Odboj na Jičínsku – zdroje

Zákon 86/1950 Sb. – Trestní zákon

Znění platné od 01. 08. 1950 do 31. 12. 1956





                             86/1950 Sb.
                          TRESTNÍ ZÁKON
                    ze dne 12. července 1950.

     Národní  shromáždění republiky  Československé usneslo  se na
tomto zákoně:

                          OBECNÁ ČÁST.

                           HLAVA PRVÁ.
                     Účel trestního zákona.

                               § 1

     Trestní  zákon  chrání  lidově  demokratickou republiku, její
socialistickou  výstavbu, zájmy  pracujícího lidu  a jednotlivce a
vychovává   k   dodržování   pravidel   socialistického   soužití.
Prostředky k dosažení tohoto  účelu jsou pohrůžka tresty, ukládání
a výkon trestů a ochranná opatření. 

                          HLAVA DRUHÁ.
                  Základy trestní odpovědnosti.

                               § 2

                          Trestný čin.

     Trestným  činem  je  jen  takové  pro  společnost  nebezpečné
jednání, jehož výsledek uvedený v zákoně pachatel zavinil. 

                            Zavinění

                               § 3

     (1) Výsledek  uvedený v  zákoně je  zaviněn úmyslně, jestliže
pachatel
 a) chtěl jej způsobit, nebo
 b) věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl
    s tím srozuměn.

     (2) Výsledek  uvedený  v  zákoně  je  zaviněn  z  nedbalosti,
jestliže pachatel
 a) věděl,  že  jej  může  způsobit,  ale  bez  přiměřených důvodů
    spoléhal, že jej nezpůsobí, nebo
 b) nevěděl, že jej může způsobit,  ač o tom vzhledem k okolnostem
    a k svým osobním poměrům vědět mohl. 

                               § 4

     (1) Nestanoví-li zákon výslovně, že  zavinění z nedbalosti je
trestné, vyžaduje se k trestnosti úmyslné zavinění.

     (2) K  okolnostem,  které  podmiňují  použití  vyšší  trestní
sazby, se však přihlédne,
 a) jde-li o  těžší následek, i  tehdy, zavinil-li jej  pachatel z
    nedbalosti, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde zavinění
    úmyslné,
 b) jde-li  o jinou  skutečnost, i  tehdy, jestliže  o ní pachatel
    nevěděl,  ač  o  ní  vzhledem  k  okolnostem  a k svým osobním
    poměrům vědět mohl, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde,
    aby o ní pachatel věděl. 

                               § 5

                             Pokus.

     (1) Jednání  pro  společnost  nebezpečné,  jehož  se pachatel
dopustil v  úmyslu způsobit výsledek uvedený  v zákoně, je pokusem
trestného činu, jestliže tento výsledek nenastane.

     (2) Pokus je trestný jako čin sám, avšak při výměře trestu se
přihlédne  k okolnostem  a důvodům,  pro než  k výsledku uvedenému
v zákoně  nedošlo, a  k tomu,   jak se  jednání k  tomuto výsledku
přiblížilo.

     (3) Pokus  není  trestný,  upustil-li  pachatel dobrovolně od
způsobení výsledku uvedeného v zákoně. 

                               § 6

                       Spolupachatelství.

     Za  výsledek uvedený  v  zákoně,  který byl  úmyslně způsoben
společným jednáním, odpovídá každý  ze spolupachatelů, jako by jej
způsobil sám. 

                               § 7

                         Návod a pomoc.

     (1) Kdo  v někom  úmyslně vzbudí  rozhodnutí spáchat  trestný
čin, bude potrestán podle trestní  sazby stanovené na trestný čin,
k němuž naváděl.

     (2) Kdo  někomu úmyslně  poskytne pomoc  k spáchání trestného
činu,  bude potrestán  podle  trestní  sazby stanovené  za trestný
čin, při  němž pomáhal. Pomocí je  zejména poskytování prostředků,
odstraňování  překážek, rada,  utvrzování v  předsevzetí nebo slib
přispět po trestném činu.

     (3) Trestnost   návodce   a   pomocníka   není   závislá   na
trestnosti přímého pachatele.

     (4) Ustanovení  o pokusu  se použije  též na  pokus návodu  a
pomoci.

     (5) Návodce a pomocník  nejsou trestní, zabrání-li dobrovolně
tomu,  aby  se  ten,  kdo  byl  naváděn  nebo  komu bylo pomáháno,
dopustil trestného činu. 

                               § 8

                          Nutná obrana.

     Jednání  jinak trestné,  jímž  někdo  odvrací útok  na lidově
demokratickou  republiku,  její   socialistickou  výstavbu,  zájmy
pracujícího  lidu  nebo  na   jednotlivce,  není  trestným  činem,
jestliže
 a) útok přímo hrozil nebo trval a
 b) obrana byla útoku přiměřená. 

                               § 9

                          Krajní nouze.

     (1) Jednání jinak trestné, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo
hrozící   lidově   demokratické   republice,   její  socialistické
výstavbě, zájmům pracujícího lidu  nebo jednotlivci, není trestným
činem, jestliže
 a) způsobená škoda je menší než ta, která hrozila a
 b) nebezpečí nebylo možno odvrátit jinak.

     (2) Nejde o krajní nouzi podle odstavce 1, jestliže ten, komu
nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet. 

                              § 10

                              Věk.

     Kdo  v  době  činu   nedovršil  patnáctý  rok,  není  trestně
odpovědný. 

                              § 11

                          Nepříčetnost.

     Kdo pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat, že jeho
jednání je  pro společnost nebezpečné,  nebo ovládat své  jednání,
není za takový čin trestně odpovědný. 

                           HLAVA TŘETÍ
                   Působnost trestních zákonů.

                              § 12

     (1) Trestnost činu se posuzuje  podle zákona platného v době,
kdy  byl  čin  spáchán;  podle  pozdějšího  zákona se posuzuje jen
tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.

     (2) O  ochranných opatřeních  se rozhodne  vždy podle  zákona
platného v době rozhodování o nich 

                              § 13

     (1) Podle československého zákona se posuzuje trestnost činu,
který byl spáchán na území Československé republiky.

     (2) Trestný   čin   se   považuje   za   spáchaný   na  území
Československé republiky,
 a) dopustí-li  se  tu  pachatel  jednání  směřujícího  k výsledku
    uvedenému  v zákoně,  i když  tento výsledek  nastal nebo  měl
    nastat zcela nebo z části v cizině, nebo
 b) nastane-li  nebo  má-li  tu  nastat  alespoň  z části výsledek
    uvedený  v  zákoně,  i  když  se  jednání  k  němu směřujícího
    pachatel dopustil v cizině. 

                              § 14

     (1) Podle  československého  zákona   se  posuzuje  trestnost
i takového činu,  který v cizině spáchá  československý občan nebo
obyvatel Československé republiky bez státní příslušnosti.

     (2) Podle  československého  zákona   se  posuzuje  trestnost
velezrady  (§ 78),  sdružování  proti   republice  (§§ 79  a  80),
sabotáže podle § 84, vyzvědačství (§§ 86 a 87), věrolomnosti podle
§ 93, válečného škůdnictví podle § 99, vraždy na ústavním činiteli
(§ 104),  ublížení ústavnímu  činiteli na  zdraví (§§ 105  a 106),
spolčení k útoku na ústavního činitele (§ 107), násilí na ústavním
činiteli  (§ 108),  osobování   si  pravomoci  ústavního  činitele
(§ 109),  ohrožení  hospodářského  a  služebního  tajemství  podle
§ 112, padělání a pozměňování platidel (§ 139), udávání padělaných
a pozměněných   platidel   (§ 140),   zlehčení   mincí  a  udávání
zlehčených  mincí (§ 141),  výroby a  držení padělatelského náčiní
(§ 142),  násilí na  veřejném činiteli  (§ 177), ohrožení  provozu
obecně prospěšných zařízení podle § 194 odst.1 písm.b), nedovolené
výroby a  držení omamných prostředků  a jedů podle  § 197, zbavení
osobní svobody  (§ 230), zavlečení do ciziny  (§ 231) a obchodu se
ženami  (§ 243)  i  tehdy,  spáchá-li  je  v  cizině  cizí  státní
příslušník  nebo   osoba  bez  státní   příslušnosti,  která  není
obyvatelem  Československé republiky.  Totéž platí  i o trestnosti
spolčení (§ 166), jestliže směřuje k těmto trestným činům.

padělání  a  pozměňování   platidel  (§ 139),  udávání  padělaných
a pozměněných   platidel   (§ 140),   zlehčení   mincí  a  udávání
zlehčených  mincí (§ 141),  výroby a  držení padělatelského náčiní
(§ 142),  násilí na  veřejném činiteli  (§ 177), ohrožení  provozu
obecně prospěšných zařízení podle § 194 odst.1 písm.b), nedovolené
výroby a  držení omamných prostředků  a jedů podle  § 197, zbavení
osobní svobody  (§ 230), zavlečení do ciziny  (§ 231) a obchodu se
ženami  (§ 243)  a  kuplířství  (§ 243a)  i  tehdy,  spáchá-li  je
v cizině   cizí   státní   příslušník   nebo   osoba   bez  státní
příslušnosti,  která  není  obyvatelem  Československé  republiky.
Totéž  platí i  o  trestnosti  spolčení (§ 166),  jestliže směřuje
k těmto trestným činům

                              § 15

     (1) Podle  československého  zákona   se  posuzuje  trestnost
jiného  činu, než  který je   uveden v  § 14 odst.2,  spáchaného v
cizině   cizím  státním   příslušníkem  nebo   osobou  bez  státní
příslušnosti, která není  obyvatelem Československé republiky, jen
tehdy,
 a) je-li čin  trestný i podle  zákona platného na  území, kde byl
    spáchán, a
 b) jestliže  pachatel   byl  postižen  na   území  Československé
    republiky a nebyl vydán k trestnímu stíhání cizímu státu.

     (2) Je-li  zákon  státu,  na  jehož  území  byl  trestný  čin
spáchán, mírnější než zákon československý, nelze pachateli uložit
trest přísnější, než jaký stanoví onen zákon. 

                              § 16

     Československý  občan   nemůže  být  vydán   cizímu  státu  k
trestnímu stíhání ani k výkonu trestu. 

                          HLAVA ČTVRTÁ
                             Tresty.

                           ODDÍL PRVÝ.
                 Společná ustanovení o trestech.

                              § 17

                          Účel trestu.

     (1) Účelem trestu je:
 a) zneškodnit nepřátele pracujícího lidu,
 b) zabránit   pachateli  v   dalším  páchání   trestných  činů  a
    vychovávat ho  k tomu, aby  dodržoval pravidla socialistického
    soužití,
 c) působit výchovně na ostatní členy společnosti.

     (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. 

                              § 18

                          Druhy trestů.

     (1) Hlavními tresty jsou:
 a) trest smrti,
 b) odnětí svobody,
 c) nápravné opatření.

     (2) Vedlejšími tresty jsou:
 a) ztráta státního občanství,
 b) ztráta čestných práv občanských,
 c) vyloučení z vojska,
 d) ztráta vojenské hodnosti,
 e) propadnutí jmění,
 f) trest peněžitý,
 g) zákaz činnosti,
 h) vyhoštění,
ch) zákaz pobytu,
 i) uveřejnění rozsudku,
 j) propadnutí věci.

     (3) Vedlejší trest lze uložit jen spolu s trestem hlavním. 

                               § 19

                         Výměra trestu.

     (1) Při výměře  trestu přihlédne soud  k stupni nebezpečnosti
trestného činu pro společnost, k míře zavinění, k osobě pachatele,
zejména   k  možnosti   jeho   nápravy,   jakož  i   k  okolnostem
přitěžujícím i polehčujícím.


     (2) K  okolnosti, která  je zákonným  znakem trestného  činu,
nelze při vyměřování trestu přihlížet jako k okolnosti přitěžující
nebo polehčující. 

                              § 20

                     Přitěžující okolnosti.

     Přitěžující okolností je zejména to, že pachatel
 a) projevil trestným  činem nepřátelství k  lidově demokratickému
    řádu,
 b) ohrozil  trestným činem  politické, vojenské  nebo hospodářské
    zájmy republiky,
 c) dopustil  se  trestného  činu  surovým  způsobem,  zákeřně, se
    zvláštní lstí, ze ziskuchtivosti nebo jiných nízkých pohnutek,
 d) porušil trestným  činem zvláštní povinnost,  zejména povinnost
    vyplývající z jeho odpovědného postavení,
 e) byl již pro trestný čin stejného druhu odsouzen,
 f) dopustil se různých trestných činů,
 g) trestný čin opakoval nebo v něm pokračoval po delší dobu,
 h) svedl k trestnému činu jiného, zejména mladistvého,
ch) způsobil trestným činem větší škodu, nebo
 i) dopustil  se  trestného   činu  využívaje  něčí  bezbrannosti,
    závislosti nebo služební podřízenosti. 

                              § 21

                     Polehčující okolnosti.

     Polehčující okolností je zejména to, že pachatel
 a) dopustil  se   trestného  činu  ve  stavu,   který  je  blízký
    nepříčetnosti,  pokud si  jej nepřivodil  sám, zejména požitím
    alkoholického nápoje,
 b) dopustil se trestného činu v silném rozrušení,
 c) dopustil se trestného činu ve věku blízkém věku mladistvých,
 d) dopustil  se   trestného  činu  pod   tlakem  závislosti  nebo
    podřízenosti,
 e) dopustil  se  trestného  činu  vlivem  tíživých  osobních nebo
    rodinných poměrů, které si sám nezavinil,
 f) vedl před trestným činem řádný život pracujícího člověka,
 g) přičinil  se po  trestném  činu  o odstranění  jeho škodlivých
    následků, nebo
 h) přiznal se  k trestnému činu, pokud  se takové přiznání netýká
    jen skutečností méně významných. 

                              § 22

                    Úhrnný a dodatkový trest.

     (1) Odsuzuje-li  soud pachatele  za dva  nebo více  trestných
činů, vyměří úhrnný trest podle tohoto zákonného ustanovení, které
se  vztahuje  na  čin  z  nich  nejpřísněji trestný. Jsou-li dolní
hranicí  úhrnného trestu  nejvyšší z  nich. Jsou-li  horní hranice
trestních sazeb dočasného odnětí  svobody stejné, zvyšuje se horní
hranice o čtvrtinu. Ustanovení  o vedlejších trestech, o vyloučení
podmíněného  odsouzení  a  o  vyloučení  snížení  trestu  se užije
i tehdy, platí-li jen o některém ze souzených trestných činů.
     (2) Odsuzuje-li  soud pachatele  za trestný  čin, kterého  se
dopustil  dříve,  než  byl  v  první  stolici  vyhlášen odsuzující
rozsudek  o  jiném  jeho  trestném  činu,  uloží  trest dodatkový.
Dodatkovým trestem se trest dříve  uložený doplní tak, jako by šlo
o trest  úhrnný podle  odstavce 1.  Tohoto ustanovení  se neužije,
jestliže  předchozí odsouzení  bylo  podmíněné  a na  pachatele se
hledí, jako  by nebyl odsouzen  (§ 28),nebo bylo-li dříve  uloženo
nápravné opatření (§ 37).

                              § 23

                    Započtení vazby a trestu.

     (1) Doba,  kterou pachatel  pro týž  skutek strávil  ve vazbě
nebo v trestu uloženém soudem nebo jiným orgánem, se započítává do
trestu odnětí svobody nebo do nápravného opatření; jeden den vazby
nebo  trestu  odnětí  svobody  se  počítá  za  dva  dny nápravného
opatření.

     (2) Doba uvedená  v odstavci 1 se  započítává i do náhradního
trestu za trest peněžitý. 

                      Podmíněné odsouzení.

                              § 24

     (1) Soud  podmíněně   odloží  výkon  trestu   odnětí  svobody
nepřevyšujícího jeden rok,
a) nepříčí-li se to důležitému obecnému zájmu a
b) má-li  soud  vzhledem  k  předchozímu  životu   pachatele  a  k
   okolnostem  případu důvodně  za to,  že pachatel  i bez  výkonu
   trestu povede řádný život pracujícího člověka.


     (2) Odloží-li  soud  podmíněně  výkon  trestu odnětí svobody,
neodkládá se tím výkon trestů vedlejších; soud však může vyslovit,
že  se podmíněně  odkládají také  trest peněžitý,  zákaz činnosti,
vyhoštění a  zákaz pobytu nebo  i jen některý  z těchto vedlejších
trestů. 

                              § 25

     (1) Při  podmíněném odsouzení  stanoví soud  zkušební dobu na
jeden rok až tři léta. Zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.


     (2) Podmíněně odsouzenému může  soud uložit přiměřená omezení
směřující k tomu, aby vedl  řádný život pracujícího člověka; má mu
též zpravidla  uložit, aby podle svých  sil nahradil školu, kterou
trestným činem způsobil.


                              § 26

     Ukládá-li   soud  podmíněně   odsouzenému  dodatkový   trest,
rozhodne o podmíněném odsouzení znovu. 

                              § 27

     (1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl  ve zkušební době řádný
život  pracujícího člověka  a vyhověl  uloženým podmínkám, vysloví
soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, že se trest vykoná.

     (2) Jestliže  do  jednoho  roku  po  tom,  co soud pravomocně
vyslovil, že se podmíněně odsouzený  osvědčil, vyjde najevo, že se
měl trest vykonat, rozhodne soud dodatečně, že se trest vykoná. 

                              § 28

     (1) Nerozhodne-li  soud ani  dodatečně, že  se trest  vykoná,
hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

     (2) Stejně  se hledí  na pachatele,  jako by  nebyl odsouzen,
nerozhodne-li  soud  bez  jeho  viny   do  dvou  let  od  uplynutí
zkušební doby o tom, zda se osvědčil. 

                          ODDÍL DRUHÝ.
              Ukládání a výkon jednotlivých trestů.

                          Trest smrti.

                              § 29

     (1) Trest  smrti  se  vykoná   oběšením;  v  době  zvýšeného
ohrožení vlasti může být vykonán zastřelením.

     (2) Místo trestu smrti stanoveného  v zákoně uloží soud trest
odnětí  svobody na  doživotí nebo  na patnáct  až pětadvacet  let,
kdyby byl trest smrti vzhledem k osobě pachatele nebo k závažnosti
polehčujících okolností nepřiměřeně přísný.

     (3) Těhotné ženě nelze uložit  trest smrti; v takovém případě
nastupuje  místo trestu  smrti stanoveného  v zákoně  trest odnětí
svobody  na  doživotí.  Za  podmínek  uvedených  v odstavci 2 soud
i místo  tohoto trestu  uloží trest  odnětí svobody  na patnáct až
pětadvacet let.

     (4) Snížení  trestů   uvedených  v  odstavcích   2  a  3   je
vyloučeno.


                         Odnětí svobody.

                              § 30

                         Snížení trestu.

     (1)  Soud může snížit trest  odnětí svobody pod dolní hranici
trestní  sazby,   jen  odůvodňují-li  to   poměry  pachatele  nebo
závažnost polehčujících okolností.

     (2) Při snížení trestu odnětí  svobody podle odstavce 1 nelze
uložit trest
 a) pod  deset let,  má-li být  podle zákona  uložen trest  odnětí
    svobody na doživotí,
 b) pod  pět  let,  činí-li  dolní  hranice  trestní sazby nejméně
    patnáct let,
 c) pod  tři léta,  činí-li  dolní  hranice trestní  sazby nejméně
    deset let
 d) pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby nejméně pět
    let. 

                              § 31

                         Trvání trestu.

     Trest  dočasného odnětí  svobody nesmí  ani po  zvýšení podle
tohoto zákona činí více než pětadvacet let.


                              § 32

                          Výkon trestu.

     (1) Trest  odnětí svobody  se vykonává  v trestních ústavech,
soudních  věznicích  nebo  v   pracovních  útvarech,  a  jde-li  o
vojenskou  osobu  v  činné   službě,  též  ve  vojenských  kárných
útvarech. Užitečná  práce má vězni  umožnit, aby se  po propuštění
začlenil do řad pracujících.

     (2) Jestliže se pachatel dopustil  trestného činu po dovršení
osmnáctého roku a uložený trest odnětí svobody nebo jeho převážnou
část lze vykonat do jeho dvacátého roku, může soud vyslovit, že se
trest  vykoná  jako  u  mladistvého  (§ 62).  Toto  ustanovení  se
nevztahuje na vojenskou osobu v činné službě. 

                      Podmíněné propuštění.

                              § 33

     Po  odpykání poloviny  uloženého trestu  odnětí svobody  nebo
úhrnné  doby  postupně  uložených  takových  trestů  a  při odnětí
svobody  na  doživotí  po  odpykání  patnácti  let  může být vězeň
podmíněně  propuštěn,  prokázal-li  za  výkonu  trestu  svou prací
a svým chováním  polepšení opravňující k  naději, že povede  řádný
život pracujícího člověka. 

                              § 34

     (1) Při podmíněném propuštění se stanoví zkušební doba na dvě
až deset let. Tato doba počíná podmíněným propuštěním vězně.

     (2) Podmíněně  propuštěnému  lze   uložit  přiměřená  omezení
směřující k  tomu, aby vedl řádný  život pracujícího člověka; může
se  mu též  uložit, aby   podle svých  sil nahradil  škodu, kterou
trestným činem způsobil. 

                              § 35

     (1) Jestliže podmíněně propuštěný vedl ve zkušební době řádný
život pracujícího  člověka a vyhověl uloženým  podmínkám, hladí se
na něho, jako by trest  odpykal dnem, kdy byl podmíněně propuštěn;
jinak se rozhodne, že se zbytek trestu vykoná.

     (2) Stejně se hledí na  podmíněně propuštěného, jako by trest
odpykal dnem,  kdy byl podmíněně  propuštěn, nerozhodne-li se  bez
jeho  viny do  dvou let  od uplynutí  zkušební doby,  že se zbytek
trestu vykoná.

     (3) Opětné podmíněné  propuštění z téhož  trestu je možné  po
odpykání poloviny  zbytku trestu a při  odnětí svobody na doživotí
po odpykání dalších patnácti let.

                              § 36

  
                Zařazení do tábora nucené práce.

     (1) Kdo  trestným   činem  projevil  nepřátelství   k  lidově
demokratickému  řádu  a  za  výkonu  trestu  neprokázal svou prací
a svým chováním  polepšení opravňující k  naději, že povede  řádný
život  pracujícího člověka,  může  být  po odpykání  celého trestu
dočasného  odnětí svobody  zařazen do  tábora nucené  práce na tři
měsíc až dvě léta.

     (2) Do  tábora nucené  práce nelze  zařadit osobu  mladší než
osmnáct let.

                        Nápravné opatření

                              § 37

     (1) Místo  trestu odnětí  svobody nepřevyšujícího  tři měsíce
uloží  soud pachateli,  který jinak  vede řádný  život pracujícího
člověka, nápravné opatření  na jeden až šest měsíců,  má-li za to,
že k nápravě pachatele je výkonu trestu třeba, ale že k ní postačí
tento mírnější trest.

     (2) Nápravné opatření nelze uložit,
 a) jde-li  o   trestný  čin,  u  něhož   je  vyloučeno  podmíněné
    odsouzení,
 b) příčí-li se uložení tohoto trestu důležitému obecnému zájmu,
 c) je-li pachatel trvale práce neschopen, nebo
 d) podléhá-li pachatel vojenské soudní pravomoci.


                              § 38

     Nápravné opatření  se vykonává na  svobodě. Záleží v  tom, že
pachatel je povinen  po dobu trestu vykonávat práci  mu určenou za
sníženou  odměnu  za  práci  a  bez  některých výhod vyplývajících
z pracovního poměru (§ 39). 

                              § 39

     (1) Je-li  pachatel v  pracovním poměru,  zejména vykonává-li
práci  převážně  tělesnou,  nenařídí  soud  změnu jeho zaměstnání.
Z důležitých důvodů  může však soud  na dobu trestu  nařídit změnu
pachatelova zaměstnání,  zejména v tom směru,  aby vykonával práci
méně  odpovědnou nebo  v jiném  pracovišti; v  tomto případě  soud
zároveň  stanoví   zásady  pro  určení  druhu,   způsobu  a  místa
pachatelova zaměstnání.

     (2) Z  odměny náležející  odsouzenému za  práci propadá jedna
čtvrtina  státu; soud  však může  tuto částku  snížit až  na jednu
desetinu odměny.

     (3) Doba výkonu  nápravného opatření se  nezapočítává do doby
trvání  pracovního poměru,  pokud jeho  délka má  význam pro vznik
nebo  rozsah  nároků  z  pracovního  poměru.  Nároky  pachatele  z
národního pojištění zůstávají nedotčeny. 

                              § 40

     (1) Do  výkonu nápravného  opatření se  nezapočítává doba, po
kterou pachatel práci mu určenou z jakéhokoliv důvodu nevykonává.

     (2) Jestliže   pachatel  práci   mu  určenou   nenastoupí  ve
stanovené lhůtě  nebo ji nevykonává  řádně, přemění soud  nápravné
opatření v trest odnětí svobody. 

                              § 41

     Bylo-li  nápravné opatření  vykonáno, hledí  se na pachatele,
jako by  nebyl odsouzen; doba  výkonu nápravného opatření  se však
započítá do doby trvání pracovního  poměru (§ 39 odst.3) teprve po
uplynutí jednoho roku od výkonu trestu. 

  
                   Ztráta státního občanství.


                              § 42

     (1) Soud může vyslovit ztrátu státního občanství jen tam, kde
to zákon výslovně stanoví.

     (2) Trest  ztráty státního  občanství zahrnuje  v sobě ztrátu
čestných práv  občanských, vyloučení z vojska  a propadnutí celého
jmění.


                Ztráta čestných práv občanských.

                              § 43

     (1) Soud    vysloví   ztrátu    čestných   práv   občanských,
odsuzuje-li  pachatele  za  úmyslný  trestný  čin  k trestu smrti,
k trestu odnětí svobody na doživotí nebo k trestu dočasného odnětí
svobody převyšujícímu dvě léta anebo projevil-li pachatel trestným
činem nepřátelství  k lidově demokratickému  řádu. Soud však  může
vyslovit  tento  trest  též,  poškodil-li  pachatel trestným činem
důležité politické, vojenské nebo hospodářské zájmy republiky.

     (2) Trest  ztráty čestných  práv občanských  zahrnuje v  sobě
ztrátu vojenské hodnosti.


                              § 44

     (1) Ztráta  čestných   práv  občanských  záleží   v  tom,  že
odsouzený ztrácí
 a) členství v  národním výboru nebo  jinou funkci zástupce  lidu,
    pro niž byl podle zákona  zvolen, funkci soudce z lidu, funkci
    v lidovém družstvu,
 b) funkci řídícího  nebo rozhodujícího zaměstnance  ústavu, fondu
    nebo zařízení spravovaných státem,
 c) funkci  řídícího,  nebo  rozhodujícího  zaměstnance  státního,
    národního,  komunálního  nebo  jiného  veřejného  podniku nebo
    lidového družstva,
 d) akademické tituly, vědecké a umělecké hodnosti a
 e) československá  vyznamenání  a   čestná  uznání,  právo  nosit
    cizozemská  vyznamenání a  právo užívat  cizozemských čestných
    titulů.

     (2) Dále  ztrácí  odsouzený  dočasně,  a  uloží-li soud trest
smrti nebo odnětí svobody na doživotí, navždy
 a) právo volební,
 b) právo zastávat funkce ve veřejných organisacích,
 c) právo konat veřejné projevy slovem nebo tiskem,
 d) způsobilost nabývat  akademického titulu a  vědecké a umělecké
    hodnosti a
 e) právo  vykonávat   povolání,  pro  něž   je  akademický  titul
    podmínkou.

     (3) Dočasnou  ztrátu občanských  práv uvedených  v odstavci 2
stanoví  soud  na  tři  až  deset  let;  doba výkonu trestu odnětí
svobody se do této doby nezapočítává.


                       Vyloučení z vojska.

                              § 45

     Soud vysloví vyloučení z  vojska, odsuzuje-li vojenskou osobu
k trestu smrti, k trestu odnětí  svobody na doživotí nebo k trestu
dočasného odnětí svobody nejméně na dvacet let.


                    Ztráta vojenské hodnosti.

                              § 46

     (1) Státní  soud  a  vojenský   soud  mohou  vyslovit  ztrátu
vojenské hodnosti, vyžadují-li to zájmy služby.

     (2) Ztrátou  vojenské  hodnosti  je  odsouzenému snížena jeho
hodnost  ve vojsku  na hodnost   vojína a  odňata jeho  hodnost ve
sboru, jehož příslušníci podléhají vojenské soudní pravomoci.


                        Propadnutí jmění.

                              § 47

     (1) Soud vysloví propadnutí jmění  tam, kde to zákon výslovně
stanoví; může  je však vyslovit i  tehdy, odsuzuje-li pachatele za
úmyslný  trestný čin  k trestu  smrti, k  trestu odnětí svobody na
doživotí  nebo k  trestu dočasného  odnětí svobody  nejméně na tři
léta  anebo  projevil-li  pachatel  trestným  činem nepřátelství k
lidově demokratickému řádu.

     (2) Propadnutí jmění postihuje pachatelovo jmění celé nebo tu
jeho část, kterou soud určí.

     (3) Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.


                         Trest peněžitý.

                               § 48

                   Ukládání a výměra trestu.

     (1) Soud  uloží trest  peněžitý  tam,  kde to  zákon výslovně
stanoví, ledaže je  zřejmé, že by tento trest  byl nedobytný; může
jej  však  uložit  spolu  s  trestem  odnětí  svobody  i  u jiných
trestných  činů,  zejména   projevil-li  pachatel  trestným  činem
nepřátelství k lidově demokratickému  řádu nebo spáchal-li trestný
čin ze ziskuchtivosti.


     (2) Při výměře  trestu peněžitého přihlédne soud  k osobním a
majetkovým  poměrům pachatele,  tak  aby  trest peněžitý  pro něho
znamenal  především citelné  omezení majetku  nabytého bezpracnými
zisky  a odnětí  majetkového základu,  z něhož  pramenilo spáchání
trestného činu. Trest peněžitý se vyměří částkou do deseti milionů
Kčs a nesmí činit méně než tisíc Kčs.

     (3) Vydobytá částka trestu peněžitého připadá státu. 

                              § 49

                         Náhradní trest.

     (1) Ukládá-li soud vedle trestu dočasného odnětí svobody také
trest  peněžitý,  stanoví  zároveň  pro  případ  jeho nedobytnosti
náhradní trest odnětí svobody.

     (2) Náhradní trest  spolu s trestem  dočasného odnětí svobody
nesmějí  dohromady přesahovat  hranici  zákonné  sazby o  více než
čtvrtinu. Při  výměře náhradního trestu  přihlédne soud k  osobním
poměrům pachatele a k výši uloženého trestu peněžitého. 

                              § 50

                   Ručení za nedobytný trest.

     Soud může  vyslovit, že za  nedobytný trest peněžitý  uložený
pachateli ručí  též majitel soukromého podniku,  při jehož provozu
byl trestný  čin spáchán, nebo osoba  odpovědná za vedení takového
podniku,  jestliže  z  nedbalosti  přispěli  k  spáchání trestného
činu. 

                         Zákaz činnosti.

                              § 51

     (1) Dopustil-li se pachatel při výkonu činnosti nebo povolání
trestného  činu,  jímž  poškodil  nebo  ohrozil  hospodářské zájmy
republiky,  vysloví soud,  že se  pachateli zakazuje  dočasně nebo
navždy vykonávat takovou činnost nebo takové povolání.
     (2) Soud může vyslovit, že se pachateli zakazuje dočasně nebo
navždy vykonávat činnost nebo povolání, jestliže
 a) pachatel  se dopustil  trestného  činu  v souvislosti  s touto
    činností nebo s tímto povoláním,
 b) pachatel by jich mohl zneužít k spáchání trestného činu, nebo
 c) jejich výkon pachatelem by odporoval obecnému zájmu.
     (3) Dočasný zákaz uvedený v odstavci 1 nebo 2 stanoví soud na
tři až  deset let; doba  výkonu trestu odnětí  svobody se do  této
doby nezapočítává.


                           Vyhoštění.

                              § 52

     Soud  uloží  pachateli,  který  není československým občanem,
trest vyhoštění  z území Československé  republiky, vyžaduje-li to
bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný obecný zájem. 

                          Zákaz pobytu.

                              § 53

     Soud vysloví,  že se pachateli  zakazuje dočasně nebo  navždy
pobyt v některé části  území Československé republiky, vyžaduje-li
to bezpečnost lidí nebo majetku anebo jiný obecný zájem.


                      Uveřejnění rozsudku.

                              § 54

     Soud vysloví, že se  rozsudek uveřejní, vyžaduje-li to obecný
zájem. 

                        Propadnutí věci.

                              § 55

     (1) Soud zpravidla prohlásí za propadlou věc,
 a) které bylo užito k spáchání trestného činu,
 b) která byla k spáchání trestného činu určena,
 c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj,
    nebo
 d) které pachatel nabyl za věc uvedenou pod písm. c).

     (2) Za propadlou lze prohlásit jen věc náležející pachateli.

     (3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát. 

                          ODDÍL TŘETÍ.
           Zvláštní ustanovení o trestání mladistvých.

                              § 56

                           Mladiství.

     Při  trestání  osob,  které  v  době  trestného činu dovršili
patnáctý rok a nepřekročily  osmnáctý rok (mladistvých), přihlédne
soud k zvláštní péči,  kterou lidově demokratická republika věnuje
mládeži. 

                              § 57

                          Účel trestu.

     Účelem  trestu  u  mladistvého  je  především  vychovat  ho v
řádného  pracujícího  člověka,  a  to  se  zřetelem k jeho osobním
vlastnostem,  k  jeho  rodinné  výchově  a  k  prostředí,  z něhož
pochází. 

                              § 58

                     Upuštění od potrestání.

     (1) Soud může upustit od potrestání,
 a) nemohl-li mladistvý z omluvitelného  důvodu plně rozpoznat, že
    jeho jednání je pro společnost nebezpečné,
 b) jde-li  o trestný  čin menšího  významu k  němuž byl mladistvý
    sveden příležitostí nebo tíživými rodinnými poměry,
 c) jde-li  o  trestný  čin  menšího  významu,  jehož se mladistvý
    dopustil z nerozvážnosti nebo pod vlivem jiné osoby, nebo
 d) má-li soud  za to, že  ochranná výchova, kterou  nařídí, splní
    účel trestu.

     (2) Upustí-li  soud od  potrestání, hledí  se na mladistvého,
jako by nebyl odsouzen.


                              § 59

                Vyloučení některých druhů trestů.

     Mladistvému nelze uložit:
 a) trest smrti,
 b) ztrátu státního občanství,
 c) ztrátu čestných práv občanských,
 d) vyloučení z vojska,
 e) zákaz činnosti,
 f) zákaz pobytu,
 g) trest uveřejnění rozsudku. 

                              § 60

                        Ukládání trestu.

     (1) Místo  trestu  smrti  nebo  odnětí  svobody  na  doživotí
stanoveného v zákoně nastupuje  u mladistvého trest odnětí svobody
na tři  až patnáct let, jde-li  o vojenskou osobu v  činné službě,
která se trestného činu dopustila za zvýšeného ohrožení vlasti, na
deset až pětadvacet let. Snížení těchto trestů je vyloučeno.

     (2) Trestní sazby dočasného odnětí svobody stanovené v zákoně
se snižují u mladistvého na  polovinu, při čemž však horní hranice
snížené  sazby nesmí  nikdy převyšovat  pět let,  dolní jeden rok.
Snížení  těchto trestů  je přípustné   i tam,  kde to  zákon jinak
vylučuje. Tato ustanovení se nevztahují na vojenskou osobu v činné
službě, která  se trestného činu  dopustila za zvýšeného  ohrožení
vlasti.

     (3) Náhradní  trest   za  trest  peněžitý   soud  mladistvému
neuloží. 

                              § 61

           Podmíněné odsouzení a podmíněné propuštění.

     (1) Nepřevyšuje-li  uložený  trest  odnětí  svobody tři léta,
může soud u mladistvého vyslovit  podmíněné odsouzení, a to i tam,
kde to zákon jinak vylučuje.


     (2) Nedovrší-li mladistvý, který  byl podmíněně odsouzen nebo
podmíněně  propuštěn, dvacátý  rok v  době, kdy  zavdal příčinu  k
výkonu  trestu nebo  jeho zbytku,  může se  vzhledem k  výjimečným
okolnostem případu vyslovit, že podmíněné odsouzení nebo podmíněné
propuštění  zůstává  v  platnosti.  Přitom  se  může zkušební doba
přiměřeně prodloužit, nikoliv však o více než o dvě léta. 

                              § 62

                  Výkon trestu odnětí svobody.

     (1) Trest  odnětí svobody  uložený mladistvému  se vykonává v
samostatných ústavech pro mladistvé  nebo ve zvláštních odděleních
soudních věznic. Jestliže však  mladistvý dosáhl osmnáctého roku a
je  odůvodněna  obava,  že  by  působil  zhoubně  na  mravní vývoj
spoluvězňů, vykoná  se trest nebo  jeho zbytek v  trestním ústavu,
soudní  věznici  nebo  v  pracovním  útvaru.  Tato  ustanovení  se
nevztahují na vojenskou osobu v činné službě.

     (2) Trest odnětí svobody se vykonává s náležitým přihlédnutím
k povahovým vlastnostem  mladistvého a k  jeho schopnostem. Přitom
budiž dbáno  toho, aby byl mladistvý  odborně připraven na budoucí
povolání. 

                              § 63

                    Úhrnný a dodatkový trest.

     Zvláštních  ustanovení  o  trestání  mladistvých  se neužije,
jestliže  soud pachateli  ukládá  úhrnný  nebo dodatkový  trest za
trestné  činy  spáchané  jednat  před  dovršeným  osmnáctým rokem,
jednak  po  něm,  a  zákon  na  trestný  čin spáchaný po dovršeném
osmnáctém roku stanoví trest stejný nebo přísnější. 

                          HLAVA PÁTÁ.
                   Zánik trestnosti a trestu.

                              § 64

                         Účinná lítost.

     (1) Trestnost  velezrady (§ 78),  sdružování proti  republice
(§§ 79 a  8O), sabotáže (§§ 84  a 85), vyzvědačství  (§§ 86 a 87),
ohrožení státního tajemství podle  §§ 88 a 89, věrolomnosti (§§ 93
a 94),  válečného škůdnictví  (§§ 99 a  100), spolčení  k útoku na
ústavního  činitele (§ 107),  ohrožení hospodářského  a služebního
tajemství  (§§ 112  až   114),  nedovoleného  ozbrojování  (§§ 120
a 121),  ohrožení  jednotného  hospodářského  plánu  podle  § 135,
zkrácení a  ohrožení daně podle  § 149 odst. 2,  porušení předpisů
o oběhu  zboží ve  styku s  cizinou podle  § 152 odst. 2, spolčení
(§ 166  ), vzpoury  vězňů podle  § 170 odst.  2, obecného ohrožení
(§§ 190  až  192),  ohrožení  provozu  obecně prospěšných zařízení
(§§ 194  a  195)  ,  šíření  nakažlivých  chorob  (§§ 199 až 202),
ohrožení zdraví  závadnými potravinami a  jinými potřebami (§§ 203
a 204), spolčení k zběhnutí (§ 275)  a spolčení ke vzpouře (§ 277)
zaniká, jestliže pachatel,
 a) škodlivý  následek  trestného   činu  dobrovolně  zamezí  nebo
    napraví, nebo
 b) učiní  o  trestném  činu   dobrovolně  oznámení  v  době,  kdy
    škodlivému následku trestného činu  mohlo být ještě zabráněno.
    Oznámení   nutno  učinit   prokurátoru  nebo   orgánu  národní
    bezpečnosti;  podléhá-li pachatel  vojenské soudní  pravomoci,
    může místo toho učinit oznámení představenému.

     (2) Oznámením trestného  činu nezanikne však  trestnost toho,
kdo trestný čin nastrojil nebo k němu navedl proto, aby dal podnět
k trestnímu stíhání jiné osoby. 

                              § 64a

  
                            neplatil

                              § 65

                   Promlčení trestního stíhání

     (1) Trestnost  činu  zaniká  uplynutím  promlčecí doby, která
činí
 a) dvacet let,  stanoví-li zákon na trestný čin  trest smrti nebo
    odnětí svobody na doživotí,
 b) deset  let,  činí-li  horní  hranice  trestní  sazby dočasného
    odnětí svobody nejméně deset let,
 c) pět let, činí-li horní  hranice trestní sazby dočasného odnětí
    svobody nejméně tři léta,
 d) tři léta u ostatních trestných činů.

     (2) Do  promlčecí  doby  se   nezapočítává  doba,  po  kterou
pachatele  nelze postavit  před  soud  pro zákonnou  překážku nebo
proto, že úmyslně maří trestní stíhání.

     (3) Promlčení trestního stíhání se přerušuje,
 a) učiní-li  prokurátor nebo  soud opatření  směřující k  stíhání
    pachatele pro trestný čin, o jehož promlčení jde, nebo
 b) dopustí-li se pachatel v promlčecí době trestného činu nového,
    na který zákon stanoví trest stejný, nebo přísnější.

     (4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba. 

                              § 66

                     Promlčení výkonu trestu

     (1) Uložený trest  nelze vykonat po  uplynutí promlčecí doby,
která činí
  a) dvacet  let, jde-li  o  odsouzení  k trestu smrti nebo odnětí
     svobody na doživotí,
  b) patnáct  let, jde-li  o odsouzení  k trestu  dočasného odnětí
     svobody převyšujícímu deset let,
  c) deset  let,  jde-li  o  odsouzení  k  trestu dočasného odnětí
     svobody nejméně na pět let,
  d) pět let při odsouzení k jinému trestu.

     (2) Promlčecí  doba   počíná  právní  mocí   rozsudku  a  při
podmíněném   odsouzení   právní   mocí   rozhodnutí,  že  se trest
vykoná. Do  promlčecí doby se  nezapočítává doba, po  kterou nelze
trest vykonat proto, že se odsouzený zdržuje v cizině.

     (3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
  a) učiní-li  prokurátor nebo  soud opatření  směřující k  výkonu
     trestu, o jehož promlčení jde, nebo
  b) dopustí-li  se  odsouzený  v  promlčecí  době  trestného činu
     nového,, na  který zákon stanoví trest  stejný nebo přísnější
     než na trestný čin, za který byl pachatel odsouzen.

     (4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba. 

                       Zahlazení odsouzení

                              § 67

     (1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li  odsouzený po výkonu nebo
prominutí  trestu  nebo  po  promlčení  jeho  výkonu  řádný  život
pracujícího člověka nepřetržitě po dobu nejméně
 a) deseti  let,  jde-li  o  odsouzení  k  trestu dočasného odnětí
    svobody převyšujícímu jeden rok,
 b) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody
    převyšujícímu tři měsíce,
 c) tří let, jde-li o odsouzení  k trestu dočasného odnětí svobody
    nepřevyšujícímu tři měsíce.

     (2) Byl-li  trestný  čin  spáchán  ve  věku  do  dvaceti let,
snižují se lhůty uvedené v odstavci 1 na polovinu. 

                              § 68

     (1) Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí  se na pachatele, jako
by nebyl odsouzen.

     (2) Jestliže  do  jednoho  roku  po  tom,  co soud pravomocně
zahladil  odsouzení,  vyjde  najevo,  že  odsouzení  zahlazeno být
nemělo, soud své rozhodnutí  zruší, nesplnily-li se zatím podmínky
zahlazení. 

                           HLAVA ŠESTÁ
                        Ochranná opatření

                              § 69

                    Účel ochranných opatření

     (1) Jako  ochranná  opatření   lze  uložit  ochranné  léčení,
ochrannou  výchovu  a  zabrání,  a  to  jen  za podmínek uvedených
v § 70, 71 a 74; účelem ochranných opatření je:
 a) chránit společnost  před trestnými činy, k  nimž by v budoucnu
    mohlo dojít,
 b) osobám, které by pro svou  chorobu nebo pro zanedbanou výchovu
    mohly spáchat trestný čin, léčením  a výchovou umožnit, aby se
    staly platnými členy společnosti.

     (2) Není-li  účel  ochranných  opatření  splněn  již uložením
a výkonem trestu, lze je uložit i vedle trestu. 

                              § 70

                         Ochranné léčení

     (1) Jestliže  pachatel trestného  činu není  pro nepříčetnost
trestně odpovědný  a jeho pobyt  na svobodě je  nebezpečný, nařídí
soud jeho odevzdání do léčebného ústavu; soud tak může učinit též,
dopustí-li  se  pachatel,  který  se  oddává  nadměrnému  požívání
alkoholických  nápojů  nebo  omamných  prostředků,  trestního činu
v opilosti nebo v jiném podobném opojení.

     (2) Ochranné  léčení  potrvá,  dokud  to  vyžaduje jeho účel.
O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.

     (3) Od ochranného  léčení může soud  upustit, pominou-li před
jeho započetím okolnosti, pro něž bylo nařízeno. 

                        Ochranná výchova

                              § 71

     (1) Sezná-li  soud v  trestním řízení  proti mladistvému,  že
o jeho  výchovu není  náležitě  postaráno  nebo že  jeho dosavadní
výchova  byla zanedbána  anebo že  to vyžaduje  prostředí, v  němž
žije, nařídí jeho ochranou výchovu.

     (2) Dopustí-li  se osoba,  která dovršila  dvanáctý rok  a je
mladší  než  patnáct  let,  činu  jinak  trestného, na který zákon
stanoví  trest  smrti  nebo  odnětí  svobody  na  doživotí, nařídí
poručenský (opatrovnický) soud  její ochrannou výchovu: poručenský
(opatrovnický)  soud   tak  může  učinit   též,  je-li  to   nutné
k zajištění řádné  výchovy osoby mladší než  patnáct let, která se
dopustila činu jinak trestného.

     (3) Ochranná výchova nemůže být  nařízena, jde-li o vojenskou
osobu uvedenou v § 269 odst. 2. 

                              § 72

     Ochranná   výchova  se   vykonává  ve   výchovných  ústavech;
vyžaduje-li to však zdravotní stav  chovance, vykoná se v léčebném
ústavě. 

                              § 73

     (1) Ochranná  výchova potrvá,  dokud to  vyžaduje její  účel,
nejdéle však  do dovršeného osmnáctého  roku; vyžaduje-li to  však
zájem chovance, lze ji prodloužit do dovršeného dvacátého roku.


     (2) Od  ochranné výchovy  může soud  upustit, pominou-li před
jejím započetím okolnosti, pro než byla nařízena. 

                              § 74

                             Zabrání

     (1) Jestliže věc uvedená v §  55 odst. 1 nebyla prohlášena za
propadlou, vysloví soud zpravidla, že se věc zabírá,
 a) náleží-li pachateli, jejž nelze stíhat nebo odsoudit,
 b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil,
 c) náleží-li  osobě,  která  z  nedbalosti  přispěla  k  spáchání
    trestného činu, nebo
 d) vyžaduje-li to bezpečnost lidí  nebo majetku anebo jiný obecný
    zájem

     (2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát. 

                           HLAVA SEDMÁ
                       Společná ustanovení

                     Výklad některých pojmů

                              § 75

     (1) Trestnými  činy  se  rozumějí  jen  činy  soudně trestné,
a pokud  z  jednotlivého  ustanovení  nevyplývá  jinak, též pokus,
návod a pomoc.

     (2) Jednáním se  rozumí i opominutí takového  konání, k němuž
byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen.

     (3) Výsledkem  uvedeným  v  zákoně  se  rozumí  souhrn  znaků
trestného činu,  které jsou uvedeny ve  zvláštní části, s výjimkou
zavinění.

     (4) Zvláště přitěžující okolností  se rozumí taková okolnost,
která s trestným  činem zpravidla spojena nebývá a  která pro svou
důležitost   zvyšuje   nebezpečnost   činu   nebo   pachatele  pro
společnost.

     (5) Dobou  zvýšeného ohrožení  vlasti se  rozumí doba,  v níž
republika vstoupila  do stavu branné pohotovosti  nebo v níž došlo
k událostem  ohrožujícím  zvýšenou   měrou  samostatnost,  ústavní
jednotu,  územní  celistvost,  lidově  demokratické státní zřízení
nebo společenský řád republiky anebo veřejný klid a pořádek.

     (6) Státním tajemstvím  se rozumí vše,  co v důležitém  zájmu
republiky,   zejména   v    zájmu   politickém,   vojenském   nebo
hospodářském, má zůstat utajeno před nepovolanými osobami.

     (7) Hospodářským tajemstvím se rozumí  vše, co příznačné nebo
významné  pro hospodářské  podnikání a  v obecném  zájmu má zůstat
utajeno před nepovolanými osobami.

     (8) Služebním tajemstvím se rozumí důležitá skutečnost, která
souvisí  s činností  národního  výboru,  soudu nebo  jiného úřadu,
veřejného orgánu nebo podniku anebo  lidového družstva a v obecném
zájmu má zůstat utajena před nepovolanými osobami.

     (9) Volebním právem se rozumí právo  volit nebo být zvolen do
zákonodárných sborů nebo do národních výborů.

     (10) Veřejným činitelem  je ten, kdo  obstarává veřejné věci,
byv  k  tomu  povolán,  za  těchto  podmínek je veřejným činitelem
zejména
 a) člen  národního  výboru,  jiný  podle  zákona zvolený zástupce
    lidu, soudce z lidu, funkcionář lidového družstva,
 b) státní zaměstnanec,
 c) řídící  nebo  rozhodující   zaměstnanec  státního,  národního,
    komunálního  nebo  jiného  veřejného  podniku  anebo  lidového
    družstva,
 d) příslušník branné moci nebo jiného ozbrojeného sboru, nebo
 e) orgán  povolaný  chránit  nebo  zajišťovat  bezpečnost  lidí a
    majetku   anebo  provádět   svým  osobním   úkonem  rozhodnutí
    veřejného činitele.

     (11) Za veřejnou se pokládá  listina vydaná národním výborem,
soudem  nebo jiným  úřadem  nebo  veřejným orgánem,  která zakládá
nějaké právo nebo povinnost anebo zjišťuje určitý stav.

     (12) Daní se rozumí jakákoli veřejná dávka s příslušenstvím,
jakkoli ukládaná nebo vybraná.

     (13) Těžkou újmou na zdraví se rozumí
 a) zmrzačení,
 b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
 c) ochromení údu,
 d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
 e) poškození důležitého orgánu,
 f) zohyzdění,
 g) onemocnění pohlavní chorobou,
 h) přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy,
ch) mučivé útrapy, nebo
 i) delší dobu trvající porucha zdraví.

     (14) Osobami blízkými se rozumějí příbuzní v pokolení přímém,
osvojitelé a osvojenci, sourozenci a  manželé; jiné osoby v poměru
rodinném  nebo obdobném  se pokládají  za osoby  blízké jen tehdy,
kdyby  újmu,  kterou  by  utrpěla   jedna  z  nich,  druhá  právem
pociťovala jako těžkou újmu vlastní. 

                              § 76

     (1) Trestný  čin je  spáchán zbraní,  jestliže pachatel  nebo
s jeho vědomím některý ze  spolupachatelů užije zbraně k překonání
nebo zamezení  odporu anebo jestliže  ji k tomu  účelu má u  sebe;
zbraní  se tu  rozumí, pokud  z jednotlivého  ustanovení nevyplývá
jinak, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.

     (2) Trestný čin je spáchán násilím  i tehdy, je-li spáchán na
osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí.

     (3) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
 a) obsahem tiskoviny, rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem nebo
    jiným podobně účinným způsobem
 b) alespoň před dvěma osobami, nebo
 c) na místě  veřejnosti přístupném a mohl  být postřehnut alespoň
    dvěma osobami.

     (4) Trestný  čin je  spáchán výdělečně,  hledí-li si pachatel
pácháním  takových trestných  činů  opatřit  alespoň na  čas zdroj
příjmů.

                              § 77

                     Počítání doby a trestu

     (1) Kde  zákon   spojuje  s  uplynulým   určité  doby  nějaký
následek, nezapočítává se do ní  den, kdy nastala událost určující
její začátek.

     (2) Kde  je  použití  zákonného  ustanovení  závislé na délce
trestu odnětí svobody; nepřihlíží se  k náhradnímu trestu za trest
peněžitý. 

                          ZVLÁŠTNÍ ČÁST

                           HLAVA PRVÁ
                  Trestné činy proti republice

                           ODDÍL PRVNÍ
              Trestné činy proti základům republiky

                              § 78

                            Velezrada

     (1) Kdo se pokusí
 a) zničit samostatnost nebo ústavní jednotku republiky,
 b) odtrhnout od republiky část jejího území,
 c) zničit nebo rozvrátit lidově  demokratické státní zřízení nebo
    společenský řád republiky, které jsou zaručeny ústavou, nebo
 d) násilím  nebo  pohrůžkou   násilí  znenožnit  ústavní  činnost
    presidenta republiky nebo  jeho náměstka, zákonodárného sboru,
    vlády nebo sboru pověřenců,
 bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let nebo na
 doživotí.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo
 a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí, nebo
 b) pro  takový  čin  vejde  ve  styk  s  cizí  mocí nebo s cizími
    činiteli.


     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 nebo 2 za zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) je-li  takovým  činem  značnou  měrou  ohrožena  samostatnost,
    ústavní  jednota nebo  územní celistvost  republiky anebo její
    lidově demokratické státní zřízení nebo společenský řád, které
    jsou zaručeny ústavou,
 c) je-li  takovým  činem   skutečně  znemožněna  ústavní  činnost
    presidenta republiky nebo  jeho náměstka, zákonodárného sboru,
    vlády nebo sboru pověřenců,
 d) je-li k  takovému činu zneužito  branné moci nebo  ozbrojeného
    nebo vojensky  organisovaného sboru anebo  jsou-li k  takovému
    činu sbírány nebo organisovány  branné, ozbrojené nebo pomocné
    síly  nebo  hromaděny  zbraně,  střelivo,  výbušniny nebo jiné
    nebezpečné látky,
 e) je-li takovému činu kladen  branné moci nebo ozbrojenému sboru
    násilný odpor, nebo
 f) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
     (4) Vedle  trestů uvedených  v odstavcích  1 až  3 může  soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění.

  
                   Sdružování proti republice


                              § 79

     Kdo  se  s  někým  spolčí  v  úmyslu  podvracet samostatnost,
ústavní jednotu nebo územní celistvost republiky anebo její lidově
demokratické  státní  zřízení  nebo  společenský  řád,  které jsou
zaručeny ústavou, bude potrestán odnětím  svobody na tři měsíce až
pět let; podmíněné odsouzení je vyloučeno.


                              § 79a

  
                            neplatil


                              § 80

     (1) Kdo  založí organisaci  v úmyslu  podvracet samostatnost,
ústavní jednotu nebo územní celistvost republiky anebo její lidově
demokratické  státní  zřízení  nebo  společenský  řád,  které jsou
zaručeny ústavou,
    kdo  k organisaci,  která má  takové cíle,  přistoupí nebo  se
zúčastní její činnosti, nebo
    kdo  organisaci,  která  má   takové  cíle,  nebo  její  členy
podporuje v podvratných snahách,
    bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Podmíněné  odsouzení je  vyloučeno a  v případě  uvedeném
v odstavci 2 písm. a) je vyloučeno i snížení trestu.


                              § 80a

  
                            neplatil

  
                 Pobuřování proti republice


                              § 81

  
                           bez nadpisu

     (1) Kdo  veřejně  nebo  nejméně   dvě  osoby  pobuřuje  proti
republice,  proti její  samostatnosti, ústavní  jednotě nebo území
celistvosti  anebo  proti  jejímu  lidově  demokratickému státnímu
zřízení nebo společenskému řádu, které jsou zaručeny ústavou, nebo
    kdo   úmyslně   umožňuje   nebo   usnadňuje   šíření  takového
pobuřujícího projevu,
bude  potrestán  odnětím  svobody  na  tři  měsíce  až  tři  léta;
podmíněné odsouzení je vyloučeno.


     (2) Odnětím  svobody ne  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení   vlasti;  podmíněné   odsouzení  a   snížení  trestu  je
vyloučeno.

                              § 82

     Kdo z nedbalosti umožňuje nebo usnadňuje šíření projevu, jímž
se  pobuřuje proti  republice; proti  její samostatnosti,  ústavní
jednotě  nebo   územní  celistvosti  anebo   proti  jejímu  lidově
demokratickému  státnímu  zřízení  nebo  společenskému řádu, které
jsou zaručeny ústavou, bude potrestán  odnětím svobody až na jeden
rok.


                              § 83

         Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí.

     (1) Kdo  podporuje  nebo  propaguje  fašismus,  nacismus nebo
podobné hnutí, které  směřuje nebo vede k potlačení  práv a svobod
pracujícího  lidu nebo  které hlásá  národnostní, náboženskou nebo
rasovou zášť, bude  potrestán odnětím svobody na jeden  rok až pět
let; podmíněné odsouzení je vyloučeno.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,  dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci 1 tiskem,
filmem, rozhlasem  nebo jiným podobně  účinným způsobem; podmíněné
odsouzení je vyloučeno.

     (3) Odnětím svobody na deset  až pětadvacet let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti; snížení trestu je vyloučeno.

  
                            Sabotáž.


                               § 84

  
                           bez nadpisu

     (1) Kdo  zničí  poškodí  nebo  učiní neupotřebitelným majetek
národní  nebo  majetek  lidového  družstva  v  úmyslu  mařit  nebo
ztěžovat
 a) provoz  nebo  rozvoj  státního,  národního,  komunálního  nebo
    jiného veřejného podniku anebo lidového družstva, nebo
 b) provoz důležitého obecně prospěšného zařízení,

bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo se k činu uvedeného v odstavci
1 s někým spolčí.

     (3) Odnětím  svobody  na  doživotí  nebo  smrtí bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) je-li takovým činem zmařeno nebo ztíženo provádění nebo plnění
    jednotného hospodářského plánu ve zvláště důležitém úseku,
 c) jsou-li  takovým  činem  značnou  měrou  ohroženy zájmy obrany
    vlasti,
 d) je-li takovým činem ohrožen život mnoha lidí, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Vedle  trestů  uvedených  v  odstavci  1  až  3 může soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění.


                               § 85

  
                           bez nadpisu
     (1) Kdo  nesplní   nebo  poruší  povinnost   svého  povolání,
zaměstnání nebo své služby  anebo plnění takové povinnosti obchází
nebo se dopustí jiného jednání v úmyslu
 a) mařit   nebo   ztěžovat   provádění   nebo  plnění  jednotného
    hospodářského plánu v některém úseku, nebo
 b) způsobit  vážnou  poruchu  v  činnosti  úřadu  anebo veřejného
    orgánu nebo podniku

bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím svobody na deset  až pětadvacet let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) je-li takovým činem zmařeno nebo ztíženo provádění nebo plnění
    jednotného hospodářského plánu ve zvláště důležitém úseku,
 c) je-li  v činnosti  úřadu anebo  veřejného orgánu  nebo podniku
    skutečně způsobena vážná porucha, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  doživotí  nebo  smrtí bude pachatel
potrestán,
 a) jsou-li  činem uvedeným  v odstavci  1 značnou  měrou ohroženy
    zájmy obrany vlasti,
 b) je-li  takovým  činem  způsobena  vážná  porucha  v zásobování
    značného počtu obyvatelstva,
 c) je-li takovým činem ohrožen život mnoha lidí, nebo
 d) jestliže se dopustí takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti
    a je tu některá z okolností uvedených v odstavci 2.

     (4) Vedle  trestů  uvedených  v  odstavcích  2  a 3 může soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění.



                          ODDÍL DRUHÝ.
                 Trestné činy proti bezpečnosti
                            republiky

                          Vyzvědačství.

                              § 86

     (1) Kdo vyzvídá  státní tajemství v  úmyslu vyzradit je  cizí
moci, nebo
     kdo státní tajemství úmyslně cizí moci vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na  deset až pětadvacet let nebo na
doživotí.
     (2)  Stejně bude potrestán, kdo
 a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí,
 b) pro  takový  čin  vejde  ve  styk  s  cizí  mocí nebo s cizími
    činiteli, nebo
 c) vejde ve  styk s organisací, jejímž  účelem je vyzvídat státní
    tajemství, v úmyslu podporovat její snahy.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 nebo 2 za zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) dopustí-li se  takového činu, ač  mu byla povinnost  uchovávat
    státní  tajemství výslovně  uložena nebo  ač je  dána již jeho
    postavením
 c) dopustí-li  se  takového  činu  jako  člen  organisace, jejímž
    účelem je vyzvídat státní tajemství,
 d) týká-li se takový čin státního tajemství zvláště důležitého,
 e) dopustí-li se  takového činu způsobem  zvláště nebezpečným, ve
    značném rozsahu  nebo výdělečně anebo  páchá-li takový čin  po
    delší dobu, nebo
 f) je-li tu  jiná zvláště přitěžující okolnost.

  (4)  Vedle  trestů  uvedených  v  odstavcích  1  až  3 může soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění.


                              § 87

     Kdo poškodí  republiku tím, že se  dopustí vyzvědačství proti
spojenci, bude potrestán tresty stanovenými v § 86. 

                   Ohrožení státního tajemství

                              § 88

     (1) Kdo  vyzvídá  státní  tajemství   v  úmyslu  vyzradit  je
nepovolané osobě,nebo
     kdo státní tajemství úmyslně takové osobě vyzradí.
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán.
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) dopustí-li se  takového činu, ač  mu byla povinnost  uchovávat
    státní  tajemství výslovně  uložena nebo  ač je  dána již jeho
    postavením,
 c) týká-li   se    takový   čin   státního    tajemství   zvláště
    důležitého, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost

     (3) Podmíněné odsouzení  je vyloučeno a v  případě uvedeném v
odstavci 2 písm. a) je vyloučeno i snížení trestu.


                              § 89

     Kdo z  nedbalosti způsobí, že  se státní tajemství  může stát
známým cizí  moci nebo že  se stalo známým  nepovolané osobě, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                              § 90

     (1) Kdo úmyslně bez odkladu neoznámí,  že sám nebo někdo jiný
ztratil  nebo  jinak  pozbyl  listinu  nebo  jiný předmět státního
tajemství,  bude potrestán  odnětím svobody  na tři  měsíce až tři
léta.

     (2) Oznámení podle  odstavce 1 nutno  učinit prokurátoru nebo
orgánu  státní  bezpečnosti;  osoba  podléhající  vojenské  soudní
pravomoci může místo toho učinit oznámení představenému. 

                              § 91

     (1) Kdo  vyzvídá  státní  tajemství,  bude  potrestán odnětím
svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo  záludně nebo lstivě vnikne do
obvodu objektu  důležitého pro obranu  vlasti nebo na  jiné takové
místo.


                              § 92

     Kdo bez povolení
 a) zhotoví popis, plán, nákres  nebo snímek některého zařízení na
    obranu vlasti,
 b) takovou  věc opíše,  okreslí nebo  ofotografuje anebo  dá nebo
    nechá jinému tak učinit,
 c) takovou věc sobě nebo někomu jinému opatří, nebo
 d) takovou věc uveřejní,

 bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.


                          Věrolomnost.

                              § 93

     (1) Kdo úmyslně ohrozí důležitý zájem republiky tím, že
 a) poruší povinnosti, které má jako zmocněnec republiky, nebo
 b) padělá,  pozmění   nebo  potlačí  listinu   nebo  jiný  doklad
o právních poměrech republiky k cizí moci,

 bude potrestán  odnětím svobody na  pět až  deset  let; podmíněné
 odsouzení je vyloučeno.

     (2) Odnětím svobody na deset  až pětadvacet let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Vedle  trestů  uvedených  v  odstavci  1  a  2  může soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění. V případě uvedeném v odstavci 2 písm. a)
je snížení trestu vyloučeno.

                              § 94

     Kdo z nedbalosti ohrozí důležitý zájem republiky tím že,
 a) poruší povinnosti, které má jako zmocněnec republiky, nebo
 b) padělá,  pozmění  nebo  potlačí  listinu  nebo  jiný  doklad o
    právních poměrech republiky k cizí moci,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                              § 95

                       Opuštění republiky

     (1) Kdo bez  povolení opustí území  Československé republiky,
bude potrestán odnětím svobody na jeden až pět let.

     (2) Stejně   bude  potrestán   československý  občan,   který
neuposlechne  úřední  výzvy,  aby  se  v  určeném  lhůtě  na území
Československé republiky vrátil.

     (3) Vedle  trestu  uvedeného  v  odstavcích  1  a 2 může soud
vyslovit  ztrátu   státního  občanství.  Podmíněné   odsouzení  je
vyloučeno.

                              § 95a

  
                            neplatil

  
                   Ohrožování zájmů republiky
                            v cizině.


                              § 96

  
                           bez nadpisu
     Československý  občan, který  úmyslně ohrozí  zájmy republiky
tím,  že   v  cizině  rozšiřuje  nepravdivou   zprávu  o  poměrech
v republice,  bude potrestán  odnětím svobody  na jeden  rok a pět
let;  podmíněné  odsouzení,  a  je-li  čin  spáchán  za  zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.


                              § 97

     Československý  občan,   který  z  nedbalosti   ohrozí  zájmy
republiky tím, že v cizině rozšiřuje nepravdivou zprávu o poměrech
v republice, bude  potrestán odnětím svobody na  tři měsíce až tři
léta.


                              § 98

  
                   Podněcování k útočné válce

     Kdo veřejně podněcuje k  útočné válce, bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až pět  let; podmíněné odsouzení, a je-li čin
spáchán  za  zvýšeného  ohrožení   vlasti,  i  snížení  trestu  je
vyloučeno.

                           ODDÍL TŘETÍ
                Trestné činy proti obraně vlasti

                       Válečné škůdnictví

                              § 99

     (1) Kdo za zvýšeného ohrožení vlasti úmyslně
 a) způsobí škodu obraně vlasti nebo obraně spojence, nebo
 b) opatří nepříteli prospěch nebo jakkoli ho podporuje,

bude potrestán odnětím svobody na  deset až pětadvacet let nebo na
doživotí.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo
 a) k činu uvedenému v odstavci 1 s někým se spolčí, nebo
 b) pro takový čin vejde ve styk s nepřítelem.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 jako vojenská
    osoba uvedená v § 269 odst. 2,
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Vedle  trestů uvedených  v odstavcích  1 až  3 může  soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění.

                              § 100

     Kdo za zvýšeného ohrožení vlasti z nedbalosti
 a) způsobí škodu obraně vlasti nebo obraně spojence, nebo
 b) opatří nepříteli prospěch nebo jakkoli ho podporuje,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až na tři léta. 

                              § 101

                          Válečná zrada

     (1) Československý občan, který  za zvýšeného ohrožení vlasti
koná  službu v  nepřátelském  vojsku  nebo ozbrojeném  sboru, bude
potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let.

     (2) Odnětím  svobody  na  doživotí  nebo  smrtí bude pachatel
potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí  bude   pachatel  potrestán,  dopustí-li   se  činu
uvedeného v odstavci  1 jako vojenská osoba uvedená  v § 269 odst.
2.

     (4) Vedle  trestů uvedených  v odstavcích  1 až  3 může  soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění.

                              § 102

                      Služba v cizím vojsku

     (1) Československý občan,  který bez povolení  koná službu ve
vojsku  cizí moci  nebo v  cizím ozbrojeném  sboru, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 v  úmyslu projevit
    nepřátelství k republice, nebo
 b) je-li jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 103

                         Najímání vojáků

     (1) Kdo najímá obyvatele republiky,  který není cizím státním
příslušníkem,  pro  službu  ve  vojsku  cizí  moci  nebo  v  cizím
ozbrojeném  sboru, nebo
     kdo takové  najímání zprostředkuje,
 bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
 a) je-li činem uvedeným v odstavci 1 ohrožena brannost republiky,
    nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                          ODDÍL ČTVRTÝ
              Trestné činy proti ústavním činitelům

                              § 104

  
                   Vražda na ústavním činiteli

     Kdo úmyslně usmrtí
 a) presidenta republiky nebo jeho náměstka, nebo
 b) člena  vlády,  sboru  pověřenců  nebo  zákonodárného sboru při
    výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jeho
    činnost v životě politickém,

bude  potrestán  smrtí.  Vedle  toho  může  soud  vyslovit  ztrátu
státního  občanství;  neuloží-li  tento  trest, vysloví propadnutí
jmění.

  
                   Ublížení ústavnímu činiteli
                            na zdraví


                              § 105

     (1) Kdo úmyslně ublíží na zdraví
 a) presidentu republiky nebo jeho náměstku, nebo
 b) členu vlády, sboru  pověřenců nebo předsednictva zákonodárného
    sboru  při výkonu  jeho pravomoci  nebo pro  tento výkon  nebo
    vůbec pro jeho činnost v životě politickém,

bude  potrestán odnětím  svobody na  pět až  deset let;  podmíněné
odsouzení je vyloučeno.

     (2) Odnětím  svobody  na  deset  až  pětadvacet  let  nebo na
doživotí bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se  činu  uvedeného v odstavci  1 v úmyslu způsobit
    těžkou újmu na zdraví, nebo
 b) má-li takový čin za následek těžkou újmu na zdraví.

     (3) Smrtí  bude  pachatel  potrestán,  má-li  čin  uvedený  v
odstavci 1 za následek smrt.

     (4) Vedle  trestů uvedených  v odstavcích  1 až  3 může  soud
vyslovit  ztrátu  státního   občanství;  neuloží-li  tento  trest,
vysloví propadnutí jmění. Je-li  čin spáchán za zvýšeného ohrožení
vlasti, je snížení trestu vyloučeno.


                              § 106

     (1) Kdo  úmyslně ublíží  na zdraví  členu zákonodárného sboru
při výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jeho
činnost  v životě  politickém, bude  potrestán odnětím  svobody na
jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,  dopustí-li se  činu uvedeného  v odstavci  1 v  úmyslu
způsobit těžkou újmu na zdraví.

     (3) Odnětím svobody na deset  až pětadvacet let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt.

     (4) Podmíněné  odsouzení,  a  jeli  čin  spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.


                              § 107

  
             Spolčení k útoku na ústavního činitele

     (1) Kdo  se  s  někým  spolčí  k  vraždě na ústavním činiteli
(§ 104) nebo k ublížení ústavnímu  činiteli na zdraví podle § 105,
nebo
     kdo takové  spolčení nebo jeho  účastníky podporuje v  jejich
snahách,
bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

     (2) Kdo se  s někým spolčí  k ublížení ústavnímu  činiteli na
zdraví podle § 106, nebo
     kdo takové  spolčení nebo jeho  účastníky podporuje v  jejich
snahách,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (3) Podmíněné  odsouzení, a  je-li čin  spáchán za  zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.

                              § 108

  
                   Násilí na ústavním činiteli

     (1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí
 a) v úmyslu působit na  výkon pravomoci presidenta republiky nebo
    jeho náměstka, člena vlády, sboru pověřenců nebo zákonodárného
    sboru, nebo
 b) proti  některé z  těchto osob  pro výkon  její pravomoci  nebo
    vůbec pro její činnost v životě politickém,

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo se  zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 se zbraní,
    nebo
 b)  je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4)   Podmíněné odsouzení  a je-li  čin spáchán  za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.

                              § 109

  
            Osobování si pravomoci ústavního činitele

     (1) Kdo  si osobuje  pravomoc presidenta  republiky nebo jeho
náměstka  anebo člena  vlády, sboru  pověřenců nebo  zákonodárného
sboru, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Podmíněné  odsouzení, a  je-li čin  spáchán za  zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.

                              § 110

             Snižování vážnosti presidenta republiky

     (1) Kdo  snižuje  vážnost   presidenta  republiky  nebo  jeho
náměstka, bude  potrestán odnětím svobody na  jeden měsíc až jeden
rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
 a) veřejně,
 b) opětovně při různých příležitostech,
 c) v přítomnosti presidenta republiky nebo jeho náměstka, nebo
 d) pro  výkon pravomoci  presidenta republiky  nebo jeho náměstka
    nebo vůbec pro jeho činnost v životě politickém. 

                              § 111

                   Hanobení ústavního činitele

     Kdo veřejně hanobí
 a) zákonodárný sbor, jeho předsednictvo, výbor nebo komisi, vládu
    nebo sbor pověřenců, nebo
 b) člena vlády, sboru  pověřenců nebo předsednictva zákonodárného
    sboru pro výkon  jeho pravomoci nebo vůbec pro  jeho činnost v
    životě politickém,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta. 

                          ODDÍL PÁTÝ
                 Trestné činy zvláště ohrožující
                   pořádek ve věcech veřejných.

          Ohrožení hospodářského a služebního tajemství

                              § 112

     (1) Kdo vyzvídá hospodářské nebo  služební tajemství v úmyslu
vyzradit je do ciziny, nebo
     kdo  hospodářské nebo  služební tajemství  úmyslně do  ciziny
vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
  a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  jako veřejný
     činitel,
  b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
  c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 113

     Kdo  z nedbalosti  způsobí, že  se hospodářské  nebo služební
tajemství stalo známým v cizině, bude potrestán odnětím svobody až
na jeden rok. 

                              § 114

     (1) Kdo vyzvídá hospodářské nebo  služební tajemství v úmyslu
vyzradit je nepovolané osobě, nebo
     kdo hospodářské nebo služební  tajemství úmyslně takové osobě
vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,
  a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  jako veřejný
     činitel,
  b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
  c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 115

     Trestní    sazby   stanovené    na   ohrožení   hospodářského
a služebního  tajemství  podle  §§  112   až  114  se  zvyšují  na
dvojnásobek, dopustí-li  se některého z  těchto trestných činů  za
zvýšeného ohrožení vlasti  vojenská osoba uvedená v §  269 odst. 2
při výkonu své velitelské pravomoci.


                 Útoky proti skupinám obyvatelů

                              § 116

     (1) Kdo  užije  násilí  nebo  pohrůžky  násilí  proti skupině
obyvatelů  republiky pro  jejich národnost,  rasu nebo náboženství
anebo  pro   to,  že  jsou  bez   vyznání  nebo  stoupenci  lidově
demokratického řádu,  bude potrestán odnětím svobody  na jeden rok
až pět let.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo se  zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,

  a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 nebo 2 se zbraní,
     nebo
  b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                              § 117

     Kdo užije  proti jinému násilí  nebo pohrůžky násilí  nebo mu
způsobí újmu na majetku pro  jeho národnost, rasu nebo náboženství
anebo pro to,  že poškozený je bez vyznání  nebo stoupencem lidově
demokratického řádu, bude potrestán  odnětím svobody na tři měsíce
až dvě léta.

                              § 118

     (1) Kdo veřejně  nebo nejméně dvě osoby  popuzuje k násilnému
nebo   jinému  nepřátelskému   jednání  proti   skupině  obyvatelů
republiky pro  jejich národnost, rasu  nebo náboženství anebo  pro
to, že jsou bez vyznání nebo stoupenci lidově demokratického řádu,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Kdo některým způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého
důvodu  tam uvedeného  popuzuje  k  zášti proti  skupině obyvatelů
republiky,  bude potrestán  odnětím svobody  na tři  měsíce až dvě
léta.

     (3) Kdo některým způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého
důvodu   tam   uvedeného   popuzuje   k   násilnému   nebo  jinému
nepřátelskému  jednání  nebo  k   zášti  proti  jednotlivci,  bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.


                              § 119

     Kdo  veřejně hanobí  skupinu obyvatelů  republiky pro  jejich
národnost, rasu nebo náboženství anebo pro to, že jsou bez vyznání
nebo stoupenci lidově demokratického  řádu, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok. 

                     Nedovolené ozbrojování

                              § 120

     (1) Kdo bez  povolení ozbrojuje sebe nebo  někoho jiného tím,
že
 a) opatří sobě nebo někomu  jinému nebo přechovává zbraň hromadně
    účinnou  nebo  součástky,  jejichž  je  k  užití takové zbraně
    nezbytně třeba, nebo
 b) hromadí nebo rozděluje jiné zbraně, střelivo nebo výbušniny,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím svobody na  pět až  deset let  bude bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Podmíněné  odsouzení, a  je-li  čin  spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.

                               § 121

     (1) Kdo bez povolení
 a) vytvoří ozbrojenou nebo po vojensku organizovanou skupinu,
 b) takovou skupinu cvičí v zacházení  se zbraní nebo s ní provádí
    jakýkoli vojenský výcvik,
 c) k  takové skupině  přistoupí nebo  se zúčastní  její činnosti,
    nebo
 d) takovou skupinu nebo její členy podporuje v jejich snahách,

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  trestného  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za
    zvýšeného ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Podmíněné odsouzení,  a  je-li  čin  spáchán za zvýšeného
ohrožení vlasti, i snížení trestu je vyloučeno.

                               § 122

          Nedovolená výroba a držení vysílací stanice.

     (1) Kdo bez povolení
 a) vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechová radioelektrickou
    vysílací stanici nebo soubor  podstatných součástek určených k
    sestavení takové stanice, nebo
 b) takové stanice používá,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na jeden rok  až na pět let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                               § 123

                   Zneužití náboženské funkce.

     (1) Kdo zneužije výkonu své duchovenské činnosti nebo podobné
své  náboženské  funkce  v  úmyslu  vykonávat  na věci politického
života vliv nepříznivý pro lidově demokratický řád republiky, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 tím, že odepře
    vykonat náboženský úkon, k němuž je povolán jako duchovní nebo
    jako osoba mající podobnou náboženskou funkci, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                               § 124

                       Hanobení republiky.

     (1) Kdo hanobí republiku,
     kdo potupí  jméno nebo symbol  republiky, zejména její  znak,
vlajku, barvy nebo hymnu, nebo
     kdo v úmyslu projevit nepřátelství nebo opovržení k republice
zničí, poškodí nebo odstraní  symbol republiky, zejména její znak,
vlajku nebo barvy, anebo  zobrazení presidenta republiky nebo jeho
náměstka,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na tři měsíce  až dvě léta  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 veřejně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                               § 125

                  Hanobení spojeneckého státu.

     Kdo veřejně
 a) hanobí spojenecký stát, jeho  hlavu, jiného jeho představitele
    anebo zástupce uznaného vládou republiky,
 b) potupí  jméno  nebo  symbol  spojeneckého  státu, zejména jeho
    znak, vlajku, barvy nebo hymnu, nebo
 c) v úmyslu  projevit nepřátelství nebo  opovržení k spojeneckému
    státu zničí, poškodí nebo  odstraní symbol spojeneckého státu,
    zejména jeho  znak, vlajku nebo  barvy, anebo zobrazení  hlavy
    spojeneckého státu nebo jiného jeho představitele,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta. 

                               § 126

                     Hanobení národa a rasy.

     Kdo  veřejně  hanobí  některý  národ  nebo  jeho  jazyk  nebo
některou  rasu,  takže  to  může  vzbudit  veřejné pohoršení, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                     Šíření poplašné zprávy.

                               § 127

     (1) Kdo způsobí,  byť  jen  z  nedbalosti,  nebezpečí vážného
znepokojení  alespoň  části  obyvatelstva  nějakého  místa tím, že
rozšiřuje poplašnou  zprávu, bude potrestán odnětím  svobody až na
šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody až na jeden rok  bude pachatel potrestán,
dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1, ač  ví, že zpráva  je
nepravdivá.


                             § 127a

                            neplatil


                               § 128

     (1) Kdo  tím,  že  rozšiřuje  poplašnou   zprávu,  byť  i   z
nedbalosti,
 a) ohrožuje  bezpečnost republiky,  brannost jejího obyvatelstva,
    československou měnu, bezpečnost lidí  nebo majetku anebo jiný
    obecný zájem, nebo
 b) způsobí  nebezpečí zdražování  předmětů potřeby,  překotných a
    hromadných  koupí nebo  prodejů nebo  překotných a  hromadných
    vybírání vkladů,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na tři měsíce  až tři léta  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1, ač ví, že zpráva je
    nepravdivá , nebo
 b) dopustí-li se takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti.

     (3) Odnětím svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán,  dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci 1 tiskem,
filmem, rozhlasem nebo jiným podobně účinným způsobem za zvýšeného
ohrožení vlasti; snížení trestu je vyloučeno.


                               § 129

  
               Nepřátelské jednání proti republice

     Kdo úmyslně ohrozí obecný zájem jednáním nepřátelským lidově
demokratickému státnímu zřízení nebo společenskému řádu republiky,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až dvě léta.
                             HLAVA DRUHÁ
                    Trestné činy hospodářské

                           ODDÍL PRVÝ.
            Trestné činy proti hospodářské soustavě.

                               § 130

                    Pletichy proti zestátnění

     Kdo se  dopustí pletich v  úmyslu zmařit nebo  zvýšenou měrou
ztížit  zestátnění   podniku,  hospodářského  objektu   nebo  jiné
majetkové  hodnoty,  které  podléhají  zestátnění,  bude potrestán
odnětím  svobody na  jeden rok   až pět  let a  propadnutím jmění;
podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                               § 131

                   Tvoření soukromých monopolů

     Kdo  zřídí   na  území  Československé   republiky  soukromou
monopolní  výdělečnou  organisaci,  zejména  kartel, syndikát nebo
trust,  anebo k  ní přistoupí  nebo ji  kryje nebo podporuje, bude
potrestán odnětím  svobody na jeden  rok až pět  let a propadnutím
jmění; podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                               § 132

                   Zneužití lidového družstva.

     Kdo zneužije lidového družstva ke krytí podnikání, které je s
účelem lidových družstev v rozporu, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok  až pět let a trestem  peněžitým; podmíněné odsouzení
je vyloučeno.

                               § 133

                  Zneužití vlastnického práva.

     Kdo úmyslně ohrozí obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní
neupotřebitelnou  nebo zašantročí  vlastní věc  vyšší hodnoty nebo
větší hospodářské  důležitosti, bude potrestán  odnětím svobody na
tři měsíce až tři léta a trestem peněžitým.

                           ODDÍL DRUHÝ
       Trestné činy proti jednotnému hospodářskému plánu. 

                               § 134

  
                      Ohrožení zásobování.

     (1) Kdo se  dopustí nekalého jednání, které  by mohlo ohrozit
plynulé  zásobování  předměty  potřeby  alespoň části obyvatelstva
nějakého místa, bude potrestán odnětím  svobody na tři měsíce až
tři léta a trestem peněžitým; podmíněné  odsouzení je vyloučeno.

     (2) Odnětím svobody  na tři až deset  let a propadnutím jmění
bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 opětovně,
 b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

     (3) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  a propadnutím
jmění bude pachatel potrestán,
 a) je-li  činem uvedeným  v odstavci  1 skutečně  způsobena vážná
    porucha v zásobování, nebo
 b) je-li  takovým  činem  způsobeno  nebezpečí  vážné  poruchy  v
    zásobování značného počtu obyvatelstva.

     (4) Odnětím  svobody  na  doživotí  nebo  smrtí a propadnutím
jmění bude pachatel potrestán,
 a) má.li  čin uvedený  v odstavci  1 za  následek hrozivou  tíseň
    mnoha lidí, nebo
 b) jestliže se dopustí takového činu za zvýšeného ohrožení vlasti
    a je tu některá s okolností uvedených v odstavcích 2 a 3.

                             § 134a

  
                            neplatil



  
            Ohrožení jednotného hospodářského plánu.


                               § 135

  
                            neplatil

     (1) Kdo  z nedbalosti  maří nebo  ztěžuje provoz  nebo rozvoj
státního,  národního,  komunálního  nebo  jiného veřejného podniku
anebo  lidového  družstva,  zejména  tím,  že  nesplní nebo poruší
povinnost svého povolání, zaměstnání  nebo své služby anebo plnění
takové povinnosti  obchází, bude potrestán  odnětím svobody až  na
jeden rok a trestem peněžitým.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  měsíce  až  tři léta a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán, je-li činem uvedeným v odstavci
1 mařeno   nebo   ztěžováno   provádění   nebo  plnění  jednotného
hospodářského plánu v některém úseku.


                               § 136

  
                           bez nadpisu


     Nesplní-li soukromý podnikatel nebo  ten, kdo je odpovědný za
vedení  jeho  podniku,  byť   i  z  nedbalosti,  závazek  plynoucí
z jednotného  hospodářského plánu  anebo z  veřejných dodávek nebo
prací, bude potrestán odnětím svobody  až na šest měsíců a trestem
peněžitým.


                               § 137

           Pletichy při veřejných dodávkách a pracích.


     (1) Kdo  se  při  veřejných  dodávkách  nebo  pracích dopustí
jednání, které by mohlo  poškodit objednavatele nebo zmařit plnění
jeho  úkolů,  bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na  dvě  léta
a trestem peněžitým.

     (2) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                               § 138

           Ohrožení plánování a kontroly plnění plánu.

     (1) Kdo  ve zprávě,  v záznamu  podnikového početnictví  nebo
v  obchodním záznamu, které mají  sloužit k sestavování jednotného
hospodářského plánu anebo ke  kontrole jeho provádění nebo plnění,
úmyslně  uvede  klamné  údaje  o  podniku,  bude potrestán odnětím
svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  dvě léta bude pachatel
potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                          ODDÍL TŘETÍ.
                    Trestné činy proti měně.

                               § 139

                Padělání a pozměňování platidel.

     (1) Kdo  padělá platidlo  v úmyslu  udat je  jako pravé, bude
potrestán  odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet let a propadnutím
jmění.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo pozmění
 a) platidlo vzaté z oběhu v  úmyslu udat je jako platidlo platné,
    nebo
 b) platidlo nižší hodnoty v úmyslu  udat je jako platidlo hodnoty
    vyšší.

     (3) Odnětím  svobody  na  doživotí  a  propadnutím jmění bude
pachatel potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 jako člen
    spolčení,
 b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
 c) dopustí-li se takového činu výdělečně,
 d) může-li být takovým činem ohrožena československá měna, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                               § 140

            Udávání padělaných a pozměněných platidel.

     (1) Kdo padělané nebo pozměněné platidlo
 a) úmyslně udá jako pravé,
 b) k  takovému účelu  dopraví na  území Československé republiky,
    nebo
 c) k takovému účelu přijme nebo sobě nebo někomu jinému opatří,

 bude  potrestán odnětím  svobody na  pět až  deset let  a trestem
 peněžitým.
     (2) Odnětím  svobody  na  deset   až  dvacet  let  a  trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
 c) dopustí-li se takového činu výdělečně,
 d) může-li být takovým činem ohrožena československá měna, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Kdo  padělané  nebo  pozměněné  platidlo,  jímž  mu  bylo
placeno  jako  pravým,  úmyslně  udá  jako  pravé,  bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok. 


                               § 141

           Zlehčení mincí a udávání zlehčených mincí.

     (1) Kdo zmenší množství kovu v minci v úmyslu způsobit někomu
škodu nebo  opatřit sobě nebo někomu  jinému neoprávněný prospěch,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo  minci  zlehčenou  způsobem
uvedeným v odstavci 1
 a) úmyslně udá jako platidlo plné hodnoty,
 b) k  takovému účelu  dopraví na  území Československé republiky,
    nebo
 c) k  takovému  účelu  přijme  nebo  sobě  nebo  někomu jinému
    opatří.

     (3) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 jako člen
    spolčení
 b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu,
 c) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Kdo minci  zlehčenou způsobem uvedeným v  odstavci 1, jíž
mu bylo placeno jako mincí plné hodnoty, úmyslně udá jako platidlo
plné hodnoty, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 


                               § 142

             Výroba a držení padělatelského náčiní.

     (1) Kdo   vyrobí,  sobě   nebo  někomu   jinému  opatří  nebo
přechovává  nástroj  nebo  jiný  předmět  určený  k  padělání nebo
pozměňování  platidel  anebo  k  zlehčení  mincí,  bude  potrestán
odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  při výkonu svého
    povolání,
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 


                              § 143

               Ohrožení oběhu tuzemských platidel.

     Kdo úmyslně
 a) odmítá bez zákonného důvodu tuzemská platidla nebo váže jejich
    přijetí na určité podmínky,
 b) shromažďuje bez hospodářské potřeby  nebo nad její míru drobná
    tuzemská platidla, zejména mince, nebo
 c) poškozuje tuzemská platidla,

bude potrestán odnětím svobody až na na šest měsíců. 


                              § 144

    Nedovolená výroba a udávání náhražek tuzemských platidel.

     Kdo bez povolení
 a) vyrobí nebo vydá náhražku tuzemských platidel, nebo
 b) takové náhražky do oběhu uvádí, jimi platí nebo je za platidla
    přijímá,

bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 


                Ohrožení devizového hospodářství.

                              § 145

     (1) Kdo úmyslně způsobí devisovému hospodářství značnou škodu
tím, že proti předpisům o vázaném devisovém hospodářství
 a) neohlásí nebo neodvede majetkové hodnoty,
 b) nedá si uhradit svou pohledávku z ciziny nebo si ji dá uhradit
    nedovoleným způsobem,
 c) platí do  ciziny nebo ve  prospěch devisového cizozemce  anebo
    přijme v  tuzemsku platbu od devisového  cizozemce nebo v jeho
    prospěch,
 d) vyveze, doveze nebo proveze  platidla, cenné papíry nebo drahé
kovy,
 e) nabude cizozemských platidel nebo naloží s nimi,
 f) doveze nebo  vyveze zboží, vyveze dary,  stěhované svršky nebo
    cenný předmět,
 g) naloží   s   cennými   papíry,   drahými   kovy,  pohledávkou,
    nemovitostí,  podnikem  (závodem),   podílem  nebo  účastí  na
    podnicích, společnostech nebo podobných útvarech,
 h) poskytne nebo přijme úvěr, záruku nebo jistotu,
ch) uzavře pojišťovací nebo zajišťovací smlouvu,
 i) uzavře právní jednání dotýkající se nároku z práva původského,
    licenčního nebo patentního, nebo
 j) dopustí se  jiného jednání na  škodu československé měny  nebo
    nerušeného platebního styku s cizinou,

bude potrestán odnětím  svobody na jeden rok až  pět let a trestem
peněžitým.

     (2) Odnětím svobody  na pět až deset  let a trestem peněžitým
bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) jestliže k  usnadnění takového činu  vedl dvojí účetní  knihy,
    odstranil  účetní  knihy  nebo  použil  padělaných listin nebo
    jiných prostředků k oklamání,
 c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
 d) dopustí-li  se  takového  činu,  ač  byl  již  pro  takový čin
    trestán.

Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                              § 146

     Kdo v  úmyslu způsobit devisovému  hospodářství značnou škodu
dosáhne na základě nepravdivého nebo neúplného údaje pro sebe nebo
pro  někoho   jiného  povolení  nebo   dokladu,  potřebného  podle
devisových předpisů,  bude potrestán odnětím svobody  na jeden rok
až pět let a trestem peněžitým.

                              § 147

                       Společná ustanovení

     Ochrany podle §§ 139 až 142 požívají též platidla cizozemská,
jakož  i  tuzemské  a  cizozemské  cenné  papíry  hromadně vydané,
znějící na majitele nebo rubopisem převoditelné, a šeky. 


                          ODDÍL ČTVRTÝ.
 Trestné činy daňové a porušení předpisů o oběhu zboží ve styku
                           s cizinou.

                    Zkrácení a ohrožení daně.

                              § 148

     (1) Kdo  úmyslně ve  značném rozsahu  zkrátí daň  nebo vyláká
daňovou výhodu nebo takové výhody zneužije, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.

     (2) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nejméně s  dvěma
    osobami,
 b) jestliže k  usnadnění takového činu  vedl dvojí účetní  knihy,
    odstranil  účetní  knihy  nebo  použil  padělaných listin nebo
    jiných prostředků k oklamání,
 c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru,
 d) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 149

     (1) Kdo  v  úmyslu  zkrátit  daň  dopravuje  zboží přes celní
hranici a je přitom opatřen zbraní, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta a trestem peněžitým.

     (2) Kdo v úmyslu zkrátit daň nebo vylákat daňovou výhodu nebo
takové výhody zneužít
 a) spolčí se nejméně s dvěma osobami,
 b) vede dvojí  účetní knihy, účetní  knihy odstraní nebo  použije
    padělaných listin nebo jiných prostředků k oklamání, nebo
 c) poruší úřední uzávěru,

bude  potrestán  odnětím  svobody  až   na  jeden  rok  a  trestem
peněžitým.

                              § 150

     Kdo úmyslně zkrátí daň nebo vyláká daňovou výhodu nebo takové
výhody  zneužije, ač  byl již  pro zkrácení  a ohrožení daně podle
§ 148  nebo § 149  trestán, bude  potrestán odnětím  svobody až na
jeden rok a trestem peněžitým.


       Porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou

                              § 151

     (1) Kdo  úmyslně značnou  měrou ohrozí  obecný zájem  tím, že
poruší zákaz nebo omezení dovozu,  vývozu nebo průvozu zboží, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.

     (2) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nejméně s  dvěma
    osobami,
 b) jestliže k  usnadnění takového činu  vedl dvojí účetní  účetní
    knihy,  odstranil účetní  knihy nebo  použil padělaných listin
    nebo jiných prostředků k oklamání,
 c) porušil-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru,
 d) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 152

     (1) Kdo v  úmyslu porušit zákaz  nebo omezení dovozu,  vývozu
nebo průvozu zboží dopravuje zboží  přes celní hranici a je přitom
opatřen  zbraní, bude  potrestán odnětím  svobody až  na dvě  léta
a trestem peněžitým.

     (2) Kdo v  úmyslu porušit zákaz  nebo omezení dovozu,  vývozu
nebo průvozu zboží
 a) spolčí se nejméně s dvěma osobami,
 b) vede dvojí  účetní knihy, odstraní  účetní knihy nebo  použije
    padělaných listin nebo jiných prostředků k oklamání, nebo
 c) poruší úřední uzávěru,

bude  potrestán  odnětím  svobody  až   na  jeden  rok  a  trestem
peněžitým.

                              § 153

     Kdo  úmyslně poruší  zákaz nebo  omezení dovozu,  vývozu nebo
průvozu zboží, ač  byl již pro porušení předpisů  o oběhu zboží ve
styku  s cizinou  podle § 151  nebo § 152  trestán, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok a trestem peněžitým.


                           HLAVA TŘETÍ.
                   Trestné činy proti pořádku
                      ve věcech veřejných.

                           ODDÍL PRVÝ
          Trestné činy proti lidové správě a soudnictví

                              § 154

                  Násilí na veřejných sborech.

     (1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí v úmyslu působit na
výkon  pravomoci  národního  výboru  nebo  soudu,  bude  potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo se  zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.

     (3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 se zbraní
    nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 155

                   Násilí pro výkon volebního
                              práva

     (1) Kdo užije proti jinému násilí nebo mu způsobí majetkovou
újmu za to, že
 a) vykonal nebo nevykonal volební právo vůbec, nebo
 b) vykonal  nebo nevykonal  volební právo  v určitém  smyslu nebo
    určitým způsobem,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, týká-li  se čin uvedený  v odstavci 1  výkonu práva být
zvolen. 

                              § 156

                    Úplatkářství při volbách

     (1) Kdo  jinému   poskytne,  nabídne  nebo   slíbí  majetkový
prospěch za to, že
 a) vykoná nebo nevykoná volební právo vůbec, nebo
 b) vykoná  nebo  nevykoná  volební  právo  v  určitém smyslu nebo
    určitým způsobem,

bude  potrestán  odnětím  svobody  až   na  jeden  rok  a  trestem
peněžitým.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo  v  souvislosti  s  výkonem
volebního  práva   žádá,  přijme  nebo  si   dá  slíbit  majetkový
prospěch. 

                              § 157

                         Volební podvod

     Kdo úmyslně,  ač není k tomu  oprávněn, vykoná volební právo,
nebo kdo lstí jinému zabrání vykonat volební právo, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 158

                  Nepravdivé čestné prohlášení

     Kdo  úmyslně uvede  nepravdu v  čestném prohlášení,  učiněném
vůči  úřadu k  důkazu nebo  k osvědčení  nějaké skutečnosti,  bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 159

                     Padělání a pozměňování
                         veřejné listiny

     (1) Kdo  padělá veřejnou  listinu nebo  podstatně změní  její
obsah  v úmyslu  jí užít  nebo dát  jí užít  jako pravé,  nebo
     kdo úmyslně užije  takové listiny jako  pravé,
bude potrestán  odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 ve značném rozsahu
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 160

                  Padělání a pozměňování známek
                             a kolků

     (1) Kdo  padělá nebo  pozmění jakékoli  poštovní nebo dávkové
známky nebo kolky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě
nebo někomu jinému neoprávněný prospěch, nebo
    kdo takové známky nebo kolky  úmyslně uvádí do oběhu nebo jich
jako pravých,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.

     (2) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-lise činu uvedeného v odstavci1 ve značném rozsahu,
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 161

                          Křivá výpověď

     (1) Kdo  jako svědek,  znalec nebo  tlumočník úmyslně  vypoví
před  soudem,  prokurátorem  nebo  rozhodující  složkou  národního
výboru  nepravdu o  podstatných okolnostech  nebo je  zamlčí, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.


     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    značnou škodu, nebo
 b) je-li tu  zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 162

                         Křivé obvinění

     (1) Kdo  jiného lživě  obviní z  trestného činu  v úmyslu dát
podnět k jeho stíhání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok
až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán
 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    značnou škodu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 163

                           Nadržování

    (1) Kdo pachateli  trestného činu pomáhá v  úmyslu umožnit mu,
aby unikl trestnímu stíhání,  trestu nebo ochrannému opatření nebo
jejich výkonu, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři
léta;  pomáhá-li však  takto  pachateli  trestného činu,  na který
zákon  stanoví   trest  mírnější,  bude   potrestán  oním  trestem
mírnějším.

    (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán,  pomáhá-li  způsobem  uvedeným  v  odstavci 1 pachateli
trestného činu,  na který zákon  stanoví trest smrti, trest odnětí
svobody  na doživotí  nebo trest  dočasného odnětí  svobody, jehož
dolní hranice činí nejméně deset let.

    (3) Kdo  se dopustí  činu uvedeného   v odstavci  1 nebo  2 ve
prospěch osoby sobě  blízké, není trestný, ledaže by  tak učinil v
úmyslu
 a) pomoci osobě,  která se dopustila  velezrady (§ 78),  sabotáže
    (§§ 84 a 85) nebo vyzvědačství (§§ 86 a 87),
 b) opatřit sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch, nebo
 c) pomoci pachateli  k tomu, aby  unikl výkonu trestu  propadnutí
    jmění nebo propadnutí věci anebo výkonu ochranného opatření. 

                              § 164

                   Nepřekažení trestného činu

    (1) Kdo úmyslně nepřekazí trestný  čin, na který zákon stanoví
trest smrti, trest odnětí svobody na doživotí nebo trest dočasného
odnětí svobody,  jehož dolní hranice činí  nejméně jeden rok, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

    (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán, týká-li se  čin uvedený v odstavci 1  velezrady (§ 78),
sabotáže  (§§ 84  a  85),  vyzvědačství  (§§ 86  a  87), válečného
škůdnictví  podle  § 99,  vraždy  na  ústavním  činiteli  (§ 104),
ublížení ústavnímu  činiteli na zdraví  (§§ 105 a  106), násilí na
ústavním  činiteli   (§ 108),  padělání  a   pozměňování  platidel
(§ 139),  udávání  padělaných   a  pozměněných  platidel  (§ 140),
obecného  ohrožení podle  § 190, vraždy  (§ 216), loupeže (§ 232),
zběhnutí  (§§ 273 a  274), vzpoury  (§ 276), porušení velitelských
povinností  (§§ 287  a  288)  nebo  ohrožení  bojového ducha podle
§§ 295 a 296.

    (3) Kdo se dopustí  činu uvedeného v odstavci 1  nebo 2 , není
trestný, nemohl-li trestný čin  překazit bez značných nesnází nebo
bez nebezpečí pro sebe nebo,  nejde-li o velezradu (§ 78), sabotáž
(§§ 84  a 85)  nebo vyzvědačství  (§§ 86 a  87), bez nebezpečí pro
osobu sobě blízkou.

                              § 165

                    Neoznámení trestného činu

    (1) Kdo  se hodnověrným  způsobem doví,  že někdo  jiný chystá
nebo spáchal velezradu (§ 78), sdružování proti republice (§§ 79 a
80), sabotáž (§§ 86 a 87), ohrožení státního tajemství podle § 88,
válečné  škůdnictví  podle  § 99,   vraždu  na  ústavním  činiteli
(§ 104),  ublížení ústavnímu  činiteli na  zdraví (§§ 105  a 106),
násilí  na  ústavním   činiteli  (§ 108),  nedovolené  ozbrojování
(§§ 120 a  121), padělání a pozměňování  platidel (§ 139), udávání
padělaných a  pozměněných platidel (§ 140),  obecné ohrožení podle
§ 190, vraždu  (§ 216), loupež  (§ 232), zběhnutí  (§§ 273 a  274)
nebo  vzpouru (§ 276),  a úmyslně  takový trestný  čin bez odkladu
neoznámí  prokurátoru   nebo  orgánu  národní   bezpečnosti,  bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

    (2) Kdo se dopustí činu uvedeného  v odstavci 1, není trestný,
nemohl-li oznámení učinit bez nebezpečí pro sebe nebo, nejde -li o
velezradu (§ 78), sabotáž (§§ 84  a 85) nebo vyzvědačství (§§ 86 a
87), bez nebezpečí pro osobu sobě blízkou.


                              § 166

                            Spolčení

    (1) Kdo  se s  někým spolčí  k trestnému  činu, na který zákon
stanoví trest  dočasného odnětí svobody, jehož  dolní hranice činí
nejméně jeden rok a nepřevyšuje  pět let, nebo
     kdo takové  spolčení nebo jeho  účastníky podporuje v  jejich
snahách,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

    (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon  stanoví trest dočasného  odnětí svobody, jehož  dolní
hranice převyšuje pět let.

    (3) Odnětím  svobody  na  pět   až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest smrti nebo odnětí svobody na doživotí.

    (4) Ustanovení odstavců  1 až 3  se neužije, je-li  spolčení k
trestnému činu trestné podle jiných ustanovení. 

                           Podněcování

                              § 167

    (1) Kdo  veřejně podněcuje  k trestnému  činu, bude  potrestán
odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

    (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon  stanoví trest dočasného  odnětí svobody, jehož  dolní
hranice činí nejméně pět let.

    (3) Odnětím  svobody  na  pět   až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, týká-li se čin uvedený  v odstavci 1 trestného činu, na
který zákon stanoví trest smrti nebo odnětí svobody na doživotí.

                              § 168

    (1) Kdo  veřejně  podněcuje  k  hromadnému neplnění povinnosti
uložené podle  zákona, bude potrestán odnětím  svobody až na jeden
rok.

    (2) Odnětím svobody  na tři měsíce  až tři léta  bude pachatel
potrestán,
 a) týká-li  se  čin  uvedený  v  odstavci  1  povinnosti  zvláště
    důležité,
 b) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 169

                   Schvalování trestného činu

    (1) Kdo veřejně
 a) vychvaluje nebo  výslovně schvaluje trestný  čin nebo jinak  s
    ním projevuje souhlas, nebo
 b) vychvaluje nebo oslavuje pro trestný čin jeho pachatele,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

    (2) Stejně  bude potrestán,  kdo v  úmyslu projevit  souhlas s
trestným činem
 a) pachatele odmění,
 b) poskytne mu  náhradu za trest  nebo za plnění  uložené soudem,
    nebo
 c) na takovou odměnu nebo náhradu sbírá.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, týká-li  se čin uvedený  v odstavci 1  nebo 2 trestného
činu, na který zákon stanoví  trest smrti, trest odnětí svobody na
doživotí nebo trest dočasného  odnětí svobody, jehož dolní hranice
činí nejméně deset let.

                              § 170

                          Vzpoura vězňů

     (1) Kdo se zúčastní vzepření  skupiny vězňů dozorčímu orgánu,
jeho rozkazu nebo vězeňskému  řádu, bude potrestán odnětím svobody
až na pět let.

     (2) Kdo se s  někým spolčí k provedení nebo  k podnícení činu
uvedeného v odstavci 1, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
rok. 

                Maření výkonu úředního rozhodnutí

                              § 171

     Kdo  úmyslně  maří  nebo  ztěžuje  výkon rozhodnutí národního
výboru, soudu nebo jiného úřadu nebo veřejného orgánu tím, že
 a) zničí,  poškodí,  učiní  neupotřebitelnou,  zatají, zcizí nebo
    odstraní věc, které se toto rozhodnutí týká, nebo
 b) uprchne stráži z vazby,

bude potrestán odnětím svobody až na pět  let. 

                              § 172

     Kdo  z  nedbalosti  umožní  nebo  usnadní  jinému, aby uprchl
stráži nebo  z vazby, bude  potrestán odnětím svobody  až na jeden
rok. 

                   Maření dozoru nad církvemi
                  a náboženskými společnostmi.

                              § 173

     (1) Kdo  vykonává  duchovenskou  činnost   v  církvi  nebo  v
náboženské  společnosti  bez  státního  souhlasu,  bude  potrestán
odnětím svobody až na tři léta.

     (2) Stejně bude potrestán,  kdo vykonává duchovenskou činnost
v církvi nebo  v náboženské společnosti na  místě, pro které nebyl
ustanoven se státním souhlasem.

     (3) Kdo  bez  státního  souhlasu  ustanoví  jiného  k  výkonu
duchovenské činnosti v církvi  nebo v náboženské společnosti, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.


                              § 174

     (1) Kdo úmyslně  maří nebo ztěžuje výkon  státního dozoru nad
církví nebo náboženskou společností,bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let.

     (2) Stejně   bude   potrestán,   kdo   úmyslně  jinak  poruší
ustanovení zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských
společností státem.


                           ODDÍL DRUHÝ
                 Trestné činy proti povinnostem
                       veřejných činitelů.

             Porušení povinnosti veřejného činitele.

                              § 175

     (1) Veřejný  činitel, který  v úmyslu  způsobit jinému  škodu
nebo opatřit sobě nebo někomu jinému neoprávněný prospěch
 a) obstarává veřejné věci způsobem zákonu odporujícím,
 b) překročí meze své pravomoci, nebo
 c) nesplní svou povinnost,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  opětovně nebo
    páchá-li jej po delší dobu,
 b) má-li takový  čin za následek závažné  porušení činnosti úřadu
    nebo veřejného  orgánu nebo podniku, v  němž je pachatel činný
    nebo pro který pracuje,
 c) může-li  být  takovým  činem  zvýšenou  měrou  ohrožena důvěra
    pracujícího  lidu  v  nestrannost   nebo  vážnost  úřadu  nebo
    veřejného orgánu,
 d) má-li takový čin za následek jinou značnou škodu, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Trestní sazby stanovené v odstavcích  1 a 2 se zvyšují na
dvojnásobek,  dopustí-li se  takového činu  za zvýšeného  ohrožení
vlasti  vojenská osoba  uvedená v  § 269  odst. 2  při výkonu  své
velitelské pravomoci.

     (4) Smrtí bude  pachatel potrestán, jestliže  se dopustí činu
uvedeného v  odstavci 1 nebo  2 za zvýšeného  ohrožení vlasti jako
vojenská osoba uvedená  v § 269 odst. 2  při výkonu své velitelské
pravomoci a čin má zvláště těžký následek.


                              § 176

     (1) Veřejný činitel,  který z nedbalosti  zmaří splnění úkolů
mu svěřených tím, že
 a) obstarává veřejné věci způsobem zákonu odporujícím,
 b) překročí meze své pravomoci, nebo
 c) nesplní svou  povinnost,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) je-li  činem uvedeným  v odstavci  1 poškozen  důležitý osobní
    zájem,
 b) má-li takový čin za následek jinou značnou škodu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Trestní sazby stanovené v odstavcích  1 a 2 se zvyšují na
dvojnásobek,  dopustí-li se  takového činu  za zvýšeného  ohrožení
vlasti  vojenská osoba  uvedená v  § 269  odst. 2  při výkonu  své
velitelské pravomoci.

                           ODDÍL TŘETÍ
                   Trestné činy proti veřejným
                            činitelům.

                              § 177

                  Násilí na veřejném činiteli.

     (1) Kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí
 a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele,
 b) proti veřejnému činiteli pro výkon jeho pravomoci, nebo
 c) proti jinému za to, že vystoupil na ochranu veřejného činitele

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo se  zúčastní srocení nejméně
tří osob k činu uvedenému v odstavci 1.

     (3) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 se zbraní,
 b) ublíží-li takovým činem na zdraví veřejnému činiteli nebo tomu
    kdo vystoupil na jeho ochranu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 178

                     Osobování si pravomoci
                       veřejného činitele.

     Kdo si osobuje pravomoc  veřejného činitele v úmyslu způsobit
jinému  škodu nebo  opatřit  sobě  nebo někomu  jinému neoprávněný
prospěch, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

                              § 179

                     Rušení výkonu pravomoci
                       veřejného činitele.

     Kdo ztíží  výkon pravomoci veřejného  činitele tím, že  se do
výkonu vmísí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 180

                   Urážka veřejného činitele.

     Kdo urazí  veřejného činitele při výkonu  jeho pravomoci nebo
pro  tento  výkon,  bude  potrestán  odnětím  svobody  až  na šest
měsíců. 

                          ODDÍL ČTVRTÝ.
                          Úplatkářství.

                              § 181

                       Přijímání úplatku.

     (1) Kdo v souvislosti s rozhodováním ve věcech obecného zájmu
nebo  s  výkonem  takového  rozhodnutí  přijme  nebo  si dá slíbit
úplatek, bude potrestán odnětím  svobody až na jeden rok a trestem
peněžitým.

     (2) Kdo  za okolností  uvedených v  odstavci 1  žádá úplatek,
bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta a trestem
peněžitým.
     (3) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,  dopustí-li se činu uvedeného v
odstavci 1 nebo 2 jako veřejný činitel.

                              § 182

                           Podplácení.

     (1) Kdo  jinému  v  souvislosti   s  rozhodováním  ve  věcech
obecného  zájmu  nebo  s  výkonem  takového  rozhodnutí  poskytne,
nabídne nebo  slíbí úplatek, bude potrestán  odnětím svobody až na
jeden rok a trestem peněžitým.
     (2) Odnětím  svobody  na  tři  měsíce  až  tři léta a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,  dopustí-li se činu uvedeného v
odstavci 1 vůči veřejnému činiteli.

                              § 183

                      Nepřímé úplatkářství.

     Kdo  žádá nebo  přijme úplatek   za to,  že bude  svým vlivem
působit na výkon pravomoci veřejného  činitele, nebo za to, že tak
již učinil, nebo
     kdo jinému  z takového důvodu úplatek  poskytne, nabídne nebo
slíbí,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až   na  jeden  rok  a  trestem
peněžitým.

                              § 184

                  Zvláštní ustanovení o účinné
                             lítosti.

     Pro  podplácení (  § 182 )  a nepřímé  úplatkářství ( § 183 )
není trestný  ten, kdo úplatek  poskytne nebo slíbí  jen proto, že
byl  o to  požádán, a učiní o tom  dobrovolně bez odkladu oznámení
prokurátoru nebo orgánu národní bezpečnosti. 

                           ODDÍL PÁTÝ.
                 Jiné trestné činy proti pořádku
                      ve věcech veřejných.

                              § 185

                     Nebezpečné vyhrožování.

     Kdo v  úmyslu vzbudit alespoň  u části obyvatelstva  nějakého
místa strach  nebo nepokoj vyhrožuje, že  způsobí obecné nebezpečí
(§ 190 ), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                            Opilství.

                              § 186

     Kdo se požitím alkoholického nápoje nebo jinak přivede, byť i
z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti,  v němž se dopustí trestného
činu, bude potrestán odnětím svobody  až na pět let; dopustí-li se
však trestného  činu, na který zákon  stanoví trest mírnější, bude
potrestán oním trestem mírnějším. 

                              § 187

     (1) Kdo  se  opije,  byť  i  z  nedbalosti,  ač je v opilosti
náchylný k výtržnostem, nebo
     kdo  osobu,  která  je  v  opilosti  náchylná  k výtržnostem,
úmyslně opije nebo její opilost zvyšuje,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo požije  alkoholické nápoje za
takových okolností, že by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo
způsobit značnou škodu na majetku. 

                              § 188

  
                        Hrubá neslušnost.

     (1) Kdo  hrubou  neslušností   vzbudí  veřejné  pohoršení  za
okolností,  které  zvláště  vyžadují  slušnosti  a  vážnosti, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo  vzbudí veřejné pohoršení tím,
že hrubě zneuctí místo nebo  věc, které jsou určeny k náboženskému
účelu.

                             § 188a

  
                            neplatil


                             § 188b

  
                            neplatil


                              § 189

                            Pomluva.

     (1) Kdo úmyslně ohrozí vážnost jiného u spoluobčanů tím, že o
něm někomu  sdělí nepravdu, bude  potrestán odnětím svobody  až na
šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 veřejně,
 b) dopustí-li se takového činu proti veřejnému činiteli pro výkon
    jeho pravomoci, nebo
 c) jestliže takový čin může mít nebo má za následek těžkou újmu. 

                          HLAVA ČTVRTÁ
                 Trestné činy obecně nebezpečné

                        Obecné ohrožení.

                              § 190

     (1) Kdo úmyslně  vydá lidi v nebezpečí  smrti nebo těžké újmy
na  zdraví anebo  cizí majetek  v nebezpečí  škody velkého rozsahu
(obecné nebezpečí) tím, že
 a) způsobí požár nebo povodeň,
 b) způsobí škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných
    podobně nebezpečných látek nebo sil, nebo
 c) dopustí se jiného podobného obecně nebezpečného jednání,

bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně
 a) obecné nebezpečí zvýší ,nebo
 b) jeho odvrácení nebo zmírnění zmaří nebo ztíží.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet  let  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 nebo  2 na majetku
    národním nebo na majetku lidového družstva,
 b) má-li takový  čin za následek hrozivou  tíseň nebo těžkou újmu
    na zdraví mnoha lidí  nebo rozsáhlou škodu na majetku, nebo
 c) dopustí-li se  takového činu za  zvýšeného ohrožení vlasti;  v
    tomto případě je snížení trestu vyloučeno.
     (4) Odnětím  svobody  na  doživotí  nebo  smrtí bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2  opětovně
    v krátké době,
 b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení, nebo
 c) má-li takový čin za následek smrt. 

                              § 191

     (1) Kdo k spáchání obecného ohrožení (§ 190)
 a) nabídne se nebo nabídne svou pomoc,
 b) s někým se spolčí, nebo
 c) vyrobí,  sobě  nebo  někomu   jinému  opatří  nebo  přechovává
    výbušninu, hořlavinu nebo jinou podobně nebezpečnou látku,

 bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti; snížení trestu je vyloučeno.

                              § 192

     (1) Kdo  z  nedbalosti  způsobí  nebo  zvýší obecné nebezpečí
(§ 190) anebo jeho odvrácení nebo  zmírnění zmaří nebo ztíží, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) poruší-li  činem  uvedeným  v  odstavci  1 důležitou povinnost
    vyplývající z jeho povolání nebo uloženou mu podle zákona,
 b) dopustí-li  se  takového,  činu  na  majetku  národním nebo na
    majetku lidového družstva, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 193

                 Porušení povinnosti při hrozivé
                              tísni.

     Kdo úmyslně maří nebo ztěžuje odvrácení nebo zmírnění hrozivé
tísně,  která přímo  postihuje alespoň  část obyvatelstva nějakého
místa, tím , že bez závažného důvodu
 a) odepře pomoc, která  je mu podle zákona uložena  nebo k níž se
    zavázal, nebo,
 b) zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                     Ohrožení provozu obecně
                      prospěšných zařízení.

                              § 194

     (1) Kdo úmyslně ohrozí provoz
 a) veřejného  telefonu,  telegrafu  nebo  rozhlasu,  pošty  anebo
    železnice nebo jiného zařízení pro hromadnou veřejnou dopravu,
 b) podmořského kabelu,
 c) zařízení energetického nebo vodárenského,
 d) veřejného ochranného zařízení proti  požáru, povodni nebo jiné
    živelní pohromě, nebo
 e) obranných nebo  ochranných zařízení proti  leteckým nebo jiným
    podobným útokům nebo proti jejich následkům,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti,
 b) má-li takový čin za následek skutečnou poruchu provozu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 195

     Kdo  z nedbalosti  ohrozí provoz  obecně prospěšného zařízení
(§ 194), bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 196

                   Nedovolená výroba a držení
                       zbraní a výbušnin.

     (1) Kdo bez povolení vyrábí zbraně nebo střelivo nebo s nimi
obchoduje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Stejně bude potrestán, kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo
někomu jinému opatří nebo přechovává výbušninu nebo ji užívá. 

                   Nedovolená výroba a držení
                   omamných prostředků a jedů.

                              § 197

     (1) Kdo  bez povolení  vyrobí, doveze,  vyveze, jinému opatří
nebo  přechovává  omamné  prostředky  nebo  jedy,  bude  potrestán
odnětím svobody až na tři léta a trestem peněžitým.
     (2) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v odstavci 1 ve  značném rozsahu
    nebo výdělečně , nebo
 b) má-li takový čin za následek  smrt člověka nebo těžkou újmu na
    zdraví mnoha lidí. 

                              § 198

     Kdo vyrobí,  sobě nebo někomu  jinému opatří nebo  přechovává
předmět určený k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                   Šíření nakažlivých chorob.

                              § 199

     (1) Kdo  úmyslně  způsobí   nebo  zvýší  nebezpečí  zavlečení
nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody až na tři
léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt člověka
nebo těžkou újmu na zdraví mnoha lidí. 


                              § 200

     Kdo z nedbalosti způsobí  nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců. 

                              § 201

     (1) Kdo úmyslně  způsobí nebo zvýší  nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření  nakažlivé  choroby  domácích  nebo  jiných  hospodářsky
důležitých zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  měsíce  až  na  tři  léta bude
pachatel  potrestán, má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za následek
rozšíření takové choroby. 

                              § 202

     (1) Kdo úmyslně  způsobí nebo zvýší  nebezpečí zavlečení nebo
rozšíření nakažlivé  choroby nebo škůdce  užitkových rostlin, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  dvě léta bude pachatel
potrestán, má-li  čin uvedený v  odstavci 1 za  následek rozšíření
takové choroby nebo takového škůdce. 

    Ohrožení zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami.

                              § 203

     (1) Kdo má prodej  nebo za tím účelem vyrobí  anebo sobě nebo
někomu jinému opatří úmyslně potraviny nebo jiné předměty, jejichž
požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta a trestem peněžitým.
     (2) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  pět  let  a trestem
peněžitým bude  pachatel potrestán, má-li  čin uvedený v  odstavci
1 za následek smrt člověka nebo těžkou újmu na zdraví mnoha lidí.


                              § 204

     Kdo má  na prodej nebo za  tím účelem vyrobí anebo  sobě nebo
někomu jinému  opatří z nedbalosti  potraviny nebo jiné  předměty,
jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému
zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 205

                      Společná ustanovení.

     Nařízení ministra  spravedlnosti bude určeno,  co se považuje
za omamné prostředky a jedy ve  smyslu §§ 197 a 198, které choroby
se považují za nakažlivé ve smyslu §§ 199 až 202 a na které škůdce
se vztahuje ustanovení § 202. 

                           HLAVA PÁTÁ.
              Trestné činy proti rodině a mládeži.

                              § 206

                        Dvojí manželství.

     Kdo za  trvání svého manželství uzavře  manželství jiné, nebo
     kdo  uzavře manželství  s osobou,  které již  je v manželství
jiném,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                               § 207

                Porušení zákona o právu rodinném.

     Kdo  při výkonu  své  duchovenské  činnosti nebo  podobné své
náboženské funkce  poruší, byť i  z nedbalosti, ustanovení  zákona
o právu   rodinném,  zejména   tím,  že   vykoná  sňatkové  obřady
náboženské  s  osobami,  které  spolu  neuzavřely manželství, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 208

                  Záměna rodinné příslušnosti.

     Kdo  podvrhne dítě  nebo  jinak  způsobí záměnu  nebo utajení
rodinné příslušnosti někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta. 

                              § 209

                        Odložení dítěte.

     (1) Kdo odloží dítě, které si samo nemůže opatřit pomoc, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím svobody  na dvě léta  až deset let  bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt. 

                    Zanedbání povinné výživy.

                              § 210

     (1) Kdo neplní,  byť i z nedbalosti,  svou zákonnou povinnost
vyživovat nebo zaopatřovat jiného,  bude potrestán trestán odnětím
svobody až na jeden rok.

     (2) Kdo  se vyhýbá  plnění své  zákonné povinnosti  vyživovat
nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán  odnětím svobody až na dvě
léta.

     (3) Odnětím  svobody  na  tři  měsíce  až  na  tři  léta bude
pachatel   potrestán,   je-li   oprávněná   osoba  činem  uvedeným
v odstavci 1 nebo 2 vydána nouzi nebo jinému nebezpečí. 

                              § 211

     Pro  zanedbání  povinné  výživy  podle  § 210  není  pachatel
trestný,  jestliže takový  čin nemá  trvale nepříznivých  následků
a pachatel svou  povinnost dodatečně splní  dříve, než soud  první
stolice počne vyhlašovat rozsudek. 

                              § 212

                      Týrání svěřené osoby.

     Kdo  týrá osobu,  která je   v jeho  péči nebo  výchově, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. 

                              § 213

        Podávání alkoholických nápojů osobám nezletilým.

     Kdo  podá  osobě  mladší  než  osmnáct  let  pro její vlastní
potřebu alkoholický nápoj v takové  míře, že tím může být ohroženo
její zdraví, nebo
     kdo tomu nezabrání, ač je to jeho povinností,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                               § 214

                              Únos.

     (1) Kdo  osobu mladší  než  patnáct  let nebo  osobu stiženou
duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z moci
toho,  kdo  má  povinnost  o  ni  pečovat,  bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  v úmyslu opatřit
    sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch,
 b) je-li takovým činem ohrožen mravní vývoj unesené osoby, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 215

                 Ohrožení mravní výchovy mládeže

     Kdo, byť  i z nedbalosti,  vydá osobu mladší  než osmnáct let
v nebezpečí zpustnutí tím, že neplní svou povinnost o ni pečovat,
     kdo takové osobě úmyslně  umožní vést zahálčivý nebo nemravný
život, nebo
     kdo takovou osobu k zahálčivému nebo nemravnému životu svádí,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 


                          HLAVA ŠESTÁ.
               Trestné činy proti životu a zdraví.

                              § 216

                             Vražda.

     (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody
na patnáct až pětadvacet let.

     (2) Odnětím  svobody  na  doživotí  nebo  smrtí bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 na několika osobách
    nebo opětovně,
 b) dopustí-li se takového činu  při loupeži nebo způsobem zvláště
    surovým, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 217

               Vražda novorozeného dítěte matkou.

     Matka,  která v  rozrušení způsobeném  porodem úmyslně usmrtí
své novorozené dítě  při porodu nebo hned po  něm, bude potrestána
odnětím svobody na pět až deset let. 

                              § 218

  
                    Usmrcení lidského plodu.

     (1) Těhotná žena, která úmyslně  usmrtí svůj plod nebo někoho
jiného  o usmrcení  svého plodu   požádá nebo  mu to  dovolí, bude
potrestána odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Kdo se  souhlasem těhotné ženy úmyslně  usmrtí její plod,
nebo
    kdo těhotnou ženu k činu uvedenému  v odstavci 1 svede nebo jí
k takovému činu  pomáhá,
bude potrestán  odnětím svobody na  jeden rok až pět let.

     (3) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 2 výdělečně, nebo
 b) má-li  takový čin  za následek  těžkou ujmu  na zdraví těhotné
    ženy nebo její smrt.

     (4) Usmrcení lidského  plodu lékařem ve  zdravotním ústavu se
souhlasem  těhotné ženy  není trestné,  je-li jiným  lékařem, a to
úředním, zajištěno, že by donošení plodu nebo porod vážně ohrozily
život  těhotné  ženy  nebo  že  by  jí  způsobily těžkou a trvalou
poruchu  zdraví anebo  že některý  z rodičů  trpí těžkou  dědičnou
nemocí; souhlas  těhotné ženy může  být nahrazen souhlasem  jejího
zákonného  zástupce jen  tehdy, je-li  těhotná žena  zcela zbavena
svéprávnosti nebo není-li schopna se vyjádřit.

                       Ublížení na zdraví

                              § 219

     (1) Kdo  jinému  úmyslně  ublíží  na  zdraví,  bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 na svědkovi, znalci
    nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti,
 b) dopustí-li se takového činu na  někom pro jeho národnost, rasu
    nebo  náboženství anebo  pro to,  že poškozený  je bez vyznání
    nebo že je stoupencem lidově demokratického řádu, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví.

     (4) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt. 

                              § 220

     (1) Kdo jinému  úmyslně způsobí těžkou  újmu na zdraví,  bude
potrestán odnětím svobody na tři až deset let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt. 

                 Ublížení na zdraví z nedbalosti

                              § 221

     (1) Kdo jinému z nedbalosti  ublíží na zdraví, bude potrestán
odnětím svobody až na tři měsíce.

     (2) Odnětím svobody až na  jeden rok bude pachatel potrestán,
poruší-li  činem   uvedeným  v  odstavci   1  důležitou  povinnost
vyplývající z jeho povolání nebo uloženou mu podle zákona. 

                              § 222

     (1) Kdo  jinému z  nedbalosti způsobí  těžkou újmu  na zdraví
nebo  smrt, bude  potrestán odnětím  svobody na  tři měsíce až dvě
léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  poruší-li  činem  uvedeným   v  odstavci  1  důležitou
povinnost  vyplývající  z  jeho  povolání  nebo  uloženou mu podle
zákona. 

                              § 223

                             Rvačka

     (1) Kdo úmyslně  ohrozí život nebo  zdraví jiného tím,  že se
zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,  je-li při  činu uvedeném  v odstavci  1 někomu  jinému
způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt. 

                    Ohrožení pohlavní nemocí

                              § 224

     Kdo  jiného úmyslně  vydá v  nebezpečí pohlavní  nákazy, bude
potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta. 

                              § 225

     Kdo  jiného z  nedbalosti vydá  v nebezpečí  pohlavní nákazy,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 226

                       Účast na sebevraždě

     (1) Kdo jiného  pohne k sebevraždě  nebo jinému k  sebevraždě
pomáhá,  bude  potrestán,  došlo-li  alespoň  k pokusu sebevraždy,
odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 na osobě mladší než
    osmnáct  let  nebo  na  osobě  stižené  duševní  poruchou nebo
    duševně nedostatečně vyvinuté, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                       Neposkytnutí pomoci

                              § 227

     (1) Kdo  úmyslně neposkytne  potřebnou pomoc  osobě, která je
v nebezpečí smrti, ač tak může  učinit bez nebezpečí pro sebe nebo
pro  někoho  jiného,  bude  potrestán  odnětím  svobody až na šest
měsíců.

     (2) Odnětím svobody až na  jeden rok bude pachatel potrestán,
dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1,  ač je  podle povahy
svého povolání povinen pomoc poskytnout. 

                              § 228

     Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž
měl  účast, úmyslně  neposkytne potřebnou  pomoc osobě,  která při
nehodě utrpěla  újmu na zdraví,  ač tak může  učinit bez nebezpečí
pro sebe nebo pro někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody na
tři měsíce až dvě léta. 

                           HLAVA SEDMÁ
        Trestné činy proti svobodě a důstojnosti člověka

                           ODDÍL PRVÝ
                   Trestné činy proti svobodě.

                              § 229

                    Omezování osobní svobody.

     (1) Kdo  jinému bez  oprávnění brání  užívat osobní  svobody,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 v  úmyslu usnadnit
    jiný trestný čin,
 b) dopustí-li se takového činu se zbraní, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 za následek těžkou újmu
na zdraví nebo smrt. 

                              § 230

                     Zbavení osobní svobody.

     (1) Kdo jiného  zbaví osobní svobody,  bude potrestán odnětím
svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,
 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    těžkou újmu na zdraví nebo smrt, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 231

                      Zavlečení do ciziny.

     (1) Kdo  jiného  zavleče  do  ciziny,  bude potrestán odnětím
svobody na pět až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,

 a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 může mít nebo má za následek
    těžkou újmu na zdraví nebo smrt, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 232

                             Loupež.

     (1) Kdo   proti    někomu   užije   násilí    nebo   pohrůžky
bezprostředního  násilí  v  úmyslu  zmocnit  se  cizí  věci,  bude
potrestán odnětím svobody na dvě až deset let.

     (2) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 jako člen spolčení,
 b) má-li takový čin za následek těžkou újmu na zdraví, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  doživotí  bude  pachatel potrestán,
má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.


                              § 233

                            Vydírání.

     (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou  násilí nebo pohrůžkou jiné
těžké  újmy  nutí,  aby  něco  konal,  opominul  nebo  trpěl, bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 234

                    Omezování svobody vyznání.

     Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy
 a) nutí jiného k účasti na náboženském úkonu,
 b) zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo
 c) jinému v užívání svobody vyznání jinak brání,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

                              § 235

                              Útisk

     Kdo zneužívaje  něčí tísně nebo závislosti  nutí ho, aby něco
konal, opominul  nebo trpěl, bude potrestán  odnětím svobody až na
šest měsíců. 

                              § 236

                     Rušení domovní svobody

     (1) Kdo vnikne do domu nebo  bytu jiného tím, že užije násilí
nebo pohrůžky bezprostředního násilí,
     kdo  tam bez  oprávnění vnikne  v úmyslu  vykonat tam násilí,
nebo
     kdo tam bez oprávnění setrvá v úmyslu vykonat tam násilí,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na jeden rok  až na pět let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li si činu uvedeného v odstavci 1 se zbraní,
 b) dopustí-li se takového činu spolu s někým, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 237

                  Porušení tajemství listovního
                    a tajemství dopravovaných
                              zpráv

     (1) Kdo úmyslně poruší tajemství
 a) uzavřených  listů  nebo  jiných  písemností, zasílaných poštou
    nebo jiným dopravním prostředkem, nebo
 b) zpráv  podávaných  telefonem,  telegrafem  nebo  jiným takovým
    veřejným zařízením,

bude potrestán odnětím svobody až na tři měsíce.

     (2) Zaměstnanec  poštovní, telegrafní  nebo telefonní služby,
který
 a) dopustí se činu uvedeného v odstavci 1,
 b) někomu jinému úmyslně umožní spáchání takového činu nebo,
 c) pozmění nebo potlačí písemnost  dopravovanou poštou nebo jiným
    dopravním prostředkem  anebo zprávu podanou  telegraficky nebo
    podobným způsobem,

bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (3) Kdo  v úmyslu  způsobit  jinému  škodu nebo  opatřit sobě
nebo někomu jinému neoprávněný prospěch
 a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu
    nebo telefonního hovoru, které mu nebyly určeny, nebo
 b) takové tajemství využije,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 

                           ODDÍL DRUHÝ
                 Trestné činy proti důstojnosti
                             člověka

                              § 238

                           Znásilnění

     (1) Kdo násilím nebo  pohrůžkou bezprostředního násilí donutí
ženu k souloži, nebo
     kdo k takovému účelu zneužije její bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na pět až na deset let.

     (2) Odnětím svobody  na deset až na  dvacet let bude pachatel
potrestán,
 a) má-li čin uvedený uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu
    na zdraví, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  doživotí  bude  pachatel potrestán,
má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.

                        Pohlavní zneužití

                              § 239

     (1) Kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let, nebo
     kdo takové osoby jinak pohlavně zneužije,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až deset let.

     (2) Odnětím svobody  až na deset až  dvacet let bude pachatel
potrestán,
 a) má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za  následek těžkou  újmu na
    zdraví, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  doživotí  bude  pachatel potrestán,
má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt.

                              § 240

     Kdo  osobu mladší  než osmnáct  let nebo  osobu svěřenou jeho
dozoru   přiměje   k   mimomanželské   souloži,   zneužívaje  její
závislosti, nebo
     kdo takové osoby, zneužívaje  její závislosti, jinak pohlavně
zneužije,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 

                              § 241

                  Pohlavní styk s osobou téhož
                             pohlaví

     (1) Kdo  se  pohlavně  stýká  s  osobou  téhož  pohlaví, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1

 a) s osobou mladší než osmnáct let, nebo
 b) za úplatu.

     (3) Kdo se nabídne k pohlavnímu  styku s osobou téhož pohlaví
za úplatu,  bude potrestán odnětím  svobody na šest  měsíců až tři
léta. 

                              § 242

                     Soulož mezi příbuznými

     Kdo  vykoná  soulož  s  příbuzným  v  pokolení přímém nebo se
sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                              § 243

                        Obchod se ženami

     (1) Kdo do  ciziny zláká, najme  nebo dopraví ženu  v úmyslu,
aby  jí tam  bylo užito  k pohlavnímu  styku s  někým jiným,  bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,

 a) dopustí-li se činu  uvedeného v odstavci 1 v  úmyslu, aby ženy
    bylo užito k pohlavnímu styku za úplatu,
 b) dopustí-li se  takového činu na  ženě mladší než  osmnáct let,
    nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                             § 243a

  
                            neplatil


                              § 244

                       Ohrožení mravnosti

     (1) Kdo  uvádí   do  oběhu  nebo   činí  veřejně  přístupnými
tiskovinu,  film,  vyobrazení  nebo  jiný  předmět, které ohrožují
mravnost, nebo
    kdo takový předmět za tím  účelem vyrobí nebo přechovává,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán,

 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 ve značném rozsahu,
    nebo
 b) dopustí-li se takového činu výdělečně. 

                           HLAVA OSMÁ
                     Trestné činy majetkové

  
           Rozkrádání a poškozování majetku národního
                  a majetku lidových družstev.


                              § 245

  
                           bez nadpisu
     (1) Kdo  majetek  národní   nebo  majetek  lidového  družstva
rozkrádá tím, že
 a) zmocní se věci z takového majetku  v úmyslu nakládat s ní jako
    s vlastní,
 b) nakládá s věcí z takového majetku, která mu byla svěřena, jako
    s vlastní, nebo
 c) ke škodě takového majetku se jinak neoprávněně obohatí,

bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo na  majetku národním nebo  na
majetku lidového  družstva úmyslně způsobí škodu,  zejména tím, že
věc z takového majetku zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou.

     (3) Odnětím  svobody  na  pět  až  patnáct  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
 b) je-li  činem uvedeným  v odstavci  1 nebo  2 způsobena  značná
    škoda, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Odnětím  svobody na  deset  až  dvacet let  bude pachatel
potrestán, jestliže činem  uvedeným v odstavci 1 nebo  2, jehož se
dopustil zneužívaje svého postavení jako veřejný činitel, způsobil
značnou škodu.


                             § 245a

  
                            neplatil


                              § 246

     Kdo  na majetku  národním nebo  na majetku  lidového družstva
způsobí  z  nedbalosti  škodu  nikoli  nepatrnou,  bude  potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.


                              § 247

                             Krádež

     (1) Kdo  se zmocní  cizí věci   v úmyslu  nakládat s  ní jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
 b) dopustí-li se takového činu se zbraní,
 c) pokusí-li  se bezprostředně  po  takovém  činu uchovat  si věc
    násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
 d) dopustí-li  se  takového  činu  na  věci,  kterou  byl povinen
    střežit, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

                              § 248

                           Zpronevěra

     (1) Kdo  s  cizí  věcí,  která  mu  byla svěřena nakládá jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 jako poručník,
    opatrovník  nebo jiná  osoba, která  má povinnost  hájit zájmy
    poškozeného, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 249

                             Podvod

     (1) Kdo  jiného úmyslně  poškodí na  majetku nebo  na právech
tím, že
 a) jeho nebo někoho jiného uvede v omyl, nebo
 b) využije omylu jeho nebo někoho jiného,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                           Podílnictví

                              § 250

     (1) Kdo  ukryje nebo  na sebe  nebo na  někoho jiného převede
úmyslně  věc, která  byla získána  trestným činem  spáchaným jinou
osobou, anebo to, co za takovou věc bylo opatřeno, nebo
    kdo takovou činnost zprostředkuje,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 251

     Kdo  ukryje  nebo  na  sebe  nebo  na  někoho  jiného převede
z nedbalosti  věc,  která  byla  získána  trestným činem spáchaným
jinou osobou, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. 

                              § 252

                             Lichva

     (1) Kdo  zneužívaje  něčí  tísně,  nezkušenosti nebo rozumové
slabosti  nebo  něčího  rozrušení   dá  sobě  nebo  někomu  jinému
poskytnout  nebo  slíbit  plnění,   jehož  hodnota  je  k  hodnotě
vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo
    kdo takovou  pohledávku uplatní nebo  v úmyslu ji  uplatnit na
sebe převede,
bude  potrestán  odnětím  svobody  až   na  jeden  rok  a  trestem
peněžitým.
     (2) Odnětím  svobody  na  jeden  rok  až  deset let a trestem
peněžitým bude pachatel potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 253

                         Nevěrná správa

     (1) Kdo jiného úmyslně poškodí tím, že poruší podle zákona mu
uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat
cizí jmění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 jako poručník,
    opatrovník nebo jiná  osoba, která má zvláštní povinnost hájit
    zájmy poškozeného, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 254

                            Zatajení

     (1) Kdo s cizí  věcí, která se dostala do  jeho moci nálezem,
omylem  nebo jinak  bez  přivolení  osoby oprávněné,  nakládá jako
s vlastní, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  má-li čin  uvedený v  odstavci 1  za následek  značnou
škodu. 

                              § 255

                       Poškození cizí věci

     (1) Kdo  úmyslně zničí,  poškodí nebo  učiní neupotřebitelnou
cizí věc,  bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se  činu uvedeného v  odstavci 1 na  věci veřejného
    činitele  pro výkon jeho pravomoci,
 b) dopustí-li  se  takového  činu  na  věci  svědka,  znalce nebo
    tlumočníka pro výkon jeho povinnosti, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 256

                            Pytláctví

     (1) Kdo  úmyslně  zasáhne  do  cizího  práva  myslivosti nebo
rybolovu tím, že
 a) loví zvěř nebo ryby, nebo
 b) zvěř, ryby nebo  jinou věc, na kterou se  vztahuje toto právo,
    zničí,  poškodí   nebo s nimi nakládá jako s vlastními,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně,
 b) dopustí-li  se takového  činu na  zvěři v  oboře nebo  za doby
    hájení,
 c) má-li takový čin za následek značnou škodu, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, pokusí-li se bezprostředně  po činu uvedeném v odstavci
1 uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí. 

                              § 257

                       Poškození věřitele

     (1) Kdo  úmyslně  zmaří  i   jen  částečné  uspokojení  svého
věřitele tím, že
 a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část svého jmění,
 b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, nebo
 c) své jmění jinak zmenší,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo úmyslně zmaří  i jen částečné
uspokojení věřitele někoho jiného tím, že
 a) zničí,  poškodí,  zatají,  zcizí   nebo  odstraní  část  jmění
    dlužníka,
 b) ke jmění dlužníka uplatní  neexistující právo nebo pohledávku,
    nebo,
 c) jmění dlužníka jinak zmenší.

     (3) Odnětím svobody  na tři měsíce až  tři léta bude pachatel
potrestán,  má-li čin  uvedený v   odstavci 1  nebo 2  za následek
značnou škodu. 

                              § 258

                          Nekalá soutěž

     Kdo  jednáním, které  je  v  rozporu s  předpisy upravujícími
soutěž v  hospodářském styku nebo  se zvyklostmi soutěže,  úmyslně
vážně ohrozí hospodářský chod  nebo rozvoj podniku, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok. 

                              § 259

                    Porušení práva k ochranné
                   známce a k chráněnému vzoru

     (1) Kdo  úmyslně uvede  do obchodu  nebo má  na prodej  zboží
neoprávněně  označené ochrannou  známkou, k  níž přísluší výhradní
právo jinému, nebo známkou nebo  značkou snadno s ní zaměnitelnou,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Stejně bude  potrestán, kdo úmyslně uvede  do obchodu, má
na prodej  nebo za účelem dosažení  hospodářského prospěchu vyrobí
zboží podle  chráněného vzoru, k  jehož užívání přísluší  výhradní
právo jinému, podle vzoru snadno s ním zaměnitelného. 

                              § 260

                    Porušení patentního práva

     Kdo  úmyslně  zasáhne  do  práva  majitele vynálezu způsobem,
který přísluší  majiteli vynálezu, bude  potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců. 

                              § 261

                    Porušení původského práva

     Kdo dílem,  které je předmětem původského  práva, úmyslně bez
oprávnění naloží způsobem, který  přísluší původci, bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců. 

                          HLAVA DEVÁTÁ
                  Trestné činy proti brannosti

                              § 262

                  Maření způsobilosti k službě

     (1) Kdo  sebe nebo  někoho jiného  úmyslně učiní  trvale nebo
dočasně  nezpůsobilým   nebo  méně  způsobilým   k  plnění  branné
povinnosti  nebo jiných  úkolů pro  obranu vlasti,  bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody na  pět let  až deset  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li  se činu uvedeného  v odstavci 1  za zvýšené
ohrožení vlasti.

     (3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                              § 263

                  Nesplnění odvodní povinnosti

     (1) Kdo   se   nedostaví   k   odvodu,   k  přezkoušení  nebo
k nemocničnímu nebo k výběrovému  vyšetření v úmyslu nesplnit svou
odvodní  povinnost  nebo  její  splnění  oddálit,  bude  potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti. 

                              § 264

                   Obcházení branné povinnosti

     (1) Kdo se  dopustí pletich v úmyslu  dosáhnout úlev v plnění
branné povinnosti, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Kdo se dopustí pletich v úmyslu
 a) sám  se zcela  nebo zčásti  vyhnout plnění  branné povinnosti,
    nebo
 b) někoho  jiného zcela   nebo  zčásti  vymknout z  plnění branné
    povinnosti, bude  potrestán odnětím svobody na  šest měsíců až
    dvě léta.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,  dopustí-li se  činu uvedeného  v odstavci  1 nebo 2 za
zvýšeného ohrožení vlasti. 

                Nenastoupení služby v branné moci

                              § 265

     (1) Kdo v úmyslu vyhnout se trvale vojenské činné službě nebo
zvláštní službě  nenastoupí službu v branné  moci do čtyřiadvaceti
hodin  po uplynutí  lhůty  stanovené  v povolávacím  rozkaze, bude
potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1  za  zvýšeného
    ohrožení vlasti, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                              § 266

     (1) Kdo nenastoupí, byť i z  nedbalosti, službu v branné moci
do čtyřiadvaceti  hodin po uplynutí lhůty  stanovené v povolávacím
rozkaze, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za zvýšeného
ohrožení vlasti. 

                              § 267

     Kdo po vyhlášení mobilizace, byť i z nedbalosti,
 a) neprodleně se  nedostaví z ciziny k  nastoupení vojenské činné
    služby, nebo
 b) neuposlechne výzvy vydané podle  ustanovení branného zákona ke
    vstupu do vojenských služeb spojeneckého státu,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. 

                              § 268

             Porušení osobních a věcných povinností

     (1) Kdo úmyslně
 a) nesplní osobní nebo věcnou povinnost pro obranu vlasti,
 b) vyhýbá se splnění takové povinnosti, nebo
 c) maří nebo ztěžuje plnění takové povinnosti jinou osobou,

bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se   činu  uvedeného  v   odstavci  1  jako   člen
    spolčení,
 b) jsou-li  takovým  činem  značnou  měrou  ohroženy zájmy obrany
    vlasti, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

Podmíněné odsouzení je vyloučeno.

                          HLAVA DESÁTÁ
                      Trestné činy vojenské

                              § 269

                        Úvodní ustanovení

     (1) Trestnými  činy  vojenskými   jsou  trestné  činy,  které
porušují vojenskou kázeň nebo stanovený výkon vojenské služby.

     (2) Přímým  pachatelem   nebo  spolupachatelem trestných činů
vojenských může být jen
 a) vojenská osoba v činné službě,
 b) osoba, která se povoláním k zvláštní službě stala příslušníkem
    branné moci,
 c) příslušník  vojensky organisovaného  nebo jiného  sboru, jehož
    příslušníci  podléhají  podle  zvláštních  zákonů  ustanovením
    o trestných činech vojenských, v činné službě,
 d) vojenská osoba a příslušník sboru  uvedeného pod písm. c) mino
    činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
 e) válečný zajatec.

     (3) Ustanovení této hlavy se  vztahují na návodce a pomocníka
i tehdy, není-li osobou uvedenou v odstavci 2.

     (4) Kde  se  v  této  hlavě  mluví  o  vojenských  osobách, o
vojenské  službě, o  vojenské kázni  a o  vojenských povinnostech,
rozumějí se tím osoby uvedené v odstavci 2, jejich služba, kázeň a
povinnosti. 

                           ODDÍL PRVÝ.
   Trestné čin proti povinnosti konat vojenskou činnou službu.

                 Vyhýbání se služební povinnosti.

                               § 270

     (1) Kdo  se  úmyslně  vyhne  plnění  služební povinnosti nebo
služebního úkonu tím, že
 a) poškodí  se na  zdraví, opije  nebo učiní  jinak nezpůsobilým,
    nebo
 b) padělá listinu, předstírá nemoc, použije jiného úskoku nebo se
    odvolává na náboženské nebo jiné přesvědčení,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v  odstavci 1 v úmyslu vyhnout se
    plnění  zvláště  důležité  služební  povinnosti  nebo  zvláště
    důležitého služebního úkonu, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán v  odstavci 1 za války nebo
za bojové situace. 

                               § 271

     (1) Kdo se  z nedbalosti učiní  nezpůsobilým nastoupit službu
nebo ji vykonávat tím, že se opije, bude potrestán odnětím svobody
až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až dvě léta bude pachatel
potrestán,
 a) má-li  čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,  dopustí-li se  činu uvedeného  v odstavci  1 za bojové
situace.

     (4) Smrtí bude  pachatel potrestán, jestliže  se dopustí činu
uvedeného v  odstavci 1 za  bojové situace jako  velitel a čin  má
zvláště těžký následek. 

                               § 272

                       Svémocné odloučení.

     (1) Kdo  se  svémocně  vzdaluje  (§  306)  po  dobu delší než
čtyřiadvacet  hodin, bude  potrestán  odnětím  svobody až  na šest
měsíců.

     (2) Kdo se svémocně vzdaluje
 a) soustavně,
 b) po dobu delší než šest dnů, nebo
 c) po dobu delší  než dva dny v době  zvýšeného výkonu služebních
    úkolů, zejména při  závěrečném cvičení,  soustředění, vojenské
    výpomoci nebo podobných příležitostech,

bude  potrestán  odnětím  svobody  až na  jeden  rok.

     (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války. 

                            Zběhnutí.

                               § 273

     (1) Kdo se svémocně vzdaluje (§ 306)
 a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě,
 b) po dobu delší než čtrnáct dní, nebo
 c) po dobu delší než šest  dní v době zvýšeného výkonu služebních
    úkolů, zejména  při závěrečném cvičení,  soustředění, vojenské
    výpomoci nebo podobných příležitostech,

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,

 a) zběhne-li  nejméně  s  dvěma   vojenskými  osobami  nebo  jako
    vojenská osoba z povolání,
 b) zběhne-li, opominuv důležitý služební úkon,
 c) byl-li pro zběhnutí již trestán, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Odnětím svobody na pět až  dvacet let a propadnutím jmění
bude pachatel potrestán, zběhne-li do ciziny. 

                               § 274

     Kdo  se za  války nebo  za bojové  situace svémocně  vzdaluje
(§ 306)
 a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě, nebo
 b) po dobu delší než dva dny,

bude potrestán smrtí a propadnutím jmění. 

                               § 275

                      Spolčení k zběhnutí.

     (1) Kdo  se   spolčí  nejméně  s   dvěma  vojenskými  osobami
k zběhnutí (§§ 273  a 274), bude potrestán odnětím  svobody na tři
měsíce až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet  let  bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  za války nebo za
    bojové situace, nebo
 b) je-li  účelem   takového  činu  zběhnutí  do   ciziny  nebo  k
    nepříteli.


                           ODDÍL DRUHÝ.
                   Trestné činy proti vojenské
                  podřízenosti a vojenské cti.

                              § 276

                            Vzpoura.

     (1) Kdo    se   zúčastní    vzepření   skupiny    podřízených
představenému,  jeho rozkazu,  služebnímu nařízení  nebo vojenským
povinnostem, bude  potrestám odnětím svobody  na jeden rok  až pět
let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  dvacet  let  bude pachatel
potrestán,
 a) je-li při činu uvedeném v odstavci 1 užito násilí,
 b) je-li nutno  k potlačení takového činu  použít mimořádné moci,
    nebo
 c) jestliže takový čin může mít nebo má těžký následek.

     (3) Je-li čin uvedený v odstavci  1 spáchán za bojové situace
nebo je-li při takovém činu spáchaném za války některá z okolností
uvedených  v  odstavci  2,  budou  osnovatelé  a  hlavní účastníci
potrestání smrtí  a ostatní pachatelé odnětím  svobody na deset až
pětadvacet let. 

                              § 277

                      Spolčení ke vzpouře.

     Kdo se  s někým spolčí  k provedení nebo  k podnícení vzpoury
(§ 276),  bude potrestán  odnětím svobody  na šest  měsíců až  pět
let. 

                              § 278

                     Neuposlechnutí rozkazu.

     (1) Kdo odepře  provést nebo, byť  i z nedbalosti,  neprovede
rozkaz  představeného,  bude  potrestán  odnětím  svobody  na šest
měsíců až pět let.

     (2) Kdo odepře  provést nebo, byť  i z nedbalosti,  neprovede
rozkaz nepatrného  významu, bude potrestán  odnětím svobody až  na
šest měsíců.

     (3) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného  v  odstavci 1  jako příslušník
    velitelského sboru,
 b) dopustí-li  se  takového  činu  před  shromážděnými vojenskými
    osobami,
 c) chová-li se při takovém činu neurvale,
 d) jestliže takový  čin může mít nebo  má zvláště těžký následek,
    nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Smrtí  bude  pachatel   potrestán,  jestliže  se  úmyslně
dopustí činu uvedeného v odstavci 1
 a) za bojové situace, nebo
 b) za války a je tu některá z okolností uvedených v odstavci 3.


                              § 279

                           Zprotivení.

     (1) Kdo  klade  odpor  vojenské  osobě,  která  plní služební
povinnost, bude  potrestán odnětím svobody  na šest měsíců  až tři
léta.


     (2) Odnětím svobody  na jeden rok až  deset let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v odstavci  1  se zbraní nebo
    násilím,
 b) dopustí-li se takového činu nejméně s dvěma osobami,
 c) ublíží-li takovým činem napadenému na zdraví, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt, nebo
 b) jestliže se  dopustí takového činu  za bojové situace  a je tu
    některá z okolností uvedených v odstavci 2. 

                              § 280

                  Donucení k porušení služební
                           povinnosti.

     (1) Kdo   donutí   vojenskou   osobu,   která  plní  služební
povinnost,  k  porušení  této  povinnosti,  bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 se zbraní nebo
    násilím,
 b) dopustí-li se takového činu nejméně s dvěma osobami,
 c) ublíží-li takovým činem napadenému na zdraví, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek smrt, nebo
 b) jestliže se  dopustí takového činu  za bojové situace  a je tu
    některá z okolností uvedených v odstavci 2. 

                              § 281

                  Porušení předpisů a nařízení.

     (1) Kdo  poruší, byť  i z  nedbalosti, služební  předpis nebo
služební  nařízení, ač  byl již  pro obdobný  čin nejméně  dvakrát
kázeňsky trestán, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Stejně bude  potrestám, kdo poruší,  byť i z  nedbalosti,
služební předpis  nebo služební nařízení,  způsobí-li tím ohrožení
pořádku nebo jiný škodlivý následek.

                     Urážky mezi vojenskými
                            osobami.

                              § 282

     (1) Kdo urazí
 a) představeného nebo vyššího,
 b) podřízeného nebo nižšího, nebo
 c) vojenskou osobu  stejné hodnosti v době,  kdy sám nebo uražený
    vykonává službu,

bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Kdo urazí vojenskou osobu stejné hodnosti v době, kdy ani
sám, ani uražený nevykonává službu, bude potrestán odnětím svobody
až na tři měsíce.

                              § 283

     (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
 a) představeného nebo vyššího, nebo
 b) podřízeného nebo nižšího,

bude potrestám odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v době, kdy sám nebo
    uražený vykonává službu,
 b) dopustí-li se takového činu proti vojenské stráži,
 c) dopustí-li  se takového  činu se  zbraní nebo  nejméně s dvěma
    osobami,
 d) ublíží-li takovým činem uraženému na zdraví, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 284

     (1) Kdo násilím  nebo pohrůžkou bezprostředního  násilí urazí
vojenskou  osobu  stejné  hodnosti  v  době,  kdy sám nebo uražený
vykonává službu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopustí-li  se  činu  uvedeného  v  odstavci  1 proti vojenské
    stráži,
 b) dopustí-li  se takového  činu se  zbraní nebo  nejméně s dvěma
    osobami,
 c) ublíží-li takovým činem uraženému na zdraví, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                          ODDÍL TŘETÍ.
                 Trestné činy proti povinnostem
                    strážní a dozorčí služby.

                              § 285

                   Porušení povinnosti strážní
                             služby.

     (1) Kdo  ve  strážní  službě  poruší,  byť  i  z  nedbalosti,
pravidla  řádu  této  služby  nebo  zvláštní  nařízení  podle něho
vydaná, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,  ohrozí-li činem  uvedeným  v  odstavci 1  účel strážní
služby.

     (3) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,
 a) jestliže  čin uvedený  v odstavci  1 může  mít nebo má zvláště
    těžký následek,
 b) týká-li  se  takový  čin  zvláště  důležitého strážního úkolu,
    zejména jde-li o stráž, která má důležitý státní nebo vojenský
    význam, nebo
 c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (4) Odnětím  svobody  na  doživotí  nebo  smrtí bude pachatel
potrestán,  jestliže se  dopustí činu  uvedeného v  odstavci 1  za
bojové situace a čin má zvláště těžký následek.


                              § 286

               Porušení povinnosti dozorčí služby.

     (1) Kdo  v  dozorčí  nebo  jiné  obdobné  službě  poruší, byť
i z  nedbalosti,  pravidla  řádu  vnitřní  služby,  bude potrestán
odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  dvě léta bude pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v  odstavci 1 škodlivé následky, jimž
zabránit patřilo k povinnostem pachatele.

     (3) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace. 

                          ODDÍL ČTVRTÝ
          Trestné činy proti velitelským  povinnostem.

                 Porušení velitelských povinností.

                              § 287

     Velitel,  který,   aniž  učiní  vše,   co  ukládají  vojenská
pravidla,
 a) vzdá se nepříteli se svou jednotkou,
 b) vydá nepříteli svou jednotku, stanoviště nebo opevněné místo,
 c) opustí  za  bojové  situace  svou  jednotku,  stanoviště  nebo
    opevněné místo,

bude potrestán smrtí a propadnutím jmění. 

                              § 288

     (1) Velitel,   který  za   bojové  situace   proti  vojenským
pravidlům  nezničí  nebo   neupotřebitelnými  neučiní  svěřené  mu
opevnění, skladiště,  zbraně nebo jiný materiál  a tím způsobí, že
se jich  zmocní nepřítel, bude potrestám  odnětím svobody na deset
až dvacet let.

     (2) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                             § 288a

     (1) Příslušník  velitelského sboru,  který poruší  povinnosti
vyplývající  z jeho  velitelské  funkce  v úmyslu  způsobit jinému
škodu nebo  opatřit sobě nebo někomu  jinému neoprávněný prospěch,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody  na šest měsíců až  pět let bude pachatel
potrestán,
a) jestliže se  dopustí činu uvedeného  v odstavci 1  a čin má  za
   následek  ohrožení  bojeschopnosti   nebo  pohotovosti  útvaru,
   nesplnění důležitého úkolu,  ohrožení svěřeného materiálu, nebo
   jiný těžký následek, nebo
b) dopouští-li se takového činu soustavně.

     (3) Odnětím  svobody  na  dvě  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace a je tu některá z okolností uvedených v odstavci
2.

     (4) Odnětím  svobody  na  pětadvacet   let  nebo  smrtí  bude
pachatel potrestán,  dopustí-li se činu uvedeného  v odstavci 1 za
války nebo za bojové situace a čin má zvláště těžký následek.

                             § 288b

     (1) Příslušník velitelského sboru, který  byť i z nedbalosti,
nesplní  povinnost  vyplývající  z  jeho  velitelské  funkce a tím
způsobí ohrožení bojeschopnosti nebo pohotovosti útvaru, nesplnění
důležitého  úkolu, ohrožení  svěřeného materiálu  nebo jiný  těžký
následek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za války nebo
za bojové situace.

  
          Neoprávněné trestání a omezování podřízeného


                              § 289

     (1) Představený, který
 a) bez  oprávnění  podřízeného  uvězní  nebo  jinak  jeho svobodu
    omezí, nebo
 b) podřízenému bez  oprávnění uloží kázeňský trest  nebo mu uloží
    trest podle služebních předpisů nepřípustný,

bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán,
 a) dopouští-li se činu uvedeného v odstavci 1 soustavně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                              § 290

  
                           bez nadpisu


     (1) Představený, který
 a) bez  oprávnění omezuje  politická nebo  jiná práva podřízeného
    nebo jeho rodiny,
 b) podřízeného trýzní, zejména zbytečným ztěžováním služby, nebo
 c) taková jednání podřízených trpí,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) dopouští-li se činu uvedeného v odstavci 1 soustavně, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 291

            Používání podřízeného k soukromým službám

     Představený,   který   bez   oprávnění   používá  podřízeného
k soukromým  službám, bude  potrestán odnětím  svobody až  na šest
měsíců. 

                           ODDÍL PÁTÝ.
              Trestné činy ohrožující bojeschopnost.

                  Ohrožení věcných prostředků.

                              § 292

     (1) Kdo úmyslně  vydá zkáze, poškodí,  učiní neupotřebitelnou
nebo  služebnímu  určení  odejme  součást  výzbroje, výstroje nebo
jiného materiálu, který je mu svěřen k výkonu služby nebo k osobní
potřebě, zejména  tím, že poruší  nařízení o jejich  řádné úschově
a opatrování, bude  potrestán odnětím svobody na  jeden rok až pět
let.

     (2) Kdo  činem uvedeným  v odstavci  1 způsobí  jen nepatrnou
škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

     (3) Kdo činem  uvedeným v odstavci  1 spáchaným z  nedbalosti
způsobí značnou škodu, bude potrestán  odnětím svobody až na jeden
rok.


                             § 292a

                            neplatil


                              § 293

     (1) Kdo ohrozí,  byť i z nedbalosti,  pohotovost části vojska
nebo jiného  ozbrojeného sboru tím,  že poruší jemu  uloženou nebo
z povahy jeho služby vyplývající povinnost pečovat
 a) o  zásobování  potravinami,  oděvem,  jinými náležitostmi nebo
    válečným materiálem,
 b) o uschování  takových předmětu v  upotřebitelném stavu nebo  o
    to, aby byly včas dodány na určité místo, nebo
 c) o řádné a včasné  provedení jakýchkoli nutných zabezpečovacích
    prací,

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

     (2) Smrtí bude  pachatel potrestán, jestliže  se dopustí činu
uvedeného v  odstavci 1 za bojové  situace a čin má  zvláště těžký
následek.


                     Ohrožení bojového ducha

                              § 294

     (1) Kdo  nejméně před  dvěma vojenskými  osobami svými výroky
nebo jinak popuzuje proti službě nebo představenému, nebo
     kdo  mezi  vojenskými  osobami  šíří  malomyslnost nebo jinak
podrývá  jejich bojeschopnost,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

     (2) Odnětím  svobody na  jeden rok  až pět  let bude pachatel
potrestán,
 a) má-li  čin   uvedený  v  odstavci   1  za  následek   odepření
    poslušnosti,nebo
 b) je-li tu jiný zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Smrtí bude  pachatel potrestán, jestliže  se dopustí činu
uvedeného v  odstavci 1 za bojové  situace a čin má  zvláště těžký
následek. 

                              § 295

     Kdo za boje
 a) svémocně opustí bojiště,
 b) vzdá se do zajetí,
 c) odepře používat zbraně, nebo
 d) vybízí druhy k útěku nebo k svémocnému
    opuštění bojiště,

bude potrestán smrtí a propadnutím jmění. 

                              § 296

     (1) Kdo za bojové situace
 a) svémocně  opustí  svůj  útvar  nebo  místo  mu  určené nebo se
    ukrývá, nebo
 b) odhodí, opustí, vydá zkáze  nebo jinak učiní neupotřebitelnými
    zbraň nebo jiný válečný materiál,

bude potrestán odnětím svobody na pět až dvacet let.

     (2) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

  
                  Opominutí důležitého hlášení


                              § 297

     (1) Kdo úmyslně  bez odkladu nehlásí  představenému důležitou
událost, která vyžaduje okamžitého  služebního opatření nebo změny
důležitého  rozkazu, bude  potrestán odnětím  svobody až  na jeden
rok.

     (2) Odnětím svobody  na tři měsíce až  dvě léta bude pachatel
potrestán,
 a) má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.


                              § 298

     Kdo z nedbalosti bez  odkladu nehlásí představenému důležitou
událost, která vyžaduje okamžitého služebního  opatření nebo změny
důležitého  rozkazu, bude  potrestán  odnětím  svobody až  na šest
měsíců.


                          ODDÍL ŠESTÝ.
             Trestné činy proti válečným zvyklostem.

                              § 299

                   Násilí proti obyvatelstvu.

     (1) Kdo  v prostoru  válečných operací  loupí, svévolně  ničí
majetek   nebo   se   dopustí   jiného   násilného  jednání  proti
obyvatelstvu anebo mu pod záminkou válečné potřeby odnímá majetek,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

     (2) Odnětím  svobody  na  tři  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán,  dopustí-li  činu  uvedeného  v  odstavci  1  jako člen
ozbrojené tlupy.

     (3) Smrtí bude pachatel potrestán,
 a) má-li  čin uvedený  v odstavci  1 za  následek hrozivou  tíseň
    mnoha lidí, nebo
 b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 300

                   Okrádání raněných a padlých

     Kdo se na bojišti zmocní věcí, které mají na sobě nebo u sebe
ranění  nebo padlí,  bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců
až pět let. 

                              § 301

             Použití zakázaného bojového prostředku

     (1) Kdo   za  války   úmyslně  použije   zakázaného  bojového
prostředku, bude  potrestán odnětím svobody na  šest měsíců až pět
let.

     (2) Odnětím  svobody  na  pět  až  deset  let  bude  pachatel
potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 zvláště těžký následek. 

                              § 302

                      Ublížení parlamentáři

     Kdo  parlamentáře  nebo  člena  jeho  průvodu  urazí  v  jeho
přítomnosti, nebo
     kdo některou  z těchto osob  neprávem zadrží,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 

                              § 303

                  Surové zacházení se zajatcem

     (1) Kdo  surově zachází  se zajatcem,  bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok.

     (2) Odnětím svobody na šest měsíců  až tři léta bude pachatel
potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
  a) opětovně nebo se zvláštní krutostí, nebo
  b) proti zajatci raněnému nebo nemocnému. 

                           ODDÍL SEDMÝ
                       Společná ustanovení

                              § 304

     Trestní  sazby  dočasného  odnětí  svobody  na  trestné  činy
uvedené  v  oddílu  prvém  až  pátém  této  hlavy  se  zvyšují  na
dvojnásobek, byly-li spáchány za zvýšeného ohrožení vlasti; tohoto
ustanovení  se  neužije,  stanoví-li zákon  trestní sazbu zvláštní
pro případ, že čin byl spáchán za války nebo za bojové situace.


                              § 305

     Kázeňsky lze vyřídit trestné činy menšího významu uvedené
  a) v  oddílu prvém  až pátém  této hlavy,  u nichž horní hranice
     trestní  sazby  odnětí  svobody  nepřevyšuje  jeden  rok a po
     zvýšení uvedeném v § 304 dvě léta, a
  b) v  oddílu šestém  této hlavy,  u nichž  horní hranice trestní
     sazby odnětí svobody nepřevyšuje dvě léta.


                              § 306

     Svémocně se vzdaluje, kdo
  a) vzdálí  se  bez  dovolení  od   svého  útvaru  nebo  z  místa
     služebního přidělení,
  b) nepřihlásí  se  u  svého   útvaru  nebo  v  místě  služebního
     přidělení,  ač tam  byl odeslán  nebo ač  uplynula doba  jeho
     odůvodněné nepřítomnosti, zejména  při ustanovení, přeložení,
     služební cestě nebo dovolené,
  c) byl odloučen za bojových akcí  od svého útvaru a nepřipojí se
     po zániku  příčiny odloučení k  svému nebo jinému  vojenskému
     útvaru, nebo
  d) nepřihlásí se  u některého vojenského útvaru  po návratu nebo
     po osvobození z nepřátelského zajetí. 

                              § 307

     Má-li  trestný  čin  vojenský  za  následek  ztrátu  vojenské
zástavy, považuje se tato okolnost za zvláště přitěžující. 

                              § 308

     Trestného  činu se  nedopustí,  kdo  použije zbraně  v mezích
zmocnění podle příslušných předpisů. 

                      Závěrečná ustanovení

                              § 309

     (1) Tresty pravomocně uložené před účinností tohoto zákona se
vykonají podle dosud platných předpisů; ustanovení tohoto zákona o
účelu a  výkonu trestu odnětí svobody,  o podmíněném propuštění, o
zařazení  do tábora  nucené práce  a o  promlčení výkonu trestu se
užije i v těchto případech.

     (2) Trest  pravomocně  uložený  za  čin,  který není trestným
činem podle  tohoto zákona ani  přestupkem podle trestního  zákona
správního,  se  nevykoná;  ustanovení  tohoto  zákona o dodatkovém
trestu se v takovém případě neužije.

     (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na činy trestné podle
dekretu  presidenta   republiky  č.  16/1945   Sb.,  o  potrestání
nacistických zločinců,  zrádců a jejich  pomahačů a o  mimořádných
lidových  soudech,  a  podle  nařízení  Slovenské  národní rady č.
33/1945 Sb. n. SNR,  o potrestání fašistických zločinců, okupantů,
zrádců  a kolaborantů  a o  zřízení lidového  soudnictví, ve znění
předpisů je měnících a doplňujících. 

                              § 310

     Kde je  použití tohoto zákona závislé  na délce trestu odnětí
svobody, rozhoduje u testů  uložených před účinností tohoto zákona
délka trestů  na svobodě bez zřetele  na jejich označení; peněžitý
trest  se   považuje  za  rovnocenný   nejkratšímu  trestu  odnětí
svobody. 

                              § 311

     Platnosti  pozbývají  všechna  ustanovení  z  oboru trestního
práva soudního, zejména:

 1. zákon o zločinech, přečinech a přestupcích, uvedených patentem
    č. 117/1852 ř. z.,
 2. vojenský  trestní  zákon  o  zločinech  a  přečinech,  uvedený
    patentem č. 19/1855 ř. z.,
 3. zákon č. 8/1863 ř. z., o některých doplněních trestního zákona
    obecného a vojenského,
 4. zákon  č.  131/1867  ř.  z.,  jímž  se mění některá ustanovení
    obecného trestního zákona a jiná nařízení s nimi spojená,
 5. zákon  č.  42/1870  ř.  z.,  na  ochranu  tajemství  dopisů  a
    písemností,
 6. zákon  č. 43/1872  ř. z.,   o vykonávání  trestu na  svobodě v
    samovazbě a o zřizování komisí pro výkon trestu,
 7. zákon  č.  108/1873  ř.  z.,  jímž  se vydávají nařízení podle
    policejního práva trestního proti zahalečům a tulákům,
 8. trestní zákoník o zločinech a přečinech zák. čl. V/1878,
 9. trestní zákoník o přestupcích zák. čl. XL/1879,
10. zákon č. 78/1883 ř. z., o trestech na zmaření exekuce,
11. zák.  čl. XXV/1883  ř. z.,  o lichvě  a o škodlivých úvěrových
    obchodech,
12. zákon  č.  89/1885  ř.  z.,  o  tom,  kdo  může  být  držen  v
    donucovacích pracovnách nebo v polepšovacích ústavech,
13. zákon č. 41/1888 ř. z., jímž se vydávají trestní ustanovení na
    ochranu podmořských kabelů,
14. zákl. čl. XII/1888, týkající se určení trestních ustanovení na
ochranu podmořských kabelů,
15. zákl. čl. XXXVI/1908, o změně  a doplnění trestních zákoníků a
    trestního řádu,
16. zákon  č. 141/1912  ř. z.,   kterým se  mění trestní  zákon č.
    117/1852 ř. z.,
17. zák. čl. XXI/1913, o veřejně nebezpečných zahalečích,
18. zák. čl. XXIII/1913, o trestní ochraně volebního práva,
19. zák. čl. XL/1914, o trestně právní ochraně vrchností,
20. zák.  čl.  XIX/1915,  o  stíhání  trestných  činů proti zájmům
    vedení války,  zejména trestání nepřístojností  při vojenských
    dodávkách,
21. zákon č. 9/1918 Sb., jímž  se pozměňuje vojenský trestní zákon
    a řád,
22. zákon č. 269/1919 Sb., o padělání peněz a cenných papírů,
23. zákon  č.  556/1919  Sb.,  kterým  se  mění některá ustanovení
    vojenského trestního zákona,
24. zákon č.  562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení  a o podmíněném
    propuštění,
25. zákon  č. 284/1920 Sb., jímž  se stanoví poměr trestů  v území
    různého práva,
26. zákon  č. 309/1921 Sb., proti  útisku a na ochranu  svobody ve
    shromážděních,
27. zákon č. 124/1924 Sb.,  o změně příslušnosti trestních soudů a
    odpovědnosti  za obsah  tiskopisu ve  věcech křivého obvinění,
    utrhání a urážek na cti,
28. zákon č.  134/1924 Sb., jímž se mění zákon  č. 562/1919 Sb., o
    podmíněném odsouzení a o podmíněném propuštění,
29.  zákon  č.  178/1924  Sb.,  o  úplatkářství a proti porušování
    úředního tajemství,
30. zákon č. 111/1928 Sb., o zahlazení odsouzení,
31. zákon č. 31/1929 Sb., kterým se mění a doplňují trestní zákony
    a trestní řády
32. zákon   č.  102/1929  Sb.,  o   zřízení   nucených  pracovních
    kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva,
33. zákon č. 48/1931 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží,
34. zákon č. 123/1931 Sb., o státním vězení ,
35. zákon č. 108/1933 Sb., o ochraně cti,
36. zákon  č.  115/1934 Sb.,  o pletichách  při zadávání veřejných
    dodávek a prací,
37. zákon č. 71/1935 Sb., o hospodářském vyzvědačství,
38. zákon  č.  66/1941 Sl. z.,  o  ochraně plodu,  jeho vzniku a o
    změně §§ 285 a 286 trestního zákona a §§ 423 až 427 vojenského
    trestního zákona,
39. zákon č.  167/1941 Sl.  z., o  přísnějším  trestání  některých
    trestních činů,  spáchaných využitím zatemnění  nebo leteckého
    poplachu,
40. zákon č. 23/1942 Sl. z.,  o ochraně kolků, poštovních a jiných
    známek, cenin a značek,
41. zákon č. 150/1943 Sl. z., o úplatkářství a podplácení,
42. dekret presidenta  republiky č. 3/1945  Sb., kterým se  mění a
    doplňují   některá  ustanovení   vojenského  trestního  zákona
    a branného zákona
43. dekret presidenta republiky č. 38/1945 Sb., o přísném trestání
    drancování
44. zákon č.  165/1946 Sb., o  trestní ochraně národních  podniků,
    znárodněných podniků a podniků pod národní správou,
45. zákon č.  27/1947 Sb., o trestní  ochraně provádění dvouletého
    hospodářského plánu,
46. zákon č. 40/1948 Sb., o trestní ochraně proti požárům,
47. zákon č.  88/1948 Sb., jímž  se mění trestní  zákony a trestní
    řády,
48. zákon  č.   231/1948  Sb.,  na   ochranu  lidově  demokratické
    republiky. 

                              § 312

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1950; provedou jej
všichni členové vlády.

                         Gottwald v. r.
                         Dr. John v. r.
                         Zápotocký v. r.
     Široký v. r.                        Dr. Rais v. r.
     Fierlinger v. r.                    Kopecký v. r.,
     Dr. Ševčík v. r.,                   též za ministra
     též za ministra                     Dr. Nejedlého
     Dr. Šrobár                          Kliment v. r.
     arm. gen. Svoboda v. r.             Ďuriš v. r.
     Dr. Dolanský v. r.                  Krajčír v. r.,
     Dr. Čepička v. r.                   též za ministra
     Dr. Gregor v. r.                    Erban
     Nosek v. r.                         Petr v. r.
     Kopřiva v. r.                       Dr. Ing. Šlechta v. r.
     Kabeš v. r.                         Dr. Neumann v. r.
     Plojhar v. r.                       Ing. Jankovcová v.r. 


                               Čl.VI

                přijatý až zákonem č. 63/1956 Sb.


                              Čl.VII

                přijatý až zákonem č. 63/1956 Sb.


                              Čl.VIII

                přijatý až zákonem č. 63/1956 Sb.





Následující zněníZdrojeHledáníArchivOdboj na Jičínsku