyslně umožní vést zahálčivý nebo nemravný
život, nebo
kdo takovou osobu k zahálčivému nebo nemravnému životu svádí,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
HLAVA ŠESTÁ.
Trestné činy proti životu a zdraví.
§ 216
Vražda.
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody
na patnáct až pětadvacet let.
(2) Odnětím svobody na doživotí nebo smrtí bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 na několika osobách
nebo opětovně,
b) dopustí-li se takového činu při loupeži nebo způsobem zvláště
surovým, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 217
Vražda novorozeného dítěte matkou.
Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí
své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm, bude potrestána
odnětím svobody na pět až deset let.
§ 218
Usmrcení lidského plodu.
(1) Těhotná žena, která úmyslně usmrtí svůj plod nebo někoho
jiného o usmrcení svého plodu požádá nebo mu to dovolí, bude
potrestána odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Kdo se souhlasem těhotné ženy úmyslně usmrtí její plod,
nebo
kdo těhotnou ženu k činu uvedenému v odstavci 1 svede nebo jí
k takovému činu pomáhá,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(3) Odnětím svobody na tři až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 2 výdělečně, nebo
b) má-li takový čin za následek těžkou ujmu na zdraví těhotné
ženy nebo její smrt.
(4) Usmrcení lidského plodu lékařem ve zdravotním ústavu se
souhlasem těhotné ženy není trestné, je-li jiným lékařem, a to
úředním, zajištěno, že by donošení plodu nebo porod vážně ohrozily
život těhotné ženy nebo že by jí způsobily těžkou a trvalou
poruchu zdraví anebo že některý z rodičů trpí těžkou dědičnou
nemocí; souhlas těhotné ženy může být nahrazen souhlasem jejího
zákonného zástupce jen tehdy, je-li těhotná žena zcela zbavena
svéprávnosti nebo není-li schopna se vyjádřit.
Ublížení na zdraví
§ 219
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 na svědkovi, znalci
nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti,
b) dopustí-li se takového činu na někom pro jeho národnost, rasu
nebo náboženství anebo pro to, že poškozený je bez vyznání
nebo že je stoupencem lidově demokratického řádu, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví.
(4) Odnětím svobody na tři až deset let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.
§ 220
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude
potrestán odnětím svobody na tři až deset let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.
Ublížení na zdraví z nedbalosti
§ 221
(1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na tři měsíce.
(2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,
poruší-li činem uvedeným v odstavci 1 důležitou povinnost
vyplývající z jeho povolání nebo uloženou mu podle zákona.
§ 222
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví
nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě
léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, poruší-li činem uvedeným v odstavci 1 důležitou
povinnost vyplývající z jeho povolání nebo uloženou mu podle
zákona.
§ 223
Rvačka
(1) Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se
zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán, je-li při činu uvedeném v odstavci 1 někomu jinému
způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt.
Ohrožení pohlavní nemocí
§ 224
Kdo jiného úmyslně vydá v nebezpečí pohlavní nákazy, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
§ 225
Kdo jiného z nedbalosti vydá v nebezpečí pohlavní nákazy,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 226
Účast na sebevraždě
(1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě
pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy,
odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 na osobě mladší než
osmnáct let nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo
duševně nedostatečně vyvinuté, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Neposkytnutí pomoci
§ 227
(1) Kdo úmyslně neposkytne potřebnou pomoc osobě, která je
v nebezpečí smrti, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo
pro někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody až na šest
měsíců.
(2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,
dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1, ač je podle povahy
svého povolání povinen pomoc poskytnout.
§ 228
Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž
měl účast, úmyslně neposkytne potřebnou pomoc osobě, která při
nehodě utrpěla újmu na zdraví, ač tak může učinit bez nebezpečí
pro sebe nebo pro někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody na
tři měsíce až dvě léta.
HLAVA SEDMÁ
Trestné činy proti svobodě a důstojnosti člověka
ODDÍL PRVÝ
Trestné činy proti svobodě.
§ 229
Omezování osobní svobody.
(1) Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu usnadnit
jiný trestný čin,
b) dopustí-li se takového činu se zbraní, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt.
§ 230
Zbavení osobní svobody.
(1) Kdo jiného zbaví osobní svobody, bude potrestán odnětím
svobody na pět až deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
těžkou újmu na zdraví nebo smrt, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 231
Zavlečení do ciziny.
(1) Kdo jiného zavleče do ciziny, bude potrestán odnětím
svobody na pět až deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
těžkou újmu na zdraví nebo smrt, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 232
Loupež.
(1) Kdo proti někomu užije násilí nebo pohrůžky
bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude
potrestán odnětím svobody na dvě až deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
b) má-li takový čin za následek těžkou újmu na zdraví, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na doživotí bude pachatel potrestán,
má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.
§ 233
Vydírání.
(1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné
těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 234
Omezování svobody vyznání.
Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy
a) nutí jiného k účasti na náboženském úkonu,
b) zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo
c) jinému v užívání svobody vyznání jinak brání,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 235
Útisk
Kdo zneužívaje něčí tísně nebo závislosti nutí ho, aby něco
konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na
šest měsíců.
§ 236
Rušení domovní svobody
(1) Kdo vnikne do domu nebo bytu jiného tím, že užije násilí
nebo pohrůžky bezprostředního násilí,
kdo tam bez oprávnění vnikne v úmyslu vykonat tam násilí,
nebo
kdo tam bez oprávnění setrvá v úmyslu vykonat tam násilí,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až na pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li si činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní,
b) dopustí-li se takového činu spolu s někým, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 237
Porušení tajemství listovního
a tajemství dopravovaných
zpráv
(1) Kdo úmyslně poruší tajemství
a) uzavřených listů nebo jiných písemností, zasílaných poštou
nebo jiným dopravním prostředkem, nebo
b) zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným takovým
veřejným zařízením,
bude potrestán odnětím svobody až na tři měsíce.
(2) Zaměstnanec poštovní, telegrafní nebo telefonní služby,
který
a) dopustí se činu uvedeného v odstavci 1,
b) někomu jinému úmyslně umožní spáchání takového činu nebo,
c) pozmění nebo potlačí písemnost dopravovanou poštou nebo jiným
dopravním prostředkem anebo zprávu podanou telegraficky nebo
podobným způsobem,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(3) Kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě
nebo někomu jinému neoprávněný prospěch
a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu
nebo telefonního hovoru, které mu nebyly určeny, nebo
b) takové tajemství využije,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy proti důstojnosti
člověka
§ 238
Znásilnění
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí
ženu k souloži, nebo
kdo k takovému účelu zneužije její bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na pět až na deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až na dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) má-li čin uvedený uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na doživotí bude pachatel potrestán,
má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.
Pohlavní zneužití
§ 239
(1) Kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let, nebo
kdo takové osoby jinak pohlavně zneužije,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až deset let.
(2) Odnětím svobody až na deset až dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu na
zdraví, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na doživotí bude pachatel potrestán,
má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.
§ 240
Kdo osobu mladší než osmnáct let nebo osobu svěřenou jeho
dozoru přiměje k mimomanželské souloži, zneužívaje její
závislosti, nebo
kdo takové osoby, zneužívaje její závislosti, jinak pohlavně
zneužije,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 241
Pohlavní styk s osobou téhož
pohlaví
(1) Kdo se pohlavně stýká s osobou téhož pohlaví, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
a) s osobou mladší než osmnáct let, nebo
b) za úplatu.
(3) Kdo se nabídne k pohlavnímu styku s osobou téhož pohlaví
za úplatu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři
léta.
§ 242
Soulož mezi příbuznými
Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se
sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 243
Obchod se ženami
(1) Kdo do ciziny zláká, najme nebo dopraví ženu v úmyslu,
aby jí tam bylo užito k pohlavnímu styku s někým jiným, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu, aby ženy
bylo užito k pohlavnímu styku za úplatu,
b) dopustí-li se takového činu na ženě mladší než osmnáct let,
nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 243a
neplatil
§ 244
Ohrožení mravnosti
(1) Kdo uvádí do oběhu nebo činí veřejně přístupnými
tiskovinu, film, vyobrazení nebo jiný předmět, které ohrožují
mravnost, nebo
kdo takový předmět za tím účelem vyrobí nebo přechovává,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 ve značném rozsahu,
nebo
b) dopustí-li se takového činu výdělečně.
HLAVA OSMÁ
Trestné činy majetkové
Rozkrádání a poškozování majetku národního
a majetku lidových družstev.
§ 245
bez nadpisu
(1) Kdo majetek národní nebo majetek lidového družstva
rozkrádá tím, že
a) zmocní se věci z takového majetku v úmyslu nakládat s ní jako
s vlastní,
b) nakládá s věcí z takového majetku, která mu byla svěřena, jako
s vlastní, nebo
c) ke škodě takového majetku se jinak neoprávněně obohatí,
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo na majetku národním nebo na
majetku lidového družstva úmyslně způsobí škodu, zejména tím, že
věc z takového majetku zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
b) je-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 způsobena značná
škoda, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Odnětím svobody na deset až dvacet let bude pachatel
potrestán, jestliže činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, jehož se
dopustil zneužívaje svého postavení jako veřejný činitel, způsobil
značnou škodu.
§ 245a
neplatil
§ 246
Kdo na majetku národním nebo na majetku lidového družstva
způsobí z nedbalosti škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.
§ 247
Krádež
(1) Kdo se zmocní cizí věci v úmyslu nakládat s ní jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
b) dopustí-li se takového činu se zbraní,
c) pokusí-li se bezprostředně po takovém činu uchovat si věc
násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) dopustí-li se takového činu na věci, kterou byl povinen
střežit, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 248
Zpronevěra
(1) Kdo s cizí věcí, která mu byla svěřena nakládá jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako poručník,
opatrovník nebo jiná osoba, která má povinnost hájit zájmy
poškozeného, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 249
Podvod
(1) Kdo jiného úmyslně poškodí na majetku nebo na právech
tím, že
a) jeho nebo někoho jiného uvede v omyl, nebo
b) využije omylu jeho nebo někoho jiného,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Podílnictví
§ 250
(1) Kdo ukryje nebo na sebe nebo na někoho jiného převede
úmyslně věc, která byla získána trestným činem spáchaným jinou
osobou, anebo to, co za takovou věc bylo opatřeno, nebo
kdo takovou činnost zprostředkuje,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 251
Kdo ukryje nebo na sebe nebo na někoho jiného převede
z nedbalosti věc, která byla získána trestným činem spáchaným
jinou osobou, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 252
Lichva
(1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové
slabosti nebo něčího rozrušení dá sobě nebo někomu jinému
poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě
vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo
kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu ji uplatnit na
sebe převede,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok a trestem
peněžitým.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 253
Nevěrná správa
(1) Kdo jiného úmyslně poškodí tím, že poruší podle zákona mu
uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat
cizí jmění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako poručník,
opatrovník nebo jiná osoba, která má zvláštní povinnost hájit
zájmy poškozeného, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 254
Zatajení
(1) Kdo s cizí věcí, která se dostala do jeho moci nálezem,
omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, nakládá jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou
škodu.
§ 255
Poškození cizí věci
(1) Kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou
cizí věc, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 na věci veřejného
činitele pro výkon jeho pravomoci,
b) dopustí-li se takového činu na věci svědka, znalce nebo
tlumočníka pro výkon jeho povinnosti, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 256
Pytláctví
(1) Kdo úmyslně zasáhne do cizího práva myslivosti nebo
rybolovu tím, že
a) loví zvěř nebo ryby, nebo
b) zvěř, ryby nebo jinou věc, na kterou se vztahuje toto právo,
zničí, poškodí nebo s nimi nakládá jako s vlastními,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
b) dopustí-li se takového činu na zvěři v oboře nebo za doby
hájení,
c) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, pokusí-li se bezprostředně po činu uvedeném v odstavci
1 uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí.
§ 257
Poškození věřitele
(1) Kdo úmyslně zmaří i jen částečné uspokojení svého
věřitele tím, že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část svého jmění,
b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, nebo
c) své jmění jinak zmenší,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně zmaří i jen částečné
uspokojení věřitele někoho jiného tím, že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část jmění
dlužníka,
b) ke jmění dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku,
nebo,
c) jmění dlužníka jinak zmenší.
(3) Odnětím svobody na tři měsíce až tři léta bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za následek
značnou škodu.
§ 258
Nekalá soutěž
Kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími
soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, úmyslně
vážně ohrozí hospodářský chod nebo rozvoj podniku, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.
§ 259
Porušení práva k ochranné
známce a k chráněnému vzoru
(1) Kdo úmyslně uvede do obchodu nebo má na prodej zboží
neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní
právo jinému, nebo známkou nebo značkou snadno s ní zaměnitelnou,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně uvede do obchodu, má
na prodej nebo za účelem dosažení hospodářského prospěchu vyrobí
zboží podle chráněného vzoru, k jehož užívání přísluší výhradní
právo jinému, podle vzoru snadno s ním zaměnitelného.
§ 260
Porušení patentního práva
Kdo úmyslně zasáhne do práva majitele vynálezu způsobem,
který přísluší majiteli vynálezu, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců.
§ 261
Porušení původského práva
Kdo dílem, které je předmětem původského práva, úmyslně bez
oprávnění naloží způsobem, který přísluší původci, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců.
HLAVA DEVÁTÁ
Trestné činy proti brannosti
§ 262
Maření způsobilosti k službě
(1) Kdo sebe nebo někoho jiného úmyslně učiní trvale nebo
dočasně nezpůsobilým nebo méně způsobilým k plnění branné
povinnosti nebo jiných úkolů pro obranu vlasti, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět let až deset let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšené
ohrožení vlasti.
(3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 263
Nesplnění odvodní povinnosti
(1) Kdo se nedostaví k odvodu, k přezkoušení nebo
k nemocničnímu nebo k výběrovému vyšetření v úmyslu nesplnit svou
odvodní povinnost nebo její splnění oddálit, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti.
§ 264
Obcházení branné povinnosti
(1) Kdo se dopustí pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění
branné povinnosti, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Kdo se dopustí pletich v úmyslu
a) sám se zcela nebo zčásti vyhnout plnění branné povinnosti,
nebo
b) někoho jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné
povinnosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až
dvě léta.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 za
zvýšeného ohrožení vlasti.
Nenastoupení služby v branné moci
§ 265
(1) Kdo v úmyslu vyhnout se trvale vojenské činné službě nebo
zvláštní službě nenastoupí službu v branné moci do čtyřiadvaceti
hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
§ 266
(1) Kdo nenastoupí, byť i z nedbalosti, službu v branné moci
do čtyřiadvaceti hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím
rozkaze, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti.
§ 267
Kdo po vyhlášení mobilizace, byť i z nedbalosti,
a) neprodleně se nedostaví z ciziny k nastoupení vojenské činné
služby, nebo
b) neuposlechne výzvy vydané podle ustanovení branného zákona ke
vstupu do vojenských služeb spojeneckého státu,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 268
Porušení osobních a věcných povinností
(1) Kdo úmyslně
a) nesplní osobní nebo věcnou povinnost pro obranu vlasti,
b) vyhýbá se splnění takové povinnosti, nebo
c) maří nebo ztěžuje plnění takové povinnosti jinou osobou,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen
spolčení,
b) jsou-li takovým činem značnou měrou ohroženy zájmy obrany
vlasti, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Podmíněné odsouzení je vyloučeno.
HLAVA DESÁTÁ
Trestné činy vojenské
§ 269
Úvodní ustanovení
(1) Trestnými činy vojenskými jsou trestné činy, které
porušují vojenskou kázeň nebo stanovený výkon vojenské služby.
(2) Přímým pachatelem nebo spolupachatelem trestných činů
vojenských může být jen
a) vojenská osoba v činné službě,
b) osoba, která se povoláním k zvláštní službě stala příslušníkem
branné moci,
c) příslušník vojensky organisovaného nebo jiného sboru, jehož
příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovením
o trestných činech vojenských, v činné službě,
d) vojenská osoba a příslušník sboru uvedeného pod písm. c) mino
činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
e) válečný zajatec.
(3) Ustanovení této hlavy se vztahují na návodce a pomocníka
i tehdy, není-li osobou uvedenou v odstavci 2.
(4) Kde se v této hlavě mluví o vojenských osobách, o
vojenské službě, o vojenské kázni a o vojenských povinnostech,
rozumějí se tím osoby uvedené v odstavci 2, jejich služba, kázeň a
povinnosti.
ODDÍL PRVÝ.
Trestné čin proti povinnosti konat vojenskou činnou službu.
Vyhýbání se služební povinnosti.
§ 270
(1) Kdo se úmyslně vyhne plnění služební povinnosti nebo
služebního úkonu tím, že
a) poškodí se na zdraví, opije nebo učiní jinak nezpůsobilým,
nebo
b) padělá listinu, předstírá nemoc, použije jiného úskoku nebo se
odvolává na náboženské nebo jiné přesvědčení,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu vyhnout se
plnění zvláště důležité služební povinnosti nebo zvláště
důležitého služebního úkonu, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace.
§ 271
(1) Kdo se z nedbalosti učiní nezpůsobilým nastoupit službu
nebo ji vykonávat tím, že se opije, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta bude pachatel
potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za bojové
situace.
(4) Smrtí bude pachatel potrestán, jestliže se dopustí činu
uvedeného v odstavci 1 za bojové situace jako velitel a čin má
zvláště těžký následek.
§ 272
Svémocné odloučení.
(1) Kdo se svémocně vzdaluje (§ 306) po dobu delší než
čtyřiadvacet hodin, bude potrestán odnětím svobody až na šest
měsíců.
(2) Kdo se svémocně vzdaluje
a) soustavně,
b) po dobu delší než šest dnů, nebo
c) po dobu delší než dva dny v době zvýšeného výkonu služebních
úkolů, zejména při závěrečném cvičení, soustředění, vojenské
výpomoci nebo podobných příležitostech,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války.
Zběhnutí.
§ 273
(1) Kdo se svémocně vzdaluje (§ 306)
a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě,
b) po dobu delší než čtrnáct dní, nebo
c) po dobu delší než šest dní v době zvýšeného výkonu služebních
úkolů, zejména při závěrečném cvičení, soustředění, vojenské
výpomoci nebo podobných příležitostech,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán,
a) zběhne-li nejméně s dvěma vojenskými osobami nebo jako
vojenská osoba z povolání,
b) zběhne-li, opominuv důležitý služební úkon,
c) byl-li pro zběhnutí již trestán, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Odnětím svobody na pět až dvacet let a propadnutím jmění
bude pachatel potrestán, zběhne-li do ciziny.
§ 274
Kdo se za války nebo za bojové situace svémocně vzdaluje
(§ 306)
a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě, nebo
b) po dobu delší než dva dny,
bude potrestán smrtí a propadnutím jmění.
§ 275
Spolčení k zběhnutí.
(1) Kdo se spolčí nejméně s dvěma vojenskými osobami
k zběhnutí (§§ 273 a 274), bude potrestán odnětím svobody na tři
měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na pět až dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo za
bojové situace, nebo
b) je-li účelem takového činu zběhnutí do ciziny nebo k
nepříteli.
ODDÍL DRUHÝ.
Trestné činy proti vojenské
podřízenosti a vojenské cti.
§ 276
Vzpoura.
(1) Kdo se zúčastní vzepření skupiny podřízených
představenému, jeho rozkazu, služebnímu nařízení nebo vojenským
povinnostem, bude potrestám odnětím svobody na jeden rok až pět
let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvacet let bude pachatel
potrestán,
a) je-li při činu uvedeném v odstavci 1 užito násilí,
b) je-li nutno k potlačení takového činu použít mimořádné moci,
nebo
c) jestliže takový čin může mít nebo má těžký následek.
(3) Je-li čin uvedený v odstavci 1 spáchán za bojové situace
nebo je-li při takovém činu spáchaném za války některá z okolností
uvedených v odstavci 2, budou osnovatelé a hlavní účastníci
potrestání smrtí a ostatní pachatelé odnětím svobody na deset až
pětadvacet let.
§ 277
Spolčení ke vzpouře.
Kdo se s někým spolčí k provedení nebo k podnícení vzpoury
(§ 276), bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět
let.
§ 278
Neuposlechnutí rozkazu.
(1) Kdo odepře provést nebo, byť i z nedbalosti, neprovede
rozkaz představeného, bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až pět let.
(2) Kdo odepře provést nebo, byť i z nedbalosti, neprovede
rozkaz nepatrného významu, bude potrestán odnětím svobody až na
šest měsíců.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako příslušník
velitelského sboru,
b) dopustí-li se takového činu před shromážděnými vojenskými
osobami,
c) chová-li se při takovém činu neurvale,
d) jestliže takový čin může mít nebo má zvláště těžký následek,
nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Smrtí bude pachatel potrestán, jestliže se úmyslně
dopustí činu uvedeného v odstavci 1
a) za bojové situace, nebo
b) za války a je tu některá z okolností uvedených v odstavci 3.
§ 279
Zprotivení.
(1) Kdo klade odpor vojenské osobě, která plní služební
povinnost, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři
léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní nebo
násilím,
b) dopustí-li se takového činu nejméně s dvěma osobami,
c) ublíží-li takovým činem napadenému na zdraví, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt, nebo
b) jestliže se dopustí takového činu za bojové situace a je tu
některá z okolností uvedených v odstavci 2.
§ 280
Donucení k porušení služební
povinnosti.
(1) Kdo donutí vojenskou osobu, která plní služební
povinnost, k porušení této povinnosti, bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní nebo
násilím,
b) dopustí-li se takového činu nejméně s dvěma osobami,
c) ublíží-li takovým činem napadenému na zdraví, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt, nebo
b) jestliže se dopustí takového činu za bojové situace a je tu
některá z okolností uvedených v odstavci 2.
§ 281
Porušení předpisů a nařízení.
(1) Kdo poruší, byť i z nedbalosti, služební předpis nebo
služební nařízení, ač byl již pro obdobný čin nejméně dvakrát
kázeňsky trestán, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Stejně bude potrestám, kdo poruší, byť i z nedbalosti,
služební předpis nebo služební nařízení, způsobí-li tím ohrožení
pořádku nebo jiný škodlivý následek.
Urážky mezi vojenskými
osobami.
§ 282
(1) Kdo urazí
a) představeného nebo vyššího,
b) podřízeného nebo nižšího, nebo
c) vojenskou osobu stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený
vykonává službu,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Kdo urazí vojenskou osobu stejné hodnosti v době, kdy ani
sám, ani uražený nevykonává službu, bude potrestán odnětím svobody
až na tři měsíce.
§ 283
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
a) představeného nebo vyššího, nebo
b) podřízeného nebo nižšího,
bude potrestám odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v době, kdy sám nebo
uražený vykonává službu,
b) dopustí-li se takového činu proti vojenské stráži,
c) dopustí-li se takového činu se zbraní nebo nejméně s dvěma
osobami,
d) ublíží-li takovým činem uraženému na zdraví, nebo
e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 284
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
vojenskou osobu stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený
vykonává službu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 proti vojenské
stráži,
b) dopustí-li se takového činu se zbraní nebo nejméně s dvěma
osobami,
c) ublíží-li takovým činem uraženému na zdraví, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
ODDÍL TŘETÍ.
Trestné činy proti povinnostem
strážní a dozorčí služby.
§ 285
Porušení povinnosti strážní
služby.
(1) Kdo ve strážní službě poruší, byť i z nedbalosti,
pravidla řádu této služby nebo zvláštní nařízení podle něho
vydaná, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán, ohrozí-li činem uvedeným v odstavci 1 účel strážní
služby.
(3) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má zvláště
těžký následek,
b) týká-li se takový čin zvláště důležitého strážního úkolu,
zejména jde-li o stráž, která má důležitý státní nebo vojenský
význam, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
(4) Odnětím svobody na doživotí nebo smrtí bude pachatel
potrestán, jestliže se dopustí činu uvedeného v odstavci 1 za
bojové situace a čin má zvláště těžký následek.
§ 286
Porušení povinnosti dozorčí služby.
(1) Kdo v dozorčí nebo jiné obdobné službě poruší, byť
i z nedbalosti, pravidla řádu vnitřní služby, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 škodlivé následky, jimž
zabránit patřilo k povinnostem pachatele.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace.
ODDÍL ČTVRTÝ
Trestné činy proti velitelským povinnostem.
Porušení velitelských povinností.
§ 287
Velitel, který, aniž učiní vše, co ukládají vojenská
pravidla,
a) vzdá se nepříteli se svou jednotkou,
b) vydá nepříteli svou jednotku, stanoviště nebo opevněné místo,
c) opustí za bojové situace svou jednotku, stanoviště nebo
opevněné místo,
bude potrestán smrtí a propadnutím jmění.
§ 288
(1) Velitel, který za bojové situace proti vojenským
pravidlům nezničí nebo neupotřebitelnými neučiní svěřené mu
opevnění, skladiště, zbraně nebo jiný materiál a tím způsobí, že
se jich zmocní nepřítel, bude potrestám odnětím svobody na deset
až dvacet let.
(2) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) má-li uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 288a
(1) Příslušník velitelského sboru, který poruší povinnosti
vyplývající z jeho velitelské funkce v úmyslu způsobit jinému
škodu nebo opatřit sobě nebo někomu jinému neoprávněný prospěch,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže se dopustí činu uvedeného v odstavci 1 a čin má za
následek ohrožení bojeschopnosti nebo pohotovosti útvaru,
nesplnění důležitého úkolu, ohrožení svěřeného materiálu, nebo
jiný těžký následek, nebo
b) dopouští-li se takového činu soustavně.
(3) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace a je tu některá z okolností uvedených v odstavci
2.
(4) Odnětím svobody na pětadvacet let nebo smrtí bude
pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za
války nebo za bojové situace a čin má zvláště těžký následek.
§ 288b
(1) Příslušník velitelského sboru, který byť i z nedbalosti,
nesplní povinnost vyplývající z jeho velitelské funkce a tím
způsobí ohrožení bojeschopnosti nebo pohotovosti útvaru, nesplnění
důležitého úkolu, ohrožení svěřeného materiálu nebo jiný těžký
následek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace.
Neoprávněné trestání a omezování podřízeného
§ 289
(1) Představený, který
a) bez oprávnění podřízeného uvězní nebo jinak jeho svobodu
omezí, nebo
b) podřízenému bez oprávnění uloží kázeňský trest nebo mu uloží
trest podle služebních předpisů nepřípustný,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán,
a) dopouští-li se činu uvedeného v odstavci 1 soustavně, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 290
bez nadpisu
(1) Představený, který
a) bez oprávnění omezuje politická nebo jiná práva podřízeného
nebo jeho rodiny,
b) podřízeného trýzní, zejména zbytečným ztěžováním služby, nebo
c) taková jednání podřízených trpí,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) dopouští-li se činu uvedeného v odstavci 1 soustavně, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 291
Používání podřízeného k soukromým službám
Představený, který bez oprávnění používá podřízeného
k soukromým službám, bude potrestán odnětím svobody až na šest
měsíců.
ODDÍL PÁTÝ.
Trestné činy ohrožující bojeschopnost.
Ohrožení věcných prostředků.
§ 292
(1) Kdo úmyslně vydá zkáze, poškodí, učiní neupotřebitelnou
nebo služebnímu určení odejme součást výzbroje, výstroje nebo
jiného materiálu, který je mu svěřen k výkonu služby nebo k osobní
potřebě, zejména tím, že poruší nařízení o jejich řádné úschově
a opatrování, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět
let.
(2) Kdo činem uvedeným v odstavci 1 způsobí jen nepatrnou
škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(3) Kdo činem uvedeným v odstavci 1 spáchaným z nedbalosti
způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok.
§ 292a
neplatil
§ 293
(1) Kdo ohrozí, byť i z nedbalosti, pohotovost části vojska
nebo jiného ozbrojeného sboru tím, že poruší jemu uloženou nebo
z povahy jeho služby vyplývající povinnost pečovat
a) o zásobování potravinami, oděvem, jinými náležitostmi nebo
válečným materiálem,
b) o uschování takových předmětu v upotřebitelném stavu nebo o
to, aby byly včas dodány na určité místo, nebo
c) o řádné a včasné provedení jakýchkoli nutných zabezpečovacích
prací,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Smrtí bude pachatel potrestán, jestliže se dopustí činu
uvedeného v odstavci 1 za bojové situace a čin má zvláště těžký
následek.
Ohrožení bojového ducha
§ 294
(1) Kdo nejméně před dvěma vojenskými osobami svými výroky
nebo jinak popuzuje proti službě nebo představenému, nebo
kdo mezi vojenskými osobami šíří malomyslnost nebo jinak
podrývá jejich bojeschopnost,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek odepření
poslušnosti,nebo
b) je-li tu jiný zvláště přitěžující okolnost.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán, jestliže se dopustí činu
uvedeného v odstavci 1 za bojové situace a čin má zvláště těžký
následek.
§ 295
Kdo za boje
a) svémocně opustí bojiště,
b) vzdá se do zajetí,
c) odepře používat zbraně, nebo
d) vybízí druhy k útěku nebo k svémocnému
opuštění bojiště,
bude potrestán smrtí a propadnutím jmění.
§ 296
(1) Kdo za bojové situace
a) svémocně opustí svůj útvar nebo místo mu určené nebo se
ukrývá, nebo
b) odhodí, opustí, vydá zkáze nebo jinak učiní neupotřebitelnými
zbraň nebo jiný válečný materiál,
bude potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let.
(2) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Opominutí důležitého hlášení
§ 297
(1) Kdo úmyslně bez odkladu nehlásí představenému důležitou
událost, která vyžaduje okamžitého služebního opatření nebo změny
důležitého rozkazu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok.
(2) Odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta bude pachatel
potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 298
Kdo z nedbalosti bez odkladu nehlásí představenému důležitou
událost, která vyžaduje okamžitého služebního opatření nebo změny
důležitého rozkazu, bude potrestán odnětím svobody až na šest
měsíců.
ODDÍL ŠESTÝ.
Trestné činy proti válečným zvyklostem.
§ 299
Násilí proti obyvatelstvu.
(1) Kdo v prostoru válečných operací loupí, svévolně ničí
majetek nebo se dopustí jiného násilného jednání proti
obyvatelstvu anebo mu pod záminkou válečné potřeby odnímá majetek,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let bude pachatel
potrestán, dopustí-li činu uvedeného v odstavci 1 jako člen
ozbrojené tlupy.
(3) Smrtí bude pachatel potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek hrozivou tíseň
mnoha lidí, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
§ 300
Okrádání raněných a padlých
Kdo se na bojišti zmocní věcí, které mají na sobě nebo u sebe
ranění nebo padlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců
až pět let.
§ 301
Použití zakázaného bojového prostředku
(1) Kdo za války úmyslně použije zakázaného bojového
prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět
let.
(2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek.
§ 302
Ublížení parlamentáři
Kdo parlamentáře nebo člena jeho průvodu urazí v jeho
přítomnosti, nebo
kdo některou z těchto osob neprávem zadrží,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 303
Surové zacházení se zajatcem
(1) Kdo surově zachází se zajatcem, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
a) opětovně nebo se zvláštní krutostí, nebo
b) proti zajatci raněnému nebo nemocnému.
ODDÍL SEDMÝ
Společná ustanovení
§ 304
Trestní sazby dočasného odnětí svobody na trestné činy
uvedené v oddílu prvém až pátém této hlavy se zvyšují na
dvojnásobek, byly-li spáchány za zvýšeného ohrožení vlasti; tohoto
ustanovení se neužije, stanoví-li zákon trestní sazbu zvláštní
pro případ, že čin byl spáchán za války nebo za bojové situace.
§ 305
Kázeňsky lze vyřídit trestné činy menšího významu uvedené
a) v oddílu prvém až pátém této hlavy, u nichž horní hranice
trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje jeden rok a po
zvýšení uvedeném v § 304 dvě léta, a
b) v oddílu šestém této hlavy, u nichž horní hranice trestní
sazby odnětí svobody nepřevyšuje dvě léta.
§ 306
Svémocně se vzdaluje, kdo
a) vzdálí se bez dovolení od svého útvaru nebo z místa
služebního přidělení,
b) nepřihlásí se u svého útvaru nebo v místě služebního
přidělení, ač tam byl odeslán nebo ač uplynula doba jeho
odůvodněné nepřítomnosti, zejména při ustanovení, přeložení,
služební cestě nebo dovolené,
c) byl odloučen za bojových akcí od svého útvaru a nepřipojí se
po zániku příčiny odloučení k svému nebo jinému vojenskému
útvaru, nebo
d) nepřihlásí se u některého vojenského útvaru po návratu nebo
po osvobození z nepřátelského zajetí.
§ 307
Má-li trestný čin vojenský za následek ztrátu vojenské
zástavy, považuje se tato okolnost za zvláště přitěžující.
§ 308
Trestného činu se nedopustí, kdo použije zbraně v mezích
zmocnění podle příslušných předpisů.
Závěrečná ustanovení
§ 309
(1) Tresty pravomocně uložené před účinností tohoto zákona se
vykonají podle dosud platných předpisů; ustanovení tohoto zákona o
účelu a výkonu trestu odnětí svobody, o podmíněném propuštění, o
zařazení do tábora nucené práce a o promlčení výkonu trestu se
užije i v těchto případech.
(2) Trest pravomocně uložený za čin, který není trestným
činem podle tohoto zákona ani přestupkem podle trestního zákona
správního, se nevykoná; ustanovení tohoto zákona o dodatkovém
trestu se v takovém případě neužije.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na činy trestné podle
dekretu presidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání
nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech, a podle nařízení Slovenské národní rady č.
33/1945 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů,
zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění
předpisů je měnících a doplňujících.
§ 310
Kde je použití tohoto zákona závislé na délce trestu odnětí
svobody, rozhoduje u testů uložených před účinností tohoto zákona
délka trestů na svobodě bez zřetele na jejich označení; peněžitý
trest se považuje za rovnocenný nejkratšímu trestu odnětí
svobody.
§ 311
Platnosti pozbývají všechna ustanovení z oboru trestního
práva soudního, zejména:
1. zákon o zločinech, přečinech a přestupcích, uvedených patentem
č. 117/1852 ř. z.,
2. vojenský trestní zákon o zločinech a přečinech, uvedený
patentem č. 19/1855 ř. z.,
3. zákon č. 8/1863 ř. z., o některých doplněních trestního zákona
obecného a vojenského,
4. zákon č. 131/1867 ř. z., jímž se mění některá ustanovení
obecného trestního zákona a jiná nařízení s nimi spojená,
5. zákon č. 42/1870 ř. z., na ochranu tajemství dopisů a
písemností,
6. zákon č. 43/1872 ř. z., o vykonávání trestu na svobodě v
samovazbě a o zřizování komisí pro výkon trestu,
7. zákon č. 108/1873 ř. z., jímž se vydávají nařízení podle
policejního práva trestního proti zahalečům a tulákům,
8. trestní zákoník o zločinech a přečinech zák. čl. V/1878,
9. trestní zákoník o přestupcích zák. čl. XL/1879,
10. zákon č. 78/1883 ř. z., o trestech na zmaření exekuce,
11. zák. čl. XXV/1883 ř. z., o lichvě a o škodlivých úvěrových
obchodech,
12. zákon č. 89/1885 ř. z., o tom, kdo může být držen v
donucovacích pracovnách nebo v polepšovacích ústavech,
13. zákon č. 41/1888 ř. z., jímž se vydávají trestní ustanovení na
ochranu podmořských kabelů,
14. zákl. čl. XII/1888, týkající se určení trestních ustanovení na
ochranu podmořských kabelů,
15. zákl. čl. XXXVI/1908, o změně a doplnění trestních zákoníků a
trestního řádu,
16. zákon č. 141/1912 ř. z., kterým se mění trestní zákon č.
117/1852 ř. z.,
17. zák. čl. XXI/1913, o veřejně nebezpečných zahalečích,
18. zák. čl. XXIII/1913, o trestní ochraně volebního práva,
19. zák. čl. XL/1914, o trestně právní ochraně vrchností,
20. zák. čl. XIX/1915, o stíhání trestných činů proti zájmům
vedení války, zejména trestání nepřístojností při vojenských
dodávkách,
21. zákon č. 9/1918 Sb., jímž se pozměňuje vojenský trestní zákon
a řád,
22. zákon č. 269/1919 Sb., o padělání peněz a cenných papírů,
23. zákon č. 556/1919 Sb., kterým se mění některá ustanovení
vojenského trestního zákona,
24. zákon č. 562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení a o podmíněném
propuštění,
25. zákon č. 284/1920 Sb., jímž se stanoví poměr trestů v území
různého práva,
26. zákon č. 309/1921 Sb., proti útisku a na ochranu svobody ve
shromážděních,
27. zákon č. 124/1924 Sb., o změně příslušnosti trestních soudů a
odpovědnosti za obsah tiskopisu ve věcech křivého obvinění,
utrhání a urážek na cti,
28. zákon č. 134/1924 Sb., jímž se mění zákon č. 562/1919 Sb., o
podmíněném odsouzení a o podmíněném propuštění,
29. zákon č. 178/1924 Sb., o úplatkářství a proti porušování
úředního tajemství,
30. zákon č. 111/1928 Sb., o zahlazení odsouzení,
31. zákon č. 31/1929 Sb., kterým se mění a doplňují trestní zákony
a trestní řády
32. zákon č. 102/1929 Sb., o zřízení nucených pracovních
kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva,
33. zákon č. 48/1931 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží,
34. zákon č. 123/1931 Sb., o státním vězení ,
35. zákon č. 108/1933 Sb., o ochraně cti,
36. zákon č. 115/1934 Sb., o pletichách při zadávání veřejných
dodávek a prací,
37. zákon č. 71/1935 Sb., o hospodářském vyzvědačství,
38. zákon č. 66/1941 Sl. z., o ochraně plodu, jeho vzniku a o
změně §§ 285 a 286 trestního zákona a §§ 423 až 427 vojenského
trestního zákona,
39. zákon č. 167/1941 Sl. z., o přísnějším trestání některých
trestních činů, spáchaných využitím zatemnění nebo leteckého
poplachu,
40. zákon č. 23/1942 Sl. z., o ochraně kolků, poštovních a jiných
známek, cenin a značek,
41. zákon č. 150/1943 Sl. z., o úplatkářství a podplácení,
42. dekret presidenta republiky č. 3/1945 Sb., kterým se mění a
doplňují některá ustanovení vojenského trestního zákona
a branného zákona
43. dekret presidenta republiky č. 38/1945 Sb., o přísném trestání
drancování
44. zákon č. 165/1946 Sb., o trestní ochraně národních podniků,
znárodněných podniků a podniků pod národní správou,
45. zákon č. 27/1947 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého
hospodářského plánu,
46. zákon č. 40/1948 Sb., o trestní ochraně proti požárům,
47. zákon č. 88/1948 Sb., jímž se mění trestní zákony a trestní
řády,
48. zákon č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické
republiky.
§ 312
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1950; provedou jej
všichni členové vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Široký v. r. Dr. Rais v. r.
Fierlinger v. r. Kopecký v. r.,
Dr. Ševčík v. r., též za ministra
též za ministra Dr. Nejedlého
Dr. Šrobár Kliment v. r.
arm. gen. Svoboda v. r. Ďuriš v. r.
Dr. Dolanský v. r. Krajčír v. r.,
Dr. Čepička v. r. též za ministra
Dr. Gregor v. r. Erban
Nosek v. r. Petr v. r.
Kopřiva v. r. Dr. Ing. Šlechta v. r.
Kabeš v. r. Dr. Neumann v. r.
Plojhar v. r. Ing. Jankovcová v.r.
Čl.VI
přijatý až zákonem č. 63/1956 Sb.
Čl.VII
přijatý až zákonem č. 63/1956 Sb.
Čl.VIII
přijatý až zákonem č. 63/1956 Sb.